Nejlepší plovoucí podlaha do dílny – Kompletní průvodce pro dokonalý výběr!

Plovoucí podlaha představuje nejnamáhanější část interiéru, která s věkem ztrácí na své kráse a funkčnosti. Obnovení těchto vlastností můžete docílit několikerými typy podlahových krytin. Mezi materiály a povrchy plovoucích podlah si dnes bez potíží vyberou majitelé novostaveb, ale i starých chalup a tradičních chat. Snadno je položíte a není ani složité je opravovat. Na podlahách většiny českých domácností se nejčastěji setkáme s plovoucí dřevěnou či laminátovou podlahou, kobercem, dlažbou či krytinami vyrobenými z PVC. My se budeme podrobněji věnovat plovoucím podlahám a jejich třem základním typům.

Co je plovoucí podlaha?

Jako plovoucí se označuje podlaha, která není pevně spojena s podkladem ani s vertikálními konstrukcemi v místnosti. Od betonového základu nebo nivelační vrstvy je taková podlaha oddělena pružným materiálem. Plovoucí je tedy každá podlaha, která má možnost se vedle obvodových stěn rozpínat. Plovoucí je rovněž každá podlaha, která je uložena na pružném podkladu. Pružnou hmotou je taková podlaha oddělena od podkladové plochy a zároveň od konstrukcí tvořících obvod podlahy, aby i ona měla možnost rozpínat se (dilatovat) vedle obvodových stěn. Podlaha, která se nepřipevňuje k podkladu, tak vlastně „plave“ na polštáři tvořeném zpravidla plastovou fólií, která tvoří i kročejovou protihlukovou izolaci. Díky chytrému click systému je totiž pokládka velmi jednoduchá.

Dilatačními spárami, které jsou překryty lištou, se vyrovnávají objemové rozdíly podlahy způsobené různou vlhkostí vzduchu v místnosti.

Rychlá a nenáročná pokládka, snadná údržba, atraktivní vzhled a nízké pořizovací náklady - takovými slovy by se daly charakterizovat v současnosti oblíbené plovoucí podlahy. Jejich název se odvozuje od způsobu pokládky - podlahová krytina v podobě lamel se ke své podložce žádným způsobem nepřipevňuje (nelepí, nešroubuje, nepřibíjí atp.), podlaha na svém místě drží pouze svou vlastní vahou - obrazně řečeno „plave“. Při montáži se obejdete bez speciálního nářadí, v případě lamel s mechanickým zámkem se vyvarujete nepříjemné manipulaci s lepidlem a případnou výměnu poškozené lamely rovněž zvládnete svépomocí. Navíc je podlaha ihned po položení připravena k použití.

Typy a materiály plovoucích podlah

Plovoucí podlahy se vyrábějí z různých materiálů, především ze dřeva a dřevitých hmot či plastů, a mezi hlavní důvody její obliby patří i poměrně snadná a rychlá montáž. Plovoucí podlahy se rozdělují na tři základní typy - dřevěné, laminátové a vinylové.

Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy

Skladba plovoucích podlah

Ať už zvolíte pro pokrytí podlahy jakýkoli materiál, jde obvykle o vrstvenou konstrukci podlahových lamel. Skladba lamel plovoucí podlahy se liší podle jejího druhu. U laminátových se můžeme setkat až s pěti vrstvami. Vrchní plní ochrannou funkci.

Nášlapná vrstva: Bývá vyrobena z různých druhů dřevin s možnostmi mnoha povrchových úprav. Levnější dřevěné podlahy mají tuto vrstvu z dřevěné dýhy, u dražších typů je vrstva dřeva silná od 3,6 do 4 mm. To umožňuje její broušení a renovování. Pochozí vrstvu lamel plovoucí podlahy může tvořit i exotické dřevo nebo třeba korek.
Dekorační papír: Vzhled podlahy je dán dekoračním papírem, který je natažen na nosné dřevovláknité desce.
Středová (nosná) vrstva: U dřevěných podlah se vyrábí ze smrkového dřeva a kvůli vyšší stabilitě je nalepena příčně k vláknům vrchní nášlapné vrstvy. Ve střední vrstvě je vyfrézovaný zámek (click) pro snadné spojení lamel. Pro domácí užití plovoucích podlah jsou vhodné desky s označením MDF a HDF se střední až vysokou hustotou dřevovláknité struktury. V každém případě byste se měli vyvarovat podlah s označením nosných desek DTD, které jsou velice měkké a mechanické zámky držící podlahu dohromady se po krátké době rozpadnou.
Třetí (protitahová) vrstva: Je vyrobena ze smrkové dýhy, která plní protitahovou funkci.

