Když se řekne živý plot, většina z nás si nejspíš představí pečlivě zastřižené keře lemující zahradu. Co kdyby ale tento prostor mohl přinášet nejen estetický dojem, ale i chutné plody nebo širší ekologické funkce? Jedlý živý plot si můžeme představit jako řadu rostlin, jejichž plody můžeme průběžně během roku sklízet. Základní myšlenkou jedlého živého plotu tedy je, že si jej sestavíme z těch druhů, ze kterých máme užitek.
Živý (někdy také zelený nebo rostoucí) plot je všechno zelené, kvetoucí a jehličnaté, co chrání vaše soukromí na pozemku či předěluje jeho dvě části. Vysazuje se cíleně jako řada rostlin nebo dřevin a musí být pravidelně udržovaný střihem, aby se tvarovala podoba plotu. Živý plot může být i estetickým doplňkem klasického funkčního oplocení.
Výhody ovocného živého plotu
- Estetický vzhled: Jednotvárnost oblíbených tújí vyměňte za barevnou hru listnatých keřů, které vás na jaře či v létě potěší záplavou květů a na podzim překvapí barevnou hrou listů.
- Užitečnost: Nejzajímavější jsou však jejich plody. Některé můžete konzumovat přímo, jiné ve formě sirupů či kompotů.
- Ekologický přínos: Živé ploty podporují biodiverzitu a přitahují užitečný hmyz.
- Prostorová efektivita: Co se koncepce ovocného živého plotu týká, pak je vhodný především na malé zahrady - tedy všude tam, kde by běžné ovocné dřeviny zabíraly spousty místa a omezovaly vám tak prostor, který je možné využít pro zeleninové záhony.
Vhodné druhy pro ovocný živý plot
Zajímá vás, jaké dřeviny se osvědčily? Hledejte „ovocný či jedlý živý plot“. Možností je totiž spousta a velmi záleží na tom, zda bude mít váš plot oporu, nebo chcete, aby byl samostatně stojící. S oporou si můžete vypěstovat například plot z ostružin, maliníků či velmi chutných malinoostružin.
Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka, rakytník, dřín, mahonie, dřišťály či arónie, ale také šípkové keře či trnky jsou dřeviny, které může použít také jako živý plot. Jsou to keře, které narostou husté, dají se tvarovat a jsou velmi vzhledné. Potěší vás nejen plody, ale některé také krásně kvetou a mění barvu listů na podzim. Určitě sáhněte po rakytníku, kanadské borůvce, muchovníku, dřínu, lísce, aronii, rybízu a jostě. Vhodný je i maliník, ten ale sázejte zásadně až na konec tohoto živého plotu, jelikož je na něm nutné provádět během let více radikálních zásahů, aby stále plodil.
Příklady vhodných druhů:
- Muchovník: Dřevina vhodná do volně rostoucích i stříhaných živých plotů. Na jaře, v dubnu, vás potěší krásnými bílými květy a zajímavé jsou i listy. Nejprve mají barvu bronzovou, v létě zelenou a na podzim se barví do oranžova až červena. Oblíbené druhy jsou muchovník Lamarckův, olšolistý a oválný. Muchovník dobře snáší sucho a je plně mrazuvzdorný.
- Josta: Kříženec černého rybízu a angreštu byl vyšlechtěn docela nedávno, teprve v roce 1977, v bývalé NDR. Dokáže dorůst až do výšky 2 m, a tak se hodí i do živého plotu. Vykvétá brzy zjara nenápadnými květy, které se však promění ve velmi chutné plody plné vitaminu C. Josta má ráda hluboké půdy plné živin s dostatkem vláhy a vyhovuje jí umístění na slunci.
- Aronie (černá jeřabina): Nejčastěji je tento keř známý pod názvem černá jeřabina. Většinou se pěstuje ve formě keře, ale dá se sehnat i roubovaný na kmínku. Vykvétá malými, bílými květy, ale zajímavé jsou pro nás především plody, které se sklízejí až po přemrznutí prvním mrazíkem. Jsou to tmavě fialové až černé malvice svíravé chuti, které velmi lákají ptáky. Aronie roste na slunci i v polostínu a je velmi odolná vůči škůdcům.
