Kompletní cihelný stavební systém Porotherm nejsou jen cihly. Žádný dům nemůže být bez oken, dveří a stropu. V této produktové skupině naleznete prvky pro vodorovné nosné konstrukce, jako jsou preklady a stropní systém. Stropy Porotherm jsou nedílnou součástí cihelného systému Porotherm. Jedná se o ucelený sortiment výrobků, které do sebe perfektně zapadají.
Stropní systém Porotherm
Strop Porotherm je montovaný stropní systém z nosníků a vložek, který se přímo na stavbě zaleje betonem požadované třídy. Používání stropů Porotherm je již dlouho považováno za velmi rychlou, jednoduchou a nenáročnou technologii, jež byla nesčetněkrát ověřena v průběhu desítek let na mnoha stavbách.
Hlavními prvky stropního systému jsou keramické předpjaté stropní nosníky (KPSN) a keramické stropní vložky (KSV). Strop Porotherm se skládá z několika základních prvků. Základním prvkem jsou stropní nosníky v délce od 1 750 mm do 8 250 mm. Mezi ně se pokládají stropní vložky MIAKO o třech základních výškách pro stropy o tloušťce 210 mm (optimální do světlosti místnosti 4 m), 250 mm (optimální do světlosti 6 m) a 290 mm pro větší rozpětí. Doplněny jsou stropní vložky Porotherm MIAKO a Porotherm MIAKO BNK. Doplňkovým prvkem jsou vencové cihly s tepelněizolační vrstvou (VT).
Po obvodě stropu se pro jednoduché ukončení desky používají věncovky Porotherm VT 8 Profi ve výšce odpovídající zvolené tloušťce stropu, ke kterým se zevnitř přikládá tepelná izolace (např. minerální vlna nebo polystyren).
Stropní systém Porotherm je určen na zhotovení stropů s rozpětím 1,5 až 7,75 m. Je určen pro převážně statické zatížení.
Čtěte také: Cihly pro váš dům
Porotherm strop tvořený cihelnými vložkami MIAKO a keramobetonovými stropními nosníky vyztuženými svařovanou prostorovou výztuží je možno použít v běžném i vlhkém prostředí. V současnosti není zanedbatelná ani vysoká požární odolnost a nižší cena oproti většině ostatních stropních systémů.
Typy stropních nosníků a vložek Porotherm
| Produkt | Popis | Rozměry (délka x šířka x výška) |
|---|---|---|
| Porotherm stropní nosník POT | Keramobetonový, vyztužený svařovanou prostorovou výztuží. Použitelný v běžném i vlhkém prostředí. | Různé délky od 1750 mm do 8250 mm, šířka 160 mm, výška 175 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 15/50 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 400 x 150 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 19/62,5 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 525 x 190 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 8/50 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 400 x 80 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 8/62,5 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 525 x 80 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 23/50 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 400 x 230 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 25/62,5 BNK | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 525 x 250 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 15/62,5 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 525 x 150 mm |
| Porotherm stropní vložka MIAKO 23/62,5 PTH | Keramická vložka, v kombinaci se stropními nosníky POT tvoří stropní konstrukci s nadbetonávkou. | 250 x 525 x 230 mm |
Preklady Porotherm
V rámci stropních konstrukcí si můžete vybrat z nabídky stropních trámů Porotherm POT, a to dle plánované délky stropu. Ty doplňují stropní vložky Porotherm MIAKO a Porotherm MIAKO BNK. Keramické preklady Porotherm KP 7 jsou nosné (zatížitelné) hned po zabudování, bez potřeby montážního podepření. Kompletní preklad nad otvorem se zhotoví vyskládáním z potřebného počtu prefabrikátů v závislosti od tloušťky stěny, respektive od zatížení. Preklady Porotherm KP 7 mají univerzální použití v zděných stěnách pro otvory s rozpětím 0,75 až 3,00 m.
Roletové a žaluziové preklady Porotherm KP Vario se používají jako nosné prvky nad okenními a dveřními otvory v zděných obvodových stěnách s možností zabudování vnějších rolet nebo žaluzií. Skládají se ze dvou dílů - z vnitřního nosného dílu, což je železobetonový preklad s keramickým povrchem a z vnějšího tepelněizolačního dílu, do kterého se osazuje roletová nebo žaluziová schránka.
Samotné keramické předpjaté preklady Porotherm KPP 12 nejsou nosné. Kompletní, takzvaný spřažený preklad vznikne z potřebného počtu předpjatých prekladů po vyzdění nebo vybetonování takzvané tlačené zóny nad prekladem. Preklady Porotherm KPP 12 mají univerzální použití v zděných stěnách pro otvory s rozpětím 0,50 až 2,75 m. Jsou vhodné především na zhotovení prekladů ve vnitřních nosných a nenosných stěnách. Preklady se mohou zkracovat řezáním pomocí vhodného nářadí, nikoliv však sekáním.
