Vzdělávací portál se věnuje historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO.
Lidová architektura a její význam
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. V řadě oblastí je převládající regionální výraz staveb zpravidla pozdějšího původu, k němuž vnější podoba domů a dalších staveb dospěla až po určité době společného vývoje za použití archaických konstrukčních postupů. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti.
Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. V lingvistice (jazykovědě) znamená anglické „vernacular“ též dialekt, nářečí, lidový jazyk. Jako přídavné jméno se užívá nejen ve významu lidový, ale rovněž krajový nebo místní.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů tradičního lidového stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím zpočátku znalosti především praktické. V tomto ohledu se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny v oboru akademicky školenými staviteli. Postupem času se tento určující rozdíl stírá, jak ostatně dokládají historické stavební plány staveb včetně vrchnostenských projektů.
Historie Matic a Národopisného areálu v Dolní Lomné
Opavská Matice slezská vznikla 12. března 1877, o něco mladší byla Slezská matice osvěty lidové, založená 8. září 1898 v Těšíně s původním názvem Matice osvěty lidové pro knížectví Těšínské. Obě Matice prožívaly v následujících letech stejné osudy. Po celém čs. Slezsku vznikaly matiční odbory, pořádaly se matiční dny, ochotnická představení, koncerty a přednášky. Po celou dobu svého trvání věnovala Matice osvěty lidové také největší péči národnímu školství na Těšínsku. V Dolní Lomné byl odbor Matice osvěty lidové založen 1. února 1923. První nejdůležitější činností odboru bylo úsilí o vybudování české školy. Odbor vybudoval knihovnu, pořádal matiční plesy, loutková představení, akademie a vánoční nadílky pro žáky školy. Po mnichovském rozpadu v roce 1938 zaznamenaly Matice společný zánik, v r.1945 po osvobození byla jejich činnost znovu obnovena. Únorový puč však ukončil existenci obou Matic.
Čtěte také: Co nového v pozemním stavitelství na střední Moravě?
Rok 1968, rok plný nadějí, spojil po dvacetiletém mlčení obě Matice v jednotnou Matici slezskou se sídlem v Opavě a oblastními výbory v Českém Těšíně a Opavě. Začínalo se opět znova. Místní odbor Matice slezské v Dolní Lomné se ustanovil v roce 1968 s předsedou Antonínem Skanderou a myšlenka Huberta Laštůvky a příznivců Matice slezské z celého Těšínska uspořádat národopisné slavnosti slezské oblasti dozrála na podzim roku 1968. Jako vhodné místo byl pro tyto slavnosti vybrán areál v údolí říčky Lomná na výletišti u Vily Mira. Z místních občanů se chopil iniciativy Antonín Škandera se svými lomňanskými spolupracovníky, ale i s matičany z okolních obcí, a postupně se začalo se stavbou areálu. Hlavní podíl na uskutečnění této myšlenky měli dále ředitel české školy Zdeněk Sobotka, bývalý správce místní pošty Alois Pěcháček, Josef Maršálek a Adolf Zdejší, správce OB v Dolní Lomné. Organizační zajištění jednotlivých prací měl na starosti Hubert Laštůvka z Českého Těšína, který také připravil se svými spolupracovníky organizaci I. Slezských dnů.
V polovině roku 1969 bylo postaveno první pódium Křínov. Již v tomto roce se zde konal 1. ročník Slezských dnů, který navštívilo na 15 tisíc návštěvníků. Postupně byl areál do roku 1973 dobudován dobrovolnými pracovníky, a to i přesto, že Matice slezská byla opět v roce 1972 zrušena a v tomto roce se Slezské dny nekonaly. Těžce se prosazoval další způsob uchování festivalu. Obětaví lidé utvořili Klub přátel vlastivědy a umění Mánes při OB v Dolní Lomné, kde duch Slezských dnů žil celých 20 let pod názvem Národopisné slavnosti. V lednu 1990, kdy byla znovu obnovena činnost Matice slezské pro oblast Těšínského Slezska, se pořadatelé a spolupracovníci slavností rozhodli vrátit k původnímu názvu Slezské dny, které jsou dominantní kulturní akci dodnes.
