Pokud chcete dřevo ochránit a současně zachovat jeho přirozený vzhled, sáhněte po lazuře. Lazury patří mezi nátěrové hmoty, které plní hned dvě funkce - ochrannou a estetickou. Lazura pronikne hluboko do struktury dřeva. Díky tomu ochrání přírodní materiál před vlhkostí (a tedy i plísní), navíc snižuje riziko výskytu dřevokazných hub a škůdců.
Po nanesení ochranné lazury zůstane struktura dřeva nejen viditelná, ale obvykle se i zvýrazní. Lazury jsou k dispozici v mnoha odstínech od bílých po velmi tmavé. Letokruhy a další detaily v řezu dřeva ale zůstanou viditelné bez ohledu na zvolený odstín.
Pro ochranu dřeva se kromě lazur používají také laky (bezbarvé či krycí). Liší se jak finálním vzhledem, tak svými vlastnostmi. Zatímco lazury pronikají do struktury dřeva, laky vytváří na povrchu silnější vrstvu.
Typy lazur a jejich vlastnosti
Lazury, to je lazurovací lak nebo barva v odstínech dřeva či pastelových barvách. Umožňuje zvýraznění struktury a kresby dřeva, takže vyniknou jeho přirozené vlastnosti.
Rozdělení lazur podle tloušťky vrstvy
- Silnovrstvé lazury: Pro ochranu dřeva s vlhkostí do cca 15 % jsou vhodné silnovrstvé lazury. Jsou poměrně husté a ve srovnání s tenkovrstvými lazurami se méně vsakují do materiálu. Na dřevu zůstane vrstva nátěru, která je však stále výrazně tenčí než v případě laků. Dlouhodobější ochranu poskytuje dřevu silnovrstvá lazura, která může být vodou ředitelná nebo syntetická. Svými vlastnostmi je předurčena k použití při nátěrech svislých ploch, oken, štítů, podhledů apod. Výborně odolává povětrnostním vlivům i slunečnímu záření (obsahuje UV filtry a absorbéry) a zanechává pružný hedvábný povrch. Silnovrstvá lazura se nanáší jeden až dvakrát v časovém intervalu 24 hodin mezi nátěry. Druhá vrstva nátěru se již neředí.
- Tenkovrstvé lazury: Pro ochranu konstrukcí ze dřeva s vyšší vlhkostí použijte tenkovrstvou lazuru. Na rozdíl od silnovrstvé se dostane hlouběji do struktury. Díky tomu v průběhu vysychání a změny rozměrů nepopraská. Na povrchu však nevzniká téměř žádný film, a tak je ochrana proti mechanickému opotřebení minimální. Lazury na povrchu vytvářejí matný jemný film umožňující dýchání dřeva a prostup vodních par.
- Středněvrstvé lazury: Zlatou střední cestu představují středněvrstvé lazury, které poskytují dostatečnou povrchovou ochranu, ale současně proniknou hlouběji do struktury dřeva. Podobně jako silnovrstvé jsou však vhodnější pro dřevěné konstrukce ze suššího dřeva.
- Hybridní lazury: Univerzálním typem lazur, které poskytnou vysokou úroveň ochrany, jsou lazury hybridní. Patří mezi silnovrstvé, ale protože obsahují hybridní molekuly, proniknou hlouběji do dřeva. Hodí se jak na ochranu vyschlého, tak vlhčího dřeva, a to v interiéru i exteriéru.
Rozdělení lazur podle složení
Stejně jako laky a barvy na dřevo se také lazury rozdělují podle složení na syntetické a vodou ředitelné.
Čtěte také: Materiály pro úpravu betonu
- Syntetické lazury: Syntetické lazury dobře přilnou i na dřevu, které není dokonale očištěné a odmaštěné. Nevýhody syntetických lazur jsou ale očividné. Hmota při nanášení zapáchá, musí se aplikovat v odvětrávané místnosti, hůře se čistí ze štětců a není zrovna prospěšná zdraví nebo životnímu prostředí. Rozpouštědlové lazury, jako je např. známý Luxol nebo podobné hmoty, pronikají hluboko do dřeva a na povrchu nevytvářejí žádný nebo jen slabý film.