Typy plovoucích podlah a jejich vlastnosti

Pokud jde o materiály, můžete si vybrat třeba mezi plovoucími podlahami z dřevěných parket položených plovoucím způsobem. Oblíbené jsou laminátové podlahy ze sendvičových parket s laminátovou pochozí vrstvou. Stále rozšířenější jsou vinylové plovoucí podlahy z PVC materiálu s PU ochrannou vrstvou, případně vinylové plovoucí podlahy na HDF desce (homogenní dřevovláknitá deska) se zámkovým spojem. Plovoucí podlahy mohou být i korkové či bambusové.

Před koupí určitého typu plovoucí podlahy je dobré si zjistit několik informací a stanovit si, jaká kritéria by měla plovoucí podlaha ve vašem konkrétním případě splňovat:

materiál určuje nejen estetickou stránku podlahy, ale především její funkční vlastnosti;
odolnost vůči zátěži;
odolnost vůči oděrům (na tento fakt by měli dbát především majitelé domácích mazlíčků, jejichž drápky uštědří podlaze nejeden šrám);
podmínky jednotlivých místností (např.: světelné podmínky prostoru, rozloha, zatížení z hlediska frekvence pohybu osob a také využití místnosti).

Zde je přehled hlavních typů plovoucích podlah a jejich charakteristik:

Typ podlahy	Hlavní vlastnosti	Odolnost vůči vlhkosti	Renovovatelnost (broušením)	Orientační cena (Kč/m²)
Dřevěné plovoucí podlahy	Výborná životnost, přírodní design, vysoká kvalita, náročnější údržba.	Nevhodné (dřevo se kroutí, bobtná, plesniví).	Ano	Min. 500 Kč
Laminátové podlahy	Snadná údržba, cenová dostupnost, odolnost proti poškození.	Špatně snáší vlhkost (přímý a dlouhodobý kontakt neprospívá).	Ne	150 - 780 Kč
Vinylové podlahy	Vynikající odolnost vůči mechanickému poškození i vlhkosti, nenáročná údržba, snese vysokou zátěž, náchylné k proseknutí, objemově se zmenšují.	Vhodné (nejvhodnější z hlediska snášenlivosti vlhka a vody).	Ne	500 - 1 200 Kč
PVC a linoleové podlahy	Dobře tlumí hluk, snadno se udržují, nevyžadují speciální údržbu, náchylné k proseknutí.	Dobře snáší vlhkost (podobně jako vinyl).	Ne	(Cena není v textu uvedena)
Korkové/bambusové podlahy	Přírodní povrchy, dobrá izolace.	(Specifická odolnost vůči vlhkosti není v textu uvedena).	Ano	(Cena není v textu uvedena)

Podlahové vytápění a plovoucí podlahy

Ideálním povrchem pro podlahové topení je dlažba, která nabízí nejlepší prostupnost tepla materiálem. Avšak i plovoucí podlahy jsou vhodné pro vedení tepla. U konkrétního typu plovoucí podlahy by měl být uveden údaj o prostupnosti tepla (R), který by v případě, že chcete podlahové topení, neměl být vyšší než 0,15 m² K/W. Všeobecně se více doporučují laminátové plovoucí podlahy, které vlivem tepla nemění svůj tvar a rozměr. O vhodnosti každého typu plovoucí podlahy pro podlahové vytápění je dobré se informovat u prodejce.

Čtěte také: Plovoucí podlaha a beton: Kompletní návod

Příprava podkladu a pokládka plovoucí podlahy

Sama o sobě pokládka plovoucí podlahy není příliš fyzicky náročná. Jen odborník ovšem správně identifikuje rozsah a nutnost jednotlivých kroků právě při přípravě podkladu i při samotné instalaci plovoucí podlahy. Při nákupu plovoucí podlahy vždy pořiďte o cca 10-15 % lamel navíc kvůli prořezům. Odřezek o délce menší než 30 cm byste při pokládce již neměli používat.