Nenosné vnitřní příčky Porotherm
Nenosné příčky jsou stěny, které nemají žádnou funkci z hlediska statiky konstrukce budovy. Příčky slouží pouze k oddělení místností a nesmí být využity ke ztužení budovy. Díky tomu mohou být při požadované změně půdorysu odstraněny, aniž by byla ohrožena stabilita budovy.
Čtěte také: Využití cihel Porotherm
Příčky však musí navíc mimo působení vlastní tíhy (včetně případné omítky nebo obkladu) zachycovat síly působící na jejich plochu a umožnit přenos těchto sil na nosnou konstrukci. Stabilita příček samotných je dána spojením se sousedícími stavebními konstrukcemi (s příčnými stěnami nebo jinými ztužujícími prvky a se stropy), pokud nejsou překročeny přípustné mezní rozměry příček. Příčky se používají také u staveb s ocelovými či železobetonovými skeletovými konstrukcemi jako mezistěny nebo výplňové stěny. Nalézají použití také u staveb s relativně velkým rozpětím stropu, například přenesení vlastní hmotnosti včetně omítky nebo jiné možné povrchové úpravy.
Statické a akustické požadavky
Z hlediska statického a akustického působení v budově by měly být nenosné vnitřní stěny odděleny od ostatních konstrukcí tak, aby se do nich pokud možno nevnášela žádná napětí od přetvoření sousedících konstrukcí a aby bylo přerušeno šíření zvukových vln zdivem. Na nenosné vnitřní stěny se vztahují stejné tepelné požadavky jako na nosné vnitřní stěny. V rámci rodinného domu nebo bytové jednotky jsou dle ČSN 73 0532:2020 definovány akustické požadavky na všechny obytné místnosti téhož bytu, myšleno i rodinného domu.
Zatížení nenosných příček
Je nutné provést posouzení dostatečné únosnosti v ohybu na vodorovné přímkové zatížení působící 0,9 m nad patou stěny. Stanovením mezní únosnosti v ohybu se má posoudit, zda vodorovně působící zatížení ve výši 0,9 m nad patou stěny - tedy asi ve výši kyčlí či ve výši sedu - může vést ke zřícení příčky. Tato zatížení mohou být například vyvolána davem lidí. Síly jsou podle intenzity nashromážděných lidí různě velké. Velikost zatížení je přitom stanovena podle zvoleného prostoru použití.
- Prostor použití I: prostory určené pro shromažďování velmi malého množství osob.
- Prostor použití II: prostory určené pro shromažďování velkého množství osob, např. větší sály, školní prostory, posluchárny, výstavní síně, prodejny a podobně využívané prostory; řadí se sem i místnosti s výškovým rozdílem podlah ≥ 1,0 m. V tomto případě platí zatížení p2 = 1,0 kN/m.
Při posouzení mezní únosnosti v ohybu příček samotných se nepřihlíží k žádnému dalšímu působení zatížení. Lehké konzolové zatížení p = 0,4 kN na metr délky stěny vyvolává na rameni ≤ 0,3 m ohybový moment, který musí být zachycen opačně orientovanou dvojicí sil (vodorovné síly na horním a dolním okraji příčky). Popsané zatěžovací schéma již nemůže být použito u příčky s volným horním okrajem. V tomto případě se musí zabránit „sklopení“ stěny pomocí bočních podepření.
Dynamické zatížení
Při dynamickém zatížení se rozlišuje mezi tvrdým a měkkým rázem.
Čtěte také: Vápenopískové cihly nebo Porotherm?
- Tvrdý ráz: Způsobem zatížení, nazývaným tvrdý ráz, se má posoudit, zda místně ohraničená namáhání (při posouvání nábytku, házení tvrdými předměty) mohou příčky za určitých okolností vytrhnout z jejich ukotvení nebo prorazit stěnu v celé tloušťce. Tímto posouzením se současně zjistí odolnost proti odpadávání částí stěny, které by mohly vést k vážnému poranění osob. Tvrdý ráz nepředstavuje pro příčky v masivní stavební technologii žádné kritické namáhání.
- Měkký ráz: Ve srovnání s tvrdým rázem představuje měkký ráz sice vyšší, ale „jemnější“ zatížení příčky. Myslí se jím náraz lidského těla vyvolaný pádem ze žebříku a zachycení pádu nalehnutím ramena na příčku. Požaduje se, aby namáhání popsané pomocí energie EBasis = 100 Nm nevedlo k lokálnímu zničení. Podle výzkumů MPA Hannover se vycházelo z toho, že měkký ráz nepředstavuje v běžném případě namáhání, které by bylo nutno posuzovat.
