Beton, ačkoliv je praktický, trvanlivý a odolný stavební materiál, může v mnohých lidech vyvolávat dojem chladu. Proto se stále více využívají dekorativní úpravy betonových povrchů, které umožňují dosáhnout vzhledu přírodních materiálů.
Většinu z těchto technologií lze využít i při revitalizaci existujících betonových povrchů, a dokonce i v interiérech. Například úprava betonových povrchů gletováním se používala už v předválečných stavbách.
Vymývaný beton
Vymývání betonu patří mezi sekundární povrchové úpravy betonu. Technologie vymývaného povrchu vytvoří na souvislé betonové ploše zajímavou plastickou strukturu z kamínků, která kromě jiného velmi dobře chrání proti uklouznutí.
Odhalení zrn kameniva vytvoří působivou betonovou plochu. Přestože technologie vymývání betonu není nová, zaznamenává nyní výrazné změny a zlepšení. Na počátku této technologie docházelo k odhalení hrubých frakcí betonu neplánovaně, erozí nepříliš kvalitního povrchu cementové matrice.
Dříve se pozitivní plochy řešily stejnoměrným posypem barevného kameniva úzké frakce na zhutněný povrch čerstvého betonu a jeho mírným zatlačením do cementové pasty. Tak se dosáhlo málo kvalitního povrchu, kdy byla zrna kameniva obalena cementovým tmelem málo a nedostatečně držela na povrchu, nebo se naopak utopila v přebytku pasty a výsledný efekt byl ztracen.
Čtěte také: Postupy pro povrchovou úpravu betonu
Jinou možností s lepšími výsledky je povrchové opláchnutí neztvrdlé cementové malty z povrchu zhutněného výrobku za čerstva. To vyžaduje velmi tuhou konzistenci betonu a intenzívní zhutnění nebo přímo vibrolisování ze zavlhlého betonu. Oplach je prováděn rovnoměrně plošnými tryskami, stabilním tlakem vody nebo jen volně tekoucí vodou a použitím kartáčů.
Plocha však musí být rovinná a nakloněná na jednu stranu pro lepší odtok vody s rozplavenou maltou. Hrany všech stran musí být při tom chráněny ze stran kolmých na vymývaný povrch bočnicemi, aby nedošlo k jejich zaoblení. Ani tento způsob není vhodný pro povrchy, které mají vykazovat zvýšenou odolnost proti agresivním vlivům. Dochází povrchově ke zvyšování vodního součinitele a stejnoměrné hloubky vymytí se dosáhne jen velmi pečlivou prací.
Pro zpracování negativních povrchů se v minulosti užívalo pískového lože, do kterého se umístila zrna povrchově viditelné frakce. Následovalo překrytí betonem a zhutnění. Nejrozšířenějším způsobem bylo a stále je zpomalení procesu hydratace povrchové vrstvy cementové pasty a po nabytí manipulačních pevností výrobků její odstranění.
Zpomalení se zajistí nanesením nátěru na povrch formy nebo vložením papíru napuštěného zpomalovačem. Nátěr lze použít i na svislé, oblé a různě zakřivené povrchy, musí však být nanesen v rovnoměrné vrstvě. Papír je vhodný pro hromadnou výrobu stejných tvarů, např. výrobu dlažeb na karuselovém vibrolise. Dodávány bývají nátěry i papíry s různou koncentrací zpomalující složky a tedy s různou hloubkou účinnosti. Ta je však závislá ještě na rychlosti hydratace a čase vymytí. Zajistit tak pravidelně vymytý povrch bývá otázkou značných zkušeností.
Nevýhodou zpomalovačů je závislost zpomalení na několika faktorech: tloušťce nanesené vrstvy zpomalovače, teplotě betonu i prostředí, čase vymytí s přesností na desítky minut a stejnoměrná účinnost vymývání po celé ploše. Při prudší změně počasí musí dojít i k časovému posunu vymývání. Pokud vymyjeme brzo, bude odstraněna malta do větší hloubky, než je optimum a zrna hrubé frakce nebudou dostatečně zakotvena.
Čtěte také: Postupy pro úpravu venkovního betonu
Nové účinné chemické látky však dnes umí hydrataci nikoliv jen zpomalit, ale na omezenou dobu zastavit. Říkáme tomu řízená hydratace. Tyto látky jsou tedy využívány mimo jiné i pro vymývání betonu. Aby bylo možno každou velikost kameniva vymýt do správné hloubky, vyrábí se řada typů výrobků lišících se hloubkou své účinnosti a pro přehled jinak pigmentovaných. Nejmenší hloubka je 0,5 mm a největší 7 mm. Typ s nejmenší hloubkou může nahradit pískování.
