Zateplení domu je důležitým krokem ke snížení tepelných ztrát a dosažení úspor energie. Při výběru materiálu na zateplení fasády se často uvažuje o polystyrenu. V tomto článku se podrobněji podíváme na zkušenosti s polystyrenovým zateplením, jeho výhody a nevýhody a srovnáme ho s jinými materiály.
Proč zateplovat a jaký materiál zvolit?
Při zateplení fasády domu a při výměně starých netěsných oken za nová, velmi těsná, většinou plastová okna, dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Nastává snížení paropropustnosti obvodové konstrukce. Zateplení budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát, a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie.
Čím zateplit fasádu? V obecném kontextu je tahle otázka strašně složitá na jednoduchou odpověď. Pro mnohé z vás bude na prvním místě spíše otázka: „Kolik stojí fasáda?“ nebo „Jaká je cena fasády?“ Kdy neřešíte typ izolace, ale zajímá Vás hlavně cena. Určitě musíme přemýšlet i tom, zda daný izolant je vhodný pro naši fasádu. Budeme-li řešit tloušťku fasádní izolace, musíme si nechat spočítat rosný bod, součinitel tepelného prostupu a tepelný odpor. Využije-li se pro tento výpočet program Teplo, tak můžeme zjistit i množství kondenzátu, který vznikne v konstrukci za 1 rok na plochu 1 m2. Další proměnná může vznikat i u způsobu vytápění a způsobu větrání. Např.: zateplujete starší dům, kde standardně větráte okny, vytápíte ústředním topením a tloušťka stěny je okolo 40-50cm. Chcete prodyšný zateplovací systém.
Polystyren vs. minerální vata
Při výběru materiálu na zateplení se často srovnává polystyren a minerální vata. Uživatel "host" doporučuje vatu na fasádu, pokud chce, aby dům "dýchal". Uvádí, že ji má také a může ji doporučit, jelikož je výborná i v letních měsících. Zároveň dodává, že nejde jen o izolant, ale o ucelený systém zateplení. Na druhou stranu, "Jarke" se podařilo sehnat polystyren od známého z jedné stavební firmy za výhodnou cenu, když zateploval menší domek. Jiný názor říká, že panelové domy jsou vhodné pro zateplení. Stejně tak všechny domy z cihel ve městě, nebo i na venkově.
Někteří uživatelé preferují minerální vatu pro její prodyšnost. Je však důležité si uvědomit, že vata sice lépe „dýchá“, je ale dvakrát dražší. Polystyren je na cihlu optimální, o síle 16 cm minimálně. Při zateplování starého domu z pálených cihel tloušťky 450 mm, kde jsou již nová plastová okna a zateplená střecha, je diskutována volba mezi prodyšným polystyrenem a minerální vatou. Původně byla zvažována vata jako nejlepší prodyšný materiál, ale jsou zde snahy využít výhody polystyrenu a jeho snazší manipulaci při realizaci svépomocí.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Moderní trendy v oblasti energeticky úsporných objektů skutečně požadují těsnou obálku budovy. V dnešní době už máme k dispozici prodyšné (difúzně otevřené) fasádní izolace se skvělými tepelně izolačními vlastnostmi (hodnota lamdba). Např. TPD PUR desky - zateplovací systém NEW Therm, kde lambda je 0,022 W/mK, patří mezi špičku fasádních tepelných izolací. Navíc je ještě prodyšný a neuzavírá prodyšnost obvodové konstrukce.
Někdo dává na fasádu 5 - 7 cm polystyrenu. Jiní se zamýšlí nad tím, že další zvyšování izolace než cca 20 cm již většinou nemá energetický smysl. Vlhký vzduch sice pomalu, ale zato jistě prochází stěnou a difunduje směrem ven. Zateplená zeď je pro páru a vlhkost neprůchodná. A protože do něj se vlhký vzduch nedostane, nemá tam co kondenzovat.
Schopnost obvodové stěny izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou označovanou písmenem U, jako součinitel prostupu tepla, vyjadřovanou v jednotkách W/(m2·K). Norma (ČSN 73 0540) přitom doporučuje pro obvodovou stěnu hodnotu U = 0,25 W/(m2·K).
| Typ stěny | Tloušťka | Součinitel prostupu tepla U [W/(m2·K)] |
|---|---|---|
| Kamenný dům | 1 m | 1,86 |
| Cihly plné | 80 cm | 0,81 |
| Fasádní bílý polystyren EPS 70F | 16 cm | 0,24 |
| Fasádní PUR desky (NEW Therm system) | 9 cm | 0,23 |
Je tedy na první pohled jasné, že jen na základě tloušťky stěny nelze říci, jaké tepelně-technické vlastnosti stěna má. Pokud nechcete mít z oken střílny a chcete, aby vám do místnosti proudil dostatek denního světla, můžete použít fasádní PUR desky (NEW Therm system), kde hodnota U = 0,23 W/(m2·K) je už u tloušťky 9 cm u PUR desky.
