Především při opravách starších domů se často vyskytují problémy s fasádami způsobené vlhkostí. Jde o nedostatky, které nejen zhoršují vzhled budovy, ale také ji pomalu ničí. Výraznou pomocí je v těchto situacích nenahraditelná součást sanačního systému: sanační omítka.
Co je sanační omítka a jak funguje?
Sanační omítka je speciální systém navržený pro opravy staveb zasažených vlhkostí. U novostaveb se zase postará o vysokou prodyšnost. Tato omítka je jedním z kroků při aplikaci sanačního systému. Je vytvořena tak, aby zajistila nejen esteticky kvalitní vzhled, ale také ochranu povrchu a zlepšení pevnosti omítky.
Princip sanačních omítek spočívá v množství vzduchových pórů, které se v jejich struktuře vytvoří po rozmíchání směsi ve vodě a nanesení na zeď. Tyto póry pak ze zdiva odvádějí vlhkost ve formě vodní páry do okolního prostředí.
Na rozdíl od běžných omítek je u sanačních omítek významně snížen kapilární transport vlhkosti ze zdiva ve srovnání s procesem difúze vodní páry. Kapilární transport doprovázený transportem solí (roztokem) je tedy významně snížen, tudíž vlhkost na povrch může prostupovat jen ve formě vodní páry.
Vlhkosti ze zdiva je umožněno vniknout do sanační omítky do hloubky pouze několika milimetrů. Tato přijatá vlhkost, případně roztok solí, se vypaří uvnitř omítky. Vykrystalizované soli se ukládají v pórovité struktuře omítky, čímž zůstává povrch omítky suchý a bez výkvětů. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli typickými pro vlhké zdivo.
Čtěte také: Proč zvolit betonový stropní systém?
I přesto, že při průchodu vlhkosti se soli obsažené ve vodě ukládají vykrystalizované přímo ve struktuře omítky, to nezabraňuje průchodu vodní páry zevnitř ven. Sanační omítka je zároveň velmi odolná: nasakuje méně vody zvenčí a některé druhy ji i odpuzují.
Vlastnosti a druhy sanačních omítek
Sanační omítky se od běžných omítek liší především vysokou pórovitostí a prodyšností, díky čemuž jsou velmi lehké. Mají nízkou kapilární nasákavost, případně vodu zcela odpuzují. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky.
Speciální protiplísňové sanační omítky jsou navíc vyrobeny tak, aby proti nim neměly šanci ani spory. Vzhledem k množství produktů s různými vlastnostmi dnes seženete sanační omítku pro interiér i pro exteriér.
Mezi speciálními sanačními omítkami najdete i omítky s tepelně izolačními schopnostmi, které se používají například při rekonstrukci fasád historických objektů. Existují i sanační omítky zcela vodotěsné, jejichž použití se dříve doporučovalo na vlhké zdivo v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Dnes se nahrazují spíše hydroizolačními stěrkami.
Typy sanačních omítkových systémů
Společnost LB Cemix, s.r.o. nabízí dva základní sanační omítkové systémy:
Čtěte také: Praktické rady pro betonové ploty
- Sanační omítkový systém WTA: Je složen z několika omítek, které splňují požadavky směrnice WTA 2-9-04/D. Skladba omítek pak odpovídá konkrétním podmínkám zjištěným průzkumem objektu a laboratorním rozborem vzorků zdiva a omítek. Rozhodující je stupeň zavlhnutí zdiva a množství a druh rozpuštěných solí.
- Odvlhčovací sanační omítkový systém: Je tvořen jedinou omítkou Cemix SUPERSAN, která se vyznačuje speciální strukturou pórů, čímž umožňuje enormní odvod vodních par z vlhkého zdiva. Proces vysušování je rychlejší a omítka se dá aplikovat i na zcela nevysušené zdivo.
Oba systémy mají v zásadě stejné uplatnění a o jejich použití se rozhoduje na základě konkrétních podmínek.