Místní odbor Matice slezské v Dolní Lomné vznikl v roce 1991 a jeho předsedou se stal Pavel Machník, od roku 2007 řídí tento odbor Jarmila Kantorová.
Festivaly v Národopisném areálu
Kromě dvou základních festivalů se konají v areálu různé koncerty, školní radovánky, soustředění souborů, dětský tábor aj. Národopisný areál v Dolní Lomné, obci ležící v nejvýchodnějším výběžku republiky v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem, je hlavním střediskem pro pořádání kulturních akcí. Jedná se o komplex dřevěných staveb se dvěma pódii, který pro účely pořádání folklorního festivalu Slezské dny vybudovali členové Matice slezské. S úpravami a výstavbou prvního pódia se začalo v roce 1969 a celý areál byl dokončen v roce 1973. Národopisný areál Dolní Lomná je hlavním střediskem pro pořádání kulturních akcí.
Slezské dny
Mezinárodní folklorní festival se v průběhu let stal hlavní kulturní akcí Matice slezské. Každoročně zde vystoupí 20 až 25 folklorních souborů, což představuje na 900 účinkujících. Představují se zde soubory nejen ze Slezska, ale také z Moravy a Čech. Nechybí soubory národnostních menšin žijících na našem území a také soubory zahraniční. Koncipované pořady jsou sestavovány odborníky na folklor a probíhají na dvou pódiích - na krytém pódiu Křínov a na otevřeném pódiu Lomňanka. Představují divákům to nejkrásnější, co se zachovalo z folklorních tradic a kulturního dědictví našich předků. Nedílnou součástí je dálkový pochod Mánesovou stezkou, Jarmark rukodělné výroby a tzv. Slezský krmáš, kde si přijdou na své milovníci dobrého jídla a pití. Festival byl také vybrán Ministerstvem kultury pro natočení dokumentu Národopisný den ve Slezsku.
Čtěte také: Podrobněji o areálu pozemních staveb Prazakova 51.
Festival na pomezí
Od roku 1992 pořádá Matice slezská i festival folkové, country, bluegrassové a jiné muziky nedefinovatelného žánru s názvem Festival na pomezí. Již v roce 1993 se zde konal první ročník festivalu folkové, country a bluegrassové muziky „Folk a country setkání“. Od roku 1996 dostal festival nový název - „Festival na pomezí“ s mottem: „Ptáci a písničky neznají hranice“. Každým rokem v červenci se v Dolní Lomné setkávají příznivci folkové, country, bluegrassové, trampské, „keltské“ muziky a ostatních hudebních žánrů ze tří pomezních států - České republiky, Polska a Slovenska, aby naplnili výše uvedenou myšlenku a přispěli k vytvoření jednoho kulturního regionu bez hranic. V roce 2012 se uskutečnil již dvacátý ročník tohoto festivalu. Za dobu svého trvání si zcela zaslouženě vybudoval pověst jednoho z nejpopulárnějších celorepublikových festivalů.
Další aktivity Matice slezské v Dolní Lomné
Matice slezská v Dolní Lomné je od roku 1974 i zřizovatelem folklorního souboru Mionší, nazvaného podle místního pralesa. Matice slezská je také zřizovatelem dětského folklorního souboru Malý Mionší a cimbálové muziky Mionší, pojmenovaných po pralese, který se nachází v katastru obce Dolní Lomná a je od roku 2005 opět zpřístupněn jako naučná stezka.
Postupně Matice slezská Dolní Lomná dále obnovuje svůj areál: V roce 1992 bylo za podpory MK ČR zastřešeno pódium Křínov, v roce 2008 bylo za podpory MS kraje provedeno pokrytí téměř všech střech stánků dřevěným šindelem.
Expozice lidové architektury
Pokud vás láká návrat do minulosti a obdiv k tradiční lidové architektuře, neměla by vám uniknout návštěva Expozice lidové architektury v Chanovicích. Tato jedinečná část Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech nabízí možnost nahlédnout do světa venkovského života jihozápadních Čech minulých staletí. Expozice se nachází v malebném areálu na okraji obce Chanovice, kde na ploše postupně vzniká skanzen, který zachraňuje a představuje historické stavby, jež by jinak zanikly. Na místě dnes najdete řadu autentických objektů, například roubené stodoly, špýchary, obytné chalupy či dřevorubecký sezónní srub. Stavby byly rozebrány na původních místech a citlivě znovu postaveny zde, aby si zachovaly svou historickou hodnotu.
