Při výběru stavebního materiálu pro dům je třeba zvážit mnoho faktorů. K nejtradičnějším kusovým stavivům se rozhodně řadí pálené keramické bloky, ať už s dodatečným vnějším zateplením, nebo s integrovanou tepelnou izolací. V zásadě jsou dnes z běžného zdiva nabízené především pálené cihelné bloky (Heluz, Porotherm) a pórobeton (např. Ytong).
Technické vlastnosti a normy
Podle normy ČSN 73 0540:2 musí být součinitel prostupu tepla obvodových stěn stavby nižší jak 0,38 Wm-2K-1. Zdivo s vyšší hodnotou proto nepořizujte a počítejte s tím, že norma řeší mezní situaci. Čili - čím menší hodnota, tím lépe. A právě zde nastupuje srovnání ceny a fyzikálního údaje.
Například tepelný odpor R = 4,12 m2K/W použitého materiálu odpovídá součiniteli prostupu tepla U = 0,24 W/m2K. Nebo obráceně stěna z materiálu se součinitelem prostupu U = 0,20 W/m2K má tepelný odpor R = 4,96 m2K/W. Norma doporučuje hodnotu U = 0,25 W/m2K, resp. Bloky (tvárnice) o šířce 50 cm přitom patří k nejlepším výrobkům většiny výrobců obvodového nosného zdiva (Porotherm Hi 50 cm, Ytong Theta 50 cm, Heluz Family 50 cm, Porfix Plus 50 cm, H+H Greenblock 50 cm). Výjimku představuje například YTONG P2-400 (300 x 249 x 599), který je pro obvodové zdivo vhodnější než YTONG P4-500 (300 x 249 x 499).
Kritéria výběru zdiva
Nejdůležitějšími uváděnými vlastnostmi zdiva jsou pevnost, tepelný odpor, tepelná akumulace, rozměry a cena. Můžeme ještě doplnit nasákavost a schopnost difúze vody. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. Dokazují to pasivní domy, po kterých je požadováno, aby se topení zapnulo na plný výkon krátce před naším návratem domů a byt rychle vytopilo, stejně tak ráno než vstaneme. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.
Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů.
Čtěte také: Srovnání izolačních materiálů
Srovnání pórobetonu a cihelných bloků
Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Byť se může zdát, že pórobeton je lehký a křehký. Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály - a tedy i stejně nákladné. Pórobeton však umožňuje výstavbu tenčích konstrukcí.
Zásadním kritériem se však může ukázat PRACNOST VÝSTAVBY. Pórobetonové tvárnice jsou považované za jeden z nejlépe zpracovatelných materiálů. Vystačíme si s jednoduchým nářadím - bloky lze snadno řezat obyčejnou pilou a navíc se při výstavbě setkáme s nejmenším množstvím vad. Je tak eliminován i výskyt nežádoucích tepelných mostů. Stavíme rychle a tedy s menšími náklady na pracovní sílu. Velkou výhodou pórobetonu je jeho homogenní struktura, díky které předčí cihly při nestandardních tvarech budov, u kterých je nutné tvárnice různě krátit a odřezávat; zde se používání fragmentů téměř neprojevuje na úniku tepla. Výhodou pórobetonových tvárnic je jejich homogenní struktura, díky které je lze snadno krátit. Dají se též sekat a řezat, problém není ani drážkování na vedení instalací. Hodnoty součinitele tepelné vodivosti dovolují jejich využití i pro nízkoenergetické varianty domů.
Ytong Lambda 375 se však potýká s nevýhodou nasákavosti; dokáže hodně nasát už z výroby a pak při stavbě i dešti. Otázkou je, jak dlouho se musí nechat stavba vyschnout a zda je možné hned zateplit.
Naopak Heluz Family 300 (380) je křehký a otazníkem je drážkování do zdiva pro elektriku a vodu, zejména u Heluz Family 300, aby nepraskla celá stěna, případně se nenarušila statika domu.
