Živý plot nemusí být jen fádní řada jehličnanů, která jako přirozená bariéra vymezuje pozemek a brání soukromí majitelů. Lze ho pojmout mnohem originálněji a zajímavěji. Například když sem vysadíte několik keřů s jedlými plody.
Co je to jedlý živý plot?
Když se řekne živý plot, většina z nás si nejspíš představí pečlivě zastřižené keře lemující zahradu. Co kdyby ale tento prostor mohl přinášet nejen estetický dojem, ale i chutné plody nebo širší ekologické funkce? Jedlý živý plot si můžeme představit jako řadu rostlin, jejichž plody můžeme průběžně během roku sklízet. Základní myšlenkou jedlého živého plotu tedy je, že si jej sestavíme z těch druhů, ze kterých máme užitek.
Jedlý živý plot se v podstatě neliší od toho klasického. Jde opět o řadu dřevin, které oživují a nenarušují ráz krajiny. Jen je vysazený ze dřevin, které mají jedlé plody. Ty ale nemusejí být určené pouze pro lidskou spotřebu. Stromy a keře jsou totiž přirozeným úkrytem a hnízdištěm ptáků. Plody, které na dřevinách dozrávají, jsou pro ně cennou potravou, a to zejména v zimním období.
Proč si založit ovocný živý plot?
Ovocné dřeviny se nemusí pěstovat pouze v užitkové části zahrady. Můžete je využít i v okrasné části, blízko domu, a to i ve formě živého plotu. Proč nemít živý plot, ze kterého sklidíte ovoce?
Každá dřevina v živém plotu plní svou specifickou funkci - některé poskytují husté olistění pro soukromí, jiné kvetou či plodí a přitahují užitečný hmyz.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Výhody ovocného živého plotu:
- Estetický vzhled: Jednotvárnost oblíbených tújí vyměňte za barevnou hru listnatých keřů, které vás na jaře či v létě potěší záplavou květů a na podzim překvapí barevnou hrou listů.
- Užitečnost: Nejzajímavější jsou však jejich plody. Některé můžete konzumovat přímo, jiné ve formě sirupů či kompotů.
- Ekologický přínos: Živé ploty podporují biodiverzitu a přitahují užitečný hmyz.
- Prostorová efektivita: Co se koncepce ovocného živého plotu týká, pak je vhodný především na malé zahrady - tedy všude tam, kde by běžné ovocné dřeviny zabíraly spousty místa a omezovaly vám tak prostor, který je možné využít pro zeleninové záhony.
Vhodné druhy pro ovocný živý plot
Zajímá vás, jaké dřeviny se osvědčily? Hledejte „ovocný či jedlý živý plot“. Možností je totiž spousta a velmi záleží na tom, zda bude mít váš plot oporu, nebo chcete, aby byl samostatně stojící. S oporou si můžete vypěstovat například plot z ostružin, maliníků či velmi chutných malinoostružin.
Určitě sáhněte po rakytníku, kanadské borůvce, muchovníku, dřínu, lísce, aronii, rybízu a jostě. Vhodný je i maliník, ten ale sázejte zásadně až na konec tohoto živého plotu, jelikož je na něm nutné provádět během let více radikálních zásahů, aby stále plodil.
Rozhodnete-li se pro živý plot jedlý i pro člověka, vysaďte do něj nejčastěji jádroviny, jako jsou jabloně, hrušně a kdouloně. Ty se pěstují v nejrůznějších kordonech a palmetách, které lze různě tvarovat. Za ovocnou stěnu je možné dokonce považovat i štíhlé a superštíhlé vřeteno. Není možné vynechat ani sloupovité tvary, které v posledních letech zažívají velikou popularitu.
Zvláštní kategorii tvoří takové jedlé ploty, kdy se majitelé rozhodli ty klasické vylepšit vhodnými ovocnými dřevinami. K tomu se hodí zejména popínavé typy, jako je aktinidie, schizandra, akébie a také keře stolní vinné révy. Využít však můžete i ostružiníky a maliníky, jejich některé druhy mají totiž sklon pod tíhou úrody lehat. Vysazují se proto k opoře, kterou zde nahrazuje plot a jiné dřeviny.
Vedle kulturních ovocných druhů máte na výběr i ovocné keře, které rostou volně v přírodě. Mezi nejběžnější sortiment tedy patří rakytníky, dříny, muchovníky, bez černý, arónie černoplodá, mahonie či některé druhy dřišťálů. Pokud to prostor dovoluje, můžete je doplnit ještě vyššími druhy, jako jsou hlohy, jeřáby, ale i myrobalány a mišpule.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka, rakytník, dřín, mahonie, dřišťály či arónie, ale také šípkové keře či trnky jsou dřeviny, které může použít také jako živý plot. Jsou to keře, které narostou husté, dají se tvarovat a jsou velmi vzhledné. Potěší vás nejen plody, ale některé také krásně kvetou a mění barvu listů na podzim.