Sanační omítky ThermoSAN
Omítky ThermoSAN se odlišují od běžných omítek hlavně tím, že je v nich použité místo kameniva expandované sklo. Jejich výjimečnost spočívá především v jejich tepelněizolačním a sanačním účinku, kde jsou obě tyto funkce spojeny do jednoho materiálu. Díky tomu získávají omítkové směsi řadu výhod.
- Vysoká pórovitost: Obyčejná běžná sanační omítka má objem pórů okolo 20 %, dobrá sanační omítka (dle WTA) má objem pórů 40 %, omítky ThermoSAN mají objem pórů přes 70 %. To znamená, že oproti nejlepším sanačním omítkám, co se týče ukládání solí, mají dvojnásobnou životnost.
- Aktivní odvod vlhkosti: Navíc jsou omítky kapilárně aktivní, takže aktivně odvádí vlhkost ve formě vodních par ze zdiva, tím odvlhčují zdivo a výrazně zlepšují jeho tepelněizolační vlastnosti.
- Tepelná izolace: Výborně tepelně izolují: λ < 0.08 W/mK. Omítky ThermoSAN jsou jediné tepelněizolační omítky, které jsou navíc extrémně prodyšné.
- Protiplísňové a trvanlivé: Díky vysoké hodnotě pH neumožňují omítky na svém povrchu růst plísní, řas a jiných mikroorganismů a díky velmi nízkému modulu pružnosti, nemají sklon k tvorbě vlasových trhlin na svém povrchu. Eliminace trhlin, ochranný film na povrchu, protiplísňové složení a skleněné plnivo zaručuje omítkám opravdu velice dlouhou životnost.
- Rychlá aplikace: Omítky ThermoSAN mají vynikající přilnavost, a proto není třeba aplikovat podhoz (špric). Z jednoho pytle se udělá jádro i finální vrstva a již po 48 hodinách po aplikaci se může nanášet nátěr.
Sanační omítka AquaSan Porosity®
Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhká zdiva spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páry, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání.
Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat. Životnost sanační omítky může být v měsících, ale i letech v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.
| Typ omítky | Objem pórů |
|---|---|
| Běžná sanační omítka | okolo 20 % |
| Dobrá sanační omítka (dle WTA) | 40 % |
| Omítky ThermoSAN | přes 70 % |
Kdy a proč použít sanační omítku?
K sanaci objektu je třeba přistoupit ve chvíli, kdy na domě zpozorujete odpadávající omítku, vlhké mapy a solné výkvěty na omítkách. Tyto poruchy vytváří voda s rozpuštěnými solemi a minerály, která nejčastěji vzlíná do zdiva (kapilární vlhkost) nebo se do něj dostává díky špatnému vyspádování terénu kolem objektu, nefunkčním okapovým svodům, poruchám vodoinstalací, srážkové vlhkosti a podobným příčinám.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o zateplení fasády ETICS
Vlhkost a soli, které narušují stavbu, způsobují při dlouhodobém působení odlupování nátěrů, opadávání omítek, podporují tvorbu plísní, řas a hub, zhoršují tepelný odpor zdiva, zvyšují hmotnost stavby a zhoršují vnitřní klima. V extrémních případech může zavlhčení objektu vést až k nevratnému poškození nosného zdiva.
Sanační omítky jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hydroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem.
Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Protože vlhkost přichází od země, trpí jí nejčastěji sklepy, suterény a přízemí.
Komplexní řešení vlhkosti: Sanační omítka jako součást systému
Sanační omítky problém vlhkého zdiva nevyřeší samy o sobě, ale mohou k odvlhčení domu výrazně přispět. Velice častou chybou je spoléhání se na ně jako na definitivní řešení problému s vlhkým zdivem. Sanační omítky neodstraní příčiny vlhkosti, ale pouze částečně a na omezenou dobu snižují její nežádoucí následky. Udržují projevy působení vlhkosti pod povrchem stěny, což může například při dlouhodobé kumulaci solí značně znehodnotit zdivo. Sanační omítky je tedy nutné chápat pouze jako dočasné a částečné řešení a kombinovat je i s dalšími kroky ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva.
