Vyberte stránku

Sádrokarton patří mezi nejoblíbenější materiály pro rychlé úpravy interiéru. Umožňuje vytvářet hladké stropy, podhledy i příčky bez mokrých procesů a s minimální hmotností. Montáž sádrokartonu můžete využít k nejrůznějším účelům - vedle stropních podhledů sádrokartonové desky skvěle poslouží k realizaci příček v interiéru či opláštění stěn, případně ke snížení vysokých stropů.

Pozor si však musíte dát na místo, kam budete sádrokarton montovat - jelikož je vyroben ze směsi lisovaného papíru a sádry, vadí mu velká vlhkost s nízkou teplotou. Není proto vhodné montovat sádrokartonové desky v hrubé stavbě s nestálou teplotou či těsně po vylití podlah. Montáž systémů Rigips se provádí po dokončení a potřebném vyschnutí všech mokrých procesů v interiéru (zejména podlahových potěrů a omítek). Vlhkost stěn a stropů má být ustálená, povrchy suché a podkladní betony vyzrálé. Montáž se doporučuje provádět až po osazení oken a uzavření stavby proti vlivům povětrnosti. Opláštění (vyjma opláštění deskami Glasroc H) se neprovádí v prostorách, kde je trvale vysoká vlhkost vzduchu. Po montáži je třeba desky chránit před déletrvající vysokou vzdušnou vlhkostí (vyjma opláštění deskami Glasroc H). Uvnitř budovy je potřeba i po skončení montáže desek zajistit dostatečné větrání.

Nářadí a materiály pro montáž sádrokartonu

K montáži sádrokartonu budeme potřebovat nejen samotný materiál, ale také vhodné nástroje a pomůcky. Níže je uveden přehled základního nářadí, které využijete při stavbě sádrokartonových konstrukcí.

  • Měřicí nástroje: Svinovací metr pro naměření vzdáleností, tužka na vyznačení linií a vodováha nebo laser pro kontrolu vodorovné a svislé roviny.
  • Značkovací šňůra: Takzvaná brnkačka (lajnovací šňůra) s barvou k rychlému vyznačení přímých čar (např. půdorysu příčky) na větší vzdálenosti.
  • Řezací nástroje na sádrokarton: Ostrý odlamovací nůž pro naříznutí kartonu a oříznutí desek, případně ruční pila na sádrokarton (větší otvory a výřezy). Pro kruhové otvory (např. pro bodová světla) lze použít speciální vykružovák.
  • Nástroje na kovové profily: Ruční nůžky na plech k nastříhání ocelových profilů na potřebnou délku. Dále se mohou hodit kleště na profily (tzv. dírkové kleště) k rychlému spojování CD profilů s UD bez šroubů.
  • Šroubovací nástroje: Aku vrtačka/šroubovák s nástavcem (bitem) pro sádrokartonové vruty. Ideální je využít nástavec s dorazem, který zajistí správné zapuštění vrutu do desky. Dále kladivo (pro zatlučení natloukacích hmoždinek) a případně gumová palice pro usazení profilů.
  • Nářadí pro tmelení: Míchací nádoba a míchadlo (může být nástavec do vrtačky) pro přípravu sádrového tmelu. Špachtle různých šířek - úzká cca 8 cm pro nanášení tmelu do spár a širší 20-30 cm pro roztažení a zarovnání tmelu do ztracena. Brusný bloček nebo držák a brusná mřížka (zrno cca 120) pro přebroušení zaschlého tmelu nebo elektrická žirafa.
  • Ochranné pomůcky: Při řezání a broušení sádrokartonu vzniká prach - používejte respirátor a ochranné brýle. Při manipulaci s profily a deskami jsou vhodné pracovní rukavice (ostré hrany plechů).
  • Drobné pomůcky: Prodlužovací kabel k nářadí, smetáček a lopatka na úklid prachu a odřezků, případně štafle nebo pracovní plošina pro práce ve výšce.

Dále se neobejdete bez sádrokartonových profilů pro montáž podhledů (nejčastěji CD a UD profily), stavěcích třmenů, šroubů ke spojování profilů a pro připevnění desek. Potřebujete také sádrokartonářský tmel na přetmelení spojů a hlaviček šroubů, pásku pro zpevnění zatmelených spojů a smirkový papír nebo brusku na sádrokarton pro přebroušení sádrokartonových desek.