- Vodou ředitelné lazury: Ekologickou variantou jsou vodou ředitelné lazury, které jsou díky zdravotní nezávadnosti často certifikované i na nátěry hraček. Lazurovací laky ředitelné vodou mají obdobný výsledný vzhled i podobné účinky jako syntetické; tenkovrstvé slouží jako impregnační s vysokou schopností penetrace dřeva, silnovrstvé jako krycí. Vodou ředitelné lazury na bázi akrylátových disperzí mají vyšší odolnost proti UV záření, a tedy vůči degradaci, ale zvláště při nedostatečné vrstvě nátěrů dochází často k jejich praskání a odlupování. Další výhodou vodou ředitelných lazur je to, že rychle zasychají, dobře se čistí a jsou bez zápachu. Lazurovací laky ředitelné vodou se většinou nehodí pro ochranu tvrdého dřeva, do jejichž drobných pórů hůře pronikají.
Speciální typy lazur
- Tixotropní lazury: Speciálním typem lazur jsou tixotropní lazury, které se většinou nanášejí štětcem. Jsou to prémiové lazury určené na náročné a zatěžované povrchy. Lazura Rokolazur Natur Thix je bezaromátový lazurovací prostředek v nestékavém provedení. Slouží k ochraně všech druhů dřeva a jeho estetickému zhodnocení v exteriéru i interiéru. Je vyroben v nestékavém-thixotropním (gelovitém) provedení, které zabraňuje nepříjemnému stékání a úkapům lazury ze štětce při natírání a současně zabraňuje výrobku v sedimentaci a není pak nutné pracné rozmíchávání před aplikací. Je lehce zpracovatelný, odpadá nepříjemné stékání lazury na svislých plochách a následná nestejnoměrnost sytosti odstínu v ploše, hotový nátěr je prodyšný a elastický.
- Lazury s UV filtrem: Pro nátěry venkovních konstrukcí, které jsou vystaveny přímému slunečnímu záření, volte lazury s UV filtrem. Materiál ochrání před zčernáním nebo zešednutím. Naprostá většina lazur je doplněna UV filtrem, který nátěr chrání před slunečními paprsky.
- Lazury s biocidním napouštědlem: Některé modernější druhy lazur obsahují biocidní napouštědlo přímo, což šetří čas i peníze.
Příprava podkladu pro lazurovací nátěr
Kvalitu nátěru ovlivňuje příprava podkladu. Úprava povrchu je u každého předmětu důležitým úkolem. Tato činnost rozhodne o konečném vzhledu, nátěr chrání a prodlužuje životnost. Pro nanášení nátěrových látek je vhodné dřevo zdravé, suché, stejné kvality, bez uzlů a kazů. Povrch takového dřeva musí být hladký a rovný, bez vytrhaných nebo zvednutých dřevěných vláken. Dřevo je třeba natírat suché, jeho vlhkost nesmí překročit 12%. Vysoký obsah vody totiž brání průniku látek do hloubky. Nadměrná vlhkost dřeva může způsobit nedostatky při tvorbě ochranného filmu a při vysychání i poškození.
Základní kroky přípravy
- Očištění a odmaštění: Dřevo očistěte a odmastěte. Na povrchu nesmí zůstat žádný prach nebo jiné nečistoty a už vůbec ne mastnota.
- Broušení: Pro dlouhodobé řešení ochrany dřevěných konstrukcí je nutné nejprve dbát na předúpravu povrchu. Podklad by měl být důkladně obroušený a zbavený prachu a bez mastnot. Obroušení dřeva má rozhodující vliv na pozdější jakost povrchové plochy. Dřevo je potřeba obrousit dočista, aby bylo dokonale hladké. Poslední úprava broušením se musí držet směru let. Na oblé tvary je vhodné použít pružnou smirkovou houbičku, která se tvarům přizpůsobí. Při požadavku na dokonalý povrch, jakým je např. povrchová úprava nábytku, lakování dřeva apod., se povrch brousí 2 až 3krát. Nejprve se opracovává brusným papírem s hrubším zrnem (např. Č. 60-100) příčně přes vlákna. Druhé broušení provádíme ve směru. Vystřídají se různé druhy smirkového papíru, postupuje se od nejhrubšího k nejjemnějšímu.