Heluz a Porotherm
Pevné a přitom subtilní konstrukce se staví například z cihelných bloků Heluz (Heluz Family 2in1, Family nebo STI aj.) nebo keramických bloků Porotherm (Porotherm 50 Profi Dryfix, T Profi, 44 EKO+ Profi Dryfix aj.). Cihly jsou staletími prověřený materiál. Ty nejmodernější (Porotherm T Profi, HELUZ Family 2in1 apod.) v sobě mají integrovanou tepelnou izolaci a stěny z těchto cihel tak není třeba dále zateplovat polystyrenem, minerální vatou ani podobným izolantem. Od klasických cihelných bloků se ty broušené liší především vysokou přesností vodorovné ložné plochy. To umožňuje přesné zdění na tenkou spáru, což výrazně přispívá ke snižování tepelných úniků ve spárách. Výška maltového lože činí 1 mm místo obvyklých 12 mm.
Čtěte také: Jak vybrat nejlepší stavební spoření
Důležitou roli v úsporách energie hraje také tepelněakumulační schopnost cihelného zdiva.
Jednovrstvé zdění
Moderní cihly (keramické tvárnice) jsou rozměrově přesné, lepí se na tenkou vrstvu malty a uvnitř mají dutiny, které mohou být plněné minerální vatou či polystyrenem. Omítnuté obvodové zdivo z cihel je samozřejmě odolnější než omítnutý izolant. U jednovrstvého zdiva zcela odpadá krok dodatečného zateplování. Tím se výstavba urychlí až o několik týdnů. Řešit pak nemusíte ani objednání a dopravu izolačních systémů, domluvu s izolatérskou firmou nebo související úklid a likvidaci zbylého izolačního materiálu.
Pro stavbu jednovrstvého obvodového zdiva jsou určené keramické tvárnice. Ty jsou samy o sobě ekologické - vyrábí se pálením směsi jílu, vody a dalších přísad. Při stavbě vzniká minimum odpadu. Zbytky cihel, které zůstanou na staveništi, můžete využít i na podsypy a další práce. Likvidace zbytků polystyrenu je složitější. A platí to nejen při výstavbě, ale i případné demolici.
Nevýhody jednovrstvého zdiva
Stavby z jednovrstvého zdiva se u nás stále realizují méně často než obvodové zdivo se zateplením. S tím souvisí i menší zkušenost stavebních firem a riziko nedodržení správných technologických postupů. A pokud se nedodrží, můžou být izolační schopnosti cihly značně omezené. Jakákoliv nepřesnost dokáže způsobit vznik tepelných mostů, tedy i úniky tepla. U jednovrstvého zdiva je poté obzvlášť důležité dbát na precizní provedení a nespoléhat se na to, že případné nepřesnosti překryje izolace. Omítka na jednovrstvém zdivu musí být dostatečně silná a dvouvrstvá. Tloušťka tepelněizolační jádrové omítky by se měla pohybovat kolem 3 cm. Cihla pro jednovrstvé zdivo musí být vždy silnější než cihla pro následné zateplení, ale v součtu tloušťky s izolantem může být zeď tenčí.
