Špric, správně nazývaný také postřik, je vlastně podkladní vrstva omítky. Jeho hlavním účelem je zdrsnit povrch zdiva pro lepší přilnavost omítky. Cementový špric je v podstatě podklad pro omítku a představuje řídký nástřik. Našpricovat cihly není nesmysl. Cementová malta se vždycky lépe přichytí na cement, než na holou cihlu. Písek ve špricu vytváří hrubší povrch, na kterém omítka lépe drží. U porézních cihel je špric vyloženě nutný, protože porézní materiál vám z omítky vytahuje vodu. Omítka potom spíš zaschne, než zatvrdne a za pár let ji budete opravovat. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik.
Základní složky špricu a jejich role
Na zdárném výsledku maltové směsi má zásadní význam volba písku. Základem je pochopitelně písek - běžně se na hrubou neboli jádrovou omítku používá frakce 0/4. Písek se dá rozdělit na praný a kopaný. Rozlišujeme zde ostrost písku - čím méně jílu je v písku obsaženo, tím je písek ostřejší. S ostrým pískem v maltě se o něco hůř pracuje, zato máte záruku, že směs bude na stěně držet a nepopraská. Naopak čím víc je písek jílovatější a hlinitější, tím je malta soudržnější, víc lepí, ale je náchylná k popraskání. Písek v maltě hraje roli plniva a podle písku bude mít malta určité vlastnosti. Také platí, že čím je písek hrubší, tím více pojiva (vápna) je potřeba do směsi zamíchat.
Dále budete potřebovat klasický cement a vápno - nejlépe hašené. V maltě vápno plní mimo jiné i funkci "vazače vody". Bez vápna vám po chvilce voda v zamíchané směsce vyplave nahoru a dole zůstane hustší směs cementu s pískem. Cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat.“ Vápno zajišťuje lepší prodyšnost omítky. Cement, coby tvrdidlo, má tendenci zdivo „udusit.“
Doporučené poměry pro míchání špricu
Pokud si chcete namíchat špric sami, máte několik možností v závislosti na požadovaných vlastnostech a typu zdiva. Doma namíchaná malta je přitom až desetkrát levnější než pytlovaná, i když její příprava logicky zabere víc času a práce.
Cementový špric
Našpricovat cihly jen cementem je skoro nesmysl - ne, že by tam nešlo něco naprskat, ale reálně to bude úplně k ničemu. Udělá to vlastně jen tenký a hladký film a cákance bez užitku. Čistý cement použijte, když budete opravovat nějakou starou betonovou podlahu. Ve špricu není dobrý. Cement namíchaný s pískem, ale bez vápna, už bude výrazně lepší, jen se to bude muset pořád promíchávat.
Čtěte také: Beton pro základy
Klasické špricování se provádí směsí cementu, hrubého písku (na betonování) a trochu vody. Písku se dává 3 díly na 1 díl cementu, poměr tedy klasicky 1:3. Do kolečka nebo míchačky dejte 10 litrů vody. Poté přidejte jeden díl cementu (což je asi jedna lopata) a důkladně míchejte. Volte cement třídy C16/20. Když vznikne směs, která by se dala přirovnat k mléku, začněte přidávat písek o zrnitosti 0-4 mm. Cementová malta se míchá z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku.
Vápenocementový špric
Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Tato směs je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech vystavených většímu opotřebení. Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Pokud budete nahazovat větší vrstvu omítky, můžete přidat vápno a směs udělat takzvaně „mastnější“ - takto upravená omítka se bude lépe nahazovat.
Vápenný špric
U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Je třeba si optimální množství vámi dostupné značky vápna vyzkoušet. Vápenná malta se míchá zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Použít do šprice je ale doporučeno pouze hašené vápno, ne hydrát, protože ten druhý den opadá. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
Přehled poměrů pro špric a malty
| Typ špricu/malty | Složení (poměr dílů) | Klíčové vlastnosti a použití |
|---|---|---|
| Cementový špric | 1 díl cementu : 3-4 díly písku | Pro zdrsnění povrchu, pevný základ. Není vhodný samostatně na porézní cihly (vytvoří hladký film). Doporučuje se pro vlhké prostory (sklepy). |
| Vápenocementový špric | 1 lopata hašeného vápna : 1 lopata cementu : 3-5 lopat písku | Univerzální, vyšší pevnost než čistě vápenný, lepší zpracovatelnost než čistě cementový. Vhodný pro vlhké prostředí a místa s větším opotřebením. Snižuje prodyšnost zdiva. |
| Vápenný špric/malta | 1 díl vápna : 3 díly písku | Vysoká elasticita, menší pevnost. Pro vnitřní omítky a rekonstrukce historických budov. Zajišťuje dobrou prodyšnost. Používat pouze hašené vápno pro špric. |
Příprava a míchání špricu
Cílem je vytvořit vláčné těsto, se kterým se bude dobře manipulovat. Maltu budeme míchat v kolečku. První zásadou je, že vnitřní povrch koleček důkladně vypláchneme vodou - tím zabráníme, aby se malta nezačala na stěny kolečka lepit. Směs nejprve smíchejte v kolečku na sucho, důkladně ji promíchejte a nakonec přidejte vodu. Čím déle mícháte - tím lépe.