Připojení nenosných příček k okolním konstrukcím
Příčky jsou stabilní jenom tehdy, když jsou připojeny vhodným způsobem k sousedícím stavebním konstrukcím. Během stavby příček a než se stanou připojení účinná (převážně v oblasti stěna/strop) je nutné stabilitu zajistit jinými vhodnými opatřeními (např. zaklínováním).
Připojení se musí udělat jednak tak, aby mohla zachytit zatížení působící na stěny a také je nutné při konstrukční úpravě připojení přihlížet k možným změnám tvaru přiléhajících stavebních konstrukcí. Pro připevnění příček na sousedící stavební konstrukce jsou navíc k těmto statickým hlediskům často určující další stavebně fyzikální požadavky (protihluková a protipožární ochrana).
Boční podepření příček lze v závislosti na působení vyvolaných sil dosáhnout pomocí zavázání příček na ozub, vložením kotev - stěnových spon s nebo bez kotevních kolejniček nebo vyzděním do vynechaných drážek.
Jestliže se příčky, například u pásů oken, nevyzdívají až ke stropu, pak se u takových příček předpokládá volný horní okraj. Pokud je horní okraj příčky podepřen ztužujícím prvkem ze železobetonu, probetonovanými tvárnicemi nebo válcovanými ocelovými profily, a vodorovné síly z podepření se přenášejí na jiné stavební konstrukce, pak lze předpokládat podepření příček i na horním okraji. Horní podepření je také možné realizovat vyztužením tří posledních vodorovných spár například 2 ∅ 6 mm (pouze v ložných spárách obvyklé tloušťky). To, zda se musí provést statické posouzení, závisí na geometrických podmínkách.
Připojení příček ke stropu se realizuje zpravidla kovovými úhelníky nebo jinými vhodnými ocelovými profily (např. profily ve tvaru U). Přitom je nutné splnit zvláště požadavky na protipožární ochranu (vložka minerální vlny s určitými vlastnostmi). Je ale nutné přihlížet i k jiným hlediskům, jako je estetické a stavebně praktické provedení.
Jako alternativní řešení se nabízí namísto pevného profilu ve tvaru U systém ze dvou proti sobě zasouvatelných ramen, ze kterých jedno je upevněno na strop ještě před vybudováním příčky jako zarážkový úhelník a druhé je po vyzdění poslední vrstvy z protilehlé strany zasunuto do již připevněného ramene a zajištěno v odpovídající poloze. Tento systém je sice z hlediska řešení přípojného profilu nákladnější, nabízí ale při provádění stavby zřetelné výhody.
Pro určité případy použití se v praxi také osvědčily i jiné způsoby podepření než kluzná připojení ke stropu. Například při provádění příčky jako pohledového zdiva zpravidla nemohou být použity viditelné, na stropě připevněné ocelové profily. V tomto případě se doporučuje upevnit na stropě profil ve tvaru T a zasunout cihly poslední vrstvy zdiva, ve kterých se předem udělal zářez na horní straně, podélně ve směru stěny do ocelového profilu. Na konci stěny, kde už by zasunutí cihel nebylo možné, se připojení pomocí T-profilu v délce jedné cihly nemusí provádět.
Promaltování spár a kluzná připojení
Rozhodnutí, zda se mají spáry mezi horním okrajem příčky a betonovým stropem promaltovat, je nutné udělat v závislosti na tom, jaká napětí působící na příčky se mohou vyskytnout od zatížení stropem v důsledku dotvarování a smršťování. V zásadě je možné dát přednost promaltování horních spár před vložením silně stlačitelného materiálu (např. minerální vlny). To platí zvláště tehdy, když můžeme vycházet z předpokladu, že po zamaltování této spáry již nebude působit žádné zatížení vyvolané deformací od vlastní hmotnosti stavebních konstrukcí nad příčkami. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby se promaltování provedlo co nejpozději.
Pokud se musí počítat s neplánovaným působením sil, popřípadě vyšším smršťováním a z toho vznikajícím napětím v příčkách následkem deformace sousedících stavebních konstrukcí, pak je nutné navrhovat kluzná připojení. Ta mohou být vytvořena použitím ocelových profilů nebo vyzděním drážek (výklenků). Při návrhu je nutné respektovat, aby boční připojení příček zůstala zachována také tehdy, když se sousedící stavební konstrukce částečně zdeformují (dostatečné dimenzování hloubky profilů, popřípadě drážek). Alternativně mohou být použity svisle posouvatelné ploché kotvy - smykových spon, které jsou například vedeny v zabetonované kolejničce. V jednotlivých případech je možné rozhodnout, zda v patě příčky bude navíc umístěna kluzná vložka.
