Hlína je nejstarším stavebním materiálem lidstva. Už od pradávných časů je hlína osvědčeným materiálem díky své kvalitě, odolnosti a zdravotní snášenlivosti.
Význam polymerů ve stavebnictví a hliněných omítkách
Plasty se nacházejí všude kolem nás. Chemicky patří mezi polymery, tj. chemické sloučeniny, které vznikly řetězením monomerů. Obvykle podle charakteru monomerů nebo typické chemické vazby se plasty třídí. Nejčastějšími polymery jsou polyolefíny, jejichž základem jsou olefíny (alkény) jako etylén, propylén a další. Tyto materiály nalezneme téměř ve všech aplikacích. Jiné alkény (např. butadien) tvoří základ syntetických kaučuků. Zabudují-li se do struktury polymeru kromě uhlíku a vodíku další chemické prvky, získáme např. polyvinylchlorid, typickou surovinu pro podlahoviny a hydroizolační fólie. Širokou skupinu tvoří polyestery, se kterými se můžeme setkat ve formě reaktivních pryskyřic pojících lamináty nebo umělý kámen, nepřehlédnutelné jsou jako PET lahve či vlákna PES v textilních materiálech. Ve formě vláken se používají též polyamidy, které se užívají též k výrobě ozubených kol a v dalších technických aplikacích. V oblasti pojiv nelze opominout epoxidové pryskyřice, které jsou schopné pevně spojit široké spektrum materiálů. Využívají se tedy ve výrobě kompozitů, lepených stavebních nosných prvků i pro lepení v domácnostech. Stavebníkům v mnoha případech práci ulehčují montážní polyurethanové pěny. Měkké polyurethanové pěny nás doprovázejí např. v čalounění nábytku i automobilech. Těsnící pružné tmely na bázi silikonového kaučuku či polyakrylátů jsou dnes běžnou součástí tzv. stavební chemie. Existuje a v praxi se využívá téměř nepřeberná spousta polymerních látek, včetně biopolymerů apod., a další se vyvíjejí. Uvedený a velmi omezený výčet aplikací několika skupin polymerů ukazuje, že využití plastů je opravdu rozmanité, s nadsázkou lze tvrdit, že je všude tam, kde mohly nahradit klasické materiály. Vedle snahy poskytnout levnější variantu, dochází velice často k efektu, že náhrada má lepší užitné vlastnosti než nahrazovaná látka. Ve stavebnictví není zatím použití plastů rozšířeno tak, jako např. při výrobě automobilů, ale neustále vzrůstá.
Přírodní materiály a hydrofobizační přísady v hliněných omítkách
Jedním z trendů současného stavitelství je využití přírodních materiálů, jako je například sláma nebo nepálená hlína. Tato tradiční kombinace materiálů naráží v moderních aplikacích na relativně nízkou odolnost proti povětrnostním vlivům, což omezuje jejich exteriérové aplikace. Tato disertační práce se zaměřuje na posouzení vlivu přírodních hydrofobizačních přísad, práškového kaseinu a ricinového oleje, na odolnost hliněných omítek. Hodnocení hydrofobizačních prostředků probíhalo na vybraných vzorcích prefabrikovaných hliněných omítek. Tyto vzorky byly podrobeny laboratorním zkouškám (pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, vzlínavost, odolnost proti dešťové erozi, difuze vodní páry, hygroskopická sorpce) a vystaveny povětrnostním vlivům v exteriéru po dobu 3 let. Na základě provedených zkoušek lze konstatovat, že použití ricinového oleje a práškového kaseinu se při nízkých koncentracích jeví jako účinný hydrofobizační prostředek pro hliněné omítky. Vhodnost aplikace hydrofobizovaných hliněných omítek na slaměnou stěnu z hlediska tepelně-vlhkostního chování byla vyhodnocena pomocí numerických simulací v programu WUFI, založených na experimentálních datech. Výsledky simulací ukazují, že aplikace malého množství (do 2 %) zkoumaných hydrofobizačních přísad nemá výrazný vliv na tepelně-vlhkostní parametry simulované konstrukce a nezvyšuje tak ani riziko hniloby a růstu hub a plísní.
Materiály pro vyztužení a úpravu hliněných omítek
- Výztužná sklovláknitá tkanina vhodná do jemné hliněné omítky ECONOM.
- Kvalitní rákos vázaný pozinkovaným drátem.
- Výztužná sklovláknitá tkanina s oky 10 x 10 mm vhodná do hrubé hliněné omítky.
- Přírodní jíl určený pro výrobu hliněných omítek.