Vlhkost ve zdivu
Nejlepší je vodu do fáze kondenzace vůbec nepustit. To znamená udržovat teplotu a další fyzikální parametry ve zdivu natolik příznivé, aby nenastal rosný bod všude, kde se voda ocitne. Takže buďto jí zabraňte do zdiva vůbec vstoupit (nátěry, obklady, parozábrana atd.), nebo udržujte zeď na takové teplotě, aby neklesla teplota v ní pod cca 13°C při normálním tlaku a vlhkosti atd. To je dosažitelné jen ve vícevrstevných konstrukcích s vnější tepelněizolační vrstvou, která udrží zdivo teplé, protože v jednovrstevném zdivu vždycky jednou teplota sklesá na teplotu vnějšího prostředí, a kdykoli bude venku méně, než těch 13°C, může docházet ve zdivu ke kondenzaci. Rosný bod v cihlách Family určitě nastává v případech zmiňovaných v bodě 1-1, ale kondenzace není fatální, pokud dochází k jejímu hromadění na málo škodlivých místech a průběžnému odpařování. Nevýhodou vlhkého zdiva je i za situace, že nevlhne na vnitřním povrchu, dramatické snížení tepelného odporu. Takže v případě kondenzace do Family bloků bych se asi trochu bál toho, že při kondenzaci dojde k zaplavení voštin s polystyrenem, vatou, perlitem a kdoví čím dalším, co tam různé výrobci dodávají, a v té chvíli ztrácí zasažené komůrky svou tepelně izolační schopnost. Keramika tvořící stěny voštin je samozřejmě v tu chvíli propustná pro teplo také a je jen otázkou, jaké množství komor se takto zaplaví.
Čtěte také: Izolační materiály: Paropropustnost polystyrenu
Tloušťka obvodového zdiva
Obvodové zdi z cihelných bloků musí být většinou silné cca 50 cm a z pórobetonu cca 60 cm, aby je nebylo nutné pro dosažení nízkoenergetického standardu bydlení dodatečně zateplovat. Pokud bychom chtěli použít tenčí zdivo jak 50 cm, musí mít zlepšené tepelně izolační vlastnosti - například Porotherm Si o šířce 40 cm nebo 44 cm či Porotherm Ti o šířce 36,5 cm s vnitřní perlitovou výplní. Jinak je většinou nezbytné vnější zateplení - kontaktní i bezkontaktní. Všimněte si, že při zdění tradičními plnými pálenými cihlami (často v kombinaci s kamenem) se stavělo zdivo silné 60, ale i 80 cm až 1 metr. Problematické rozhodování nastává, když musí být obvodové zdivo co nejtenčí, například při stavbě domu s malým půdorysem na malém pozemku. V takovém případě bychom doporučili spíše dřevostavbu, kde je teplená izolace součástí sendvičových obvodových stěn. Pokud totiž použijeme příliš tenké zdivo, nevyhneme se vnějšímu zateplení a tím dosáhneme stejné tloušťky stěn jako v případě zdiva širšího.
Pro vnitřní nosné zdivo a vnitřní příčky pak sáhneme po tenčím materiálu a důraz klademe na zvukově izolační schopnosti zdiva. Nenosné příčky navíc snadno zhotovíme ze sádrokartonové konstrukce s vkládanou izolací či jiné formy sendvičových stěn.
Další stavební materiály
Na trh ale pronikají i další materiály, třeba betonové skořepinové tvárnice s plným dnem skládané na maltové lože dnem vzhůru. Za pozornost jistě stojí beton, pórobeton, vápenopískové bloky a další sendvičové prvky. Betonové zdicí tvarovky ve formě tzv. „ztraceného bednění“ jsou rozšířené především ve Francii a Belgii, kde se neřeší tepelná izolace. Jejich výrobci garantují kompaktnost, homogenitu a perfektní stav nosné konstrukce po mnoho desítek až stovek let. Výhodná cena je vykoupena (krom malé tepelné izolace) dražší dopravou a náročnou manipulací: tvarovky z betonu jsou těžké. V našich chladnějších podmínkách je nutné obvodové zdi též dodatečně zateplit, například běžnou tepelnou izolací na venkovní straně obvodové stěny. Systémem ztraceného bednění se používá nejčastěji při stavbě základů. Obecně platí, že varianty „vše v jedné tvarovce” (dodávané v rámci uceleného stavebního systému) jsou vhodné pro většinu běžných rodinných domů, které neobsahují nestandardní prvky. Naopak typy vyžadující dodatečné zateplení snáze eliminují případné tepelné mosty i u komplikovanějších objektů.
