Pokládka plovoucí podlahy svépomocí není nic složitého, pokud víte, jak na to. Dnes máme situaci o poznání snazší, protože dříve používaný spoj jednotlivých segmentů plovoucí podlahy na pero a drážku, který dnes často najdeme už jen u lacinějších výrobků, často nahradil zámkový systém zaručující kvalitní, rychlou a jednoduchou pokládku. Nespornou výhodou je i možnost takovou podlahu opačným postupem rozebrat a znovu ji - třeba při rekonstrukcích nebo stěhování, znovu složit. Plovoucí podlaha se snadno pokládá, jelikož není přichycena napevno (ani k podlaze, ani k okolním stěnám).
Typy plovoucích podlah a jejich charakteristiky
Plovoucí podlahy se vyrábí z různých materiálů, přičemž každý má své specifické vlastnosti:
- Laminátové podlahy: Vynikají snadnou údržbou, cenovou dostupností, odolností proti poškození a širokou nabídkou dekorů. Špatně však snáší vlhkost. Jsou ideální pro alergiky a domácí zvířata, protože se v nich nezachytávají roztoči.
- Vinylové podlahy: Vynikají vynikající odolností vůči mechanickému poškození i vlhkosti, jsou nenáročné na údržbu a snesou i vysokou zátěž. Jsou však náchylné k proseknutí a v průběhu času se objemově zmenšují.
- Dřevěné plovoucí podlahy: Mají výbornou životnost, přírodní design a jsou vysoce kvalitní, avšak jsou dražší a náročnější na údržbu. Dřevěné podlahy z podstaty materiálu reagují na jakékoliv změny v atmosféře místnosti, především na teplotu a vlhkost. Podle toho se materiál, z něhož je podlaha zhotovena, smršťuje nebo roztahuje.
- PVC a linoleové podlahy: Dobře tlumí hluk, snadno se udržují, nevyžadují speciální údržbu, ale jsou náchylné k proseknutí.
- Plovoucí podlahy mohou být i korkové či bambusové.
Výhodou laminátových podlah je třeba v porovnání se dřevem nejen cena, ale i fakt, že se v ní například proti kobercovým krytinám nezachytávají roztoči, snadno se udržuje a montujeme ji suchou cestou. Nabídka dekorů je nesmírná. Laminátové podlahy vybíráme podle zátěže (pro domácnost jsou nejvhodnější stupně třídy 21, 22, 23 a pro komerční prostory 31, 32, 33), dále dekoru (čili co se nám líbí), typu spoje (dnes hlavně zámkový, někdy ale ještě lepený) a tvaru (v podstatě šířky prkna).
Příprava před pokládkou
Před samotným pokládáním plovoucí podlahy, lidově řečeno „plovoučky“, musíme věnovat pozornost přípravě podkladu.
Aklimatizace materiálu
Materiál bychom měli nechat složený v místnosti, kde bude pokládka plovoucí podlahy probíhat, alespoň den nebo dva předem, ideálně ve stabilní teplotě kolem 20 °C. Před rozbalením položte laminátové desky na 48 hodin do středu místnosti, ve které je budete pokládat. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti. Vyrovnají se teploty, laminát se přizpůsobí i vzdušné vlhkosti.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Příprava podkladu
Podklad by měl být dokonale rovný, suchý, pevný a čistý. Laminátová podlaha se musí pokládat pouze na perfektně stabilní, čistou a rovnou plochu. Starý koberec a zbytky lepidla je třeba beze zbytku odstranit. Nerovnost může být maximálně plus minus dva milimetry na dva metry. Akceptovatelné jsou maximálně tři milimetry výškového rozdílu na jeden metr plochy. Pokud laminát pokládáme na beton, maximum je dva a půl procenta, u anhydritových potěrů půl procenta vlhkosti. Podlaha nesmí mít žádnou zbytkovou vlhkost - zejména nový potěr často vykazuje zbytkovou vlhkost. Pečlivě dbejte na to, aby byl podklad absolutně suchý. Nerovnosti odstraňte před pokládkou laminátové podlahy. Rovnost podkladu měříme dvoumetrovou rovnou latí. Křivou podlahu musíme vystěrkovat nebo vyložit OSB deskami. Není-li podlaha rovná, může se laminát zkroutit, vyboulit nebo může prasknout ve spoji pero-drážka. Tím může dojít k významnému poškození. Pokud laminátem nahrazujete starou krytinu, podklad nejprve srovnejte, zbruste případné nerovnosti.