- Rakytník: Opadavý keř, který však může růst i ve formě menšího stromu. Dorůstá až do výšky 6 m a pěstuje se jako okrasná i ovocná rostlina. Má velmi zajímavé stříbřitě zelené listy. Kvete od března do května. Plody jsou oranžové, žluté či načervenalé peckovice, které dozrávají od srpna do září a vydrží na keři dlouho do zimy. Z plodů rakytníku se vyrábí rakytníkový sirup, likér i marmeláda. Potřebuje slunné stanoviště a lehkou, spíše písčitou půdu. Velmi dobře zvládá letní suchá období.
- Dřín: Rozkladitý keř, který však může růst i ve formě stromu. Vykvétá žlutými květy, které se rozvíjejí ještě před olistěním, v březnu. Jedlý plod, červená peckovice zvaná dřínek, má natrpklou, sladkokyselou chuť. Dřín ke svému růstu potřebuje lehkou, spíše sušší půdu, klidně i kamenitou, a umístění na slunci. Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem.
- Zimolez kamčatský (kamčatská borůvka): Ovocný keř, který dorůstá do výšky asi 1,5 m. Patří mezi nenáročné dřeviny, vykvétá během května až června a v červenci dozrávají plody, jimiž jsou modré bobule. Konzumovat je můžete syrové i zavařené v kompotech či sirupech. Ačkoliv ho většinou známe pod jménem kamčatská borůvka, ve skutečnosti nemá s borůvkami nic společného. Na rozdíl od skutečných borůvek nevyžadují kyselou půdu a dobře rostou v běžné zahradní půdě. Daří se jim při umístění na slunci, ale dobře snáší i polostín. Potřebují dostatek vody a pravidelné přihnojování.
Péče o ovocný živý plot
O jedlý živý plot se musíte starat stejně jako o jiné okrasné a ovocné dřeviny. Nutný je kvalitní řez a tvarování, které splní funkci jak plotu, ale také udrží dřeviny zdravé a plodící. Podle druhu, který budete pěstovat, zvolte tvar a ideální řez, který se samozřejmě mírně liší od klasického tvarování keře či stromku.
Čtěte také: Založení živého plotu z ovocných stromů
Tvarování ovocných stromů
Pokud máte zkušenosti s tvarováním stromků, pak se můžete vrhnout i na jabloně nebo jiné ovocné stromy. I ovocné stromy lze tvarovat a použít jako živý plot.
Palmeta je univerzální pěstitelský tvar, který pro své pěstování vyžaduje drát nebo jinou oporu. Větve jsou vedeny na patra a vodorovně. Kordon je svislý pěstitelský tvar, ve tvaru písmene U. Pro pěstování se využívají 2 základní větve vyvázané do tohoto tvaru na konstrukci.
Určitě si najdete ty pěstitelské tvary, které zapadnou do vaší představy a celkové kompozice v okrasné části zahrady. Tyto tvary jsou nenáročné na prostor a mají mnoho výhod. Jsou i zajímavější pěstitelské tvary např. Solax - sluneční osu, která během utváření využívá bezprostředně všechno to, co nabízí příroda a upřednostňuje se tam přirozené ohýbání větví před vyvazováním a stříháním.
Založení ovocného živého plotu
Období jarní výsadby keřů nastane od března, ale už dnes byste si měli dobře rozmyslet, které keře jsou pro vaši zahradu ty pravé. Potřebujete jenom zelenou nepropustnou stěnu? Hledáte keře, které nasytí hladové ptáčky?
Výsadbu provádějte na podzim nebo jaře. Pokud zjistíte, že půda je v místě plánované výsadby ve velmi špatném stavu, rozhodně sem ovocný živý plot nesázejte, ale jednejte. Nejlepší je všechnu tuto půdu při výkopu jámy vyvézt a použít třeba pro zavážku. Na místo, kde se bude sázet, pak přijde kvalitní kompostová půda, na dno jámy klidně přidejte posekanou trávu s listím a další organický odpad. Tato kombinace zajistí dostatek živin stejně jako kompostová zemina. Použití kupovaného substrátu je vhodné jen v případě výsadby kanadských borůvek, které chtějí kyselejší půdní reakci.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami musí být minimálně 70 cm, je to nutné vzhledem k faktu, že exempláře velmi zesílí, a pokud byste je nasadili blízko sebe, nebudou mít dost místa a také méně zaplodí. Po výsadbě půdu kolem rostlin přitlačte, zalévejte a těšte se na budoucí úrodu. Některé druhy plodí již prvním rokem po výsadbě.
Ovocný živý plot: Vhodné místo základem úspěchu
Ovocný živý plot je vskutku originální řešení, složené z několika různých druhů drobných bobulovin a nejen jich. Během celého vegetačního období dokonale ochrání naši zahradu před pohledy nenechavců, přitom ale svému pěstiteli umí poskytnout dokonalý užitek daný sklizní velkého množství různých plodů. Tento živý plot je vhodné umístit tak, aby nebyl na příliš větrném a mokrém místě. Mezi klasickým plotem a tímto porostem je vhodné zachovat mezeru, aby bylo možno provádět jak údržbu dřevin, tak sečení trávy, případně i péči o samotný plot. Nezapomínejte, že drobné bobuloviny neporostou na příliš těžké půdě plné vody, moc se jim nedaří ani na kamenitých půdách. V těchto případech je vhodné v rámci sázení vykopat rýhu, která se vyplní kvalitní půdou.
Rybíz jako úzký živý plot
Úzký živý plot z keřů bobulovin dokáže nahradit část oplocení malé zahrady, ale i odclonit soukromé zákoutí. Na keřích vysázených v jedné linii navíc dozrávají větší bobule v delších hroznech, které se snadno trhají. Pro pěstování ve tvaru vřetene se hodí mnoho odrůd červeného i bílého rybízu, jako třeba ’Rovada’ nebo ’Blanka’.
Jak zapěstovat rybíz do úzkého živého plotu
Hned během sázení pevně uvažte z každé rostliny jen jeden výhon k bambusové tyči dlouhé asi 1,8 m. Vzdálenost jednotlivých rostlin by měla činit okolo 40 cm. Do výšky 40 cm nad zemí odstraňte všechny boční výhony. Během následujícího jara zkraťte všechny výše rostoucí boční výhony na 20 cm a u základu ustřihněte výhony rostoucí přímo vzhůru. Od 3. roku růstu zkraťte dvouleté postranní výhony znovu na 20 cm.
Živý plot z jabloní a hrušní
Ovocný živý plot z jabloní a hrušní poskytuje od jara až do podzimu zelenou ochranu soukromí obalenou květy a později i plody. Na jeden strom stačí konstrukce vysoká 1,8 metru a široká 2 až 3 metry. Pro vodorovné tvarování se hodí osvědčené odrůdy, z jabloní třeba ’Alkmene’. Hrušně přirozeně tíhnou ke vzpřímenému růstu.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Výhodou špalíru je, že se do jedné linie vedle sebe vejde víc jabloní a hrušní. Staré i současné odrůdy jabloní či hrušní vyžadují přítomnost další odrůdy k opylení.
Kdy a jak vysazovat stromky do špalíru?
Nejvhodnější dobou sázení je podzim, počkejte však až na konec října nebo listopad. Broskve a meruňky, které jsou choulostivější, především pokud jde o mráz, se doporučuje sázet na jaře. Kořenový bal mladých stromků by měl přijít do země přibližně 20 centimetrů od vztyčené konstrukce, a pak už platí stejná pravidla jako při sázení volně rostoucích ovocných stromů.
Kdy je správný čas na řez špalíru?
Peckoviny se řežou zásadně v létě. Zimní řez je vhodný především pro jabloně a hrušně. Když strom shodí listí, získáte dokonalý přehled o rozložení větví. Nejprve odstraňte u báze všechny větve, které rostou příliš blízko sebe. Dlouhé špičky kosterních větví zkraťte na listový pupen, který roste směrem ven a nahoru. Během letního řezu (polovina června) zkraťte všechny jednoleté, jako tužka silné postranní výhony, přibližně 1 cm nad listovým pupenem. Tenčí větve se zpočátku nechávají růst a krátí se, jakmile dosáhnou přibližně síly tužky.
tags: #plot #z #ovocných #stromů #druhy