Příklady vhodných druhů:
- Muchovník: Dřevina vhodná do volně rostoucích i stříhaných živých plotů. Na jaře, v dubnu, vás potěší krásnými bílými květy a zajímavé jsou i listy. Nejprve mají barvu bronzovou, v létě zelenou a na podzim se barví do oranžova až červena. Oblíbené druhy jsou muchovník Lamarckův, olšolistý a oválný. Muchovník dobře snáší sucho a je plně mrazuvzdorný.
- Josta: Kříženec černého rybízu a angreštu byl vyšlechtěn docela nedávno, teprve v roce 1977, v bývalé NDR. Dokáže dorůst až do výšky 2 m, a tak se hodí i do živého plotu. Vykvétá brzy zjara nenápadnými květy, které se však promění ve velmi chutné plody plné vitaminu C. Josta má ráda hluboké půdy plné živin s dostatkem vláhy a vyhovuje jí umístění na slunci.
- Aronie (černá jeřabina): Nejčastěji je tento keř známý pod názvem černá jeřabina. Většinou se pěstuje ve formě keře, ale dá se sehnat i roubovaný na kmínku. Vykvétá malými, bílými květy, ale zajímavé jsou pro nás především plody, které se sklízejí až po přemrznutí prvním mrazíkem. Jsou to tmavě fialové až černé malvice svíravé chuti, které velmi lákají ptáky. Aronie roste na slunci i v polostínu a je velmi odolná vůči škůdcům.
- Rakytník: Opadavý keř, který však může růst i ve formě menšího stromu. Dorůstá až do výšky 6 m a pěstuje se jako okrasná i ovocná rostlina. Má velmi zajímavé stříbřitě zelené listy. Kvete od března do května. Plody jsou oranžové, žluté či načervenalé peckovice, které dozrávají od srpna do září a vydrží na keři dlouho do zimy. Z plodů rakytníku se vyrábí rakytníkový sirup, likér i marmeláda. Potřebuje slunné stanoviště a lehkou, spíše písčitou půdu. Velmi dobře zvládá letní suchá období.
- Dřín: Rozkladitý keř, který však může růst i ve formě stromu. Vykvétá žlutými květy, které se rozvíjejí ještě před olistěním, v březnu. Jedlý plod, červená peckovice zvaná dřínek, má natrpklou, sladkokyselou chuť. Dřín ke svému růstu potřebuje lehkou, spíše sušší půdu, klidně i kamenitou, a umístění na slunci. Pokud potřebujete oplotit sušší nebo kamenité části pozemku, dřín obecný je ideální volbou. Tato nenáročná dřevina si hravě poradí i s méně úrodnou půdou a odmění vás nejen hustým porostem, ale i atraktivním vzhledem.
- Zimolez kamčatský (kamčatská borůvka): Ovocný keř, který dorůstá do výšky asi 1,5 m. Patří mezi nenáročné dřeviny, vykvétá během května až června a v červenci dozrávají plody, jimiž jsou modré bobule. Konzumovat je můžete syrové i zavařené v kompotech či sirupech. Ačkoliv ho většinou známe pod jménem kamčatská borůvka, ve skutečnosti nemá s borůvkami nic společného. Na rozdíl od skutečných borůvek nevyžadují kyselou půdu a dobře rostou v běžné zahradní půdě. Daří se jim při umístění na slunci, ale dobře snáší i polostín. Potřebují dostatek vody a pravidelné přihnojování.
Špalíry z ovocných stromů
Špalír z ovocných dřevin se vejde i na tu nejmenší zahradu. Může mít podobu kvetoucího a plodícího živého plotu na okraji zahrady, ale může růst také na dřevem obložené stěně v závětří anebo na fasádě, která akumuluje teplo. Umění přísně vedeného tvarovacího řezu se zrodilo ve Francii a vrcholu dosáhlo v období renesance a baroka. Mnohem méně škrobené jsou ovocné špalíry anglických venkovských zahrad 19. století.
Z Anglie pochází také nápad pěstovat ovoce na napnutých drátech. Oba postupy se v současnosti uplatňují při výchově nízkokmenných ovocných stromů.
Živý plot z jabloní a hrušní
Ovocný živý plot z jabloní a hrušní poskytuje od jara až do podzimu zelenou ochranu soukromí obalenou květy a později i plody. Na jeden strom stačí konstrukce vysoká 1,8 metru a široká 2 až 3 metry. Pro vodorovné tvarování se hodí osvědčené odrůdy, z jabloní třeba ’Alkmene’. Hrušně přirozeně tíhnou ke vzpřímenému růstu.
Pokus přinutit je k vodorovnému držení větví přijmou tradiční, většinou rychle rostoucí odrůdy s mnoha dlouhými a k nebi mířícími větvemi jen za cenu náročného řezu. Pokud však zvolíte některou z novějších pomalu rostoucích odrůd, zvládnete požadovaný tvar udržet snáz. Výhodou špalíru je, že se do jedné linie vedle sebe vejde víc jabloní a hrušní. A to pomáhá řešit i další problém: na rozdíl od meruněk, broskvoní a třešní se mezi jádrovinami nevyskytují samosprašné odrůdy. Staré i současné odrůdy jabloní či hrušní vyžadují přítomnost další odrůdy k opylení.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Kdy a jak vysazovat stromky do špalíru
Nejvhodnější dobou sázení je podzim, počkejte však až na konec října nebo listopad. Broskve a meruňky, které jsou choulostivější, především pokud jde o mráz, se doporučuje sázet na jaře. Kořenový bal mladých stromků by měl přijít do země přibližně 20 centimetrů od vztyčené konstrukce, a pak už platí stejná pravidla jako při sázení volně rostoucích ovocných stromů.
Nákup a tvarování špalírových stromků
V některých ovocnářských školkách pořídíte už tvarované stromky. Nabídka však zpravidla bývá omezená na nejčastější tvar U a nemnoho odrůd. Pro volnou tvorbu s nůžkami v ruce jsou nejlepší volbou jednoleté ovocné stromy s přímým a silným středovým výhonem. I u vodorovného špalíru se zpočátku nechávají boční kosterní větve růst šikmo vzhůru. Jakmile dosáhnou délky 20 až 30 centimetrů, ohnou se dolů a od té doby se v pravidelných odstupech vyvazují k napnutým drátům.
Náročná výchova do dokonale symetrického tvaru odpadá u špalíru ve tvaru vějíře. Kosterní větve se jednoduše volně uvazují ke konstrukci. To sice znamená, že stěna bude v sezoně ozeleněná trochu nerovnoměrně, ale ušetří se spousta práce okolo řezu a vyvazování. A ještě je tu jedna přednost. Suché nebo zmrzlé větve lze kdykoli nahradit nově se větvícími výhony.
Kdy je správný čas na řez špalíru?
Peckoviny se řežou zásadně v létě. Zimní řez je vhodný především pro jabloně a hrušně. Když strom shodí listí, získáte dokonalý přehled o rozložení větví. Nejprve odstraňte u báze všechny větve, které rostou příliš blízko sebe. Dlouhé špičky kosterních větví zkraťte na listový pupen, který roste směrem ven a nahoru. Během letního řezu (polovina června) zkraťte všechny jednoleté, jako tužka silné postranní výhony, přibližně 1 cm nad listovým pupenem. Tenčí větve se zpočátku nechávají růst a krátí se, jakmile dosáhnou přibližně síly tužky.
Tvarování ovocných stromů
Pokud máte zkušenosti s tvarováním stromků, pak se můžete vrhnout i na jabloně nebo jiné ovocné stromy. I ovocné stromy lze tvarovat a použít jako živý plot.
- Palmeta je univerzální pěstitelský tvar, který pro své pěstování vyžaduje drát nebo jinou oporu. Větve jsou vedeny na patra a vodorovně.
- Kordon je svislý pěstitelský tvar, ve tvaru písmene U. Pro pěstování se využívají 2 základní větve vyvázané do tohoto tvaru na konstrukci.
Určitě si najdete ty pěstitelské tvary, které zapadnou do vaší představy a celkové kompozice v okrasné části zahrady. Tyto tvary jsou nenáročné na prostor a mají mnoho výhod. Jsou i zajímavější pěstitelské tvary např. Solax - sluneční osu, která během utváření využívá bezprostředně všechno to, co nabízí příroda a upřednostňuje se tam přirozené ohýbání větví před vyvazováním a stříháním.
Jak založit ovocný živý plot
Období jarní výsadby keřů nastane od března, ale už dnes byste si měli dobře rozmyslet, které keře jsou pro vaši zahradu ty pravé. Potřebujete jenom zelenou nepropustnou stěnu? Hledáte keře, které nasytí hladové ptáčky?
Výsadbu provádějte na podzim nebo jaře. Pokud zjistíte, že půda je v místě plánované výsadby ve velmi špatném stavu, rozhodně sem ovocný živý plot nesázejte, ale jednejte. Nejlepší je všechnu tuto půdu při výkopu jámy vyvézt a použít třeba pro zavážku. Na místo, kde se bude sázet, pak přijde kvalitní kompostová půda, na dno jámy klidně přidejte posekanou trávu s listím a další organický odpad. Tato kombinace zajistí dostatek živin stejně jako kompostová zemina. Použití kupovaného substrátu je vhodné jen v případě výsadby kanadských borůvek, které chtějí kyselejší půdní reakci.
Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami musí být minimálně 70 cm, je to nutné vzhledem k faktu, že exempláře velmi zesílí, a pokud byste je nasadili blízko sebe, nebudou mít dost místa a také méně zaplodí. Po výsadbě půdu kolem rostlin přitlačte, zalévejte a těšte se na budoucí úrodu. Některé druhy plodí již prvním rokem po výsadbě.
Ovocný živý plot: Vhodné místo základem úspěchu
Ovocný živý plot je vskutku originální řešení, složené z několika různých druhů drobných bobulovin a nejen jich. Během celého vegetačního období dokonale ochrání naši zahradu před pohledy nenechavců, přitom ale svému pěstiteli umí poskytnout dokonalý užitek daný sklizní velkého množství různých plodů. Tento živý plot je vhodné umístit tak, aby nebyl na příliš větrném a mokrém místě. Mezi klasickým plotem a tímto porostem je vhodné zachovat mezeru, aby bylo možno provádět jak údržbu dřevin, tak sečení trávy, případně i péči o samotný plot. Nezapomínejte, že drobné bobuloviny neporostou na příliš těžké půdě plné vody, moc se jim nedaří ani na kamenitých půdách. V těchto případech je vhodné v rámci sázení vykopat rýhu, která se vyplní kvalitní půdou.
Péče o ovocný živý plot
O jedlý živý plot se musíte starat stejně jako o jiné okrasné a ovocné dřeviny. Nutný je kvalitní řez a tvarování, které splní funkci jak plotu, ale také udrží dřeviny zdravé a plodící. Podle druhu, který budete pěstovat, zvolte tvar a ideální řez, který se samozřejmě mírně liší od klasického tvarování keře či stromku.
Při výsadbě jedlého plotu je třeba myslet na to, že potřebuje pravidelnou péči a přístup z více stran. Proto ty přísně tvarované nevysazujete na samotný okraj pozemku, ale spíš jimi oddělte jednotlivé partie uvnitř zahrady. Mezi ty méně náročné patří například ploty z dřínu, který stačí zastřihávat jednou za rok, a to i plotostřihem.
Stejně jako o živé ploty z jehličnanů se i o ty ovocné musíte náležitě starat, tedy hlavně provádět pravidelný řez. Jak často budete muset vzít do rukou tvarovací nůžky, záleží na tom, zda máte plot přísně tvarovaný, méně přísně tvarovaný nebo volně rostoucí. Nejčastěji se ale lze setkat s volně rostoucími jedlými živými ploty, které řez potřebují jen minimálně. Tvarují se zpravidla pouze v prvních letech po výsadbě a následně jen sporadicky podle potřeby.
Jedlé ploty jsou na rozdíl od těch klasických také náročnější na výživu. Plody totiž odčerpávají značnou část živin, které je potřeba doplnit, proto se doporučuje dřeviny čas od času přihnojit vícesložkovým hnojivem. Podobně je to i s vláhou. Aby ovoce dorostlo do dostatečné velikosti, dopřejte rostlinám optimální závlahu. V suchých létech je tedy potřeba vysazené dřeviny pravidelně zalévat, jinak bude vaše sklizeň minimální.
Na ochranu nejsou živé ploty náročné nikoli proto, že by samy o sobě nějak odpuzovaly škůdce, ale protože se vysazují z odolných druhů, které žádnou ochranu nevyžadují. Výjimku tvoří jednodruhové ploty vysazené z jabloní či hrušní. Ale i v tomto případě je dobré snížit postřiky na minimum tím, že vyberete a vysadíte rezistentní odrůdy.
Rybíz jako úzký živý plot
Úzký živý plot z keřů bobulovin dokáže nahradit část oplocení malé zahrady, ale i odclonit soukromé zákoutí. Na keřích vysázených v jedné linii navíc dozrávají větší bobule v delších hroznech, které se snadno trhají. Pro pěstování ve tvaru vřetene se hodí mnoho odrůd červeného i bílého rybízu, jako třeba ’Rovada’ nebo ’Blanka’.
Jak zapěstovat rybíz do úzkého živého plotu
Hned během sázení pevně uvažte z každé rostliny jen jeden výhon k bambusové tyči dlouhé asi 1,8 m. Vzdálenost jednotlivých rostlin by měla činit okolo 40 cm. Do výšky 40 cm nad zemí odstraňte všechny boční výhony. Během následujícího jara zkraťte všechny výše rostoucí boční výhony na 20 cm a u základu ustřihněte výhony rostoucí přímo vzhůru. Od 3. roku růstu zkraťte dvouleté postranní výhony znovu na 20 cm.
tags: #zivy #plot #z #ovocnych #stromu #druhy