Před zahájením stavby domu se můžete od realizační firmy setkat s otázkou, zda již máte umístěný na parcele antoníček, jinak nazývaný jako kaplička. Ačkoli se vám to může zdát jakkoli úsměvné, bez nich si prostě na stavbě neporadíte. Co to vlastně je, k čemu jej potřebujete, jak je umístit a z čeho jej postavit, se dozvíte níže v dalších řádcích.
Co to vlastně ten antoníček je?
Z výše uvedeného je zřejmé, že antoníček je velmi důležitý. Jedná se vlastně o rozvaděč elektřiny, bez kterého si prostě při výstavbě neporadíte. Antoníček je drobná stavba, která je určena pro přívod elektřiny na daný pozemek a umisťuje se na staveništní rozvaděč. Tento specifický elektrický rozvaděč je umístěn zpravidla na hranici pozemku a slouží k připojení k elektrické síti.
Kromě toho představuje antoníček pro majitele pozemku možnost, jak se napojit na elektřinu, tedy na rozvodnou síť. Zájemcům o koupi novostavby, pozemku či hrubé stavby zase poskytuje jistotu, že elektrická rozvodná síť je přímo na pozemku dostupná. Můžete také říci, že antoníček je vlastně elektroměrový pilíř, který slouží k čerpání elektrické energie, nejčastěji se používá dočasně, například po dobu stavby. Součástí antoníčka je také stavební rozvaděč, který zvládne zapojit každý elektrikář.
Kde a jak postavit rozvodnou skříň, tzv. antoníček
Antoníček musí být umístěn tak, aby byl obsluze trvale přístupný, tedy tak, aby k němu měl pověřený pracovník vždy volný přístup. Před elektroměrovým rozvaděčem musí být vždy volný prostor o hloubce a šířce, který umožní otevření dvířek v úhlu minimálně 90°. Zároveň musí být před antoníček upraven terén tak, aby byla zajištěna bezpečná obsluha. Obecně platí, že před antoníčkem by mělo být volné místo minimálně 800 mm.
Střed antoníčka musí být umístěn ve výšce 1 000 - 1 700 mm od podlahy nebo terénu. V případě, že je v elektroměrném rozvaděči umístěno více elektroměrů nad sebou, musí být jejich středy ve výšce 700 - 1 700 mm od podlahy. Co se týče minimální výšky umístění středu antoníčka, tak ta je ve venkovním prostředí stanovena na 600 mm. S ohledem na klimatické podmínky, třeba výšku sněhu v zimě, může být stanovena technickým pracovníkem vyšší minimální výška. To platí především v horách a podhůří.
Čtěte také: Kondenzační plynové kotle Vaillant: Izolace spalovací komory
V praxi se nejčastěji setkáte s umístěním antoníčka na hranici pozemku, většinou v úrovni oplocení, s otevíráním dvířek směrovaným vně pozemku. Díky tomu je elektrická rozvodná síť přístupná pro odečítání elektřiny, což zaměstnanec energetické společnosti ocení především, když nejste doma.
Z čeho antoníčka postavit?
Antoníček neboli rozvaděč elektřiny je tvořen skříní, kterou je možné umístit buďto do výklenku ve zdi, nebo na volně stojící pilíř. Na jaké materiály a z jakých materiálů můžete tento pilíř postavit, aby odpovídal technickým parametrům?
Ve zvoleném materiálu, ze kterého antoníčka zhotovit, jsou předpisy benevolentní, a tak se rozvaděč elektřiny většinou staví na základě doporučení. Mezi nejčastěji používané materiály v praxi patří bílé cihly, ale také betonový sloup. Přičemž kromě níže uvedených parametrů by měly být základy rozvaděče elektřiny umístěny více než 80 cm pod úroveň okolního terénu.
Při výstavbě je nutné dodržet i další parametry a normy. Dle ČSN 75 54 11 postačuje vodoměrná šachta v minimálním rozměru 90x120x140 cm (pro rodinný domek). Prostorové uspořádání sítí se řídí ČSN 73 60 05. Tyto hodnoty i odstupové vzdálenosti máte mít v projektové dokumentaci, kterou jistě máte zpracovanou. Součástí stavebního povolení, respektive žádosti o stavební povolení, vždy bývá vyjádření správců sítí, tedy samozřejmě i s jejich podmínkami.
Pro inspiraci uvádíme příklad poptávky a realizace opravy antoníčku:
Čtěte také: všestranné řemeslné hořáky
Poptávka zákazníka
- Poptávám opravu rozpadajícího se zděného antoníčku na plyn.
- Antoníček bude třeba z větší části asi rozebrat a znovu postavit.
- Mám i cca 35 ks nových cihel, ostatní by se přepoužily, malta na nich moc nedrží, půjde snadno oklepnout.
- Prosím nabídněte cenu zvlášť za práci. Děkuji.
Hodnocení práce zákazníkem
Perfektní domluva, práce až na pár drobností pečlivě odvedena, cena dodržena i když pán musel přijet i druhý den.
Je důležité si uvědomit, že podmínky pro výstavbu a rozměry se mohou lišit v závislosti na lokalitě a konkrétních požadavcích místních poskytovatelů inženýrských sítí. V Brně například musí být šachta hranatá, určitých parametrů, hranatý vstup 600x600 a podobně. Všechny tyto detaily byste měli mít v projektu přípojek, které by měly být schváleny jednotlivými poskytovateli.
Některé vodárny si dávají doporučené rozměry do podmínek jako závazné. Výjimka by zřejmě šla prosadit po dlouhé argumentaci a dokládání. V mnoha případech vám prostě řeknou: "Udělejte to tak a hotovo".
Přehled doporučených rozměrů a umístění
| Prvek | Minimální rozměr / vzdálenost | Poznámky |
|---|---|---|
| Volný prostor před antoníčkem | 800 mm | Pro otevření dvířek v úhlu min. 90° a bezpečnou obsluhu |
| Střed antoníčka (jediný elektroměr) | 1 000 - 1 700 mm od podlahy/terénu | Venkovní prostředí: min. 600 mm (s ohledem na sníh) |
| Středy antoníčků (více elektroměrů) | 700 - 1 700 mm od podlahy | Pro více elektroměrů nad sebou |
| Základy rozvaděče elektřiny | Více než 80 cm pod úroveň terénu | Doporučené umístění |
| Vodoměrná šachta (rodinný dům) | 90x120x140 cm | Doporučené rozměry dle ČSN 75 54 11 |
Je tedy zřejmé, že plánování a realizace antoníčku vyžaduje důkladnou přípravu a znalost platných norem a místních podmínek. Vždy se řiďte projektovou dokumentací a požadavky správců sítí.
Čtěte také: instalace plynových kotlů
tags: #plynovy #antonicek #betonovy