Tloušťka izolace
Někteří uživatelé uvádí, že energetická úspora neroste donekonečna s rostoucí izolací. Další navýšení tloušťky izolace nad 12 cm již nemá v podstatě vliv na úspory, resp. vliv je mizivý. V domě se bydlí, musí se větrat, mění se tam vzduch. Tenká izolace na fasádě způsobí zdvojnásobení množství kondenzátu. Nemá smysl bezmyšlenkovitě dimenzovat izolaci na 40-50 cm tloušťky bez rozumných důvodů tam, kde stačí 20 cm. I když tím většinou nic nepokazíte.
Čtěte také: Vlastnosti cementového lepidla na polystyren
U novostavby, kde je plánováno dodatečné zateplení izolantem max. tl. 100 mm, se diskutuje o riziku rosného bodu při volbě této tloušťky s polystyrenem. Je kladen dotaz, zda má smysl vynakládat podstatně vyšší peníze za vatu, když s polystyrenem se dosáhne patrně i lepší rovinnosti. Zdivo je Porotherm 44 profi.
Montáž polystyrenového zateplení
Fasádu vždy zateplujte podle technologického předpisu výrobce zateplovacího systému. Dodržujte systémové řešení. Polystyren musíte uchytit pomocí talířové hmoždinky, která bude polystyren dobře držet. Jenda se rozhodl pro zateplení domu svépomocí a doporučuje obchod topkraft.cz, kde se dají koupit talířové hmoždinky, zátky a další potřebné věci na zateplení, které se pak hravě zvládnou svépomocí. Rudolf kupoval veškeré toto vybavení u zmiňovaného obchodu.
Správným přilepením polystyrenu, kotvením a vytvořením dostatečné armovací základní vrstvy lze těmto nepříznivým vlivům předejít. Je-li stávající fasáda v pořádku, nevykazuje žádné statické problémy, tak se můžete pustit do přizateplení. Důležité je zjistit vhodný typ kotvy, hmoždinky pro daný typ izolantu a zjistit kotvící délku. Společnost nabízí výtažné zkoušky zdarma.
Při použití šedého polystyrenu Isover GreyWall 160mm na obvodové zdivo Ytong, na který má být následně lepen obkladový cihelný Klinker pásek, je doporučeno kotvení nalepené EPS izolace přes provedenou první armovací vrstvu. Pro armování se použije pancéřová tkanina Vertex R267 zapravená do stěrkové hmoty a kotvená talířovou hmoždinkou s kovovým šroubem Fischet thermoz CS II 8 dl.215mm, v počtu 10-12 kusů na m2. Následně se nalepí izolant, navrtají otvory, vloží injektážní kotvící trubička a vyfouká se injektážní směsí na bázi PUR pěny. Tímto způsobem se staticky zajistí nalepený izolant.
Pokud budete izolant lepit celoplošně lepidlem Baumit OPENcontact, není dodatečné kotvení šedého polystyrenu do výšky 8m nutné, což platí pro jednopodlažní objekt s výškou zateplení 3,5 m.
Čtěte také: Použití polystyrenu
Lešení pro zateplení
Daniel plánoval zateplení staršího domu a pořídil si vlastní HAKI lešení. Už při první montáži ho překvapilo, jak rychle a jednoduše se staví. Všechno do sebe perfektně zapadá a člověk se při práci cítí bezpečně. Po skončení zateplování ho složil a uklidil. Nezabralo skoro žádné místo, a to je přesně důvod, proč se vyplatí mít HAKI doma. Marek uvádí, že lešení se dá sehnat za dobrou cenu, a že je možná lepší koupě než pronájem, protože člověka potom už tak nic moc netlačí. Viktor potřeboval zateplení domu za co nejlepší cenu a sehnal firmu, která mu lešení dovezla k domu v Praze, dokonce mu ho i složila a potom zase odvezla.
