Kvalitní okno je jen polovinou úspěchu - druhou polovinou je jeho odborná montáž. Správná montáž oken rozhoduje o tom, zda bude okno dlouhá léta spolehlivě sloužit, těsnit a chránit před nepříznivým počasím. I sebelepší výrobek ztrácí své vlastnosti, pokud je špatně osazen. Moderní okna jsou jiná než ta před dvaceti lety. Změnily se materiály, zasklení, těsnění a změnila se také jejich montáž. Právě montáž oken je jedním z důležitých kroků při stavbě domu nebo jeho rekonstrukci a může zásadně ovlivnit kvalitu bydlení či užívání budovy.
Pokud se ještě počátkem 90. let používal na vyplnění spáry mezi okenním rámem a ostěním domu provazec a posléze jen běžná PU pěna, dnes jsou obě tyto metody pokládány za zastaralé a nevyhovující. A je tomu právě z důvodu dokonalejších materiálů a také rostoucích požadavků na úsporu energií. Roky dohadů o správné montáži otvorových výplní definitivně končí. 1. května vešla v platnost nová a historicky první prováděcí norma ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování, jež vychází z doposud platné technické normalizační informace TNI 74 6077 a nahrazuje ji. Tato norma v mnoha směrech definuje, rozvíjí a upřesňuje požadavky na funkční a trvanlivé zabudování oken a dveří. Český spotřebitel by měl nyní automaticky dostat odpovídající kvalitativní standard, aniž by si o něj musel výslovně říkat.
Kvalita montáží otvorových výplní je stále velkou slabinou českého trhu s okny. Jsou používány praktiky z devadesátých let, byť se změnily technické požadavky i materiály a vzrostl tlak na úsporu energií. Ke službě montáže oken se stále přistupuje jako k něčemu okrajovému, byť roste požadavek na kvalitu ze strany spotřebitelů a to nejen na výrobek samotný. Absence české technické normy tomu všemu donedávna jen nahrávala. Pokud chtěl někdo argumentovat normou, musel se opírat pouze o projektovou návrhovou normu ČSN 73 05 40 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, jež se zabývá definováním požadavků na těsnost spár na obvodovém plášti budovy a mezi okny a zdí jen velmi okrajově. Vlastní vyhotovení a utěsnění spár je pak jen velmi krátce popsáno v informativní části normy. V očích mnoha realizačních firem dokument spíše neurčitý s prostorem pro spekulativní výklad a „obcházení“.
Tento článek vás provede celým procesem montáže - od přípravy stavebního prostoru až po poslední úpravy.
Příprava stavebního otvoru a ostění
Před samotnou montáží oken je zásadní věnovat čas přípravě stavebního otvoru. Otvor musí být rovný, čistý a bez prachu či suti. Nerovnosti je nutné vyrovnat stavební maltou nebo speciálními montážními pěnami. Povrch ostění stavebních otvorů musí být připraven pro montáž výplně otvoru. Při výměně oken v rekonstruovaných objektech je nutné po vybourání starých oken odstranit staré nevyhovující dřevěné či kovové osazovací rámy, včetně původních kotvicích prvků, ostění stavebního otvoru sanovat, dutiny po vybouraných a odstraněných uvolněných částech stavební konstrukce vyplnit a zarovnat maltou vhodnou pro danou stavební konstrukci. Výplňová malta musí trvale přilnout ke stavební konstrukci. Ostění nově vybouraných stavebních otvorů musí být rovně a čistě omítnuto, v tolerancích uvedených níže.
Čtěte také: Vše o betonových prefabrikátech
Před montáží rámu výplně otvoru je nutné zajistit, aby povrch ostění byl čistý, suchý, nosný, hladký, nezvlněný, pevný bez trhlin, a bez materiálů snižujících přilnavost izolačních materiálů. Je doporučeno povrch ploch ošetřit penetračním nátěrem. Odborně správného a bezchybného provedení připojovací spáry lze dosáhnout, pokud byl zpracován projekt, zahrnující všechny podstatné stavební detaily, a který podle konkrétních podmínek stavby zohledňuje všechny předepsané i specifické požadavky na řešený objekt.