Řešením je komplexní sanační systém spočívající ve vybudování nové hydroizolace a odvodu povrchové a spodní vody od objektu. Vždy je potřeba nejdříve najít a odstranit příčinu zavlhání objektu a teprve poté přistoupit k sanaci omítek speciálním sanačním omítkovým systémem. Jinak bude funkčnost sanačního systému mnohem nižší.
Ochránit spodní část stavby lze například injektáží zdiva. Dalším řešením jsou také rozsáhlejší stavební úpravy, např. podřezání a vložení hydroizolace nebo odvedení povrchové vody pryč od budovy.
Správný postup aplikace sanačního systému
Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu. I to, co sanační omítka vyřešit dokáže, je však nutné podpořit její správnou aplikací. Především dodržujte postupy doporučené výrobci jednotlivých směsí.
Příprava povrchu
- Odstranění původní omítky: Je zásadní odstranit veškerou původní omítku zasaženou vlhkostí, a to nejen na viditelně poškozených místech, ale také alespoň 50 cm (ideálně 80 až 100 cm) nad posledními známkami vlhkosti.
- Vyškrábání spár: Spáry ve zdivu vyškrábejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů.
- Očištění zdiva: Zdivo očistěte kartáčem nebo proudem tlakového vzduchu od nečistot, prachu a úlomků.
- Odstranění suti: Odstraněnou omítku ihned odkliďte z pracovního prostoru - zabráníte tak opětovnému vyluhování vysrážených solí. POZOR: otlučené staré omítky a stavební suť okamžitě odvážet, nepoužívat na zásypy.
- Vyrovnání nerovností: Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem. Nerovnosti vyrovnejte sanační omítkou, do které lze vkládat úlomky cihlových tašek a cihel. Nepoužívejte úlomky betonu a betonových tašek. Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí.
Další kroky sanace
- Aplikace chemické bariéry (injektáž): Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce. Pomůže například MAPESTOP.
- Vyschnutí zdiva: Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.
- Aplikace sanačního podstřiku (volitelný krok): Tento volitelný krok pomůže s ochranou zdiva a zároveň ho zpevní. Sanační omítku nahazujte na speciální postřik. Podstřik nanášejte v cca 3mm vrstvě. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Důležité je také dodržet správnou výšku, do které by měla být sanační omítka na zeď nahozena. Zpravidla je to alespoň 80 centimetrů od podlahy.
- Nanesení sanační omítky: Příprava i aplikace jsou podobné jako u omítek tradičních. Stačí tedy zvolit vhodný nástroj a dodržovat pokyny výrobce ohledně správného načasování aplikace i tloušťky nanášené vrstvy (podle stavu podkladu, maximálně ale 30 mm). Mějte na mysli to, že nejde o standardní omítku a že je při jejím nanášení třeba respektovat doporučenou tloušťku nanášené vrstvy, počet vrstev i dobu vyzrávání mezi natažením jednotlivých vrstev. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou. Nezapomeňte také respektovat doporučenou dobu schnutí sanační omítky před dalším nátěrem. Pro rychlý vznik hydrofobní struktury sanačních omítek je nutné zajistit relativní vlhkost vzduchu okolí nižší než 65%.
- Volitelná aplikace sanačního štuku: Jemná stěrka o tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch.
- Nanesení základního nátěru: Primer zlepší přilnavost finálního nátěru k povrchu a zajistí jeho lepší fungování. Vyzkoušet můžete třeba Silexcolor Primer od MAPEI.
- Dokončení vrchním nátěrem: Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měli být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měl mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. Tím pádem by již nemohlo docházet od difuzi vodní páry skrze sanační systém ze zdiva ven.
