Atypické prostory, které díky šikmým stěnám v podkroví vznikají, poskytují zajímavá řešení místnosti. Ať už je plánována rekonstrukce dosud nevyužívaného půdního prostoru, nebo rovnou novostavba se šikmou střechou, je sádrokarton pro výstavbu v podkroví přímo ideální stavební materiál. Pro výstavbu obytného podkroví je sádrokarton stále tou nejlepší volbou. Příliš nezatěžuje nosnou konstrukci, má dobré tepelné a akustické vlastnosti, vyznačuje se dlouhou životností, je ekologický a zdravotně nezávadný a práce s ním je poměrně snadná a rychlá.
Vlastnosti sádrokartonu
Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti.
Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Volba správného sádrokartonu má velkou důležitost. Pokud se stavba nachází v oblasti se zvýšenou hlukovou zátěží, dobře poslouží modré akustické sádrokartonové desky. V případě vyšších mechanických nároků je vhodné k opláštění použít sádrokartonové desky RigiStabil (DFRIEH2) nebo sádrovláknité desky Rigidur. Desky RigiStabil se připevňují k podkonstrukci speciálními šrouby RigiStabil (TUN), desky Rigidur šrouby Rigidur, desky Habito® H šrouby Habito (UMN). Desky Rigidur se v podkroví montují buď technologií tmelené spáry za použití sádrového tmelu MAX s výstužnou páskou nebo technologií lepené spáry (šířka spáry max. 1 mm) za použití lepidla na spáry Rigidur v kartuši. Šrouby nebo sponky se přetmelí spárovacím tmelem.
Konstrukce sádrokartonu v podkroví
Opláštění podkrovních ploch je možné řešit hned několika různými způsoby - pomocí krokvových závěsů, stavěcích třmenů a nebo klasicky dřevěnými latěmi. Vždy je dobré si před výběrem konstrukce zodpovědět několik otázek, a podle toho vybrat vhodnou variantu. Existuje několik možností, jak vytvořit podkonstrukci pro opláštění:
Čtěte také: Montáž chemické kotvy krok za krokem
- z R-CD profilů na krokvových závěsech,
- z R-CD profilů na stavěcích třmenech,
- čistě z dřevěných latí.
Jestliže při montáži dodržíte správný postup a zvolíte vhodný materiál, konstrukce vám zajistí akustickou izolaci i veškeré požadavky na požární odolnost.
Montáž rastru
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm.
Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu.
V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění. Na stropní a šikmou trámovou konstrukci (např. kleštiny a krokve) se připevní podkonstrukce. Podkonstrukce je tvořena ocelovými tenkostěnnými R-CD a R-UD profily nebo dřevěnými latěmi. Rozteč montážních R-CD profilů, popř. dřevěných latí je maximálně 500 mm, rozteč závěsů/krokví je max. 900 mm.
Montáž rastru z R-CD profilů na krokvových závěsech
Pro akustické oddělení podkonstrukce od nosných zdí nalepte na obvodový profil R-UD pěnové napojovací těsnění. Po obvodě (na štítových zdech) před montáží R-CD profilů připevníme obvodový R-UD profil v rozteči max. 500 mm. Krokvové závěsy zaoblené přišroubujeme kolmo z boku krokve dvojicí vrutů do svislých závěsů typu FN 4,8 x 35 mm. Rozteč krokvových závěsů pro R-CD profily je max. 500 mm. Maximální délka vyložení krokvového závěsu délky 125 mm je 75 mm, závěsu délky 150 mm je 100 mm, závěsu délky 170 mm je 120 mm. R-CD profily nastavíme pomocí spojovacích kusů pro R-CD profily. Sousední napojení vystřídáme minimálně o šířku desky (min. 1 250 mm). Montáž primárního (vrchního) roštu R-CD se provede pomocí krovových závěsů přišroubovaných ke krokvi ve vzájemné rozteči max. 900 mm. Shodně jako v šikmé části podkroví připevníme i ve vodorovné části nosnou podkonstrukci z R-CD profilů. Rozteč montážních R-CD profilů je i zde max. 500 mm. Nyní zajistěte R-CD profil ve stabilní poloze pomocí výlisku na krokvovém závěsu.