Rosící se okna a tepelné mosty
Správné zaizolování ostění patří mezi nejdůležitější kroky montáže oken. Právě v místech ostění vznikají největší tepelné mosty a netěsnosti, které se projevují rosením skel, chladným rámem, průvanem nebo dokonce vlhkostí v rozích místnosti. Rosení oken je ve většině případů způsobené nízkou teplotou rámu nebo ostění. Pokud chlad z venkovní části proniká do interiéru, vlhký teplý vzduch v místnosti kondenzuje na nejchladnějším místě - což je právě rám nebo přilehlá část ostění.
Při moderní montáži oken se ostění musí zateplit v celé ploše, nikoliv pouze v místě montážní pěny. Používají se tenké izolační desky (například PIR nebo minerální izolace), které se společně s maltou nebo stěrkou napojí na rám okna. Tím se přeruší tepelný most a rám má vyšší vnitřní povrchovou teplotu. U starších domů je často problém v tom, že původní ostění je nerovné, popraskané nebo příliš úzké. Při montáži se proto musí znovu vybudovat správný tvar ostění, aby byl dostatek prostoru pro izolaci i pásky. Tento postup je zásadní i tehdy, pokud se okna mění před plánovaným zateplením. Správné napojení ostění na budoucí izolaci je jediný způsob, jak zabránit tepelným mostům.
Podložení skla v rámu
Odborné podkládání zajišťuje bezpečné, správné a pevné uložení skla v rámu. Navíc plní důležitou úlohu v rámci větrání prostoru falce a vyrovnání tlaku páry. Důsledky nesprávného podkládání mohou být závažné: praskliny, rozbití skla, matné či znečistěné skleněné tabule, delaminace, netěsnosti nebo snížená funkčnost prvků - to vše může postihnout zákazníky a ohrozit dobré jméno výrobce oken.
Volba vhodné podložky, která odpovídá prvku a zasklení, tak výrazně přispívá ke kvalitě výroby oken. Doporučuje se používat podložku, jejíž šířka je vždy o 2 mm větší než šířka skla. Tím je zajištěno, že skleněná jednotka zcela sedí na podložce. Rovnoměrné rozložení zatížení je tak zaručeno. Výška podložky by měla být alespoň 5 mm nebo by měla vyplnit přibližně 1/3 zasklívací drážky, aby nedocházelo k omezení vyrovnání tlaku páry a odvodnění. Vzdálenost mezi podložkou a vnitřním rohem profilu musí být alespoň 100 mm, což odpovídá délce podložky. Pro maximální nosnost by měla být každá podložka zcela uložena v zasklívací drážce. Sklo by mělo vždy sedět v drážce rovně. Důsledkem nerovnosti vznikající nesprávné zatížení může vést k poškození skla či k jeho prasknutí.
Čtěte také: Světa oken - plastová okna recenze
V celém systému okna musí být funkční otvory pro odvětrání a odvodnění. Pouze když může vlhkost unikat ven, lze předejít vzniku vodního kondenzátu. Vlhkost může napadnout zasklívací drážku a například způsobit bobtnání dřevěných oken nebo poškodit okrajové spoje izolačního skla, a může tak proniknout do prostoru mezi skly. Odborně umístěné podložky podporují účinnost odvětrání a odvodnění tím, že nebrání odvodu vody a vyrovnání tlaku. Pokud se používá profil s hladkou zasklívací drážkou, je nutné použít varianty podložek s ventilačním kanálem, například GL-SV, GL-IB nebo GL-UK. Podložky zabraňují kontaktu okrajů skla nebo spojení skla s profilem, čímž se předchází poškození skleněného okraje.
Certifikovaná kompatibilita materiálů
Výběr vhodné varianty podložky a správné podkládání by měl vždy provádět odborník. Je třeba vzít v úvahu Technickou směrnici cechu sklenářů č. 3 „Podkládání zasklívacích jednotek“. Zasklívací podložky z produktové řady Roto Glas-Tec trvale chrání sklo a okna před poškozením. Jejich materiálová kompatibilita s běžnými materiály pro izolační skla je pravidelně testována a jsou certifikovány institutem ift Rosenheim.