Důležité poznámky k aplikaci
- Míchání omítkové směsi: Na konečné vlastnosti omítky má velký vliv množství přidané vody a doba míchání, která by měla být minimálně 3, maximálně však 5 minut. Při kratší době míchání se nenastartují všechny potřebné chemické reakce a vytvoří se málo pórů, což vede k vyšší spotřebě vody. Nadměrné množství vody je pak příčinou trhlin ve fasádě. Při příliš dlouhé době míchání dochází k drcení perlitových zrn a omítka tak ztrácí své tepelné vlastnosti, vytvoří se více pórů, než je zapotřebí, tím se sníží potřeba vody, které je pak nedostatek pro vytvrdnutí cementu v potřebném čase. Postupným dotvrzováním cementu vlivem atmosférické vlhkosti nebo vody z barevného nátěru dochází k vnitřnímu pnutí v omítce, které může vést opět k trhlinám.
- Doba zrání: Důležitým faktorem v době zrání omítky je i počasí. Pro všechny druhy omítek přitom platí, že by měly zrát jeden den na každý milimetr tloušťky. Nejkratší nutná doba je přitom 14 dní, a to i při minimální tloušťce jedné vrstvy 10 mm. Aby nedocházelo ke vzniku smršťovacích trhlin, doporučuje se omítky po první dva dny udržovat ve vlhkém stavu.
- Ochrana soklu: Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany, pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm soklovou omítku anebo jinou ochranou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu.
Moderní omítkové systémy a jejich specifika
Původní omítky dnes byly na trhu nahrazeny omítkovými směsmi či rovnou ucelenými omítkovými systémy. Jejich výběr se přitom odvíjí nejen od druhu použitého zdiva, ručního či strojního nanášení, ale i dalších specifik. Zdicí systém POROTHERM patří již po dlouhou dobu k nejoblíbenějším stavebním materiálům. Ve spolupráci se společností Baumit uvedla na trh společně s lehkou maltou pro zdění i dvojici omítek POROTHERM TO a POROTHERM UNIVERSAL.
POROTHERM TO
Jedná se o lehkou omítku pro vnější stěny. Je minerální tepelněizolační perlitová omítka s nízkým součinitelem tepelné vodivosti (λ = 0,13 W/m·K) a vysokou paropropustností. Svým využitím je vhodná pouze pro ruční zpracování v exteriéru i interiéru, nedoporučuje se však používat ji pro oblast soklu. Minimální tloušťka omítky pro exteriér je 15 mm, optimálních je však 20 mm. K výhodám, které umí POROTHERM TO nabídnout, patří zajištění vyššího tepelného odporu konstrukce, minimální možnost vzniku trhlin a rychlost a snadnost nanášení.
POROTHERM UNIVERSAL
Využití jemné štukové omítky POROTHERM UNIVERSAL je dvojí. Tato minerální přírodně bílá jednovrstvá omítka s jemnou zrnitostí je určena pro ruční i strojní zpracování. V interiéru se jako jednovrstvá omítka aplikuje v tloušťce 10 mm přímo na zdivo z cihel POROTHERM bez cementového postřiku. Krycí vrstva z omítky POROTHERM UNIVERSAL o tloušťce 5 mm může být přitom použita také jako hladká vnější i vnitřní povrchová úprava na dostatečně vyzrálou omítku POROTHERM TO.
POROTHERM SO
Suchá maltová směs POROTHERM SO je určena výhradně pro strojní zpracování vhodnými omítacími stroji, např. m-tec, PFT, Putzknecht apod. Jedná se o typ vápenocementové strojní omítky s možnou úpravou povrchu stržením nebo zatřením. Svým využitím se hodí pro interiér i exteriér. V interiéru lze omítku aplikovat jako jednovrstvou.
tags: #porovy #system #omitky #sem #principy #vlastnosti