Zajištění požární bezpečnosti staveb je v České republice komplexní oblastí, která se řídí řadou právních a technických předpisů. Cílem je chránit životy, zdraví a majetek před ničivými účinky požárů. Požární bezpečnost budov je postavena na dvou základních pilířích: pasivní a aktivní požární ochraně.
Právní rámec požární bezpečnosti staveb
V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi klíčové právní předpisy v oblasti stavební i požární ochrany, potřebné pro činnost autorizované osoby při posuzování požární bezpečnosti staveb, patří:
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
- Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.;
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2011 Sb.;
- Vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Stavební zákon č. 183/2006 Sb. nabyl účinnosti 1. 1. 2007. Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.
V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb.
Čtěte také: Norma ČSN 73 0873
Důležitou novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím § 143-151 stavebního zákona). Institut autorizovaných inspektorů je zařazen na základě poznatků členských zemí EU. Označení inspektor vyjadřuje jeho funkci - kontrolovat přípravu podkladů ke stavebnímu povolení. Autorizovaný inspektor v žádném případě nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nemůže současně vykonávat tuto funkci u stavby, pro niž zpracoval projektovou dokumentaci. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby.
Projektant jako osoba oprávněná k projektové činnosti odpovídá za správnost, celistvost a úplnost zpracování územně plánovací dokumentace, studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, (např. autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra v oboru požární bezpečnost staveb), která odpovídá za jí zpracovaný návrh.
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán.
Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
Základní požadavky na požární bezpečnost
Požadavky požární ochrany na stavby jsou zakotveny v zákoně o požární ochraně a jeho prováděcích předpisech. Směrnice EU zaručují:
Čtěte také: Studium požární bezpečnosti staveb
- po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí;
- bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově;
- zamezení šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany;
- zabránění přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení;
- umožnění zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.
Pasivní a aktivní požární ochrana
Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení.
Pasivní požární ochrana
Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o členění objektu do požárních úseků, použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti, řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata, vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany, zhodnocení požárně nebezpečného prostoru apod.
Aktivní požární ochrana
Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace (EPS), samočinné hasicí zařízení (SHZ) a zařízení pro odvod kouře a tepla (ZOKT), požární větrání únikových cest, zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru a mnoho dalších zařízení. Stabilní hasicí zařízení se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb. Hlavním cílem požární bezpečnosti je zabránit ztrátám na životech lidí, zvířat, ale také zabránit co největším škodám na majetku.
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti
Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Plzeňského kraje vydalo v reakci na zákon č. 415/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, důležité informace týkající se novinky v PO - tzv. kategorizace staveb. K této problematice již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 - 3. Požární ochrana tím doznala další velké změny, která se sice přímo netýká zaměstnavatelů a občanů, ale má vliv na požární bezpečnost a zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby.
Dokument slouží pro usnadnění stanovení kategorie stavby podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a podle prováděcího právního předpisu vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Čtěte také: Přečtěte si o požární bezpečnosti staveb
(1) Stavba je zařazována do kategorie jako celek. U stavby s více nadzemními podlažími se při stanovení výšky stavby a počtu podlaží nepřihlíží k poslednímu nadzemnímu technologickému podlaží nebo půdnímu prostoru, pokud nejsou určeny pro pobyt osob, nenachází se zde pracovní prostor, na němž je pracovník pravidelně přítomen více než 2 hodiny za směnu, nebo neslouží ke skladování nebo ukládání hořlavých látek.
(2) Stavbou kategorie 0 se pro účely této vyhlášky rozumí rovněž udržovací práce nebo stavební úpravy, pokud jejich provedení negativně neovlivní požární bezpečnost stavby nebo nezasáhne trvalý ochranný prostor stálého úkrytu. Takovéto udržovací práce nebo stavební úpravy se bez ohledu na vlastní kategorii stavby, ve které se budou realizovat, posoudí z hlediska požadavků na projektovou dokumentaci nebo dokumentaci stavby jako stavba kategorie 0.
(1) Stavba se zařazuje do kategorie podle kritéria nebo charakteristiky vedoucí k zařazení do vyšší kategorie.
(3) Počet osob, pro které je stavba určena, se stanovuje podle navrhované kapacity stavby s přihlédnutím k maximální možné obsazenosti objektu.
Příklady zařazení do kategorií
- Do kategorie 0 spadají např.: vodní dílo, stožár, anténa, zeď, oplocení, samostatně stojící skleník, parkoviště s výjimkou budovy, mycí rampa, vodovodní, kanalizační a energetická přípojka a přípojka elektronických komunikací.
- Do kategorie I je zařazena např. stavba pozemní komunikace, vyjma stavby pozemní komunikace podle § 6 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 460/2021 Sb.
U staveb kategorie 0 a I se státní požární dozor vykonává v rozsahu podle zákona č. 133/1985 Sb., § 31 odst. 1 písm. f).
Pro stavbu v kategorii I, II a III se zpracovává požárně bezpečnostní řešení. Osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb, je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona č. 460/2021 Sb. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti zákona č. 460/2021 Sb.
Závěrem zdůrazněme, že pokud se chystáte stavět nebo provádět rozsáhlejší rekonstrukci, bude již pravděpodobně potřeba provést zakategorizování Vaší stavby a při zpracování PBŘ již postupovat dle nové právní úpravy.
České technické normy (ČSN)
V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Tvorbu a vydávání norem zaručuje stát, tvorbu řídí a zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné.
Základní kmenové normy jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Normy uvádějí způsoby určení požárního rizika a další důležité aspekty. Projektové normy se přizpůsobují kritériím a klasifikaci výsledků zkoušek podle ČSN EN.
Příklady souvisejících norem:
- ČSN 73 0810:2009
- ČSN 73 0802:2009
- ČSN 73 0804:2010
Novelizované normy a vyhláška č. 23/2008 Sb. obsahují úpravy pro různé typy budov, například pro menší a velké hotely, které musí být z důvodů požární bezpečnosti lépe zajištěny. Budovy skupiny OB3 mají zvýšené kapacity osob v objektech do 3 NP a v objektech s více než 3 NP a to do 8. NP. U všech skupin budov OB jsou buď odkazy na navrhování garáží podle přílohy I ČSN 73 0804:2010, nebo doplněny částečně odchylné úpravy těchto garáží.
tags: #požární #bezpečnost #staveb #ob1 #informace