Všeobecně používaný pojem "základová deska" vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější, jedná se o jinou konstrukci. Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech.
Plošné základy a ztracené bednění
Pasy a patky patří do kategorie tzv. plošných základů. Jedná se o monolitické betonové konstrukce, často kombinované s litím do výkopu a do ztraceného bednění. Plošné základy jsou konstrukce, které roznáší tlak do zeminy v úrovní základové spáry, tedy dna, nejnižšího bodu základů. Někdy se označují jako základy jednoduché. Rozdíl mezi základovými patkami a pasy je v podstatě jen v jejich druhém rozměru - délce. Pro únosnost plošných základů je primární jejich šířka, nikoli hloubka, jak se často stavebníci mylně domnívají. Rozměry základu musí posoudit statik, záleží na velikosti a materiálu stavby a na základových podmínkách, jako je zemina a hladina spodní vody.
Doba, kdy se pro lití betonu musela postavit dřevěná konstrukce, už je dávno pryč. Do popředí zájmu stavařů se rychle dostaly dutinové betonové tvarovky neboli tzv. ztracené bednění. Ztracené bednění nabízí snadné řešení pro pevné základy zdí nebo základové desky, které zvládne i začátečník. Systém tvarovek, které do sebe díky zámkům zapadají, funguje jako jednoduchá stavebnice. Ušetří nejen váš rozpočet, ale také čas, který byste strávili s přípravou dřevěného bednění a jeho následnou demontáží. Tvarovky totiž zůstanou v zemi spolu s betonem a vy se tak nemusíte bát toho, že by výsledný beton časem ztratil požadovaný tvar nebo nosné vlastnosti.
Co je ztracené bednění?
Ztracené bednění jsou duté tvárnice z betonu, opatřené zámky pro jednoduchou skladbu tvarovek k sobě. Uvnitř bednění jsou připravené drážky pro jednoduché armování a zpevnění ztraceného bednění. Šalovací tvárnice jsou vyrobeny z vibrolisovaného betonu, uprostřed jsou duté a dutiny se pro zpevnění vylévají betonem. Ztracené bednění se po zabetonování neodstraňuje, ale zůstává součástí stavby. Moderní technologie výroby navíc dávají tvarovkám vynikající vlastnosti. Jsou mrazuvzdorné, rozměrově přesné, minimálně nasákavé a požárně odolné.
Využití ztraceného bednění
Využití ztraceného bednění je mnohostranné. Ztracené bednění - šalovací tvárnice - jsou uzpůsobeny pro vkládání vodorovného armování. Tím vznikne velmi tuhá a pevná zeď. Zmonolitnění tedy může být betonové nebo železobetonové. Nejčastěji se používají při výstavbě základů rodinných domů, ale i k výstavbě nosných stěn, odpadních jímek, oplocení, opěrných zdí bez použití bednění, sklepů, nosných sloupů nebo pilířů.
Čtěte také: Podkladní pásy - vlastnosti
Příprava pro podkladní beton
Podkladní beton tloušťky nějakých 15 cm roznáší váhu celého domu na ztracené bednění a základové pasy, které jsou v nezámrzné hloubce, v tomto případě na skále. Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20-30 %, takže s tím je potřeba počítat.
V mém případě bylo nutné objednat 15,5 * 8 (velikost domu) * 0,25 (vrstva kameniva) * 1,25 (rezerva pro zhutnění) * 1,5 (hmotnost 1 m3 kameniva) ≈ 60 tun materiálu. Lepší je objednat o trochu víc (kamení není zas tak drahé), než pak před betonáží řešit, že chybí tuna materiálu.
Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20-30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje. Vibrační motor ji tlačí pomalu dopředu a podklad krásně sesedá. Kamenná drť na další vrstvu.
Armování a kari sítě
Po dokončení podkladu se nanosily "kari sítě" 150x150x8 3x2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázané dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Teď už chápu, proč se dá půjčit elektrický vazač drátu - ne, že by bylo vázání drátu nějak extrémně složité, ale je to taková blbá práce, vesměs v kleče. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci.
Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad "ztracenkem". Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek. Protože dřevo vystupuje pouze několik málo centimetrů nad ZB, není tlak betonu tak velký a není tedy potřeba dodatečné zapírání, vyztužování a podobně.
Čtěte také: Podrobný návod: Pokládka betonové dlažby
Betonáž podkladního betonu a ztraceného bednění
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice. Díky pumpě je celá práce rychlejší a není potřeba zástup lidí.
Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou "obedněné" na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouhou stahovací lať s vodováhou. Jeden člověk obsluhoval hadici u pumpy, druhý člověk s kovovými hrabičkami dorovnával a posouval beton, kde bylo potřeba, a dva lidi dělali rovinu pomocí latě. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. To se udělalo na obou stranách a uprostřed se beton srovnal podle výšky již vyhlazené desky a rovina se držela pomocí vodováhy.
Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Okolo trubek na odpady se beton vyhladil obyčejným nerezovým hladítkem. Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem.
Důležité aspekty při betonáži
- Při betonáži by teplota neměla klesnout pod 5 °C.
- Konstrukci je nutné chránit před deštěm i rychlým vyschnutím v letních parních dnech.
- Šalovací tvárnice se ukládají na podkladní beton tloušťky 40 až 100 mm.
- První řada tvárnic se ukládá do vyrovnávací cementové malty.
- Každá další řada šalovacích tvárnic se klade na sucho na vazbu.
- Při ukládání tvárnic se do nich ukládá vodorovná a svislá ocelová výztuž.
- Polohy výztuží se k sobě fixují vázacím drátem.
- Pro výztuž ztraceného bednění se využívá vodorovná a svislá betonářská výztuž (roxor) o průměru 10 - 16 mm.
- Při zaplňování betonovou směsí, se směs hutní např. vpichy nebo ponorným vibrátorem.
- Betonová směs by měla být dostatečně tekutá, aby obalila výztuže a vyplnila celou tvárnici.
- Maximální výška plnění tvárnic na jeden pracovní záběr je 1 metr.
Jaký beton použít a jak spočítat jeho spotřebu
Záleží na tom, jakou konstrukci stavíte. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci. Při stavbě základové desky ze ztraceného bednění stačí postupovat dle projektové dokumentace, ve které je pevnostní třída betonu zapsána. Při stavbě menších konstrukcí svépomocí (základy pro garáž, zahradní domek, plot a další) se nejčastěji používá svépomocně namíchaný beton. Na přípravu takového betonu postačí použít pytlovaný beton, který se označuje stejně jako míchaný beton z betonárky. Další možností je použití pytlovaného namíchaného betonu. Takový beton vychází nejdraze. Jestliže se jedná o malou konstrukci, na kterou budete potřebovat pár pytlů, kvůli kterým je zbytečné shánět dovoz písku, je tato volba ideální.
Kolik betonu do ztraceného bednění vám napoví výrobce nebo prodejce. Nemusíte tak téměř nic počítat. V technické dokumentaci ztraceného bednění naleznete informace, kolik m³ betonu budete potřebovat na 1 m² zdiva. Zároveň v této dokumentaci naleznete informaci, kolik kusů ztraceného bednění potřebujete na 1 m² zdiva.
Čtěte také: Jak správně udělat podkladní beton
Příklad výpočtu objemu betonu pro ztracené bednění
Představme si stavebníka, který chce postavit základovou desku ze ztraceného bednění 50 x 30 x 25 cm. Výrobce udává, že do 1 m² bednění se vejde 10 kusů tvárnic. Spotřeba betonu do 1 m² zdiva je 0.2 m³. Z projektové dokumentace stavebník ví, že na stavbu potřebuje 380 ks ztraceného bednění. Při vydělení 380/10 získá výsledek 38, což mu říká, že celková plocha tvárnic je 38 m² . Z toho nyní jednoduše dopočítá objem betonu pro tvárnice: 38 x 0,2 = 7,6 m³.
Jako kontrolu může využít předešlé výpočty na jedno ztracené bednění: počet kusů bednění x objem jedné tvárnice. Při výpočtu doporučujeme přičíst alespoň 10 % k výsledku.
Pro výpočet spotřeby betonu do ztraceného bednění vám poslouží tabulka níže, ve které je uveden orientační objem betonu potřebný pro vyplnění šalovacích tvárnic různých rozměrů.
| Rozměr tvárnice (cm) | Objem betonu (litry) |
|---|---|
| 50×25×20 (dutina 10 cm) | 12,5 |
| Standardní tvárnice 50×25×20 cm s dutinou o šířce 10 cm | cca 12,5 |
| Další rozměry | Viz. technická dokumentace výrobce |
Cena betonu se pohybuje kolem 2 500-3 500 Kč za m³ včetně DPH. Záleží na rozsahu a regionu. Hmotnost jedné palety se ztraceným bedněním se pohybuje mezi 1000-1800 Kg.
tags: #podkladni #beton #pocita #se #bedneni