V kontextu moderní výstavby a rekonstrukcí se stále častěji diskutuje o materiálech používaných pro zateplení a úpravu interiérů, zejména o polystyrenových kazetách na strop a jejich vlivu na požární bezpečnost. Tato problematika je regulována přísnými normami, jako je ČSN 73 0810, které stanovují pravidla pro použití různých typů izolantů a systémů. Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled o požární bezpečnosti polystyrenových kazet a systémů s pěnovým polystyrenem (EPS), s důrazem na současné české a evropské předpisy a praktické zkušenosti.
Požární bezpečnost zateplovacích systémů a polystyrenu
Diskuze o vlivu polystyrenu na šíření požáru na fasádách budov je častým tématem. Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov, vysvětluje: „Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají.“
Úspory a změny v požární normě
V době ekonomických výzev přichází Sdružení EPS ČR s návrhem na úpravu požární normy (ČSN 73 0810), která by mohla přinést značné finanční úspory. Norma upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně díky realizaci zateplení s pomocí pěnového polystyrenu namísto minerální vaty. Podle kvalifikovaných odhadů Sdružení EPS ČR by změny mohly ušetřit více než 1 miliardu korun ročně.
Studie zkoumá dopad změn uvedené normy, přijatých v roce 2016, na praxi zateplování budov v ČR. Byla zpracována na základě rozborů dokumentace konkrétních požárů budov zateplených vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS z let 2012 až 2019. Závěry studie se dále opírají o požární zkoušky provedené v řadě požárních laboratoří v ČR i v zahraničí.
Velkorozměrová požární zkouška
Jednou z klíčových požárních zkoušek byla velkorozměrová požární zkouška dle ČSN ISO 13 785-2. Jejím cílem bylo ověřit vliv tepelné izolace na vertikální šíření požáru po fasádě budovy a také prověřit samonosnou funkci omítkového souvrství v extrémním požáru. Zkouška byla realizována na zkušební stěně s okenním otvorem, která byla z vnějšku zateplená pěnovým polystyrenem o tloušťce 200 mm. Požární zatížení o výkonu 3 MW působilo na fasádu po dobu 30 minut. Nejprve byla provedena kalibrační zkouška bez zateplovacího systému a následně zkouška se zateplovacím systém, což umožnilo porovnat příspěvek samotného zateplovacího systému.
Čtěte také: Jak polystyrenové kuličky ovlivňují vlastnosti betonu?
Postavení pěnového polystyrenu (EPS) v moderních evropských požárních předpisech
Pěnový polystyren (EPS) má v Evropě stabilní a technicky vymezené postavení jako součást certifikovaných systémů, nikoli jako izolant posuzovaný izolovaně. Jeho bezpečnost se prokazuje výkonově - měřitelnými kritérii, výsledky zkoušek a inženýrskými simulacemi, které ověřují chování celé skladby v reálných scénářích.
Klasifikace reakce na oheň pro pěnový polystyren (EPS)
Reakce na oheň pro pěnový polystyren (EPS) se stanovuje podle EN 13501-1 na základě zkoušek EN ISO 11925-2 a EN 13823.
Klasifikace B s1 d0 u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) vyjadřuje omezený přínos k požáru, minimální kouřivost a absenci hořících kapek. Pěnový polystyren (EPS) se posuzuje výhradně v rámci celé certifikované sestavy. Do hodnocení vstupuje tloušťka a typ omítky či obkladu, schéma kotvení, požární pásy a řešení spár a prostupů.
Metriky SBI testu
SBI test u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) sleduje:
- FIGRA pro dynamiku růstu požáru,
- THR600s pro celkové uvolněné teplo v prvních 600 sekundách,
- dále SMOGRA a TSP600s pro rychlost a množství kouře a hodnotí i odkapávání.
Integrita omítky nad pěnovým polystyrenem (EPS) je první obranná linie proti sálání a plameni.
Čtěte také: Jak se recyklují polystyrenové kuličky?
Požární odolnost REI pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS)
Požární odolnost REI se pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS) stanovuje zkouškami celé skladby a klasifikuje se dle EN 13501-2.
Dosažené REI hodnoty
- ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) obvykle dosahují EI 30 až EI 60 podle typu systému, tloušťky izolantu, druhu a tloušťky omítky a kotvení.
- Sendvičové panely s jádrem z pěnového polystyrenu (EPS) dosahují přibližně REI 30 až REI 90 v závislosti na tloušťce jádra, typu a tloušťce ocelového opláštění, konstrukci zámků a způsobu kotvení.