Životnost a problémy s polystyrenem
Co se stane s fasádním polystyrenem cca po 20 letech? Polystyrenové fasády mohou časem změnit barvu (šednutí) a praskat, čímž snižují estetickou hodnotu stavby. Nad okny i v ploše se objevují nevzhledné černé fleky. Někdy na něm můžeme pozorovat černé plísně, které se vytvořily na styku s obvodovou konstrukcí. Černé skvrny nad okny, často viditelné na fasádách zateplených polystyrenem, nejsou způsobeny kouřem, ale kombinací vlhkosti, tepelných mostů a usazování prachu. Nad okenními překlady dochází k únikům tepla a ke kondenzaci vlhkosti na chladnějším povrchu fasády. Neprodyšný povrch polystyrenu nedokáže vlhkost odvést, a ta se spolu s prachem a nečistotami z ovzduší usazuje do tmavých skvrn. Tento efekt umocňuje i elektrostatický náboj omítky, který přitahuje jemné částice.
Polystyrenový obal vytváří neprodyšný štít: v létě podporuje přehřívání domu a v zimě vede ke kondenzaci par ve zdivu. (V létě může dosahovat teplota na exponované jižní straně fasády až 70°C). Nedostatečné větrání zatepleného obvodového pláště může způsobit nadměrnou vlhkost, která vede ke vzniku plísní; ty mohou vyvolávat alergie, astma a jiné respirační obtíže. Uzavřená vrstva polystyrenu zadržuje vlhkost, což vytváří ideální prostředí pro rozvoj plísní a hub ve stěnách. Omezená životnost a riziko degradačních změn mohou snižovat dlouhodobou atraktivitu a hodnotu nemovitosti.
Polystyren je hořlavý a při hoření se z něj uvolňují toxické plyny; pro zvýšení požární bezpečnosti je nutné instalovat zvláštní protipožární opatření. V bytových domech je podle požárních norem nutné používat materiály s nehořlavou konstrukcí (třída reakce na oheň A1 nebo A2). Polystyren však spadá do třídy E - tedy vysoce hořlavý materiál, který při hoření uvolňuje hustý černý kouř a toxické plyny, zejména styren a oxid uhelnatý. V praxi se často uplatňuje výjimka: polystyren se kombinuje s nehořlavými přerušovacími pásy z minerální vlny kolem oken, u stropů nebo po obvodě fasády. Ty mají zpomalit šíření ohně, ale problém bezpečnosti a toxicity nevyřeší. V moderních přístupech se proto stále častěji prosazují nehořlavé systémy, jako jsou provětrávané fasády s nehořlavými fasádními obklady.
Polystyren se vyrábí z fosilních surovin, v přírodě se nerozkládá a je obtížně recyklovatelný. Při rozpadu vznikají drobné plastové částice (mikroplasty), které mohou vstupovat do prostředí. Larvy potemníka moučného dokážou konzumovat polystyren i včetně toxického retardantu hoření hexabromcyklododekanu, který se v polystyrenu používá. Výzkumy prokázaly, že při dietě tvořené výhradně polystyrenem však tyto larvy hubnou a zkracuje se jim život. Laboratorní pokusy udávají, že přibližně stovka larev může za jeden den zkonzumovat kolem 35 mg polystyrenu.
Plísně a rosný bod
Mýtus, že zateplení domu podporuje vznik plísní, se nezakládá na pravdě. Naopak, zateplení domu hodně snižuje riziko kondenzace vodní páry a vzniku nežádoucích plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených domů s malou tloušťkou obvodové konstrukce. Obvodové zdivo v zimě promrzá a studený vzduch se sráží s teplým vzduchem, který proudí z interiéru směrem do exteriéru. Vzduch je nasycen vodní parou, která kondenzuje uvnitř konstrukce nebo dokonce na povrchu. Tomuto jevu se říká rosný bod. Ideální místo pro vznik plísně. Rizikovými místy jsou rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod.
Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplovacím systémem je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci ve zdivu a ke vzniku plísní nedochází. Rosný bod je posunut pryč z obvodové konstrukce směrem do prodyšné fasádní izolace nebo až na hranici fasádní omítky. Určitě, kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení domu, včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů).
Vlhké a plesnivé zdivo představuje vážné zdravotní riziko, zejména při dlouhodobém pobytu v takovém prostředí. Plísně uvolňují do ovzduší spory a toxiny, které mohou vyvolávat alergie, astma, chronický kašel, bolesti hlavy a záněty dýchacích cest. U citlivějších osob, dětí či starších lidí mohou vést až k poruchám imunity, kožním onemocněním a zhoršení revmatických či neurologických potíží. Dlouhodobá vlhkost zároveň podporuje množení roztočů a bakterií, což dále zhoršuje kvalitu vnitřního ovzduší a může přispívat ke vzniku únavy, podrážděnosti nebo problémů se soustředěním. Skryté plísně mohou růst za nábytkem, pod podlahou, pod tapetami či v konstrukcích stěn, kde dlouhodobě uniká vlhkost. Tyto kolonie mohou uvolňovat mikroskopické spory a mykotoxiny i v množství, které nejsou běžně cítit, ale přesto působí na organismus.