Pokud existuje materiálová nekompatibilita mezi krajovým spojem skla nebo VSG fólií a zasklívací podložkou, má to negativní vliv na bezpečnost a životnost okna. Dochází k takzvané migraci. Přímými důsledky nekompatibility materiálů jsou deformace nebo dokonce rozpad zasklívacích podložek či snížení funkčnosti krajového spoje. Nekompatibilita materiálů mezi krajovým spojovacím materiálem, VSG fólií a použitými zasklívacími podložkami tedy může vést k funkčním poruchám a poškození okenního křídla. V takovém případě má zákazník právo uplatnit nárok na náhradu škody u výrobce oken nebo dveří.
Zasklívací podložky, krajový spojovací materiál a VSG fólie okenního systému se při vzájemném kontaktu nesmí negativně ovlivňovat. Řádně provedená zkouška kompatibility materiálů je jakousi předpovědí vývoje produktů po celou dobu životnosti okna. Simuluje, jak se podložky spolu s krajovým spojem nebo VSG fólií chovají po delší dobu. Pokud si chcete být jisti, že ve vašem okenním systému nedojde k problémům způsobeným nekompatibilitou materiálů, sázejte na komplexně testované podložky z programu Roto Glas-Tec. Byly certifikovány institutem ift Rosenheim podle směrnice ift VE-05/01 v certifikátu QM-330 a jsou nepřetržitě sledovány. V International Technology Centre (ITC) jsou v pravidelných intervalech testovány materiály krajových spojů uvedené v certifikátu na jejich kompatibilitu s různými zasklívacími podložkami. Cílem je trvale zajištěná kvalita vašich oken.
Připojovací spára a její utěsnění
Připojovací spára je prostor mezi obvodem stavebního výrobku a stavebním otvorem obvodového pláště budovy. Připojovací spára je definovaný stavební detail popsaný v ČSN 74 6077. Přitom je nutné mít na zřeteli vzduchotěsnost, vodotěsnost vnějšího uzávěru, parotěsnost vnitřního uzávěru a redukci tepelných mostů. Utěsnění připojovací spáry musí být navrženo tak, aby vnitřní uzávěr měl vyšší ekvivalentní difúzní tloušťku než uzávěr vnější, a celková skladba těsnění spáry musí být navržena tak, aby umožňovala co nejlepší odvětrávání a vysychání spáry.
Čtěte také: Tipy pro zapravení oken
Připojovací spára musí být navržena tak, aby byly splněny základní tepelně-technické požadavky udávané ČSN 73 0540-2. Připojovací spára musí být navržena tak, aby byla odolná proti hnanému dešti, ale i kondenzátu z okolní tepelné izolace. Připojovací spára musí být vyplněna vhodným tepelněizolačním materiálem a splňovat požadovaný lineární činitel prostupu tepla tepelné vazby. Řešení připojovací spáry je třeba provést tak, aby byly splněny požadavky na vzduchovou neprůzvučnost. Na vnitřním povrchu výplní otvorů by mělo být zabráněno vzniku kondenzátu, takže teplota vnitřního povrchu bude vyšší než teplota rosného bodu (cca 9 °C), stanovená podle okrajových podmínek podle ČSN 73 0540-2.
Tvar a rozměry připojovací spáry musí být uvedeny v projektové dokumentaci včetně tolerance šířky (minimální a maximální šířka). Tepelně izolační utěsnění připojovací spáry musí být provedeno z takového materiálu, který vyplní celý průřez spáry. Není vhodné používat tvrdé izolační materiály, například přířezy z pěnového polystyrenu. Širší připojovací spáry je vhodné vyplnit minerální vlnou, jinak je optimální celý průřez spáry vypěnit polyuretanovou pěnou při dodržení doporučeného technologického postupu výrobce. Podle šířky a tolerance připojovací spáry se volí vhodný uzavírací těsnicí materiál a technologický postup. Pro spáry do 25 mm se mohou použít stavební tmely či komprimované pásky. Při šířkách připojovací spáry nad 25 mm mus být prokázána vhodnost těsnícího materiálu.