- Přilnavostní a penetrační nátěr PICAS Econom slouží ke zvýšení přilnavosti hliněných omítek k savým a drsným podkladům. Je určen pod hrubé a jemné omítky ze série Econom a pomáhá zajistit pevné spojení omítky s podkladem.
Podklady pro hliněné omítky
Hliněná omítka je vhodná na mnoho různých podkladů, jako jsou beton, sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. Tyto podklady nesmí na povrchu obsahovat písek nebo sůl. Konkrétní posouzení podkladu je možné vždy jen na místě. V případě nouze se osvědčilo vyzkoušet omítnout ca.
Úprava povrchu hliněné omítky
Při úpravě povrchu se fantazii meze nekladou. Pro výsledný vzhled omítky je důležitý čas zpracování, použitá technika a použité nářadí. Tak můžete u stejného materiálu dosáhnout různých efektů: drsný, hladký nebo velmi hladký povrch omítky. Lehce můžete vytvořit i strukturovaný povrch nebo ornamenty (např. nahazováním zednickou lžící). Velkou výhodou zde je pomalé vysychání omítky.
Čtěte také: Vlákna do betonu
H-polymer STP: Univerzální řešení pro lepení a těsnění
Vzdušnou vlhkostí vytvrzující 1-složkové lepidlo nejvyšší kvality na bázi STP (silan terminated polyurethan) je určeno pro profesionální uživatele. H-polymer STP je určen jak pro dilatační spáry a těsnění, tak pro elastické lepení. Jedná se tudíž o univerzální produkt pro interiérové práce a řemeslníky v nejrůznějších oborech. Jako příklad použití můžeme uvést spoje oken a dveří, lepení stavebních prvků, spoje dokončených stavebních prvků a sádrokartonů, aplikace v kuchyních a koupelnách. Spoj můžete po ztvrdnutí natřít dokonce i vodovými barvami. Spoj je trvalý, plně odolný vůči změnám atmosférických podmínek a vůči UV záření.
Příklady použití H-polymer STP
- Lepení a těsnění stavebních materiálů: přírodního kamene, dřeva, betonu, kovu, cihly, skla, keramiky, omítek, polyuretanu, umělé hmoty, dřevotřísky apod.
- Elastická spojení ve vibrujících konstrukcích.
- Spojení prvků z pozinkovaného ocelového plechu, mosazi a jiných kovů.
- Těsnící hmota v sanitárních místnostech, kuchyních.
Technické parametry H-polymer STP
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Vzhled | Pasta |
| Barva | Transparent |
| Otevřený čas | 8 - 20 min |
| Doba zpracování | cca 6 - 8 min |
| Doba úplného vytvrzení | 1-2mm/24 hod |
| Teplota zpracování | +5 až +45°C |
| Tepelná odolnost vytvrzeného lepidla - Krátkodobá (až 3 hod.) | -60 až +100°C |
| Tepelná odolnost vytvrzeného lepidla - Dlouhodobá | -60 až +80°C |
| Počáteční vazba na horizontální ploše | 250 kg/m2 |
| Počáteční vazba na vertikální ploše | 75 kg/m2 |
| Tvrdost Shore A | 45 ± 5 Sh A |
| Hustota | 1,00 - 1,05 g/cm3 |
| Prodloužení při přetrhnutí dle ISO 8339 | 250 % |
| Výtěžnost | Z kartuše 290ml se získá cca 23bm spáry o rozměrech 4x4mm |
| Ověřeno a klasifikováno dle | EN15651-1 Tmely pro fasádní prvky |
Aplikace H-polymer STP
Povrch, na který H-polymer STP transparent nanášíte, musí být čistý, bez prachu, pylu, mastnoty, rzi a dalších látek snižujících přilnavost. Lepidlo nevyžaduje penetraci, avšak na specifických podkladech může být použití penetračního nátěru nutné. Před zahájením lepení zabezpečte okraje maskovací páskou. Lepidlo nanášejte pomocí ruční nebo pneumatické pistole na tmely. Nanesené lepidlo je možné vyrovnat pomocí stěrky pro roztírání silikonu namočené v mýdlovém roztoku. Používejte nářadí z plastu nebo nerez oceli. Lepidlo tvrdne díky reakci s vlhkostí, proto lepte v prostorách s přístupem vzduchu.
Čištění a skladování H-polymer STP
Po ukončení práce vytřete nářadí ručníkem a omyjte rozpouštědlem. Uchovávejte v originálním uzavřeném balení na suchém a chladném místě při teplotách 5 až 35 °C. Trvanlivost je při dodržení správného skladování 12 měsíců ode dne výroby.
Čtěte také: Jak správně vyztužit betonové jezírko
Čtěte také: praxe vyztužování betonu
tags: #polymery #na #vyztužení #hliněné #omítky