Páskové zásobníky na šrouby

Pro připevnění šroubovákem a k finálnímu dokončení je vhodné použít k tomuto účelu určené elektrické ruční nářadí - šroubovák - s hloubkovým dorazem.

Čtěte také: Naše zkušenosti s Parkside PTBSA 20-Li A1

Einhell zásobníkový nástavec

Originální zásobníkový nástavec Einhell je praktickým příslušenstvím pro akumulátorové šroubováky do sádrokartonu. Pro přeměnu běžného šroubováku do sádrokartonu na šroubovák se zásobníkem stačí připevnit nástavec na šroubovák. Zásobníkový nástavec Einhell je vhodný zejména pro akumulátorový šroubovák do sádrokartonu Einhell TE-DY 18 Li a elektrický šroubovák do sádrokartonu Einhell TC-DY 710 E. Šrouby do sádrokartonu lze rychle a bez přerušení zašroubovat pomocí spojovaných šroubů nebo pásků. Zásobníkový nástavec lze použít se všemi běžnými šroubovými řemeny a je vhodný pro rychlostavitelné šrouby délky 25-55 mm. Délku šroubu lze snadno nastavit přímo na zásobníkovém nástavci. Hloubkové upevnění se provádí pomocí stavitelného hloubkového dorazu.

Zásobník na páskované šrouby Makita

Zásobník na páskované šrouby Makita je praktické příslušenství určené pro šroubováky Makita, které umožňuje rychlé a plynulé šroubování bez nutnosti ručního podávání šroubů. Tento zásobník je ideální pro montážní a sádrokartonářské práce, kde zajišťuje výrazné zrychlení a zpřesnění pracovního procesu. Zásobník Makita je ideální pro montáž sádrokartonových desek, dřevěných konstrukcí, OSB panelů nebo podhledů. Umožňuje pracovat jednou rukou, což zvyšuje rychlost a komfort při práci na větších plochách. Před použitím zkontrolujte kompatibilitu zásobníku s modelem šroubováku Makita.

Typy šroubů a jejich použití

K připevňování sádrokartonových desek k podkonstrukci se používají samořezné šrouby dle typu desky a podkonstrukce. Všechny šrouby musí směřovat k povrchu desek kolmo a musí být zapuštěny do desek tak, aby hlava šroubu neprořízla karton a šlo ji zatmelit. U sádrokartonových desek nesmí dojít k protržení lícového kartonu.

Přehled délek šroubů

Typ spoje Minimální délka šroubu
Kovová konstrukce (opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm) 25 mm (vruty TN)
Kovová konstrukce (dvojité opláštění) Minimálně 45 mm
Sádrokartonová deska k podkladní desce (Habito® H, Rigidur) Minimálně 25 mm
Vzájemné spojování desek Glasroc F Ridurit Pouze speciální šrouby Ridurit nebo sponky z ocelového drátu
Desky Glasroc F Ridurit tloušťky 15 mm do čelní hrany Pouze ocelové sponky

Pozn.: Připevňovat sádrokartonové desky přímo na jiné, zde nepopsané druhy desek (např. Durelis, OSB) je třeba konzultovat s výrobcem. Desky Glasroc F Ridurit je možno spojovat přímo do čelní (řezané) hrany. Spojování desek se provádí speciálními šrouby Ridurit nebo sponkami z ocelového drátu (např. HAUBOLD typ KG 700 CNK, HD 7900, SD 9100).

Montáž sádrokartonových konstrukcí

Jakmile máte připravené dostatečné množství správného materiálu, můžete se pustit do práce. Níže uvádíme podrobný návod na montáž sádrokartonových konstrukcí.

Čtěte také: Cement v betonu: správný poměr

Montáž sádrokartonového stropu

Sádrokartonový podhled na stropě se používá pro vyrovnání nerovností, zakrytí rozvodů nebo zlepšení akustické a tepelné izolace místnosti. Montáž sádrokartonového stropu spočívá ve vytvoření lehké ocelové konstrukce upevněné do stávajícího stropu a obvodových stěn, na niž se připevní sádrokartonové desky. Konstrukci tvoří obvodové UD profily po obvodu místnosti a nosné CD profily rozmístěné napříč stropem.