Jako materiály pro podklad se hodí beton, potěr, dřevotřískové desky a dřevěná prkna. Na prkna, překližku, dřevotřísky či dřevovlákno můžeme plovoucí podlahu pokládat bez problémů, pokud se ovšem tento podklad nadmíru neprohýbá. Pokud budete dělat kompletně nové podlahy, nezapomeňte nechat podklad důkladně vyschnout.
Izolační vrstvy
Plovoucí podlahy nejsou ukotveny ke stěnám pevně a vysloužily si pro neinformované poněkud málo pochopitelné označení „plovoucí“. Nikam nám ovšem neuplave, ale též se nevyboulí. Pod plovoucí podlahu vkládáme jako mezivrstvy PE fólii (izoluje podlahu od vzlínající vlhkosti). Její pruhy můžeme k sobě slepit izolepou. Na fólii přijde Mirelon (případně hobra, Izoflor apod.).
- Parozábrana (PE fólie): Nejprve položíme separační fólii, někdy se jí také říká parozábrana, která zabraňuje pronikání vlhkosti do podlahové krytiny. Jednotlivé pásy pokládáme s přesahem 10-20 cm přes sebe, přes spoje pak nalepíme těsnicí pásku. Pásy by se měly překrývat nejméně o 20-30 cm a na stěnách by měly být vytaženy nahoru o 5-10 cm. Pokud laminát pokládáte na beton, je třeba nejdříve použít PE fólii neboli parozábranu, která slouží jako ochrana proti vlhkosti. Při pokládce na dřevěné podlahy (např. dřevotříska) není PE fólie, parozábrana potřeba.
- Kročejová izolace: Na parotěsnou zábranu přijde pěnová podložka fungující jako akustická izolace pro minimalizaci kročejového hluku. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba. Některé laminátové podlahy už mají podložku nebo její část integrovanou v sobě, pak vám může stačit pod podlahu položit jen podkladové pásy s parotěsnou zábranou. Jednotlivé pásy mívají na straně samolepicí vrstvu. Umisťujte je na podlahu tak, aby samolepicí strana směrovala vždy k dalšímu navazujícímu pásu, nikoliv ke stěně.
Nástroje a materiál
Co všechno budeme k instalaci laminátové, vinylové nebo dřevěné plovoucí podlahy potřebovat?
- Samotné lamely (pořiďte o cca 10-15 % lamel navíc kvůli prořezům)
- Pěnová podložka (kročejová izolace)
- Separační fólie (parozábrana)
- Montážní lepidlo (Mamut)
- Akrylátový tmel
- Obvodové lišty
- Přechodové lišty
- Malé kladivo nebo gumová palice
- Dotahovací hák
- Tužka
- Metr
- Pilka (přímočará, pokosová) nebo speciální řezačka na podlahy
- Distanční klíny/pásky/pěna
- Zalamovací nůž
- Vrtačka s Forstnerovým vrtákem
- Zednická šňůra nebo rovnací lať
Směr pokládky
Předem si promyslete směr pokládky - ten by měl být ve většině případů souběžný s oknem, odkud na podlahu dopadá světlo. Laminátová prkna pokládejte pokud možno rovnoběžně s dopadajícím světlem. Panely přitom zpravidla směřují k oknu, podélné strany a spáry sledují směr světla. Spáry laminátové podlahy tak nebudou na podlaze tolik nápadné a budou působit klidným optickým dojmem. Pokud například pokládáte laminát v dlouhé chodbě, rozhodněte se položit laminát v řadách kolmo ke směru průchodu. Místnost pak vypadá širší. Průběh spár v místnosti bez oken má podřadný význam. V případě oken na více stranách upřednostněte stranu, kde je oken víc nebo kde jsou větší. Plovoucí podlahu můžete položit i úhlopříčně, nebo si s ní částečně obložit stěny.
Čtěte také: Plovoucí podlaha a beton: Kompletní návod
Postup pokládky
1. První řada
Podlaha se pokládá od levého rohu kolmo k oknu. U dílců pro první řadu odřízněte pero zámkového systému a touto stranou je položte ke zdi cca 1 cm od stěny. Tuto potřebnou dilatační spáru, která kompenzuje roztažnost materiálu, zajistíme klínem. Je velice důležité, aby po okrajích plovoucí podlahy u stěn zůstala dilatační spára. Každá plovoucí podlahová krytina se v létě rozpíná, v zimě malinko smršťuje. Kdyby byla napasovaná až ke stěně, mohlo by v průběhu roku dojít k jejímu vyboulení. Aby se vám dařilo pokládku realizovat rovně, nalepte na stěnu distanční pěnu nebo použijte distanční klínky. Pera a drážky či zámky slouží k pohodlnému skládání podlahových dílců do sebe. Na krajích podlahy nejsou u stěn potřeba, překážely by.