Zákazník, který aplikoval metodu odvětrané fasády na starý pískovcový dům, zaznamenal po jediné topné sezóně kompletní vymizení plísní a úsporu za topení (z 3000 kubíků plynu ročně na 1700). Uvádí, že jeho známý, který zateplil polystyrenem, se s podobnými potížemi s plísní potýká dodnes.
Větrání
Větrat lze několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi. Ideálně větrejte ráno a večer po dobu 20-30 minut. Avšak tato metoda není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám (dochází při něm k tepelným ztrátám, kterým se jinými opatřeními snažíme naopak zabránit). Lepším řešením je systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperace).
Důležité je mít zdi suché. Dům nedýchá, je to vyvrácený mýtus, který si můžete vyzkoušet. Pokud si necháte vypracovat projekt, předejdete problémům s plesnivěním stěn.
Alternativy a doplňky zateplení
Daniel nelituje svého rozhodnutí pro kamenný obklad a doporučuje se podívat na odkaz, kde se nabízí velmi pěkný kamenný obklad za dobrou cenu, přímo od dovozce. Karel se ptá, zda si někdo dával na dům po zateplení kamenný obklad namísto klasické točené fasády.
Pokud hledáte kvalitní zateplení na míru, doporučuje se podívat na nabídku firem, které nabízejí ucelené systémy a pomoc s výběrem. Daniel si zateplení provedl svépomocí a doporučuje obchod topkraft.cz, kde nakoupil spoustu věcí za rozumné peníze.
Ing. arch. Daniel doporučuje polystyren EPS s tím, že s vatou jsou problémy, protože pokud se do ní dostane voda, těžko se jí dá zbavit. Jiní uživatelé se domnívají, že to je jen lobby firem a že hlavní je minimalizovat tepelné ztráty.
Výrobci polystyrenu a zateplovacích systémů
Na trhu působí řada výrobců pěnového polystyrenu a zateplovacích systémů:
- Styrotrade: Významný dodavatel komponentů pro zateplovací systémy ETICS a výrobce mnoha výrobků z pěnového polystyrenu. Nabízí Styrotherm pro podlahy i fasády. Doporučuje se objednat EPS 100 s lepšími parametry a životností než EPS 70.
- BACHL: Mezinárodní koncern s výrobními závody v Brně, Německu a Maďarsku, zabývající se výrobou moderních izolačních hmot z polystyrenu a polyuretanu. Stejně jako Styrotrade, i Bachl doporučuje EPS 100.
- Baumit: Na českém trhu od roku 1993, vyrábí vše potřebné pro energeticky úsporné bydlení. Nabízí 9 typů zateplovacích systémů. Pro starší domy doporučuje zateplení děrovaným polystyrenem v systému Baumit OPEN tl. 120mm.
- ISOVER: Dlouhodobě se řadí mezi společnosti s nejširší nabídkou tepelných, zvukových či protipožárních izolací. Nabízí kvalitní extrudovaný i expandovaný polystyren, produkty z čedičové i skelné vlny a doplňky.
- Ceresit Ceretherm (Henkel): Nabízí devět systémů pro zateplení domu - jednoduchá řešení za použití systémů ETICS. Všechny systémy vynikají jednoduchou aplikací, paropropustností a odolnosti vůči počasí.
Doporučuje se zkontrolovat rovinatost desek polystyrenu a poptat odborníky s předstihem pro zajištění lepší ceny a včasné dodání materiálu.
Ekonomické aspekty
Zateplení našeho staršího domu se vyplatilo. Ročně jsem v průměru protopil 3000 kubíků plynu. Po zateplení to bylo jenom 1700. Zateplení domu je důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát, a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie. Tento ekonomický aspekt je velice důležitý.
Volba fasády z polystyrenu se může na první pohled jevit jako ekonomické a jednoduché řešení. Za nízkou cenou se však často skrývají kompromisy, které mohou mít vliv na kvalitu, funkčnost i dlouhodobou hodnotu celé stavby. Volbou polystyrenu sice na první pohled ušetříte, ale v dlouhodobém horizontu tratíte na opravách, energiích i hodnotě domu. Nevyplatí se šetřit na kvalitě - ať už u potravin, nebo u stavebních materiálů.
tags: #polystyren #na #fasade #zkusenosti