Příprava před pokládkou

Aklimatizace materiálu: Před samotnou pokládkou je nezbytné nechat podlahovou krytinu aklimatizovat v dané místnosti po dobu alespoň 48 hodin při teplotě minimálně 18 °C. Materiál se tak aklimatizuje a vstřebá teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti.
Příprava podkladu: Pro pokládání podlahy připravte kvalitní, rovný, pevný a suchý podklad. Laminátová podlaha se musí pokládat pouze na perfektně stabilní, čistou a rovnou plochu. Budete-li dělat kompletně nové podlahy, nezapomeňte nechat podklad důkladně vyschnout. Stávající podlahu důkladně srovnejte - pomocí vodováhy zkontrolujte nerovnosti, akceptovatelné jsou max. 3 mm výškového rozdílu na 1 m². Nerovnosti na podlaze vyrovnejte pomocí samonivelační stěrky, kterou je pak nutné nechat řádně vyschnout.
Parozábrana: Pokládáte-li novou laminátovou podlahu na beton, je třeba nejdříve použít PE fólii neboli parozábranu, která slouží jako ochrana proti vlhkosti. Pásy by se měly překrývat asi o 20 cm a na okrajích sahat do výšky 10 cm. Při pokládce na dřevěné podlahy (např. dřevotříska) není PE fólie, parozábrana potřeba. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba. Položte fólii s parotěsnou zábranou - stranu se samolepicí vrstvou směřujte k dalšímu navazujícímu pásu (ne ke stěně), každý další pás zasuňte pod okraj předchozího pásu (přesah cca 10 cm) a samolepicí vrstvou je přilepte k sobě.
Kročejová izolace: Na parotěsnou fólii položte podložku pod podlahu - tu zakoupíte v rolích či skládanou. Pásy by se měly překrývat nejméně o 20-30 cm a u stěn by měly přesahovat o 5-10 cm. Pozor! Některé plovoucí podlahy již mají podložku integrovanou, proto nemusí být nutné ji pokládat. Kvůli izolování kročejového hluku položte přímo pod parkety vrstvu korku, PE fólii nebo XPS podložku (tepelně akustická izolace).
Aklimatizace a směr pokládky: Ujasněte si směr pokládky - nejvhodnější je pokládat dílce souběžně s okny. Dopadá tak na ně světlo, opticky zvětšují místnost a navozují dojem pravých prken. V případě oken na více stranách upřednostněte stranu, kde je oken víc nebo kde jsou větší.
Dilatační spáry: Před pokládkou vytvořte dilatační spáru - plovoucí podlaha se v létě rozpíná a v zimě smršťuje, proto je důležité ponechat u stěny volný prostor cca 10 mm. K dodržování dilatace při pokládce používejte rozpěry nebo zajišťovací klínky.
Spočítání lamel: Spočítejte, jak vám vyjdou podlahové dílce ke druhé straně místnosti - poslední lamela by měla být široká min. 5 cm.

Nářadí pro pokládku

Pro pokládku podlahy budete kromě krytiny a podložky potřebovat vodováhu, metr, tužku, vrtačku, distanční klíny/pásky/pěnu, fólii s parotěsnou zábranou, zalamovací nůž, pilu ocasku pro zkracování plovoucí podlahy, případně pokosovou pilu pro přesné řezání materiálu i pod různým úhlem. Z nářadí mějte po ruce kladivo, přímočarou pilu, metr, elektrickou vrtačku a také hranolek k šetrnému přiklepávání a případně podlahářský přípravek ke stahování desek k sobě. K položení lamel budete potřebovat kročejovou izolaci, pro laminátové podlahy polyetylenovou fólii, ve všech případech pak lemovací lišty a spojovací díly k nim, vnější a vnitřní rohové díly, přechodové napojovací lišty a hřebíky.