Použití montážních pěn a pásek
Dalším důležitým krokem je použití parotěsných a paropropustných pásek. Ty uzavírají spáru tak, aby k izolaci nevnikala vlhkost. Pokud se pásky nepoužijí, montážní pěna může nasáknout vlhkost a ztrácí své izolační vlastnosti. Běžně užívané tepelněizolační materiály plní jen tepelně izolační funkci.
Plnicí pěna musí být vybrána a použita v souladu s pokyny od výrobců. Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry. Plnicí pěna potřebuje pro expanzi a vytvrdnutí dostatečnou dobu, která je závislá na vnějších podmínkách: teplotě při aplikaci, vlhkosti konstrukce a velikosti vyplňované spáry. Oříznutí se může provádět až po úplném vytvrdnutí v celém objemu, což může trvat 1-3 hodiny. Plnicí pěna není UV odolná, a proto musí být neprodleně (v řádu dnů) po aplikaci uzavřena nebo překryta podle provedení připojovací spáry.
Použití pouze polyuretanové pěny jako jediného uzávěru připojovací spáry může zdánlivě zajistit dostatečnou tepelnou izolaci a upevnění rámu do stavebního otvoru. Žádná polyuretanová pěna není parotěsná, proto dochází v zimním období k průniku vnitřního teplého a vlhkého vzduchu do hmoty pěny a ke kondenzaci vodní páry. Plnicí pěna plní pouze funkci tepelného izolantu a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál.
Komprimovaná multifunkční páska, která po aplikaci na rám okna a osazení okna začne expandovat a vyplní v celé šířce připojovací spáru. Díky impregnaci, ale otevřené struktuře je tato páska nenasákavá, ale zajišťuje aktivní bilanci vodní páry, tedy v zimním období je vlhkost vnitřního teplého vzduchu efektivně vysoušena směrem ven. Páska utěsní připojovací spáru proti proudění vzduchu a proti hnanému dešti. Páska v jednom materiálu plní všechny tři funkce uzavření připojovací spáry.
Montážní komponenty a jejich použití
Nosné podložky nebo profily instalované pod rámem otvorové výplně odpovídají za přenos sil působících rovnoběžně s rovinou okna. Nosné podložky musí být únosné, trvanlivé, nenasákavé, chemicky kompatibilní s okolními materiály a s tepelnou vodivostí stejnou nebo nižší než materiál rámu. Distanční podložky musí splňovat stejná kritéria s výjimkou požadavku na jejich dostatečnou únosnost.
Při výběru funkčního těsnicího systému je nutné zohlednit pohyby ve spáře a namáhání těsnícího uzávěru při prodloužení, střihu v příčném směru, a střihu v podélném směru. Přitom se zohledňují vlivy přiléhajících materiálů deklarovaných výrobcem. Požadovaná hodnota elasticity tmelu je ≥ 25 %. Plnění požadavků elasticity se nevyžaduje u těsnicích systémů kombinujících těsnící pásky nebo fólie prokazatelně nainstalovány tak, že umožňují deformaci, a jsou z materiálů s vyšší tepelnou roztažností než přilehlé konstrukce.
Maximálně přípustná odchylka rovinnosti profilu rámu (průhyb profilu rámu vůči podélné ose) zabudovaného výrobku je 3 mm pro délku a šířku do 2 000 mm včetně, a 5 mm pro délku a šířku nad 2 000 mm. U pásových oken, sestavených z jednotlivých rámů dilatačně spojených, se tolerance vztahují na jednotlivé rámy.