Deaktivační prostředek je na bázi vody, je biologicky odbouratelný, a tedy ekologický. Výrobky s povrchem opracovaným touto technologií nemají zhoršenou odolnost povrchu. Odolnost cementové malty mezi zrny je stejná v celém profilu, ale tím, že většina povrchu je tvořena odolným, dobře zakotveným kamenivem, je celková odolnost výrazně vyšší.
S touto technologií úzce souvisí další možnosti grafického pojednání povrchu. Jedním z nich je gel na bázi kyseliny, který leptá povrch cementové malty. Lze jej využít jako opravný prostředek při nedokonalém vymytí běžně vymývaných povrchů, nebo u již ztvrdlého betonu pro jemné vymytí, ale v rukou grafika může být prostředkem jeho realizace na hladké betonové ploše.
Dalším velmi zajímavým prostředkem je speciální plastická fólie, která se používá pro výrobu fotografického sgrafita na povrchu betonu. Systém je založen na grafické konverzi, obdobně jako kresby na betonovém povrchu. Nejprve je obraz graficky modifikován speciálním grafickým prostředkem, s jehož pomocí je pak obraz převeden na fólii.
K realizaci vymývaných ploch nestačí jen správně zvládnout vlastní vymývání. Nejprve je třeba zajistit kameniva z vhodných lokalit a v potřebné zrnitosti, aby se dostavil žádaný výsledný vizuální dojem. Hrubé kamenivo tvoří estetický efekt a jeho volba je nejdůležitější. Mohou se používat těžená i drcená kameniva, jejich frakce se doporučuje co nejužší. Například frakce 4/8 je příliš široká, je lépe použít frakci 4/6 nebo 6/8. Drobné kamenivo je dobré volit jen 0/1 nebo 0/2. Je možno využít i některá běžná kameniva, která na skládce vypadají šedě, ale po opláchnutí prachu z jejich povrchu se ukáže jejich barevný vzhled. Na trhu se občas objeví nejen kameniva přirozeně zbarvená, ale i obarvovaná povrchově, uměle.
Čtěte také: Beton v exteriéru: Možnosti a úpravy
Druhou rozhodující složkou je cement. Volíme mezi běžným šedým nebo bílým, který můžeme barvit i na světlé odstíny různými pigmenty. Šedé cementy se mohou barvit také, ale pouze na velmi tmavé odstíny. Návrh receptury nebude shodný jako u jiných betonů, ale součtová křivka bude přetržitá a hrubá frakce bude převládat. Přísady musí spolehlivě zachovat stabilitu směsi a minimalizovat množství vody a velkých vzduchových pórů. Musí přirozeně zachovat dostatečnou dobu pro zpracování a zajistit potřebnou rychlost náběhu pevností.
Hloubka vymytí u zvolené frakce hrubého kameniva může být jen do 40 % menšího rozměru zrna - d. Odbedňovací prostředky se nepoužívají, po odformování stačí nechat povrch formy oschnout a pak lehce otřít.
Technologie vymývání je vhodná nejen pro výrobky drobné architektury, ale i pro dílce větších rozměrů. Kvalita použitého kameniva je velmi důležitá. I drobná zrnka železitého kyzu v jinak velmi kvalitním kamenivu mohou rezavými skvrnami znehodnotit výsledek. V zahraničí se popsaná technologie používá i pro vozovkový beton (CB kryty).
Tryskání betonu
Tryskání betonu je variabilním a účinným postupem, který dokáže zajistit úpravu tohoto povrchu. Pískování dokáže nejen velmi rychle vrátit vzhled povrchu do původního stavu, ale také ho vyhladit nebo naopak zdrsnit a připravit pro nanášení nových vrstev materiálu nebo pro atraktivní vzhled, nebo vytvořit malby, nápisy a strukturované vzory.
Beton pískujeme, pakliže potřebujeme odstranit nejrůznější nánosy. U nánosů přírodního původu, jako jsou plísně se spíše doporučuje chemická cesta, neboť má trvalý efekt. Tryskání zajistí očištění pouze na povrchu, v krátkém čase by však došlo k obnově původního problému. Rovněž používáme tryskání za situace, když chceme zajistit dokonalou přilnavost všech aplikovaných materiálů. Otryskaný povrch lze také nechat odhalený z ryze estetických důvodů.
Pro pískování betonových podlah lze spíše doporučit jako vhodnější technologii broušení. Tryskání je příliš hrubé, v materiálu by mohly vzniknout výraznější rýhy, vrypy a prohlubně. Obecně je tryskání betonu mimořádně variabilní. Proto je nutné adekvátně rozsahu práce vybrat vhodné abrazivo i pískovačku.