K nejzajímavějším exponátům patří obytná chalupa z Čachrova, roubené špýchary z Přetína a Svrčovce či kopie historické sušárny ovoce. Areál doplňuje kaple s barokní pokladničkou, smírčí kříž a další drobné stavby, které krásně ilustrují venkovskou architekturu a způsob života našich předků.
Čtěte také: Zkušenosti s Kempem Liapor Areal
Expozice je navíc pojímána jako záchranný projekt, jehož cílem je uchovat ohrožené památky lidového stavitelství jihozápadních Čech pro budoucí generace. Areál je přístupný volně pro exteriérovou prohlídku, ale doporučujeme si objednat komentovanou prohlídku, která vám umožní nahlédnout do historie a příběhů jednotlivých staveb. Nechte se vtáhnout do poklidného světa tradičního venkova a objevte kouzlo lidové architektury v srdci jihozápadních Čech.
Skanzeny a vesnické památkové rezervace
Vesnické památkové rezervace a skanzeny jsou okna do minulosti. Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se projdete mezi starými statky a uvidíte, jak se pekl chléb nebo vyráběly dřeváky. Každý kraj měl svůj styl - od selského baroka v jižních Čechách přes horské boudy a roubenky v Krkonoších až po pasekářské chalupy na Valašsku. Skanzeny nejsou jen expozice - ožívají během slavností, jarmarků a ukázek řemesel. Navštivte skanzen Veselý Kopec, Skanzen Vysoký Chlumec s vesnickými stavbami středního Povltaví, Muzeum lidových staveb v Kouřimi nebo Podorlický skanzen v Krňovicích. Lidová architektura v sobě má zvláštní klid. Rodiny tu najdou spoustu zážitků - od dětských her na loukách po řemeslné dílny, kde si každý odnese vlastnoručně vyrobený suvenýr. Lidová architektura je součástí naší identity - spojuje krásu, zručnost i duši krajiny. Skanzeny a vesnické památkové rezervace nejsou jen vzpomínkou na minulost, ale živým dědictvím, které nás učí vnímat tradici i tvořivost našich předků.
Matice česká
Matice česká (po vzoru Matice srbské z roku 1826; slovo matice pochází ze srbochorvatštiny a znamená včelí královnu) byla založena k 1. 1. 1831 jako fond při Sboru pro vědecké vzdělávání české řeči a literatury. Počátečním vkladem 1 000 zlatých přispěl kníže Rudolf Kinský, dále se zakladatelem mohl stát každý, kdo zaplatil 50 (za osobu) či 100 zlatých (za instituci). Všichni přispěvatelé měli pak nárok na jeden exemplář každé vydané knihy. Ve 40. letech 19. století bylo členství v této organizaci považováno za vlastenecký čin, dokonce přímo za povinnost. Roku 1832 převzala Matice česká vydávání muzejního periodika Časopis Národního muzea, jenž vychází dodnes. Původně se vyprodukované knihy distribuovaly přes soukromá knihkupectví, později byla zřízena vlastní expedice a sklad. V 50. letech 19. století za bachovského absolutismu byla instituce pod policejním dohledem a z jejího čela byly vytlačeny takové osobnosti jako František Palacký či národní buditel Jan Norbert, rytíř z Neuberka. S rozvojem a posílením českého knižního trhu se unikátní ráz organizace vytrácel a společnost začala vydávat hlavně vědeckou literaturu. Po druhé světové válce bylo Matici české odňato nakladatelské právo, a hrozila jí dokonce likvidace. Záchranou se stal její vstup do sekce Společnosti Národního muzea v roce 1959. Mezi nejvýznamnější publikace Matice české patří pětidílný Slovník česko-německý Josefa Jungmanna (1835-1839), Slovanské starožitnosti Pavla Josefa Šafaříka (1836-1837), druhé vydání Jungmannovy Slovesnosti (1845) či Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1848-1866).
tags: #areal #lidovych #staveb #matice