Předsazená montáž oken
Pokud plánujete zateplení domu podle současných požadavků, tedy větší tloušťkou izolantu, pravděpodobně jste o tomto způsobu osazování oken již slyšeli. Předsazená montáž je nejvhodnější způsob osazování oken a dveří u domů s vrstvou zateplení, ať už se jedná o novostavby nebo rekonstrukce. Při současné adekvátní celkové tloušťce souvrství u vnější zdi by okna osazená někde uprostřed ostění obvodové stěny byla hodně zapuštěná oproti vnějšímu líci domu, což má mnoho nevýhod nejen estetických, ale i tepelně-technických. Okno před stěnou?
Díky předsazené montáži a eliminaci tepelných mostů v okolí otvorové výplně můžeme také uspořit teplo na vytápění. Protože dojde k posunu izotermické křivky rosného bodu z interiéru směrem k exteriéru, nebude se v okolí oken z důvodu kondenzace tvořit plíseň a prodloužíme tím i životnost dřevěných rámů. Zároveň se zmenšením hloubky vnější špalety zvětší vnitřní parapety u oken, případně podlahová plocha u dveří a francouzských oken.
Z tepelně-technického hlediska je dobré i řešení umístění okenního rámu na hranu nosné zdi k líci tepelné izolace, která ho z exteriéru překrývá. Nejlepší je však předsunutí okna až do úrovně izolace. V tu chvíli je nulová hodnota tepelné vazby, která přináší největší komfort. „Nevýhodou tohoto řešení může být to, že se musí celá špaleta před montáží oken zednicky upravit. Je to tedy pracnější a časově náročnější, což je často právě důvod, proč se to takto v mnoha případech nedělá.“
Systémová řešení pro předsazenou montáž
Někteří výrobci a dodavatelé oken a dveří, např. Slavona, používají pro předsazenou montáž oken kompozitní kotvy, jinak je postup obdobný jako u běžné montáže. Ostění otvoru musí být zednicky připraveno po celém obvodu včetně parapetu, aby se k němu dala páska nalepit nebo vpravit do omítky, dle zvoleného postupu. Z venkovní strany zdi se osadí kompozitní L profily, které jsou vhodné díky své malé tepelné vodivosti. Na kompozitní prvky se již osazují okenní rámy, které se ještě po zbylém obvodu přikotví klasickými pásovými kotvami do vnitřního ostění. Po osazení je kladen velký důraz na řádné přilepení a zatmelení pásky k vnitřnímu ostění, případně se do rohů ještě může použít speciální páska nebo posílit trvale elastickým tmelem. Vnější difuzně otevřené pásky se mohou aplikovat před i po montáži. Pozor u tohoto způsobu montáže musíme dát především na to, abychom výplně stavebních otvorů po namontování dostatečně zabezpečili proti působení vlhkosti a slunečnímu záření.
Dále jsou dostupné různé možnosti řešení ze systémových celoobvodových profilů, které jsou vymyšleny tak, aby i jejich montáž byla co nejjednodušší a zvládl jí jakýkoli proškolený řemeslník. Systém Triotherm+ od výrobce Meesenburg s. r. o. se skládá pouze ze tří prvků. Základním prvkem je nosný a zároveň izolační profil, který se namontuje okolo stavebního otvoru a vytvoří tak rám pro osazení výplně. Díky rybinovému spoji jsou při montáži zajištěny minimální prořezy a zároveň se u dlouhých oken lépe udrží absolutní rovina. K rovnému a očištěnému podkladu bez prachu a nesoudržných vrstev se profily lepí hybridním polymerem, který zajistí absolutní těsnost proti vzduchu a zatékání vody. Ke zdi se následně ještě podle určitých pravidel přišroubuje speciálními šrouby s větší hlavou. Aby byla dodržena statická únosnost, je důležité zvolit správné délky šroubů podle typu podkladu (beton, děrovaná cihla, Ytong, dřevo, …), tu definuje výrobce ve svých montážních podkladech. Izolační profily jsou vyrobené z expandovaného polystyrenu, který je lehký, ale zároveň dostatečně tvrdý, aby se do něj dalo kotvit. Vyrábí se v různých tloušťkách vyložení od 70 do 230 mm v závislosti na tloušťce zateplení. Okna se podle materiálu, ze kterého jsou vyrobena, přivrtají speciálními šrouby skrz rámy do izolačních profilů. K profilu se nakonec přirazí izolace fasády, která se jednoduše ořízne podle jeho tvaru.