Mícháte-li omítkovou směs v míchačce, vždy nejdříve do míchačky nalijte kbelík vody, potom písek, vápno a nakonec cement. Výhodné je do míchačky nejprve nalít trochu vody, v ní pak nechat rozpustit hašené vápno, a následně přidat písek s cementem. Pokud směs mícháte v míchačce, zabere to asi 3 minuty. Tu správnou konzistenci poznáte tak, že směs začíná sama vytékat z míchačky ven. Menší objemy můžete připravit i pomocí stavebního míchadla.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Poslední ingrediencí, kterou do malty přidáte, je voda. Zde je potřeba přidávat opatrně, abyste maltu takzvaně neutopili. Kolik přesně budete potřebovat vody, je opravdu těžké odhadnout. Vždy záleží na tom, jak vlhký je písek. Vodu přidávejte tak, abyste docílili té správné mazlavosti směsi. Vodou zahušťujte omítku opatrně, aby nebyla moc řídká - na stavební lžíci musí tvořit „bochánek“. S řídkou maltou se bude špatně pracovat, jednak bude sjíždět ze lžíce a bude i opadávat ze stěny dolů.
Při míchání omítky dejte pozor také na to, aby v přidávaných složkách nebyly žádné nečistoty - větší kamínky, tráva nebo dokonce hlína.
Aplikace špricu
Směs nahazujte zednickou lžící nebo lopatou. Je důležité, aby se špric přichytil. Doporučená tloušťka špricu v jedné vrstvě je kolem 5 mm. Ošpricovanou stěnu necháme vyschnout a vyzrát a teprve poté můžete začít aplikovat jádrovou omítku.
Alternativy a moderní přístupy
Ještě v minulém století to vypadalo, že tradiční maltu z písku, vody, hašeného vápna a cementu pro zdění a omítání a připravovanou přímo na stavbě nic netrumfne. To už ale dlouho neplatí. Dnes už je běžnější příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí s vodou.
Můžete si koupit hotový pytel směsi a rozmíchat ho podle návodu. Máte také možnost si práci usnadnit, využít hotových směsí a postupovat podle návodu na nich uvedených. Pytlované směsi mají většinou omezenou tloušťku omítky v jedné vrstvě na 2 cm.
Čtěte také: Krok za krokem: Betonování do ztraceného bednění
Maltovinové pojivo Multibat PLUS, který po důkladném testování v praxi ukázal, že nabízí nejen levnější, ale i kvalitnější zdění a hlavně omítání. Multibat PLUS plně nahrazuje cement a vápno při přípravě malt. Omítková malta z tohoto materiálu velmi dobře přilne po nahození k podkladu a poté rychleji zavadne. Z jednoho 25 kg pytle Multibatu PLUS můžeme namíchat až 90 litrů čerstvé zdicí malty nebo omítnout plochu 6 m2 při tloušťce omítky 15-20 mm.
Diskuze o použití lepidla
Existují také alternativní postupy, jako je špricování řídkým lepidlem na dlažby. Někteří uživatelé uvádí, že na starou doma pálenou cihlu je to nejlepší způsob a hluboká penetrace nedosáhla ani 20 % takového výsledku. S lepidlem se dá pracovat, i když se při práci něco oddrolí, tak se to hned smíchá s lepidlem, rozetře po ploše a po zaschnutí to drží, a co je zásadní, tak na ten povrch perfektně drží dnešní omítky, stačí jen jemně navlhčit vodou. Po nanesení tenké vrstvy lepidla je možné omítnout stěnu v tloušťce malty 2-3 cm, pokud to bylo potřeba.
Jiní však tento postup považují za zbytečný a nesmyslný, s argumentem, že se jedná o velmi zvláštní postup. Upozorňují, že pro správné použití lepidla je nutné přečíst si technický list a určení lepidla, kde není psáno, že je určeno na šprycování či na omítky, ale například k lepení polystyrenu nebo na obklady a dlažby. Přestože v technickém listu je popsáno jen to, za co výrobce ručí, tato diskuse zdůrazňuje rozmanitost názorů a zkušeností v praxi.
tags: #poměr #na #špric #písek #cement #vápno