Postup montáže stropu

  1. Vyměření úrovně podhledu: Na stěnách vyznačte požadovanou výšku nového stropu po obvodu místnosti (laserem nebo vodováhou a značkovací šňůrou). Pamatujte na tloušťku sádrokartonové desky, aby výsledná výška byla správná. Pro vyrovnání podhledu do roviny vycházejte od podlahy (ideálně od tzv. čisté, po vylití betonu), nekopírujte původní strop.
  2. Montáž UD profilů: Na vyznačenou rysku na obvodových stěnách upevněte UD profily - šroubovákem na sádrokarton je pomocí šroubů FN přivrtejte do plastové natloukací hmoždinky (vzájemná rozteč připevnění je max. 80 cm, přičemž první a poslední připojení smí být od rohu místnosti vzdáleno max. 10 cm). Před samotnou montáží je vhodné nalepit na zadní stranu těch UD profilů, které přiléhají na zeď, samolepicí pěnové těsnění, jež zmírňuje přenos nežádoucích zvuků, čímž se zlepší akustické vlastnosti sádrokartonového podhledu. UD profily kotvěte do stěn vhodnými hmoždinkami (např. průměr 6 nebo 8 mm délky 40-60mm) ve vzdálenosti cca 50 cm mezi kotvami.
  3. Instalace závěsů na strop: Do nosného stropu (betonového či jiného) připevněte přímé závěsy podle rozvržení budoucích CD profilů. Závěsy rozmístěte v řadách tak, aby vzdálenost mezi závěsy v řadě byla maximálně 100-120 cm a řady závěsů byly od sebe vzdáleny cca 40 cm (tedy v místech, kde povedou CD profily). Každý přímý závěs upevněte jednou nebo dvěma hmoždinkami do stropu. Následně rozměřte polohu stavěcích třmenů, podlepte je napojovacím těsněním a ukotvěte ocelovými hmoždinkami (např. stropní hřeb DN6) do stropu - a to tak, aby tvořily na stropě síť 50 × 100 cm (50 cm v kolmém směru na profily, 100 cm ve směru montážních profilů).
  4. Osazení CD profilů: Na vodicí UD profily následně rovnoběžně nasuňte kratší CD profily ve vzdálenosti 50 cm od sebe, a to tak, aby se profily navzájem překrývaly alespoň 2 cm, nikdy však nesmí být nasunuty na doraz. Polohu CD profilů zafixujte ohnutím volných konců stavěcích třmenů kolem profilu. Profily poté vyrovnejte do roviny a přišroubujte je samovrtnými šrouby do plechu do UD profilů (4 šrouby na jeden třmen). Přečnívající části třmenů ohněte nebo ustřihněte. Konce CD profilů vložte do obvodových UD lišt na protilehlých stěnách. Pro každý CD profil použijte potřebný počet závěsů - ohněte ramena závěsu okolo profilu a zajistěte je dvojicí samořezných šroubů LB 3,5×9,5 mm. CD profily instalujte rovnoběžně vedle sebe ve vzdálenosti 41,5 cm (osová vzdálenost pro desky šíře 125 cm). Délkový přesah CD profilů řešte pomocí spojek (nasazením vnitřních spojek na konce profilů).
  5. Vyrovnání konstrukce: Po upevnění všech CD profilů zkontrolujte rovinatost roštu (případné nerovnosti vyrovnejte povolením či podložením závěsů). Všechny profily by měly lícovat v jedné rovině, což zajistí rovný podhled.
  6. Vložení izolace (volitelně): Do prostoru nad sádrokartonový podhled je možné položit minerální izolaci (např. rolovanou skelnou vatu) pro zlepšení zvukové izolace a tepelné izolace stropu. Izolaci vkládejte před montáží desek mezi CD profily, neměla by profilem prohýbat podhled. Zateplujete-li místnost, musíte v tuto chvíli také položit tepelnou izolaci z minerální vaty. Případně je třeba rozvést vzduchotechnické potrubí, pokud se s ním počítá.
  7. Montáž sádrokartonových desek: Následně můžete začít pokládat do rastru sádrokartonové desky - vždy začněte v rohu místnosti, delší hranou kolmo na nosný rastr. Příčná hrana desky vždy musí vyjít na osu profilu, dávejte proto pozor, aby nedošlo ke křížovým spojům - desky se proto pokládají tak, aby byly vždy příčné spáry desek vystřídány minimálně o 1 CD profil (druhá řada se proto většinou začíná sádrokartonovou deskou, která se zkrátí na polovinu). Desky zdvihněte ke stropní konstrukci (práce ve dvou lidech nebo s pomocí zvedáku výrazně usnadní manipulaci). Desky přiložte dlouhou hranou kolmo na CD profily. Připevňujte je pomocí vrutů TN 25 mm do každého profilu - po obvodu desky ve vzdálenosti cca 15 cm od sebe, uprostřed desky max. po 20-25 cm. Sádrokartonové desky připojujte k CD profilům samořeznými šrouby TN, a to ve vzdálenostech max. 17 cm. Hlava vrutu musí být zapuštěna těsně pod povrch (neprotrhnout však papír). Jednotlivé desky montujte s posunutými (tzv. vázanými) spárami - nesmí vznikat křížové spáry. Mezi okrajem desky a stěnou ponechte mezeru ~5 mm.
  8. Tmelení a dokončení: Jakmile máte SDK desky kompletně položeny a přišroubovány a podhled stropu je hotový, chybí už jen vzít tmel na sádrokarton a pomocí špachtle zatmelit spoje desek a hlavičky šroubů. Nejprve naneste první vrstvu, kterou nechte lehce zavadnout, a pak do ní zatlačte sklovláknitou výztužnou pásku pro vyztužení spoje. Spáry mezi deskami vyplňte sádrokartonářským tmelem (např. Uniflot, Rokoplast apod.) a vložte do nich výztužnou pásku (skelnou samolepící nebo papírovou). Přetmelte také hlavičky všech vrutů. Nechte zaschnout první vrstvu a naneste další vrstvu tmelu, a to v šířce o něco větší, než je první tmelení. Po zaschnutí je možné tmel ještě přebrousit a nanést po celé ploše pastový tmel, jenž se nakonec přebrousí brusnou mřížkou, a vznikne tak povrch připravený na malování. Napojení podhledu na stěny je vhodné přetmelit akrylovým tmelem. Po celkovém vyzrání tmelených míst povrch napenetrujte a následně můžete strop vymalovat.

