Zateplení fasády domu je jedním ze způsobů, jak snížit energetickou náročnost budovy a účty za energie. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. V současnosti nejčastěji používanou technologií zateplování bytových a administrativních budov jsou kontaktní zateplovací systémy, tkzv. ETICS (External therm insulation composite systems).
Polystyrenové desky jsou jedním z nejoblíbenějších izolačních materiálů, který se často používá na zateplení vnějšího pláště budov. Tepelnětechnické parametry zajišťuje vrstva tepelné izolace, která může být v zateplovacích systémech tvořena z většiny tuhých tepelných izolací na trhu. Obvykle to je pěnový polystyren, desky nebo lamely z minerálních vláken, případně materiály na bázi polyuretanu a polyisokyanurátu.
Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém.
1. Příprava podkladu
Správná příprava podkladu je klíčová pro úspěšné zateplení fasády. Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být suchý, čistý, zbavený prachu i hrubších částic, odmaštěný a především soudržný. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Důležitá je soudržnost podkladu.
Zdivo doporučujeme důkladně očistit tlakovou vodou (tzv. vapkou), která efektivně odstraní nečistoty, prach, mech a zbytky starých nátěrů. Po čištění je nutné nechat zdivo důkladně vyschnout. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracech. Odmontujte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.
Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách.
2. Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu.
U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu. První za pomocí zakládací latě a druhá namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda. Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru.
Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu.
Čtěte také: Vlastnosti cementového lepidla na polystyren
Pro vyrovnání případných nerovností použijte vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
3. Lepení a kotvení polystyrenu
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel.
Lepicí tmel se na desku nanáší ve formě obvodového rámečku a 2 až 3 terčů („buchet“) uvnitř plochy. Nalepte fasádní izolaci. V případě polystyrenu EPS 70F nebo šedého fasádního EPS jsou desky ve formátu 1000x500mm. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. U desek z minerálních vláken (fasádní vaty) počítejte s větší nasákavostí lepícího tmelu.
Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára.
Kotvení talířovými hmoždinkami
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šrobovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.
Čtěte také: Použití polystyrenu
Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.
| Typ izolantu | Minimální počet hmoždinek/m² | Nejčastější počet hmoždinek/m² |
|---|---|---|
| Polystyren EPS 70F / Šedý fasádní EPS | 4 | 6 |
| Desky z minerálních vláken | 6 | 8+ |
TIP: Každý stavební materiál má určitou toleranci. V případě polystyrenu jsou to ±2 mm délky či šířky na desku polystyrenu, odchylka od pravoúhlosti je taktéž ±2 mm a odchylka od rovinatosti až 3 mm. V takovém případě můžou při lepení polystyrenu vznikat mezi deskami širší mezery, které je třeba vypěnit montážní pěnou, a to v celé hloubce izolantu. Pěna, která nabyde objemu přes okraj izolace, se poté jednoduše odřízne. Spáry do 5 mm je možné jednoduše vyplnit PU montážní pěnou, která je určena přímo pro kontaktní zateplovací systémy. Po vytvrzení pěny je nutné přebytky opatrně odříznout zalamovacím nožem v rovině desek.
4. Vyrovnání a broušení
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha.
5. Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.
Na okenní a dveřní rámy se osadí ukončovací profily, lišty s perlinkou. Jsou to systémové plastové profily určené pro pružné ukončení výztužné a finální stěrky kolem problematických detailů, kde by se časem mohla objevit prasklina. Obchodní název, který zobecněl je APU lišta, i když takové profily dnes vyrábí více firem.
Všechny rohy objektu a ostění otvorů ve fasádě se vyztuží rohovým profilem. Nadpraží je doporučené vyztužovat rohovým profilem s okapničkou, po které následně stéká voda a nešpiní nadpraží. Hrany pod parapety se vyztužují běžným rohovým profilem nebo parapetním profilem, na kterém je lepící pruh pro fixaci vnějších parapetů. Dbejte na kvalitu provádění osazení parapetního plechu, sklon plechu směrem od okenního rámu a ukončení u ostění.
Pokud jste systém založili na zakládací profil (ne pod terén), tak je k dostání ukončovací okapnice s perlinkou, která se nalepí na čelní stěnu zakládačky a zatáhne do výztužné stěrky. Veškeré fasádní profily a lišty je nutné instalovat ještě před nanesením výztužné (armovací) vrstvy. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
6. Armovací vrstva (Perlinka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací taknina “Perlinka”. Cementová suchá lepicí a stěrková směs určená pro kompletní proces zateplování fasád. Tepelněizolační strojní omítka se nanáší stříkanou metodou na provedený přednástřik, takzvaný „špritz“. Tepelněizolační omítku lze nanést až do tloušťky 40 - 60 mm. Následně je provedena armovací vrstva s perlinkou či stěrkovacím lepidlem s vláknem.
Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě. Perlinka zpevňuje v případě potřeby také povrchy, ať už se jedná o omítky, stěrky nebo stavební lepidla, které jsou díky ní pružnější, pevnější a nepraskají.
Montáž perlinky probíhá následovně. Na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2 - 5 mm, a to pomocí ocelového hladítka. Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm.
Síťoviny se rozlišují podle plošné hmotnosti (a tím i pevností) a musejí být přímo určené pro použití v zateplovacích systémech. Nejčastěji používané perlinky mají označení R 117A, R 131A.
Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm. Všechny rohy otvorů se přes vlákna rohových profilů vyztuží diagonálně obdélníkem vyříznutým z perlinky. Její velikost je cca 20×30 cm. Vlákna musí být natočena o 45°, aby zachytila trhlinu vznikající v rohu otvoru.
Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout.
Po zavadnutí lepidla se provede výztužná vrstva. Dle typu zateplovacího systému a kladených požadavků jsou k dostání různé materiály na stěrky. Běžné typy jsou shodné s materiálem pro lepení, tedy cementové stěrkovací a lepící hmoty. Výztužná stěrka by se měla provádět za vhodného počasí. Stěrka se nanáší hladítkem v přibližné vrstvě cca 2-3 mm, Do stěrky se jemně zapraví výztužná síťovina, tzv. perlinka. Nikdy se nesmí perlinka natáhnout na fasádu, ukotvit a přetahovat lepidlem! Síťovina musí být vtlačena do materiálu, jinak hrozí nedostatečné podlepení perlinky a její odloupnutí. Po mírném zavadnutí stěrky se (živá do živého) celá plocha přestrkuje ještě jednou vrstvou tak, aby byla síťovina zcela překrytá a nikde nerastrovala. Někteří fasádníci to zvládnou v jednom kroku, nanášená vrstva pak bývá větší. Pokud by původní podklad přeschl, museli byste počkat na jeho vytvrzení, provést penetraci a teprve potom nanášet sjednocující vrstvu.
7. Penetrace
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Na stěrkovou vrstvu s perlinkou, která musí bát důkladně vytvrzená, se nejprve nanese vhodná penetrace. Penetrační nátěry bývají často probarvené do podobného odstínu jako plánovaná omítka, čímž se eliminuje možné prosvítání podkladu v místech, kde by se omítka nenanesla rovnoměrně.
Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.
8. Aplikace finální omítky
Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro aplikaci na polystyren se doporučují tenkovrstvé probarvené fasádní omítky. Můžete si vybrat z nabídky akrylátových, silikonových, silikon-silikátových či speciálních fasádních omítek v různé barevnosti i zrnitosti.
Na trhu existuje několik typů tenkovrstvých omítek pro zateplovací systémy. Jsou to omítky akrylátové, silikonové, silikátové a minerální. Kromě jiného se jednotlivé typy omítek liší difuzními vlastnostmi.
Jediným omezením je sytost barev. Nejsytější odstíny omítek nejsou schopné dostatečně odrážet světlo z povrchu fasády a celá fasáda se pak v letních měsících přehřívá, což může negativně ovlivnit stabilitu polystyrenové vrstvy i omítky samé. Na dokončenou základní vrstvu se obvykle provádí probarvená omítka se zatíranou nebo rýhovanou strukturou.
Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.
Finální omítka je poslední vrstvou celého zateplovacího systému, která dotváří finální vzhled domu, ale zároveň chrání dům před povětrnostními vlivy a vlhkostí. Nejčastěji se používají silikonové omítky, které se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a dlouhou životností. Některé typy nabízejí i samočisticí schopnost. Omítku je potřeba natahovat v jednom zátahu na celou plochu stěny, aby nevznikaly viditelné spoje. Aplikace probíhá odshora dolů, a po nanesení se omítka upravuje do finální struktury - točivými nebo posuvnými pohyby hladítkem.
Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Posledními kroky realizace je nanesení penetrace a finální šlechtěné omítky.
Než začnete nanášet finální omítku, je třeba ochránit ty části objektu, které jsou náchylné k poškození, jako jsou všechny ostré hrany, rohy, okolí dveří, oken případně technických otvorů na fasádě.
Tepelně izolační omítka
Tepelně izolační omítka je lehká, má zvýšenou schopnost zateplení oproti klasické jádrové omítce. Je skvělým doplňkem pro omítání thermobloků bez dodatečného zateplení. Minimální tloušťka tepelně izolační omítky na zdivu je 20mm. Zabraňuje úniku tepla z objektu vlivem tepelných mostů ve stěnách. Výrazně zvyšuje celkový tepelný odpor konstrukce a splňuje požadavky na větší odolnost vůči objemovým změnám vlivem teploty.
Dekorativní možnosti
Weber nabízí certifikovaný izolační systém pro snížení energetické náročnosti pro cihlové i panelové domy. Weber nabízí vnější tepelně izolační kompozitní systém z izolačních desek z fasádního polystyrenu a minerální vlny včetně omítky a možnosti dekorací. Stále častější je také poptávka po řešení pro opravu stávajícího zateplovacího systému. S omítkami weber.design můžete vytvořit na stěně nebo soklu domu dekor obkladových pásků. Nátěr s odlesky umoží efekt slídové šupinky. Třpitky weber.flitr do fasády dosáhnou efektu třpitící se fasády. Na všechny stupně vlhkosti a zasolení zdiva aplikovat řešení weber.san super - vysoce vodoodpudivé, paroprostné, solím odolné, nejrychlejší sanování zdiva a omítek. Najdeme řešení i pro Váš projekt, v každém regionu jsou specialisté firmy Weber, kteří Vám rádi poradí.
Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
tags: #polystyren #a #hrubostěnné #omítky