Pěnový polystyren (EPS) měkne kolem 90 až 100 °C a jeho bod vzplanutí je přibližně 360 °C. Sám o sobě nemusí být příčinou šíření požáru na fasádě, pokud je součástí správně chráněného systému.
Praktické aspekty použití polystyrenových kazet a ETICS
Zateplení vnějších obvodových stěn se v období posledních třiceti let provádí především pomocí systémů ETICS. Požární pásy z minerální vlny vkládané do fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) přerušují šíření plamene v horizontálním i vertikálním směru.
Použití na výškové budovy
Použití pěnového polystyrenu (EPS) na výškových budovách závisí na národních požadavcích a klasifikaci celého pláště. "Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit - je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku," dodává Ing. Ladislav Valeš.
Stropní kazety a jejich montáž
Nákupem stropnic vyřešíte opravu bytu či kanceláře jednoduše, rychle i levně. Montáž jste schopni provést svépomocí a obložit strop i stěnu. Použití stropních kazet ve stavbách, rekonstrukcích i opravách je nenahraditelným řešením díky modulovosti. S širokou nabídkou stropních desek a panelů je jednoduché vyřešit náročné požadavky investorů i developerů pro stropy i stěny. Polystyren na strop je možné použít i na zeď, doporučuje se však jen v místě, kde nehrozí otěr, například za nábytkem.
Čtěte také: Nosiče pro vany a sprchové vaničky
Kovové protipožární stropní systémy Fural
Fural kovové protipožární stropní systémy kombinují bezpečnost a praktičnost se stavebními požadavky současnosti i budoucnosti. Kovové protipožární stropy jsou nezávislé protipožární podhledy. Systémová řešení od firmy Fural jsou přizpůsobena specifickým požadavkům dané země. Se sklopným a posuvným systémem od firmy Fural mohou revize v mezistropním prostoru probíhat za nepřerušeného provozu. Systém umožňuje snadný přístup do mezistropního prostoru. Stropní kazeta může být vyklopena a posunuta v libovolném místě. Nabízí mnoho variant použití zavěšeného protipožárního stropu, lze jej volně položit v celé šířce chodby nebo napojit na sádrokartonový systém. Uživatelé mají k dispozici uživatelsky přívětivé montážní systémy, které jim umožňují rychle a spolehlivě dosáhnout plánované úrovně ochrany. Díky tomu mohou být stavby i modernizace budov rychle (znovu) uvedeny do provozu.
Změny v ČSN 73 0810:2016 a jejich dopady
Nové znění ČSN 73 0810:2016 přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb a sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři:
- budovy jednopodlažní specifické,
- budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně),
- budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně),
- budovy vyšší.
Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží. V minulosti u vyšších staveb platilo, že do určité výškové polohy požárního úseku hp bylo možno použít kombinaci hořlavého a nehořlavého tepelného izolantu a od vyšších podlaží bylo potřeba použít pouze nehořlavý tepelný izolant.
Použití ETICS s hořlavým tepelným izolantem
Je možno použít ETICS s hořlavým tepelným izolantem v požárně nebezpečném prostoru (PNP) jiného požárního úseku stejného objektu. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.
Příklad výpočtu plošné energetické zásoby pro ETICS s EPS tl. 220 mm:
| Typ izolantu | Objemová hmotnost (ρ) | Tloušťka (d) | Výhřevnost (H) | Plošná energetická zásoba (Q) | Klasifikace |
|---|---|---|---|---|---|
| Isover EPS Greywall | 13,5 kg/m³ | 0,22 m | 39 MJ/kg | 115,8 MJ/m² | Požárně uzavřená plocha (≤ 150 MJ/m²) |
| Isover EPS Greywall | 18,0 kg/m³ | 0,22 m | 39 MJ/kg | 154,4 MJ/m² | Částečně požárně otevřená plocha (> 150 MJ/m²) |
Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m³) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace.
Požární pásy
Původně bylo nutno v místech požárních pásů aplikovat nehořlavý tepelný izolant, což mohlo způsobovat komplikace zejména při rekonstrukcích, při níž vznikly další požární úseky. Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku.
Založení ETICS
Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů dle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4:
- Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
- Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
- Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
- Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m.
V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.
Další požadavky a detaily
Na části fasády bez požárně otevřených ploch lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m. Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. musí být chráněn. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm.
Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).
Rekonstrukce fasády s pěnovým polystyrenem (EPS)
Při rekonstrukci fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) je nutné zhodnotit stav omítek a armovacích vrstev, doplnit kotvení a potvrdit nebo nově zřídit požární pásy. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol.
Bez ohledu na reakci na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant. Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem.
tags: #polystyrenove #kazety #na #strop #pozarni #bezpecnost