- Navlhčení dřeva: V některých podmínkách se po prvním broušení dřevo mírně navlhčí vodou. Je to z důvodu lepšího postavení dřevěných vláken a jednoduššího broušení. Namočené plochy necháme schnout 2 hodiny při teplotě 20 ° C). Tak se odhalí volná vlákna a můžete je ještě jednou přebrousit, takže nátěr pak bude dokonalý.
- Oprava poškození: Ještě před započetím prací dřevo opravte, vytmelujte poškození a přebruste.
Odstranění starých nátěrů
Pokud chceme, nebo je nutné odstranit starý krycí nátěr, můžeme to udělat několika způsoby. V okamžiku, kdy je starší lak již rozpraskaný, odlupuje se nebo je zvětralý, silně exponovaná místa jsou bez nátěru a mírně zčernalá, je nutné dokonale odstranit starý nátěr včetně povrchové vrstvičky dřeva, zvláště zčernalá vlákna.
- Mechanickým broušením: Nejprve hrubým brusným papírem a následně jemným brusným papírem na dočištění. Tento způsob je však velmi pracný a těžký. Práci urychlí brusná souprava za použití skelného plátna hrubšího zrnění, dokončit broušení je však nutné ručně.
- Opalování: Další možností je opalování horkovzdušnou pistolí nebo plamenem za pomoci benzínové nebo plynové lampy. Pozor však na sklo, plasty a kovy v blízkosti opalovaného materiálu.
- Použití odstraňovače nátěrů: Poslední možnost je použití odstraňovače nátěrů. Pozor však při odstraňovači s obsahem vosku, který je nevhodný pro nasákavé materiály jako jsou dřevo, omítky apod. Odstraňovač obsahující vosky vnikne do pórů dřeva a zhoršuje přilnavost nového nátěru.
Napouštědla a impregnace
Pokud chcete dřevo lépe ochránit před výskytem hub či zmodráním, nejdříve aplikujte fungicidní napouštědlo. Dřevokazný hmyz, plísně a houby vědí dřevo úplně zničit, znehodnotit. Pokud tomu chcete předejít, nejlepším přípravkem je biocidní napouštědlo, které proniká hluboko do pórů dřeva, a tak zabezpečí jeho ochranu. Pokud ho ale ošetříte, prodloužíte mu tím život až na 20 let a více.
Kdy zušlechtit dřevo - kdy použít dodatečnou ochranu? O nutnosti chemické ochrany venkovních dřevěných dílců rozhoduje především trvanlivost použité dřeviny. U „velmi trvanlivých“ a „trvanlivých“ dřevin zpravidla stačí zušlechtění povrchu bez použití biocidů. „Středně trvanlivé“ až „netrvanlivé“ dřeviny potřebuji dodatečnou chemickou ochranu, např. proti zamodrání a hnilobě. Klasifikace dřevin se vztahuje pouze na jádrové dřevo.
Aplikace lazury
Postup nanášení lazur je jednoduchý a zahrnuje jen pár kroků. Při natírání je důležitá volba správného postupu. Ta se řídí možnostmi vybavení a vašimi zkušenostmi a zvyky. V úvahu je potřeba vzít také velikost a tvar věci, která bude předmětem vaší péče. Pak už se řiďte postupem, který je uveden na návodu. Zde většina výrobců doporučuje postup podle toho, a jakou lazuru se jedná.
Čtěte také: Postupy pro povrchovou úpravu betonu
Postup nanášení
- Promíchání lazury: Po otevření plechovky obsah důkladně promíchejte. Lazurovací lak před použitím dobře rozmícháme.
- Nanesení lazury: Lazuru nanášejte na dřevo měkkým štětcem, a to vždy ve směru vláken. Na suché dřevo, již ošetřené biocidním napouštědlem, se nanesou 2 až 3 vrstvy lazury v časovém intervalu 24 hodin. Mezi jednotlivými nátěry doporučujeme dodržovat čas zasychání, který je na produktech uveden.