Montáž sádrokartonových podhledů

Sádrokartonové podhledy představují snížený strop, který se často využívá k zakrytí technických instalací, zabudování osvětlení nebo vytvoření architektonicky zajímavého stropu. Oproti montáži stropu popsané výše se u snížených podhledů často používají delší závěsy nebo dvojitá (křížová) konstrukce pro dosažení větší tuhosti při větším odsazení od stropu. Postup montáže je však obdobný.

Postup montáže podhledu

  1. Obvodové lišty: Stejně jako u stropu připevněte po obvodu místnosti UD profily v požadované výšce sníženého podhledu. Použijte opět těsnění a dostatečné kotvení do stěn.
  2. Závěsy pro snížení: Podle zvolené výšky snížení zvolte typ závěsů. Pro menší odsazení (do ~12 cm) lze využít delší přímé závěsy různých délek (125 mm, 200 mm apod.). Pro větší snížení použijte závěsné dráty s háčkem upevněné do stropu a tzv. pérové rychlozávěsy, do kterých se zacvaknou CD profily. Rozmístění závěsů na stropě proveďte v rastru dle požadovaného rozmístění nosných profilů (obdobně jako u stropu výše).
  3. Nosný rošt: Do připravených závěsů namontujte nosné CD profily. U menších podhledů může být rošt jednovrstvý (CD profily přímo v závěsech ve vzájemné rozteči 41,5 cm). U rozsáhlejších podhledů se doporučuje křížový dvojitý rošt: v jednom směru vedou primární CD profily (např. po 100 cm), do nichž se pomocí křížových spojek upevní sekundární CD profily ve vzdálenostech 40-50 cm. Vznikne tak pevná mříž, ke které lze šroubovat desky kdekoliv v ploše.
  4. Obložení deskami a dokončení: Připevnění sádrokartonových desek na podhled probíhá stejně jako u klasického stropu. Desky zdvihněte k roštu, přichyťte je vruty do CD profilů (rozteče vrutů a zásady křížového vázání spár jsou shodné jako výše). Nakonec proveďte vytmelení spár a povrchovou úpravu stejně jako u stropu.

Montáž sádrokartonových příček

Sádrokartonové příčky jsou lehké dělicí stěny, které umožňují rychle členit prostor. Jejich výhodou je nízká hmotnost, suchý proces výstavby a možnost vést uvnitř stěny instalace (elektro, voda apod.). Nosnou konstrukci příčky tvoří spodní a horní UW profil (upevněný k podlaze a stropu) a svislé CW profily (stojiny) zasunuté mezi ně. Šířka profilů (např. 50 mm, 75 mm) se volí podle požadované tloušťky a výšky příčky. Před montáží profilů na podlahu a strop se na ně opět lepí pěnové těsnění pro akustické oddělení.