Pokud pracujete s čerstvě odlitým betonem, nejlepší doba pro tryskání povrchu je do 24 až 72 hodin po odlití, obzvláště pokud chcete vytvořit hlubší strukturu nebo strukturované vzory pro dekorativní vzhled.
Pískovat lze za využití vysokotlakého zařízení suchou nebo mokrou cestou. Využít tedy lze klasické tryskání abrazivem. U takzvaného mokrého tryskání dochází pomocí speciální trysky dochází k mísení natlakované vody s abrazivem přímo v této trysce. Další alternativu v tomto směru představuje i čištění vysokotlakým vodním paprskem. Postup však není tak účinný, jako kdybychom tryskali abrazivem. V praxi se užívá méně často vzhledem k tomu, že lze odstranit účinně pouze jemnější nečistoty.
Pokud pracujete v uzavřeném prostoru, dbejte na důkladné větrání. Vypněte ventily pískovačky a naplňte zásobník abrazivem. Zapněte kompresor a natlakujte na 40 až 100 PSI. Miřte tryskou pískovačky směrem k betonu přibližně 50 cm od těla. Postupně zvyšujte nastavení tlaku, dokud nedosáhnete žádaného výsledku a odstranění veškerých nečistot.
Pokud připravujete betonový povrch pro aplikaci nových materálů, je důležité povrch nejen důkladně očistit, ale zároveň zdrsnit. Existuje několik možností jak zdrsnit beton. Pro zdrsnění horizontálního betonového povrchu (podlahy) se nejlépe hodí profi tlakové tryskací zařízení s použitím ocelové drti. Ocelová drť se vyrábí ve třech variantách různé tvrdosti s označením GP-nejměkčí, GL-střední, GH-nejtvrdší. Tvrdé varianty jsou tedy dostatečně pevné, tudíž velmi účinné, současně opět nedochází k výraznému poškozování tryskaného povrchu. Otryskávaný materiál se nezdrsní. CSP 3 - CSP 7 (dle vzorníku).
Pro tryskání vertikálních betonových povrchů se nejlépe hodí přírodní granát nebo uhelná struska. Přírodní granát má oproti uhelné strusce nízkou prašnost, je 100% ekologické a dá se opakovaně používat. Jedlá soda očistí povrch maximálně šetrně, bez jeho narušení. Dokáže pouze odstranit nežádoucí nánosy. Nevýhodou jedlé sody je to, že „špiní“.
Pro pískování betonu se v praxi používají mobilní pískovačky vzhledem k tomu, že je nutné často tryskat prvky venku v terénu. Tryskání můžeme využít i ke kreativním účelům, kdy vytváříme malby, nápisy nebo pomocí šablon strukturované vzory na betonovém povrchu. Můžeme takto zdobit např.
Ražený beton
Ražený beton vypadá jako zámková dlažba nebo dokonale vyspárované kameny, ale ve skutečnosti jde o betonovou plochu, do níž jsou vzory zmíněných povrchů otištěny pomocí speciálních razidel. Jde vlastně o velmi jednoduchou a efektní dekorativní úpravu betonových povrchů, která spočívá v probarvení betonu a vyražení reliéfů do jeho povrchu. Díky jedinečným vlastnostem betonu tak získáte pevný a odolný povrch, který imituje kámen i jiné přírodní dlažební materiály nebo betonovou či zámkovou dlažbu a nevyžaduje téměř žádnou údržbu.
Pro dekorování betonu pomocí raznic potřebujeme čerstvý beton, takže vrstva nového betonu bude nutná i v případě, že upravujeme stávající betonovou plochu. Svrchní vrstva betonu se pomocí speciálních plastových raznic tvaruje do podoby přírodního kamene, betonové či žulové dlažby nebo i do podoby dřevěných desek.
Betonová směs, která se používá při technologii raženého betonu, se zušlechťuje pomocí speciálních plastifikátorů. Povrch dotváří i příměs minerálního barevného prachu, který po zalakování a zatvrdnutí vytvoří všestranně odolnou vrstvu podobnou glazuře. Technologii je možné využít i pro dekorování povrchů stěn.
Další metody úpravy betonu
- Stříkaná dlažba: Vytvoření vzoru pomocí šablony a speciální betonové směsi, odolná a neklouzavá.
- Gravírovaný beton: Dekorování betonu gravírováním, broušením, rytím, barvením či malováním s ochrannou vrstvou epoxidového nátěru.
- Gletování: Zaprášení zavadlého povrchu cementem a zatahování ocelovým hladítkem pro hladký a voděodolný povrch. Lze nahradit samonivelační stěrkou.