2. Pokládka dalších řad
Jednotlivé díly spojujeme tak, že pod úhlem nasadíme jeden okraj do druhého a přitlačíme je k sobě tak, aby mezi nimi nebyla žádná mezera. Po položení na zem pak ještě dílec doklepneme kladívkem nebo palicí. Tuto přečnívající část posledního dílce z první řady použijeme jako základ druhé řady, aby příčné spoje mezi lamelami nikde netvořily přímku. Vždy dbejte na to, aby byly spoje vzhledem k předešlé řadě přesazeny cca o třetinu délky a zachovávejte dilatační spáry u stěn. Přiložte první dílec druhé řady, ale do zámku prvního dílce první řady jej zatím nezacvakávejte. Postupně k sobě zaklapávejte další dílce druhé řady. Nyní sestavte celou druhou řadu a poté ji zasuňte a zacvakněte do první řady. Celou řadu naklopte, zasuňte druhou řadu do první řady a položením zacvakněte.
3. Řezání a úpravy
Při dokončování budeme muset některé dílce velikostně upravit. Při řezání dáváme pozor, na jaké straně je pero a na jaké drážka. Otočený laminátový dílec řežte řezačkou na laminát, a to tak, aby byla její spodní strana nahoře. Eliminujete tím vznik odštěpů. V poslední řadě musíme většinou zkrátit lamely i na šířku. Jejich nasazování do hotové podlahy je kvůli menšímu manipulačnímu prostoru o něco pracnější. I zde počítejte s dilatační spárou. K zacvaknutí posledního prkna do zámku se používá dorážecí hák.
Řešení překážek
- Trubky topení: Pokud skrze podlahu vedou k radiátoru například měděné trubky Cu 15/1 mm, připravte pro ně frézkou otvory o průměru 15 + 10 + 10 mm. Trubky skrze otvory podlahového dílce však asi neprotáhnete. Přeřízněte jej v místě středu vyfrézovaných otvorů napůl. Zacvakněte jednu stranu dílce k předchozímu dílci. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou.
- Dveřní zárubně: Pokud je zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje také známého jako oscilační fréza nebo multi - cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte. Dbejte přitom rovněž na dostatečnou dilatační spáru pod zárubní, a to min. 10 mm.
- Nerovné stěny: Pokud je stěna nebo část stěny nerovná, bude opět zapotřebí krajový dílec (lamelu) upravit. I v tomto případě myslete na dilatační mezeru.
4. Finální úpravy
Na závěr pokládky odstraníme klíny u stěn a viditelné dilatační spáry zakryjeme obvodovými lištami. Přebytky PE fólie a mirelonu odřezáváme univerzálním nožem po celé ploše podlahy tak, aby nikde nepřečníval, ale ani nechyběl. Ty přilepíme klasickým montážním lepidlem (doporučujeme Mamut), případně je přišroubujeme. V rozích lišty seřízneme v úhlu 45° a sesadíme k sobě. Vzniklou spáru mezi horní částí lišty a zdí přetřeme akrylátovým tmelem. Pro dokončení pokládky plovoucí podlahy budeme potřebovat kromě obvodových lišt pravděpodobně i minimálně jednu přechodovou lištu.
Časté chyby při pokládce
- Nedostatečně pevné utahování dílců: Nejsou-li dílce do sebe napevno zasazené, mohou mezi nimi vznikat nevzhledné spáry.
- Nedodržení dilatačních spár: Pokud nenecháme u stěn i u všech pevných objektů v prostoru doporučenou dilatační spáru, podlaha se může nadzvedávat, vyboulit a houpat.
- Podcenění přípravy podkladu: Kvalita podkladové vrstvy pod samotnou plovoucí podlahou je zásadním faktorem úspěchu.
- Vyhození zbývajícího materiálu: Jednou z výhod plovoucí podlahy je snadná výměna dílců. Rezerva: Při nákupu vezměte o 10 % laminátových desek více, než je rozloha místnosti. Bude se hodit při prořezech nebo pro zamezení použití příliš krátkých kousků. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.