- Setření přebytečné lazury: Lazuru, která nevsákne do 15 - 20 minut, třeba setřít suchým hadrem.
- Schnutí a nanesení dalších vrstev: Doba schnutí lazury závisí na okolní teplotě a vzdušné vlhkosti. Mezi každým nátěrem doporučujeme povrch přebrousit. Nejdůležitější je přebroušení po prvním nátěru, který vlákna dřeva postaví. Při nanášení jednotlivých vrstev je vhodné povrch vždy lehce přebrousit - samozřejmě kromě konečné vrstvy. Nejčastěji se nanášejí dvě až tři vrstvy. Pokud očekáváte výraznější namáhání dřevěné konstrukce, doporučujeme nanést i třetí vrstvu lazury.
Důležité faktory při aplikaci
- Teplota: Lazuru na dřevo můžete nanášet kdykoliv v průběhu roku, teplota při aplikaci a schnutí však nesmí klesnout pod 7 až 10 °C. Současně by neměla překročit cca 30 °C. Optimální je 23 ° C. Při vysokých teplotách, nad 25 ° C, nátěr rychle zasychá a ztrácí svou pružnost.
- Nástroje: Většina lidí natírá štětcem. Ten musí být ve správné šířce a pohodlný do ruky. Šířka se volí podle plochy materiálu. Také kvalita štětce je důležitá, z levnějších štětců se uvolňují chlupy. Kdo hledá pohodlí, vybere si váleček. U něj nejsou vidět tahy, nemusíte se bát chlupů, je však nutné zvolit vhodnou šířku. Jestliže budete s válečkem pracovat poprvé, nejdříve si nátěr vyzkoušejte na vzorku dřeva. Výhodné je i použití molitanových válečků či houbiček nebo stříkání.
Životnost a údržba lazurových nátěrů
Lazury nanesené na dřevu mají přibližně o čtyři až pět let kratší životnost než laky, proto počítejte s častějšími renovacemi. Životnost bezbarvé čistě olejové lazury je několik měsíců, pigmentované je asi jeden rok, pigmentované alkydové je 3 až 5 let a u lazur na bázi speciálních alkydů s UV absorbéry je to i více než 10 let. Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok.
Nanesení nové vrstvy je ale jednodušší. Dřevo ošetřené lazurou stačí jen očistit a bez dalších zásahů znovu přetřít. Důležité je nátěry provedené lazurou kontrolovat a s renovačními nátěry začít včas. Po aplikaci lazurovacích laků nebývá už zpravidla žádná další povrchová úprava, nátěr je však nutné pravidelně - ve dvou až pětiletých intervalech - obnovovat. Je-li dřevo vystaveno přímému slunečnímu záření i dešti, potom se je vyplatí přetírat častěji.
Volba lazury podle umístění a druhu dřeva
Při výběru správného nátěru je nutno vzít v úvahu také druh dřeva a jeho umístění. Lazury mohou být pro vnější nebo vnitřní použití, záleží na jejich složení a odolnosti.
Interiérové použití
Na dřevo v interiéru lze použít nejrůznější druhy nátěrů. Od olejových lazur, přes vosky, až po laky. Je třeba si předem říct, jak moc bude daná dřevěná plocha namáhaná, jestli chceme, aby vynikla dřevěná kresba nebo ji chceme potlačit/skrýt a rovněž se musíme rozhodnout, jestli chceme, aby dřevo přirozeně tmavlo, nebo toužíme zachovat původní odstín. Lazury určené do interiéru se hodí například na podlahy či nábytek.
Konkrétní doporučení pro interiér
- Podlahy a schody: Základním produktem, který doporučujeme pro nátěry podlah a schodů v interiéru, je Tvrdovoskový olej. Lze ho použít na jakýkoliv typ dřevin. Měkké dřevo olej krásně nasaje a k tvrdému a exotickému dřevu krásně přilne. Hlavními benefity tohoto produktu je to, že se neloupe, nevytváří šupiny a nepraská. Je odolný proti mechanickému poškození a povrch dřeva chrání před hloubkovým ušpiněním. Což je extrémně důležité právě u podlah a schodů. Dalším produktem, který je vhodný na podlahy a schody je LEINOS 240 - Tvrdý olej. Pro ošetření podlah a schodů můžete zvolit i olej Synteko NATURAL 1608.