Postup montáže příčky

  1. Vytyčení polohy: Na podlaze si vyznačte polohu budoucí příčky (např. tužkou a vodováhou nebo pomocí popisovací šňůry). Z této linie přeneste pomocí olovnice nebo laseru body na strop, aby byla příčka přesně svislá. Na stěnách vyznačte koncové linie příčky.
  2. Montáž UW profilů: Na podlahu a strop připevněte obvodové UW profily (profil ve tvaru “U” otevřený do strany). Nejprve na jejich spodní plochu nalepte samolepící těsnění, pak je položte na vyznačené linie a ukotvěte. Do betonu použijte natloukací hmoždinky (průměr např. 6-8 mm, plastové nebo kovové) každých ~80 cm, do dřevěného stropu či podlahy vruty do dřeva. Konce UW profilů u stěn přišroubujte i do bočních zdí (pokud to podklad umožňuje).
  3. Osazení CW stojin: Připravte svislé CW profily (stojiny) o délce rovné světlé výšce místnosti. První CW profil vložte mezi UW lišty u stěny; na bok profilu, který přiléhá ke stěně, nalepte těsnění. Profil připevněte ke stěně (pomocí průvlaků nebo šroubem do hmoždinky) pro zvýšení tuhosti rohu. Následně osazujte další CW profily ve vzdálenosti 60 cm od sebe (při použití desek šíře 120 cm). Spodní a horní konce jednoduše zasuňte do UW profilu - obvykle se stojiny nekotví šrouby, drží samy. Pokud je třeba stojnu zafixovat, lze ji přichytit drobným šroubkem LB z boku skrz UW profil.
  4. Zpevnění otvorů: Pokud je v příčce plánován otvor pro dveře, je nutné jej vyztužit. Po stranách dveří použijte zdvojené CW profily těsně vedle sebe (pro vyšší pevnost kotvené k UW i vzájemně sešroubované). V místě nadpraží vsuňte vodorovný UW profil mezi stojny ve výšce horního okraje zárubně a připevněte jej ke stojinám šrouby. Tím vznikne pevný rám pro osazení dveří.
  5. Instalace a izolace: Před uzavřením příčky sádrokartonem veďte v konstrukci případné rozvody - elektroinstalaci v chráničkách protáhněte předvrtanými otvory ve stojinách. Poté vložte mezi CW profily izolaci (minerální vatu v deskách nebo rolích) o tloušťce odpovídající šířce profilu. Izolace zlepší zvukovou neprůzvučnost i tepelnou izolaci příčky.
  6. Opláštění první strany: Začněte opláštit jednu stranu příčky sádrokartonovými deskami. Desky orientujte nastojato (delší rozměr vertikálně). Přišroubujte je k svislým CW profilům vruty TN 25 mm s roztečí kolem 25 cm. Důležité: desky nikdy nešroubujte do spodního ani horního UW profilu - příčka musí umožnit nepatrný pohyb stropu a podlahy, jinak hrozí praskliny. Pokud výška místnosti vyžaduje skládat desky nad sebou, dbejte na to, aby svislé spáry v sousedních pásech desek byly vzájemně posunuté (nevycházely na stejném profilu).
  7. Opláštění druhé strany: Po opláštění první strany a případném vložení izolace uzavřete příčku připevněním desek z druhé strany. Postup je stejný, pouze opět dbejte na vzájemné posunutí spár vůči protilehlým deskám - žádné místo ve stěně by nemělo mít spáru skrz celou tloušťku. Spodní okraj desek u podlahy nechávejte cca 1 cm nad úrovní podlahy (zamezí vzlínání vlhkosti a přenášení kročejového zvuku; mezera se zakryje lištou nebo vyplní pružným tmelem).
  8. Tmelení a úpravy: Všechny spáry mezi deskami na příčce vytmelte sádrokartonářským tmelem a vyztužte vložením pásky. Stejně tak zatmelte zahloubené hlavy vrutů. Po vyschnutí tmelu povrch zbrousíte do hladka, případně doplníte finální stěrku. V rozích napojení příčky ke stávajícím stěnám a stropu použijte akrylový tmel, který překryje dilatační spáry. Poté je možné povrch opatřit malbou nebo například obklady (v případě koupelny používejte zelené impregnované desky).