Údržba plovoucí podlahy
Máme-li doma nainstalovanou novou plovoucí podlahu, samozřejmě bychom chtěli, aby zůstala jako nová co nejdéle. Pravidelná údržba laminátových i vinylových click podlah je velmi snadná, stačí, když je budete klasicky zametat či luxovat a vytírat. Doporučujeme používat pouze kvalitní a ověřené čisticí prostředky, které nepředstavují riziko poškození podlahy. Aby podlaha vypadala stále jako nová, stačí dodržovat několik základních pravidel při jejím čištění. Pro prodloužení životnosti podlahové krytiny doporučujeme použití čistících zón. Ty zabrání vnášení hrubých nečistot na podlahu a zmírní její mechanické poničení.
Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton
Oprava poškození
Povrchové škrábance můžeme opravit permanentním fixem na podlahy. Na hlubší rýhy je potřeba aplikovat podlahářský vosk nebo tmel, kterým se po zahřátí rýhy vyplní. Díky plovoucímu systému je oprava nenáročná a zvládnete ji svépomocí během chvilky. Laminátové podlahy jsou dodnes hodně oblíbené.
Srovnání systémů pero-drážka a zámkových systémů
| Vlastnost | Pero-drážka (lepený spoj) | Zámkový systém (click) |
|---|---|---|
| Složitost pokládky | Vyžaduje patlání s lepidlem a práci se stahováním dílů k sobě, trvá déle. | Kvalitní, rychlá a jednoduchá pokládka. |
| Použití lepidla | Lepidlo se nanáší na pero, které se následně zasune do protilehlé drážky. Zásadně zespoda, aby se nedostalo na povrch. | Suchá cesta, bez nutnosti lepidla (s výjimkou speciálních gelů do zámku pro ochranu proti vlhkosti). |
| Pevnost spoje | Brání pohybu dvou vedle sebe ležících prken. | Pevnější, není nutné používat stahováky. |
| Okamžité použití | Podlahu není možné ihned používat, doporučuje se počkat 24 hodin na zaschnutí lepidla. | Na podlahu můžete okamžitě po ukončení instalace umístit nábytek nebo po ní chodit. |
| Rozebíratelnost | Není snadno rozebíratelná. | Můžete ji snadno rozebrat a použít v jiné místnosti nebo třeba na chatě. |
| Výměna poškozených dílů | Složitější výměna poškozených dílů. | Jednoduše podlahu rozeberete a zničený díl vyměníte. |
| Cena pokládky | Finančně náročnější kvůli lepidlu a delší době práce. | Méně ekonomicky náročná. |
| Ochrana proti vlhkosti | Pokud lepidlo ze spáry mírně vystupuje, zabrání proniknutí případné vlhkosti. | Doporučuje se nanést gel do horní strany zámku pro ochranu proti vodě. |
| Současný trend | Dnes často najdeme už jen u lacinějších výrobků. | Asi 90 % podlah se instaluje pomocí zámkových spojů. |
Systém pero-drážka se používá v mnoha oblastech. Můžou jím být parkety, dlaždice, trámové stropy nebo právě laminátové podlahy. Je to klasický způsob instalace podlahy. Zjednodušeně řečeno jde o zástrčné spojení několika součástí. Princip není složitý. Do jedné části je vyfrézovaná drážka, do které tvarově zapadne pero. To může být buď samostatné, tedy zvláštní spojovací kus, nebo je součástí spojovaného dílu. Když nasadíte pero do drážky, vznikne spojení, které brání pohybu dvou vedle sebe ležících prken. Podlahové desky se systémem pero-drážka se k sobě lepí. Při pokládce je nutné ověřit, že jednotlivé dílce správně sedí, obvykle se doporučuje nasucho položit tři řady a teprve poté zahájit lepení. Pokud nanášíme do spoje lepidlo, činíme tak zásadně zespoda tak, aby se nedostalo na povrch. Jednou z výhod systému pero-drážka je, že je to čistě zástrčný systém. Díky tomu při sestavování nedochází k poškození hran.
Spoje zámkových podlah jsou pevnější a není nutné používat stahováky. Laminátové podlahy lepené ve spoji pero-drážka jsou předchůdcem zámkových laminátových podlah. Systém mechanických zámků postupně vytlačuje systém pero-drážka.
tags: #plovouci #podlaha #presah #spoju #v #drazka