- Okna a dveře v interiéru: Pro nátěr oken a dveří v interiéru je potřeba zvolit barvy, či lazury, které silně odpuzují vodu, jsou paropropustné a u oken je navíc potřeba, aby byl nátěr kompatibilní s těsnícími profily a aby jej neobarvila malta. To vše splňuje zcela přírodní olejová lazura LEINOS 261. Tato lazura na dřevo do interiéru jej dokonale ochrání před vlhkostí, ale co je důležité - neuzavře póry, a tak dřevo zůstane pružné.
- Stěny a stropy: LEINOS 600 - Vosková lazura je vyrobená speciálně pro dekorativní úpravu surových dřevěných stěn a stropů v interiéru. Je hluboce matná, mírně porézní. Z toho plyne, že je v případě nutnosti obtížněji čistitelná, což ale u povrchové úpravy dřevěných stropů v interiéru není nikterak omezující faktor. Lze ji použít i na dřevěné dveře, či zárubně. V takovém případě je vhodné voskovou lazuru LEINOS 600 zastřešit 1-2 nátěry tvrdovoskového oleje LEINOS 290.
- Kuchyňské desky: Doporučeným produktem na dřevěné kuchyňské desky je LEINOS 280 - Olej na pracovní desky. Ten dobře proniká do dřeva, velmi snadno se aplikuje, na dřevu vytváří antistatický ochranný film a co je hlavní, je extrémně odolný vůči skvrnám od kávy, červeného vína, ovocných šťáv apod. Jedná se o bezbarvý produkt, který slouží, jak k prvotnímu nátěru, tak k následné pravidelné údržbě.
- Koupelny: Obecně lze říci, že k ošetření dřeva v koupelně bychom měli volit nátěry, které jsou silně vodoodpudivé a snesou i delší styk s vodou. Impregnace dřeva proti vodě je v tomto případě zcela zásadní. Pokud hledáte přírodní ochranu, která se vyrovná laku, ovšem je snadno udržovatelná, na dřevo nejprve použijte impregnační olej LEINOS 240, či LEINOS 241 a následně aplikujte LEINOS 310 - Přírodní vosk.
Exteriérové použití
Venkovní lazury jsou vhodné například na pergoly, ploty, okna a další venkovní dřevěné stavby. Venkovní nátěry nabízejí také ochranu proti plísním a škůdců, takže nátěr vydrží delší dobu a spolehlivě dřevo ochrání. Vnější vlivy dávají dřevu pořádně zabrat. Váš altán určitě ocení, pokud mu pomůžete. V případě takové ochrany se nejčastěji využívají lazury nebo mořidlo a lak v jednom.
Čtěte také: Postupy pro úpravu venkovního betonu
Problémy s venkovním dřevem
- Vlhkost a trhliny: Venkovní dřevo je vystaveno neustálému působení vlhkosti. Déšť, rosa, kondenzát aj. zvyšují obsah vlhkosti, který se snižuje odpařováním. V důsledku toho vznikají na povrchu trhliny. Vlhkost, která jimi nebo difúzí proniká, se musí z dřeva dostat ven, jinak se hromadí pod povrchem a je živnou půdou pro zamodrání a dřevokaznou hnilobu.
- UV záření: Slunce zatěžuje dřevěné plochy nejen teplem, nýbrž i ultrafialovými paprsky pronikajícími do dřeva. V kombinaci se srážkami se barva nechráněného dřeva může změnit během několika týdnů či měsíců. Dřevo dostane stříbřitě šedý nádech. Na povrchu dřeva se kromě toho objeví jemná vzpřímená vlákna a dřevo ztrácí na pevnosti.
- Řasy: Tyto nižší organismy způsobují zezelenání a zhoršení optického vzhledu venkovních dřev zvláště v zalesněných nebo hustě osázených oblastech.
- Zamodrání: Houba způsobující zamodrání dřeva se projevuje jeho tmavě zamodralým zbarvením.