Postup pokládky

První řada: Odstraňte pera u dílců pro první řadu pokládky - pera a drážky slouží pro pohodlné skládání podlahových dílců do sebe, u stěn ale nejsou pera potřeba (příp. zužte první řadu dle potřeby). K odstranění použijte pokosovou pilu s vhodným řezacím kotoučem (řežte ze spodní strany, aby se zamezilo štěpení okrajů), příp. přímočarou pilu bez kyvadlového zdvihu s pilovým listem na laminát. Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list. Začněte s pokládkou první řady v levém rohu místnosti - část dílců, kde byla pera, směřujte ke stěně. První řadu parket či laminátu položte drážkou ke zdi a jednotlivé panely vždy doklepněte příklepovým hranolkem nejdříve v podélném a poté v příčném směru. Změřte délku potřebnou pro poslední dílec a zkraťte ho.
Další řady: Další řadu začněte kusem, který vám zbyl z posledního dílce první řady, pokud má alespoň třetinovou délku. Vždy dbejte na to, aby byly spoje vzhledem k předešlé řadě přesazeny cca o třetinu délky a zachovávejte dilatační spáry u stěn. Nejprve sestavte celou druhou řadu a poté ji zasuňte a zacvakněte do první řady. Při připojování dílců je nepokládejte vodorovně, ale naklopte tak, aby spojovací zámky dílců byly u sebe a druhá, volná strana byla ve výšce cca 10-20 cm nad podlahou. Zasuňte zámky k sobě a dílec položte - tím se spojí a zacvaknou do sebe. Pokračujte stejně s dalšími řadami. Abyste prkno nepoškodili, slouží příklepová lišta jako nárazová plocha kladiva. K zacvaknutí posledního prkna do zámku se používá dorážecí hák. Jakmile dosáhnete konce místnosti, upravte poslední řadu dílců na požadovaný rozměr (nezapomeňte na dilatační spáru).
Spojování lamel: Plovoucí dřevěné podlahy se spojují zámkovým způsobem bez nutnosti lepení. Parkety na zámek do sebe zapadají bez použití lepidla. Podlahové desky se systémem pero/drážka je nutné k sobě přilepit. U desek se suchým zámkem, někdy nazývaným „click-clack“, do sebe desky zapadnou díky speciálnímu zámku. Jednotlivé desky do sebe umístěte do předepsané pozice a zacvakněte. Pomáhejte si při tom kladivem a přiklepávacím hranolkem, který parkety (lamely) ochrání před poškozením nárazem. Spojujte vždy nejdříve dlouhou stranu desek a až poté širokou. Poslední desky v řadě se pokládají s pomocí stahovacího přípravku.

Řešení překážek

Trubky: V takovém případě je třeba daný dílec podlahy upravit a vyvrtat v něm forstnerovým vrtákem potřebný otvor s určitou rezervou (např. u měděných trubek 15/1 mm vyvrtejte otvor 35 mm). Změřte vzdálenost mezi středem trubky a stěnou, přeneste ji na prkno a v daném místě udělejte čáru tužkou. Položte prkno těsně před trubky, a i jejich polohu na něj přeneste. Aby bylo možné trubky skrz otvor protáhnout, je třeba dílec přeříznout v místě středu vyfrézovaných otvorů napůl. Nyní prkno provrtejte forstnerovým vrtákem. Poté je rozdělte podél přímky vyznačené tužkou. Větší kus položte před topení a menší kousek s trochou lepidla dosaďte ze strany od stěny. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou.
Zárubně dveří: Je-li zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje také známého jako oscilační fréza nebo multi-cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte.

Dokončení pokládky

Odstranění klínů a fólie: Když máte položené poslední prkno, odstraňte klíny a pomocí zalamovacího nože zkraťte přečnívající fólii u stěny nad novou podlahou.
Soklové lišty: Kolem obvodu stěn připevněte soklové lišty pomocí speciálního lepidla. Montážní svorky přišroubujte na stěnu těsně nad podlahou ve vzdálenosti asi 40 až 50 cm od sebe a lišty na ně nasaďte. V případě potřeby lze lišty zkrátit na požadovanou délku buď ruční, nebo přímočarou pilou. Přechodové lišty můžete buďto lepit, šroubovat do země, nebo použít jejich narážecí verzi.

Opravy a renovace plovoucích podlah

K výhodám plovoucích podlah patří i jejich poměrně snadné opravy. Při kompletní renovaci se zbrousí opotřebovaná část horní vrstvy podlahy, opraví se díry v podlaze, uštípnuté hrany a rohy, vymění se neopravitelné lamely a lišty. Někdy je nutné celou podlahu nejprve rozebrat a znovu složit hlavně z důvodu výměny neopravitelných lamel, ale také kvůli novému slícování spár mezi lamelami, které po létech v podlaze vznikly vlivem vysychání podlahy.

Po opravě nebo výměně poškozených částí plovoucí podlahy a zbroušení horní vrstvy podlahy se obnoví lak. Renovovat (brousit a lakovat) lze jen přírodní povrchy podlah, tedy dřevo, bambus či korek. Ne však laminátovou podlahu a podlahy z PVC.

Čtěte také: Pokládka plovoucí podlahy na beton

tags: #plovouci #podlaha #do #dilny #průvodce

Plovoucí podlaha do dílny: Kompletní průvodce