Vápenopískové bloky se užívají primárně pro realizaci pasivních a nízkoenergetických objektů, včetně bytových domů a jiných vícepodlažních staveb. Na rozdíl od pórobetonu nebo termoizolačních cihel jde o materiál s vysokou hustotou a hmotností. Jsou těžké, ale současně velmi tenké a i při malé tloušťce zdiva disponují vysokou únosností. Vyrábí se z písku, vápna a vody, které tvrdnou účinkem páry při vysokém tlaku. Tepelnou izolaci, která je u vytápěných domů nutností, lze díky přesnosti a vysoké pevnosti podkladu lepit na obvodové zdivo celoplošně bez dalšího kotvení. Nevýhodou je ztížená možnost vedení instalací formou drážek, obtížné zasekávání do zdiva a vyšší pořizovací náklady.
Kromě klasických zděných variant, které umožňují individuální projektové řešení, můžete sáhnout i po stavebnicích předem nachystaných domů. Léty prověřené jsou například stavby ze systému ztraceného bednění VELOX. Další variantu představují domy z prefabrikovaných stavebních dílců (např. z liaporbetonu). Zmíněné technologie přináší rychlou výstavbu, dlouhou životnost a výborné izolační vlastnosti. Oproti klasickému zdění u nich odpadají i některé mokré procesy, díky čemuž se můžete do domu dříve nastěhovat. Prefabrikace vylučuje řadu náročných řemeslných prací. Velkoplošné dílce v sobě mohou mít již připravené krabičky pro elektroinstalaci a drážky pro rozvody vody a plynu.
Cena a související aspekty
Kritérium ceny se hned na začátku pokusíme srazit do kolen. Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality. Pokud navíc srazíme cenu, často se později dočkáme jejího průběžného navýšení, použití nekvalitních materiálů i snížení kvality stavebních prací. O to víc, pokud „papírového“ stavebního dozorce „v zájmu co nejnižší ceny“ doporučí sama realizační firma.
Při projektování je velice důležitá volba obvodových konstrukcí, kdy se setkáváme s požadavkem investora na volbu co nejlepší stavební konstrukce s přihlédnutím k tepelně-technickým vlastnostem za co nejlepší cenu. Volba obvodového zdiva zajímá spoustu investorů, protože toto rozhodnutí s sebou nese nižší viditelné pořizovací náklady, ale i nižší případné náklady na zateplení. V rámci této problematiky jsem se snažil najít co možná nejvýhodnější stavební materiál v poměru „cena/výkon“.
Do ceny zdiva ještě kalkulujte zdící maltu či jiný materiál. Promítnou se do celkové ceny zdění. Například POROTHERM 44 EKO+ Profi DRYFIX a POROTHERM 40 EKO+ Profi DRYFIX jsou běžně nabízené včetně pěny, kterou tvárnice spojujeme. Samozřejmě je ale pěna zdarma vyvážena vyšší cenou zdiva. Ke konkrétním tvárnicím je vždy doporučena konkrétní zdící malta, lepidlo či pěna. Nelze je tedy nahradit tradiční maltou míchanou na staveništi z písku, cementu, vápna a vody.
Výhodou porovnávání jednotlivých stavebních materiálů podle relaxační doby oproti součiniteli prostupu tepla je to, že se při výpočtu relaxační doby používá nejen součinitel tepelné vodivosti λ [W/m.K] ale taky tloušťka dané konstrukce, tepelná kapacita [Jkg-1K-1] a hustota daného materiálu [kgm-3]. „Relaxační doba vyjadřuje schopnost obvodové stěny akumulovat teplo a přispívat k teplotní setrvačnosti a stabilitě v interiéru a také ke zkrácení topné sezóny. Stěny s vysokou akumulací mají dlouhou relaxační dobu. Jde o jednočíselný parametr, který přibližně říká, za jak dlouho po vypnutí topení (=přerušení vstupu tepla do stěny na interiérové straně) klesne rozdíl teplot mezi vnitřní a venkovní povrchovou teplotou stěny na cca 35 % původního rozdílu. „Relaxační doba jednoduchým způsobem reprezentuje tepelně-akumulační schopnost obvodové stěny. Stěny s vysokou tepelnou akumulací mají dlouhou relaxační dobu. Pokud bychom tedy interpretovali data tak je zde patrná ta skutečnost, že nejvýhodnější obvodové stavební materiály jsou šířky 400mm a více. Dochází zde totiž k tomu efektu, že změna tloušťky stavebního materiálu směrem dolů neznamená tak výraznou změnu ceny. (Poznámka: Tepelná akumulace stěny a relaxační doba, 2015).