- Hniloba: Hniloba je nejnebezpečnějším druhem dřevokazných hub, neboť narušuje strukturu dřeva. To pak ztrácí na stabilitu a práchniví.
- Dřevokazní škůdci: Kromě dřevokazných a dřevozbarvujících hub ničí dřevo i živočišní škůdci. Jedním z nejnebezpečnějších škůdcův mírném pásmu je například tesařík krovový, který napadá hlavně jehličnaté dřevo. Klade vajíčka do vzniklých trhlin a larvy hlodají především ve vnějších vrstvách. Také ostatní dřevokazní škůdci postupují při ničení dřeva podle stejného schématu. Kladou vajíčka do dřeva nebo na jeho povrch.
Výběr lazury pro exteriér
Je proto důležité vybrat si pro povrchovou úpravu dřevěného dílce správný nátěr:
- Okna a dveře: U oken a dveří hraje důležitou roli takzvaná tvarová stálost dílců. Používají se zde proto silnovrstvé lazury. Nátěrem zamezíme pronikání vlhkosti, aby dílec bobtnáním a smršťováním neztratil tvar a mohl se například správně otevírat a zavírat. Pro vnější stranu oken a dveří doporučujeme takřka identický produkt LEINOS 260, která je podložena bezbarvou biocidní olejovou impregnací LEINOS 150.
- Tvarově nestálé dílce (bednění, ploty): U takzvaných tvarově nestálých dílců, jako jsou bednění a ploty, se pronikání vlhkosti, např. přes čelní dřevo nebo v důsledku trhlin, nedá nikdy zcela zabránit. Důležité je zde používat prodyšné nátěry (např. tenkovrstvé lazury).
Srovnání lazur, laků a vosků
Lazury patří mezi nátěrové hmoty, které plní hned dvě funkce - ochrannou a estetickou. Pro ochranu dřeva se kromě lazur používají také laky (bezbarvé či krycí) a vosky. Liší se jak finálním vzhledem, tak svými vlastnostmi. Následující tabulka shrnuje hlavní rozdíly:
| Typ nátěru | Pronikání do dřeva | Vrstva na povrchu | Životnost | Vzhled | Údržba |
|---|---|---|---|---|---|
| Lazury | Hluboko do struktury | Tenčí vrstva, film | Kratší (3-5 let) | Zachovává kresbu, zvýrazňuje | Jednodušší obnova (očištění, přetření) |
| Laky | Méně, spíše na povrchu | Silnější vrstva | Delší (4-5 let více než lazury) | Krycí, bezbarvé (úplné překrytí nebo lesk) | Složitější obnova (broušení) |
| Vosky | Proniká do dřeva | Jemný, přirozený pocit | Závisí na typu a použití | Zachovává přirozenou barvu, příjemné na dotyk | Nelze aplikovat na syntetické/vodou ředitelné nátěry, nutné moření u některých dřev |
Stoupající zájem o nátěrové materiály na bázi vosků, voskových ochranných nátěrů a politur zejména v zahraničí se dá vysvětlit nejen tím, že dřevo takto ošetřené si uchová přirozenou barvu a na dotyk je velice příjemné, ale zejména proto, že tyto nátěrové materiály, pokud jsou vyrobené podle původních receptur (těkavé rostlinné oleje a včelí vosk) neobsahují žádné alergeny či jiné nežádoucí látky zatěžující životní prostředí. Nanášení voskových ochranných vrstev na dřevo je velice starou technikou, která měla za úkol zvýšit estetické působení dřeva a zároveň prodloužit jeho životnost.
Voskové nátěry mají samozřejmě i některé nevýhody: nelze je aplikovat na předměty, které byly opatřeny syntetickými či vodou ředitelnými nátěry a nejsou výrazně pigmentované, takže některá dřeva před ošetřením vosky je nutno přimořit. Na parkety a podlahová prkna a palubky či korek jsou vhodné bezbarvé laky polyuretanové, nebo akrylové (či jejich směsi) obsahující voskovou suspenzi.
tags: #povrchova #uprava #dreva #lazurnimi #natery