V každém případě je možné doporučit vyplnění bočních a horních spár mezi příčkou a sousedícími konstrukcemi například minerální vlnou nebo jiným stlačitelným materiálem.
Tuhá připojení se mohou provést v případě, že se nepředpokládá vnesení žádného nebo jenom nepatrného napětí působícího na příčku ze sousedících stavebních konstrukcí a že příčka sama se příliš nesmrští. Tuhá boční připojení se zpravidla používají jenom v obytných stavbách s malým rozpětím stropů, přičemž by délka stěny měla být omezena na L ≤ 5,0 m. Připojení k sousedícím stavebním konstrukcím se realizuje klasickým spojením stěn vyzděním na ozub nebo u tupých spojů vložením stěnových spon do ložných spár. Připouštějí se i opatření s podobným účinkem - vyzdění příčky do drážky, připojení příčky omítkou nebo ocelovými profily.
Omezení průhybu stropu a zatížení shora
U bočního zatížení je stěna namáhána jako deska ohybem ve dvou rovinách kolmých k rovině stěny. Pro přenos zatížení v obou rovinách nesmějí být překročeny určité poměry stran a proto nemůže být pro stanovenou výšku stěny překročena ani určitá délka stěny. Maximální délky příček byly omezeny z důvodu vzniku trhlin na 12 metrů. Zda bude skutečně využita tato horní hranice, záleží na rozhodnutí projektanta. Pokud se mezní hodnoty u výšky stěny a/nebo délky stěny překročí, pak je nutné předpokládat použití výztužných stavebních prvků.
U příček se též přihlíží k případu zatížení shora. Nejedná se přitom o plánované zatížení shora ze stěn stojících nad příčkami a/nebo ze stropů nad nimi, ale o nechtěné podepření železobetonového stropu následkem jeho dotvarování a smršťování. Právě u železobetonových stropů může dojít v závislosti na okamžiku vybudování příček k jejich částečnému přitížení stropem. V jednotlivém případě je možné podle časového průběhu výstavby a velikosti deformace stropu, použitých kombinací zdicích prvků a malty a podle zvoleného typu připojení k sousedícím stavebním konstrukcím posoudit, jaký způsob zatížení je nutné uvažovat pro stanovení mezních hodnot délky příček.
Pojem „nezatížené stěny“ znamená takové provedení horního připojení, že při deformaci upevňovacích konstrukčních prvků nedochází k zatížení (kluzné připojení). Pojem „částečně zatížené stěny“ znamená, že deformací upevňovacích konstrukčních prvků mohou být vyvolána velmi malá zatížení (tuhé připojení).
Aby se zamezilo poruchám příček, doporučuje se dodržením ohybové štíhlosti omezit průhyb stropu na l0/500 (l0 - teoretické rozpětí v závislosti na statickém systému). U železobetonových stropů musí být dodržen mezní štíhlostní poměr l0/H = 150/l0, respektive omezit průhyb stropu správným ošetřováním čerstvého betonu a odstraněním podepření stropu až poté, co beton stropní konstrukce nabude normou předepsané pevnosti. Pokud se bednění stropu odstraňuje dříve, musejí být současně instalovány účinné provizorní podpěry. Cihly je nutné chránit před silným promáčením, například pro zdění používat dostatečně pružné zdicí malty (MVC 5, MVC 2,5).
Průhyb nejspodnějšího stropu, na kterém stojí příčka, lze zmenšit tím, že tato příčka částečně převezme zatížení díky svému klenbovému působení nebo působení coby stěnový nosník. V tomto případě se doporučuje vytvořit příčku jako samonosnou stěnu. Toto doporučení přichází v úvahu především pro zdivo s vyztuženými ložnými spárami předem vyrobenou výztuží. Jako dodatečné opatření se doporučuje oddělit příčku od spodního stropu poschodí vložením stavební lepenky nebo kartonu. Aby se zamezilo poruchám příček při rozpětích stropu l > 7 m, je někdy nutné použít další opatření.
Při zhotovování drážek v příčkách je nutné řídit se ustanoveními ČSN EN 1996-1-1. Pro vyřezávání nebo frézování drážek je nezbytné používat vhodné nástroje, které neporuší strukturu zdiva a neohrozí stabilitu příčky. U příček tlouštěk 11,5 a 8 cm, které jsou vyšší než 3,50 m, doporučujeme v polovině výšky příčky provést ztužující věneček.
Požární odolnost
Tabulka uvádí požární hodnoty omítnutých i neomítnutých nenosných příček. V obou případech stěny splňují kritéria E-celistvosti a I-izolace, přičemž jsou hodnoceny jako DP1. Požární odolnost vnitřních nenosných stěn z cihel Porotherm je v souladu s ČSN EN 1996-1-2 ed.
tags: #porotherm #strop #pricka #informace