Čtěte také: Suchý beton – návod
Jakmile máte podkonstrukci dokončenou, vložte tepelnou izolaci z minerálních vláken a parozábranu. Poté proveďte opláštění SDK deskami a konstrukci vytmelte.
Montáž rastru z R-CD profilů na stavěcích třmenech
Podkonstrukce na stavěcích třmenech se provádí až po vložení minerální izolace mezi krokve a po aplikaci parozábrany. Vruty typu FN 4,8×35 mm přišroubujte stavěcí třmeny ke krokvím. Maximální rozteč montážních R-CD profilů je 500 mm, stejná je i ve vodorovné části podkroví. Teď nasuňte R-CD profily do R-UD profilů a ke stavěcím třmenům je přimontujte dvěma samovrtnými šrouby do plechu. Použijte typ LB 3,5×9,5 mm. Stavěcí třmeny přišroubujeme ke spodnímu líci krokvového nástavce pomocí 2 ks šroubů do plechu 421/ 4,2 x 13 (typ LB) na jeden závěs. R-CD profily můžete nastavit spojovacími kusy pro R-CD profily. Napojení sousedních profilů vystřídejte minimálně o 1 250 mm, tedy o šířku desky. Max. délka stavěcího třmenu je 65 mm. Do dutiny v úrovni stavěcích třmenů před parozábranou můžeme vložit dodatečnou vrstvu minerální izolace. Její tloušťka však může být max. 60 mm. Po montáži podkonstrukce přejděte k opláštění pomocí sádrokartonových desek Rigips.
Montáž rastru z dřevěných latí
Podkonstrukci z dřevěných latí připevněte ke krokvím nebo kleštinám samořeznými šrouby o průměru 5 mm a délce 90 mm. Latě o průřezu 50/30 mm je možné použít pro vzdálenost krokví do 850 mm. Pro větší vzdálenost krokví (maximálně však do 1 000 mm) volte latě o průřezu 60/40 mm. Dřevěné latě použité pro podkonstrukci musí být vyschlé. Vlhkost řeziva je max. 18 %, lépe 15 %. Dřevěné latě je dobré naimpregnovat přípravkem proti plísním a dřevokazným houbám. Dbejte na to, aby dřevěné latě byly vyschlé (max. vlhkost 18 %, lépe 15 %) a v odpovídající kvalitě, také rovné a bez suků. Jsou-li na krokvích nerovnosti, podkonstrukci z latí vyrovnejte podložením nebo připevněním latě stavěcími třmeny. Stavěcí třmeny ke krokvím připevněte dvojicí vrutů typu FN. Rozteč dřevěných latí je max. 500 mm.
Pokud řezivo tyto parametry nesplňuje, raději vytvořte rastr z R-CD profilů. Dosáhnete tím optimální kvality konstrukce. Místo řeziva, které nesplňuje výše uvedené parametry, je vhodnější použít systémové R-CD profily. Dosáhneme tak optimální kvality sádrokartonové konstrukce.
Izolace
Velmi důležitá je správná skladba zateplení. Základem by měla být vždy tepelná izolace, která slouží v zimních měsících k zabránění únikům tepla a v letním období naopak k eliminaci nadměrného přehřívání podkrovních prostor. Pro dosažení potřebné tloušťky izolace můžete vložit další vrstvu izolace i pod krokve, čímž dosáhnete ideální tepelné kvality podkrovního prostoru.
Čtěte také: Postup leštění betonu
Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. V případě, že tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná. Do vzniklé dutiny je možno vložit dodatečnou vrstvu tepelné izolace - v tl. max. 60 mm.
