Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.
Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Typy jádrových omítek a jejich vlastnosti
Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Vápenocementové jádrové omítky
- Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát.
- Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
- Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
- Průmyslově vyráběná suchá omítková směs pro ruční zpracování v exteriéru i interiéru.
- Maximální zrnitost 4 mm.
- Minimální tloušťka omítky v interiéru: 10 mm pro stěny, 8 mm pro strop a 20 mm v exteriéru.
- Pro omítání všech běžných stavebních materiálů. Tloušťka vrstvy 12-30 mm.
- Vyrovnává nerovné podklady.
- Univerzální suchá jádrová omítka určená k přímému použití, na panelové povrchy a pro základní omítku, která se používá především pro úpravy zdí, pro opravy starých omítek nebo na povrchy, jako jsou cihly, beton, pórobeton.
- Vhodná pro interiéry i exteriéry.
- Hmota na bázi anorganického plniva, pojiva a modifikujících přísad.
- Hotová omítka je vhodným podkladem pro stěrky a šlechtěné omítky.
- Omítkou lze také vytvořit povrch hrubé (ostré) nahozené omítky, případně smítané povrchy historických staveb (obsah cementu do 7 %).
Vápenné jádrové omítky
- Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
- Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
- V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
- Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
- Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
Sanační omítky
- Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty.
- Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
- Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
- Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva.
- Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Tepelně-izolační omítky
- Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
- Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren).
- Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
- Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
- Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Omítka by měla mít vlastnosti přizpůsobené podkladu, na který se nanáší. Není jedno jestli omítáme betonovou stěnu nebo vysokoizolační lehčené zdivo. Na takovém zdivu musí být omítka pružnější, (menší modul pružnosti) nesmí při zrání vnášet velké síly do podkladu, aby nepopraskala a neporušila i podklad. Výrobci omítek přímo předepisují, na jaké podklady omítka vhodná je a na jaké ne.
Jádrové omítky pro pórobeton (Ytong)
Vápenocementové omítky Ytong byly vyvinuté speciálně pro tvárnice Ytong a Silka, ale lze je použít i na jiné stavební materiály jako je například beton nebo keramické materiály. Kromě své hlavní přednosti, tj. zlepšení tepelněizolačních vlastností stěn, umožňují stěnám dýchat a odstraňují vlhkost ze stavby. Snadno se s nimi pracuje, mají vysokou vydatnost a pevnost.
Čtěte také: Výběr stavebního materiálu: Pórobeton nebo cihla?
Omítky Ytong jsou jednoduché na aplikaci a když stavebník dodrží předepsaný pracovní postup, nečeká jej nic komplikovaného. Pro vnější omítku je vhodné, aby měla vysokou paropropustnost, to znamená, že by měla napomáhat odstraňovat vlhkost ze stavby, snižovat riziko vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce.
Tvárnice Ytong/Silka, beton, nebo keramické materiály se nemusí penetrovat. Při aplikaci omítky na tepelněizolační materiály (EPS, XPS, MW, PIR desky, …) musí být pod omítku vytvořen podklad na cementové nebo vápenocementové bázi. Na podklad se nanese lepicí a stěrkovací malta, která odpovídá danému typu izolačních desek, pokyny výrobce je třeba respektovat i při výběru výztužné tkaniny. Omítku Ytong lze aplikovat na cementotřískové desky přímo a bez penetrace, nutné je však dodržet zásady a pokyny výrobce desek. Jediný nevhodný materiál, na který se omítka Ytong nepoužívá, je dřevo.
Příprava podkladu a aplikace jádrové omítky
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Kroky aplikace jádrové omítky
- Příprava podkladu: Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. Musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Navlhčení a podhoz: Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Před nanesením směsi se musí na podklad (cihla, beton, tvárnice) provést postřik cementovou maltou. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout.
- Osazení omítníků a profilů: Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Před začátkem omítacích prací se doporučuje osadit na všechna nároží, ostění a nadpraží otvorů vhodné omítací profily. Kovové prvky je nutné chránit před korozí vhodným antikorozním nátěrem.
- Míchání a nanášení omítky: Po smíchání suché směsi s doporučeným, zodpovědně naměřeným množstvím vody - mícháme elektrickým míchadlem nebo v samospárové míchačce - jádrovou omítku nahazujeme na podklad zednickou lžící až do dosažení požadované tloušťky. Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Doporučená tloušťka jedné vrstvy je od 10 mm do 25 mm. Při větších tloušťkách omítky je doporučená aplikace ve dvou vrstvách, přičemž nanášení druhé vrstvy se provádí na čerstvou zavadlou první vrstvu. U větších nebo proměnlivých tlouštěk vrstvy omítku nanášíme systémem „čerstvý do čerstvého“.
- Stahování a úprava: Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše. Následně se omítka stáhne latí (H-profil) do roviny. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Omítka není určena na sádrové podklady a neumožňuje zpracovat „zatočit“ povrch čerstvé omítky.
- Zrání omítky: Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů. Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat minimálně dva dny ve vlhkém stavu.
Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Čtěte také: Jak postavit dvoupatrový pasivní dům z pórobetonu?
Čtěte také: efektivní řezání pórobetonu a cihel pilou ocaskou
tags: #porobeton #jadrova #omitka #vnejsi #informace