Průvodce pražskou archeologií, vydaný v listopadu 2018 jako 2. vydání (Boháčová, I. - Podliska, J. a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Památky známé, neznámé i skryté. Praha 2018), nabízí fascinující pohled na historii města.
Praha v době Karla IV. a raného středověku
Podoba Prahy v druhé polovině 14. století, za vlády krále a císaře Karla IV., by nás asi překvapila. Bylo to vlastně obrovské staveniště. Bouralo se a stavělo snad všude. Vydejme se společně na procházku po královské cestě, vedoucí ze Starého Města pražského přes Karlův most na Pražský hrad v době Karla IV. Za vlády Karla IV. prošel Vyšehrad - někdejší sídlo českých knížat i prvého českého krále Vratislava II. - významnými změnami.
Nádvoří se rozkládá nad západní částí někdejšího raně středověkého sídla českých knížat a králů, kde se nalézaly nejvýznamnější stavby rezidence, rotunda a později bazilika sv. Víta.
Významné sakrální stavby
- Bazilika sv. Petra a Pavla: Byla založena knížetem Vratislavem II. okolo roku 1070 jako kapitulní chrám.
- Kaple Božího Těla: Náleží do skupiny dnes již zaniklých pražských sakrálních staveb doby lucemburské, jejíž stavební podoba nebyla nikdy detailněji zdokumentována.
Butovické hradiště a jeho okolí
Trasa prochází z východního okraje Stodůlek, přes území Jinonic až do Hlubočep. Jejími dominantami jsou butovické hradiště s pozůstatky opevnění z raného středověku a areál s původně románským kostelem sv. Petra (od 12. století bazilika sv. Petra a Pavla).
Skryté památky a urbanistický rozvoj
V bezprostředním sousedství rušné křižovatky Spálené ulice a Národní třídy se pod povrchem dlažby skrývá památka dokládající nejstarší zděnou měšťanskou zástavbu Nového Města pražského. Problém odklízení odpadků provází Prahu od nejstarších dob. Jednodušší situace byla před vybudováním městské fortifikace, která jeho prostor uzavřela do pevných hranic.
Čtěte také: Co nového v pozemním stavitelství na střední Moravě?
Ze staroměstských hradeb se mnoho nedochovalo. Je ale samozřejmé, že tak rozsáhlá díla, vyznačující se mimořádnými rozměry svých nadzemních staveb stejně jako ohromnou kubaturou zásahů pod úroveň terénu, nemohou zmizet beze stopy. Památky pod dlažbou jsou fascinujícím svědectvím o minulosti.
Letohrádek a další stavení
Stavba letohrádku, který na pozemcích mezi Strahovským klášterem a potokem Brusnice vystavěl říšský místokancléř Jakub Kurz ze Senftenavy, byla dokončena kolem roku 1590. Vedle obytného domu tu byly i konírny, kuchyň a další stavení.
Čtěte také: Kariéra v statice pozemních staveb
Čtěte také: Profesor Lederer a jeho inovace
tags: #prazakova #51 #areal #pozemnich #staveb #informace