Důležité aspekty plánování a financí
Náklady na výstavbu vlastního domu jsou aktuálně o 25 % vyšší než před 3 lety. V letošním roce se očekává další zdražování materiálů a prací a s ním i předpoklad, že se Češi budou pouštet spíše do rekonstrukcí než do realizace vlastního bydlení. „Stavební práce zdražily za poslední dva roky až o 70 procent“ je nadpis článku popisující aktuální situaci na trhu s nemovitostmi. Průměrná cena stavebních prací na metr čtvereční vzrostla za poslední dva roky u administrativní výstavby o 50% a u bytové výstavby až o 70%. Plánujete stavbu rodinného domu a řešíte, zda zvolit klasiku v podobě cihel, nebo vsadit na „mladší“ variantu, jako je například pórobeton nebo liaporbeton? V posledních letech můžeme pozorovat souboj klasických materiálů s těmi mladšími, které dnes už kromě nosné a statické funkce nabízejí i tepelnou izolaci. Před zahájením investice se seznamte s jednotlivými materiály a porovnejte jejich parametry. Správná volba vám může výrazně snížit náklady i zkrátit dobu návratnosti investice.
K zhodnocení reálnosti položkové kalkulace stavební firmy jsou zde nezávislé položkové rozpočty. Stejně důležitá je i prováděcí projektová dokumentace. Pokud nevsadíme na tyto 2 jistoty, budeme v každém případě střílet od boku a nikoli vycházet z reálných faktů. Kromě položkového rozpočtu a prováděcí projektové dokumentace tedy doporučujeme i nezávislého stavebního dozorce.
Bez důkladného zjištění referencí na zvolenou stavební firmu se do výstavby nepouštějte. Respektive jinak, bez referencí mezi stavebními firmami nevybírejte.
Nejsem přesvědčen, že na otázku z čeho se nejlépe vyplatí stavět je univerzální odpověď, každý zdící materiál má specifické vlastnosti a záleží jen na koncovém uživateli, které z těchto vlastností upřednostní. Zda to bude akustika zdiva, tepelné vlastnosti nebo cena „realizace“ zdiva. Příklad: Pokud si stavebník vybere levnější zdící systém, bude s velkou pravděpodobností mít horší tepelné vlastnosti a peníze, které ušetřil, časem utratí za vytápění. Každopádně, pokud toužíte po kvalitní stavbě, kde se vám bude dobře bydlet, a která tu jednou bude pro vaše děti a ideálně i vnoučata, nedělejte kompromisy a neřiďte se jen cenou.
Kalkulátor na zdící systémy Vám pomůže s výpočtem potřebného množství materiálu na realizaci obvodových stěn i nosného zdiva. Kalkulátor obsahuje systémy předních výrobců Porotherm, Heluz, Ytong, Porfix a Sendwix. Stačí si zvolit typ stěny a zadat plochu a velikosti otvorů a kalkulátor za Vás sestaví potřebný výpis zboží včetně potřebného množství a cen. Pro podrobnou kalkulaci je možné i zadání překladů a příslušenství jako kotvicí spony, speciální zdící malty a u příček také zárubně. Dalším způsobem kalkulace je výběr zdiva dle akustických nebo tepelnětechnických parametrů.
tags: #porovnání #ceny #obvodového #zdiva #Ytong #Heluz