Podobné ready-to-use řešení nabízí i firma PROPASIV. Montáž je opět snadná. Nejprve se osadí nosný hranol na vnější líc zdiva v úrovni parapetu. Ten se ke zdivu přilepí a přikotví turbošrouby. Následně se na něj osadí okno a podél jeho rámu se poté přisazují jako stavebnice ostatní systémové prvky - bloky a hranoly. Montáž oken a dveří se liší pouze řešením ve spodní části (parapet, práh). Pro montáž a utěsnění samotných oken a dveří se použijí běžné komponenty, jako jsou pásové kotvy, montážní pěna a okenní těsnící pásky. Výhodou je, že není třeba okna kotvit turbošroubem skrz okenní rám. Vodorovné síly do stran v ose otvorové výplně přenáší speciální bloky lepené a kotvené dvěma turbošrouby do zdiva. Další součástí systému jsou hranoly EPS grey, které jsou pouze lepené a mají tepelněizolační funkci. U tohoto systému není třeba nosné hranoly řezat na stavbě, dodávají se na místo již v připravených délkách na míru. Systém je možný použít pro všechny typy zdiva a pro všechny druhy materiálů rámů oken a dveří.
Nastavitelná montáž oken v prostoru tepelné izolace konstrukce stěny - tzv. „předsazená okna“ - je osvědčené systémové řešení firmy SFS intec, kde je za pomoci mechanických konzol umožněna nastavitelná předsazená montáž okna. O užitečnosti předsazení oken do prostoru vnější tepelné izolace budovy svědčí i mnohá jiná konkurenční řešení, která se v poslední době na našem trhu objevila. Všechna tato inovátorská řešení jsou dobrým signálem zlepšení situace v našem stavebnictví a postupně tak vytěsňují doposud nejčastější umístění okna ve stavebním otvoru. Výhodou systému JB-D® je volitelné vyložení rámu okna podle izotermického toku a také dostatek místa pro tepelně izolační a těsnící materiály, tak aby mohla být aplikována celá skladba zateplení obvodového pláště, včetně parozábrany. Umístění rámu okna k vnější hraně zdiva je možným a častým způsobem předsazení, které fixuje rám okna buď za pomoci nosného izolantu upevněného na vnější líc stavební konstrukce, anebo za pomoci systémových konzol JB-D®.
Předsazení konstrukce okna na ocelových konzolách v systému JB-D® lze realizovat až do vzdálenosti 150 mm od středu rámu měřeno k vnějšímu líci nosného zdiva. Předsazení středu rámu okna ve vzdálenosti 70 mm od líce zdiva stavebního otvoru je na základě ověřených výpočtů ideální vzdáleností pro minimalizaci lineárního činitele prostupu tepla psí W/(m.K). Toto předsazení nejhospodárněji splňuje technické požadavky na zateplení budov a je zcela v souladu s přísnými technickými normami platnými v celé EU. Systém JB-D® tvoří spodní nosné a postranní stabilizační konzoly, díky čemuž je jednoduchým způsobem možná stranová i výšková stavitelnost upevňovaného rámu okna. Momentálně jsou konzoly dodávány ve třech provedeních, a to pro vyložení do 50 mm, do 100 mm a do 150 mm. Pro zjednodušení výběru délky konzoly jsou v ní předvrtány otvory pro šrouby (jeden pevný a jeden posuvný), které udávají délkovou toleranci konzoly. Pokud upevnění těchto šroubů nedosáhne alespoň 5 cm od okraje nosné konstrukce obvodové zdi, je třeba použít delší konzolu. Konzoly se vhodnými upevňovacími prvky fixují do únosných materiálů, které tvoří stěny budovy. Pokud je zdivo provedeno z dutinových cihel, přidává se k nosné konzole ještě roznášecí úhelník pro možnost upevnění z vnitřního líce zdiva. V případě vysokého vertikálního zatížení jsou nosné konzoly od vyložení 80 mm zesíleny trojúhelníkovým výztužným profilem.