Údržba a opravy pohledového betonu
Stěžejním cílem při údržbě a opravách pohledového betonu je v prvé řadě udržení či obnova jeho vzhledu. Pohledovost betonu je obvykle chápána jako vzhled povrchu betonu, tj. beton působí esteticky a přijatelně v daném prostředí, jak pro uživatele stavby, tak pro okolí. V ČR zatím není žádná závazná norma pro konstrukce z pohledového betonu.
Betonové podlahy a jejich úprava
Beton má spoustu nenahraditelných vlastností k tomu, aby mohl sloužit na podlahách, stěnách či zídkách nejen jako podklad či konstrukce, ale i jako pohledový materiál. Lze ho i různě upravovat. Beton se obvykle příliš nesnese se vzhledem obvyklých stavebních materiálů venkovských chalup či stavení, tam je nutné zacházet s ním obezřetně a myslet na to, že například dodatečné vybetonování podlah bez odpovídající kvality izolace může „natáhnout“ vlhko do obvodových zdí.
Zpevnění pochozích ploch, chodníků, teras či jeho použití v doplňkových stavbách nebo opěrných zídkách však v úvahu připadají i na chalupě a často jde o výhodnou kombinaci materiálu, který není drahý, snadno se s ním pracuje a je extrémně odolný.
Nátěr betonové podlahy
Betonové podlahy v garážích nebo sklepech ideálně ochrání před olejem, silniční solí a dalšími nečistotami podlahový nátěr 2K-Bodenbeschichtung. Podlaha se díky němu také lépe čistí, netvoří se na ní skvrny a nezačíná se sprašovat.
Než začnete pracovat na nátěru podlahy v garáži, je třeba pečlivě odstranit olej a nečistoty. Povrch musí být před zpracováním suchý a bez prachu. Poté vyzkoušejte pevnost a savost podlahy. Vezměte kladivo a poklepejte na podlahu. Pokud klepání způsobí odlupování vrchní vrstvy (sintrové vrstvy), je třeba podlahu zbrousit. Zkontrolujte také savost - tak, že podlahu poškrábete špachtlí a polijete vodou.
Vrchní uvolněnou vrstvu podlahy přebruste podlahovou bruskou se zrnitostí 16. Pro snížení nasákavosti betonové podlahy smíchejte základní penetrační nátěr Aviva Tiefengrund s vodou v poměru 1:1 a naneste kartáčem na podlahy.
Pro zajištění trvanlivosti epoxidového nátěru podlahy v garáži, sklepě nebo dílně je důležité obě složky nátěrové hmoty řádně promíchat. Poté nátěr přelijte do většího kbelíku a znovu 1-2 minuty promíchejte pomocí vrtačky. Nyní je hmota dobře promíchána. Nechte ji stát dalších 10 minut, ať z ní unikne všechen vzduch. Otevřená doba dvousložkového epoxidového nátěru 2K-Epoxi-Beschichtung je 2 hodiny.
Nyní můžete použít váleček s krátkým vlasem, ten se hodí pro práci na velkých plochách betonové podlahy. Na rohy je vhodný štětec. Po 12 hodinách schnutí můžete podlahový nátěr nanést podruhé. Úplné vytvrzení nátěru trvá celkem 12 dní. Tak dlouho počkejte, dokud nevrátíte zpět do garáže například automobil.
Před nátěrem betonové podlahy je důležité podklad řádně očistit. Epoxidový nátěr ADLER 2K-Epoxi-Beschichtung je vhodným produktem pro uzavření povrchu betonových podlah. Abyste dosáhli optimálních výsledků, aplikujte epoxidový podlahový nátěr pomocí válečku s krátkým vlasem. Smíchejte 2 díly epoxidového nátěru 2K-Epoxi-Beschichtung s 1 dílem epoxidového tužidla Epoxi-Härter (odpovídá poměru 2:1). Dbejte na to, aby se tužidlo při míchání důkladně zapracovalo. Poté doporučujeme počkat přibližně 5 minut, aby se uvolnily vzduchové bubliny.
U velkých ploch nanášejte epoxidový nátěr na podlahu válečkem s krátkým vlasem. Ten můžete upevnit na teleskopickou násadu, která vám usnadní práci. Po prvním nátěru dvousložkovým epoxidovým nátěrem lze betonovou podlahu přetírat po cca 6 hodinách a chodit po ní přibližně po 12 hodinách. Zasychání však závisí na podkladu, tloušťce vrstvy, teplotě, výměně vzduchu a relativní vlhkosti.
tags: #povrchová #úprava #betonu #postupy #a #materiály