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
Parozábrana
Na izolaci osadíte parozábranu, kterou je nezbytné dokonale utěsnit. Přelepte veškeré spoje a zároveň přilepte parozábranu ke všem konstrukcím střechy tak, aby nemohla žádná vlhkost z interiéru pronikat do vrstvy tepelné izolace. Parozábranu připevníme sponkovačkou na krokve. Parozábrana musí být spojitá. Spoje parozábrany se provádí systémovou páskou pro parozábrany.
Důležité je, aby ve styku šikmých ploch bylo napojení jednotlivých dílů parozábrany spojité, těsné. K napojení jednotlivých dílů parozábrany použijeme k tomu určené lepicí pásky výrobců parotěsných izolací (např. pásku Isover Vario ® KB1). Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů.
Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Otvory po sponkovačce v pásech přelepit k tomu určenou lepicí páskou nebo použít řešení bez sponek. Pro kvalitní fungování reflexe termoreflexní parozábrany je třeba zachovat min. 20mm vzduchovou mezeru, která nesmí být vyplněna tepelnou izolací. Pro vytvoření vzduchové mezery min. 20 mm se doporučuje pod parozábranu instalovat pomocný rošt, např. z dřevěných latí.
Montáž sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky tl. 12,5 mm osazujeme zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů. Při opláštění zachováváme zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily (spáry nesmějí tvořit kříž). Upevnění sádrokartonových desek se provádí samořeznými šrouby typu TN délky 25-55 mm. Sádrokartonové desky připevňujeme k podkonstrukci samořeznými šrouby typu TN.
Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 170 mm (min. 150 mm) a na stěnách max. 250 mm (min. 200 mm).
Montáž finálního opláštění pomocí šroubů TN25 ve vzájemné rozteči max. 170 mm. Montáž předem připravených pruhů sádrokartonu RF (DF) šíře min. 100 mm přišroubovat na R-CD profily pomocí šroubů TN25 v rozteči max. 170 mm.
Opláštění střešních oken
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu.
Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.
Opláštění střešního okna se provádí až po jeho osazení. Je nutné dodržet svislý parapet se zalomením a vodorovné nadpraží se zalomením. Zalomení je potřeba z důvodu vytvoření prostoru pro tepelnou izolaci. Omezíte tím tak tepelné mosty. Izolaci vkládejte vždy po celém obvodu okna.
Vytvořit rastr okolo střešního okna bude trochu skládačka. V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Tmelení
Hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami zatmelíme - hlavičky šroubů pomocí špachtle a spáry pomocí nerezového hladítka. Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit.
Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.
Tipy pro kvalitní podkroví s dlouhou životností
Na závěr je vhodné opatřit výztužnou páskou Habito® Flex vodorovné, šikmé i svislé plochy. Tato páska obsahuje kopolymerové jádro, které přenáší pnutí v konstrukci a zabraňuje tím praskání. Takto můžete ošetřit rohy, kouty i napojení na stěny. Páska se přizpůsobí všem atypickým šikminám, proto nezáleží na úhlu. Přechod vodorovné, šikmé a svislé plochy doporučujeme opatřit výztužnou páskou Habito Flex. Díky svému kopolymerovému jádru přenáší pnutí v konstrukci a tím zabraňuje praskání.
Tabulka: Přehled typů konstrukcí a jejich svěšení
| Varianta konstrukce | Maximální výška svěšení | Možnosti využití prostoru |
|---|---|---|
| Na přímých závěsech | 40 mm | |
| Na stavěcích třmenech | 110 mm | Pro vložení doplňující izolace nebo jako instalační dutina |
| Na krokvových nástavcích | 240 mm | Pro minerální izolaci a instalační dutinu pro rozvody |
Pokud plánujete celé podkroví opláštit svépomocí, doporučujeme absolvovat kurz ve Škole suché výstavby Rigips. Vyzkoušíte si celou montáž rastru, opláštění i tmelení za doprovodu zkušených sádrokartonářů.
tags: #postup #sadrokarton #sikmy #krov