Montážní proces krok za krokem
Montáž oken, ať už jde o jejich výměnu během rekonstrukce, nebo instalaci v novostavbě, je dobré svěřit odborníkům. Různé konstrukce vyžadují trochu jiný přístup, proto neexistuje jeden postup, který by byl vhodný za všech okolností a ve všech budovách.
- Řemeslníci ze specializované firmy odstraní staré okno. Pokud při bourání vzniknou v ostění hrubé nerovnosti nebo vypadnou části zdiva, je nutné tyto nerovnosti zapravit a ostění vyrovnat, aby mohla být připojovací spára (prostor mezi rámem okna a ostěním) správně utěsněna.
- Řemeslníci osadí okno do připraveného stavebního otvoru a s pomocí vodováhy a klínů ho vyrovnají do správné polohy. Umístí nosné a distanční podložky. Následně rám okna do otvoru upevní pomocí kotvícího materiálu.
- Pokud je zvolena montáž „na pásky“, montéři si musí pohlídat, že na interiérové a exteriérové straně je správná páska - parotěsná z vnitřní strany a voděodolná z vnější strany (pásky jsou obvykle popsané).
- Parapety často podceňujeme, ale výsledkem nedostatečně či nevhodně řešené tepelné izolace je tepelný most pod parapetní částí okna a promrzání v této části během zimních měsíců nebo dokonce zatečení do interiéru. Osazení vnitřního parapetu nesmí porušit parotěsný uzávěr. Přesah přední hrany vnějšího parapetu přes líc omítky musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon by měl být více než 3°. Ukončení parapetu na bocích do ostění musí být provedeno tak, aby nedocházelo k zatékání vody pod parapet a poruchám fasády. Je třeba také myslet na tepelnou roztažnost parapetu. Speciální podkladové profily se používají také u všech dveří a oken, která sahají až na zem a mohlo by tak docházet k nežádoucímu ochlazování podlahy a kondenzaci vzdušné vlhkosti v těchto místech.
- Před finálním zednickým zapravením se kontroluje dotěsnění uzávěru připojovací spáry v místě kotvících prvků. Napojení ostění k profilu by navíc mělo být provedeno APU lištami (nebo vhodným tmelem), které zajistí čistý a bezchybný přechod mezi omítkou a okenním profilem a zároveň ochrání profil proti poškrábání při aplikaci omítky. V žádném případě nesmí být omítka přímo přetažena přes profil.
- Po nasazení okenních křídel montážní firma nainstaluje okapničky a všechny kličky a zkontroluje, že všechno funguje, jak má.
- Po hrubém závěrečném úklidu by montážní firma měla strhnout i ochranné fólie z rámů a křídel oken. Je to lepší pro kontrolu výrobku před podepsáním předávacího protokolu.
Montáž střešních oken
Montáž střešních oken je složitější než montáž oken běžných, protože vyžaduje práci ve střešním plášti. Zásadní je správné osazení okna tak, aby dokonale navazovalo na krytinu a nedocházelo k zatékání. Střešní okna musí být osazena přesně podle pokynů výrobce, protože každý typ střechy a krytiny má svá specifika. Nejčastější chybou je podcenění napojení na parotěsnou fólii zevnitř a hydroizolační fólii zvenčí.
Po osazení oken je čas na doplňky, které významně zlepšují funkčnost oken. Samotné těsnění zajistí, že okno bude dokonale těsnit i v problematických místech. Moderní varianty bývají samolepicí a jeho aplikace je tak velmi rychlá. Dalším krokem je síť, což oceníte hlavně v letních měsících. Sítě proti hmyzu lze montovat přímo do rámu oken nebo na speciální lišty. Je důležité, aby sítě byly snadno odnímatelné, například kvůli mytí oken.
tags: #podlozeni #oken #izolacni #pruvodce