Užitečné tipy a doporučení

  • Aklimatizace materiálu: Sádrokartonové desky skladujte před montáží v místnosti, kde budou instalovány, ideálně alespoň 24 hodin. Zamezíte tak jejich deformaci vlivem rozdílu vlhkosti a teplot. Desky je třeba chránit před slunečním zářením, vlhkostí a povětrnostními vlivy. Sluneční záření a vlhkost mohou způsobit vystupování ligninu z kartonu, který může způsobit žloutnutí plochy. Při skladování desek Rigips uvnitř objektu je třeba brát ohled na únosnost stropních konstrukcí. Sádrokartonové desky se skladují na plocho na podkladech v rozteči max. 500 mm. Musí být ochráněny před stykem s kapalnou vlhkostí. Přenášejí se ve svislé poloze, eventuálně s použitím speciálního vybavení pro transport desek (transportní držáky, manipulační vozíky apod.). Profily je nutno skladovat tak, aby nedošlo k jejich deformaci. Ostatní součásti a příslušenství je nutno skladovat v suchu v originálních obalech.
  • Volba desek dle prostředí: Do koupelen a vlhkých prostor používejte impregnované (zelené) sádrokartonové desky, které lépe odolávají vlhkosti. Pro požárně odolné konstrukce (kotelny, komínové obezdívky) jsou určeny protipožární (červené) desky.
  • Správná délka vrutů: Pro opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm použijte vruty délky 25 mm. V případě dvojitého opláštění (dvě vrstvy desek) zvolte delší vruty (min. 45 mm), aby měl vrut dostatečné zakotvení v profilu.
  • Rozmístění vrutů: Dodržujte doporučené rozteče vrutů - u okrajů desek cca 15 cm, v ploše desky kolem 20-25 cm. Příliš řídké kotvení může způsobit odstávání desky, naopak příliš husté může desku zbytečně oslabit.
  • Vazba spár: Sádrokartonové desky vždy montujte tak, aby spáry byly v jednotlivých řadách posunuté. Nikdy by se neměly křížit čtyři rohy desek v jednom bodě - takové místo je náchylné k prasklině. Posun spár alespoň o jeden profil (40 cm) zajistí pevnější vazbu. Sádrokartonové desky se montují na těsný sraz.
  • Napojení na okolní konstrukce: Obvodové profily (UD, UW) oddělte od stěn a stropu pomocí pěnové pásky - zamezíte přenosu vibrací a zvuku. Napojení hotového podhledu či příčky na stěny a strop vyplňte pružným akrylovým tmelem, který dilatuje a nepraská.
  • Nejčastější chyba - šroubování do UW profilů: U příček se vyvarujte kotvení sádrokartonových desek do vodorovných UW profilů (u podlahy a stropu). Tyto profily slouží jako vedení pro stojiny a mohou se nepatrně pohybovat - vrut v nich by způsobil prasklinu v desce. Desky se kotví jen do svislých CW profilů.
  • Broušení a prach: Při broušení spár vzniká jemný prach, který se snadno šíří. Uzavřete proto dveře do okolních místností a zakryjte nábytek. Po dokončení broušení vysajte nebo opatrně zameťte prach (nikoli vlhkým hadrem, ten by vytvořil šmouhy na povrchu).
  • Finální úpravy: Před malováním sádrokarton vždy penetrujte vhodným penetračním nátěrem - sjednotí savost povrchu a zlepší přilnavost barvy. K upevňování předmětů na hotové konstrukce používejte speciální hmoždinky do sádrokartonu (tzv. hmoždinky MOLLY nebo drážkové hmoždinky, plast nebo kov), případně při montáži předem vložte výztuhy. Tmelení sádrokartonových konstrukcí se smí provádět až v době, kdy se již neočekávají výrazné změny teploty a vlhkosti. Tmelení a lepení je přípustné pouze při teplotách v místnosti nad +5 °C. Tato teplota musí být udržována dalších min. 24 hodin. Místnosti není vhodné rychle vytápět, ale teplotu na obou stranách konstrukce zvyšovat postupně.

Čtěte také: Cement – vlastnosti a palety

tags: #paskovy #zasobnik #na #sdk #pocet #sroubu

Oblíbené příspěvky: