Vrby (Salix) jsou v naší přírodě charakteristickými dřevinami, které utvářejí naši krajinu. Vrby jsou rychle rostoucí stromy a keře typické pro břehy řek a rybníků, mokřiny, vlhké louky, strouhy, lužní lesy, rašeliniště a záplavové oblasti, některé druhy se však budou pěkně vyjímat i v zahradě. Vrby (Salix) jsou v naší přírodě charakteristickými dřevinami, které utvářejí naši krajinu.
Vrba zdaleka není jen hlavatý strom, čnící nad rybníčkem, který je v naší mysli propojený s pohodovou českou krajinou. Je to však jenom jedna z mnoha podob vrby. A co mají všechny vrby společného? Jsou to dvoudomé dřeviny s jehnědami velmi jednoduchých kvítků. Pro včely mají přichystán pyl i nektar, i když některé z vrb se nechávají opylovat větrem. Botanici zatím napočítali přes čtyři stovky druhů, o křížencích nemluvě.
V Bradavicích roste proslulá vrba mlátička, vy si zase můžete pořídit vrbu plazivku. To ale neznamená, že bychom je museli úzkostlivě chránit před sluncem - vždyť i za polárním kruhem léto přináší teploty blížící se ke třicítce. Jen je dobré poskytnout jim přes poledne pohyblivý stín. A pozor: jejich kořeny musí dosáhnout do patřičně vlhké půdy.
Druhy vrb a jejich charakteristika
Najdeme zde 25 původních druhů, z nichž jsou všechny plně mrazuvzdorné a téměř všechny mají jedno společné - lásku k vodě. A to především s výjimkou druhů horských. Kromě horských druhů vrbám též vyhovuje rovinatější krajina. Vrby mohou být plazivé, keřovité, ale i 20 metrů vysoké stromy, na jaře jsou obalené krásnými kočičkami, vzrůstem mohou být úzké i rozložité. A nebo právě Ladovské, tak trochu připomínající vrbu z Harryho Pottera, která byla schopna každého svými větvemi utlouct.
Vrba košíkářská je mohutný keř se vzpřímenými výhony až osm metrů dlouhými. Vrba jíva má jak keřovou, tak stromovou podobu. Vrba jíva má jak keřovou, tak stromovou podobu. Poradí i si na sušších stanovištích. Vrba jíva (Salix caprea) je známa pro své oblíbené „velikonoční kočičky“, které si pravidelně trháme do vázy. Její keřová forma se rozrůstá do šířky, stromová do výšky až 12 metrů. Je světlomilná a značně odolná, snese dokonce i sušší stanoviště, naopak špatně snáší dočasné zamokření.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Stejně mohutná je vrba bílá, u nás nejznámější ve své smuteční šlechtěné podobě s převislými větvemi. Nad hladinou rybníků či potoků se často sklání majestátní smuteční bílá vrba (Salix alba ‘Tristis’), která dostala druhové jméno od světlého zbarvení listů a označení vyšlechtěné variety podle převislých větví. Do zahrad bychom ji měli sázet časně z jara. Necháme-li strom bez zásahů, doroste až do 15metrové výšky a koruna bude rozložitá. Pokud chcete tuto vrbu v zahradě, volte prostorné místo, kde požadujete časem dostatek stínu, ale kde je však též dostatek vody. Rychlost růstu této vrby je na vhodném stanovišti neskutečná.
Velmi efektní je vrba zlatá (Salix erytroflexuosa) s výškou kmínku okolo 2 metrů a kompaktní korunou tvořenou pokroucenými zlatorůžovými svěšenými větvemi. Vrba zlatá (Salix erytroflexuosa) patří neodmyslitelně k zahradním jezírkům, výšky dosahuje okolo 2 metry a nabízí kompaktní korunu, která je tvořena pokroucenými, zlatorůžovými a svěšenými větvemi. Kompaktní a velmi dekorativní je například vrba zlatá s výškou kmínku okolo dvou metrů s korunou pokroucené zlatorůžových větví visících k zemi a olistěných zlatozelenými lístky.
Výrazné zbarvení výhonů je charakteristické rovněž pro vrbu nachovou (Salix purpurea). Na rozdíl od vrby jívy vyžaduje vlhkou půdu stejně jako vrba zlatá. Vrba nachová (Salix purpurea) je též charakteristická výrazným zbarvením výhonů, jde o středně velký keř tvořící metlovitou korunu. Prodává se i její zakrslá forma. Zakrslý kultivar Gracilis vrby nachové je oblíbeným asi půl metru vysokým keříkem do skalek.
Vrba pokroucená (Salix erythroflexuosa) má dekorativní, rozcuchanou korunu a žluté výhony. Jako jedna z mála vrb dobře snáší sucho, vystačí si s běžnou zahradní zeminou. Vzhledem k rychlým přírůstkům vyžaduje pravidelný sestřih.
Z nepůvodních druhů se těší velké oblibě japonská vrba (Salix integra ‘Hakuro Nishiki’). Její bílé a narůžovělé listy jsou na jaře v zahradách doslova nepřehlédnutelné. Korunu ze vzpřímených větví lze dobře tvarovat. Japonská vrba (Salix integra ‘Hakuro Nishiki’) patří mezi nepůvodní druhy. Její bílé a narůžovělé listy jsou na jaře v zahradách doslova nepřehlédnutelné. Korunu této vrby lze výborně tvarovat, ovšem mrazuvzdorná je pouze v roubované podobě, na svých kořenech vymrzá. Oblíbená je také vrba japonská, jejíž korunu vzpřímených větví řezem postupně zahustíte a můžete vytvarovat do kuželu i koule.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Plazivé vrby patří mezi nejmenší druhy vrb, rostou oproti jiným pomalu a potřebují vlhkou půdu, kterou si však zajistí svou půdokryvností. Plazivé vrby jsou chladnomilné, proto vyžadují za parného léta stín. Mezi plazivé druhy vrb patří vrba síťnatá, alpská, plstnatá a mateřídouškovitá (dříve bývala obvyklá na skalkách).
Středně velké vrby jsou především keřovité. V zahradě tvoří zajímavé tvary, patří mezi ně například vrba Smithova, vrba nachová a vrba japonská. Pokud navíc pravidelně tvarujeme řezem vysoké druhy vrb, udržíme si je též v keřovité podobě. Především převislé druhy pak vypadají nádherně.
Velké vrby vyžadují bez pravidelného řezu velkou zahradu a vydatný zdroj vody. Nabídnou solitérní vzhled a přirozeně ladí k vodním plochám, pokud tedy máte doma například luxus velkého koupacího jezírka.
Pěstování vrb
Vrby jsou na jaře prvními z kvetoucích dřevin a také symbolem Velikonoc. Pomlázka z vrbového proutí je prostě nepostradatelná, stejně jako košíky. Vrby přitom zdobí místa, kde jsou vysazené, po celý rok. Kvůli schopnosti tahat vodu i z hloubky není vhodné vysazovat vrby například poblíž studny. Za většího sucha by nás zbavovaly i té zbylé vody, co ve studni ještě je. V suchých oblastech pak většina vrb naopak uschne, neplatí to však pro všechny druhy.
Za nepříznivých podmínek pomůže vrbě mykorhiza, čili houby. Mykorhiza doslova zachrání vrbu v těžkých dobách a to dokonce dvěma způsoby. U prvního jde o to, že houba tvoří okolo kořene hyfový plášť a neproniká až do kořene, u druhého houbová vlákna do kořene pronikají.
Čtěte také: Výběr stínící tkaniny
Vrbám se daří v hlubokých, vlhkých, ale dobře propustných - nejlépe písčitých půdách - neutrální nebo mírně kyselé reakce. Vápnitou zem nesnášejí. Většinou dobře snášejí zimu, konkrétně vrba jíva je plně mrazuvzdorná. Vrba se množí vegetativně.
V podmínkách menší zahrady je třeba rychle rostoucí vrby udržovat řezem, u keřů pak i odstraňováním postranních výhonů, vyrážejících od kořenů.
Léčivé účinky vrby
Vrby jsou v přírodě navíc doslova zázrakem. Věděli jste, že odvar z kůry vrb má nejen léčivé účinky (používá se proti revmatismu, při neuralgiích a ke snížení teploty při nachlazení), ale také dal přírodní salicin obsažený v kůře vrb vzniknout známému léku jménem Acylpyrin? Na rozdíl od něj však vrbová kůra nedráždí žaludek a nemá žádné vedlejší účinky.
Vrby a včely
Vrby jsou také významným medonosným rostlinným druhem. Včely i včelaři vrby prostě milují. Jejich stinnou stránkou je naopak silně alergenní pyl a chmýří z květů.
Druhy vrb rostoucí v České republice
V České republice jsou známé tyto druhy: vrba bílá, babylónská, křehká, Matsudova, pětimužná, trojmužná, trojmužná pravá, trojmužná různobarvá, ušatá, slezská, bledá (patrně již vyhynulá), černající, dvoubarvá, hrotolistá, jíva, košíkářská, laponská, laponská pravá, laponská krkonošská, lýkovcová, nachová, plazivá, popelavá, rozmarýnolistá, šedá, špičatolistá, ušatá, velkolistá a náhrobní (smuteční). Vrba smuteční dokonce roste na našem území v 35 hybridech.
Tabulka: Druhy vrb a jejich využití
| Druh vrby | Charakteristika | Využití |
|---|---|---|
| Vrba bílá | Vysoký strom, stříbrné listy | Okrasná, větrolamy |
| Vrba jíva | Keřovitá forma, "kočičky" | Okrasná, parky |
| Vrba zlatá | Kompaktní koruna, pokroucené větve | Okrasná, jezírka |
| Vrba nachová | Středně velký keř, metlovitá koruna | Okrasná, zahrady |
| Vrba pokroucená | Dekorativní koruna, žluté výhony | Okrasná, zahrady |
| Vrba japonská | Bílé a narůžovělé listy | Okrasná, zahrady |
Vrby ve světě
Vrby rostou téměř po celém světě, největší rozšíření však mají v mírném až subarktickém pásmu Evropy (cca 65 druhů), Severní Ameriky (cca 100 druhů), v Rusku (cca 120 druhů) a v Číně (cca 270 druhů). Vyskytují se pak také v Japonsku, Střední a Jižní Americe, Africe a na Středním východě. Nenajdeme je pouze v Austrálii, na Novém Zélandě, v Oceánii, jihovýchodní Asii, západní Africe a východní Brazílii. Vrby zřejmě pocházejí z hor východní Asie, ale s jistotou se to neví.
tags: #pozemek #zkroucená #vrba