Hlavním účelem plotu je rozhrada pozemků, a tedy také zamezování sousedských sporů o hranice pozemků. Někdy bohužel ale vzniká konflikt právě kvůli plotu. Jak je to s plotem mezi sousedy? Komu patří plot mezi sousedy? Kdo ho platí? Co říká občanský zákoník o plotu mezi pozemky? Rozhrada určuje, kde pozemek končí a kde začíná. Je to tedy ohraničení pozemku např.
Vlastnictví a údržba plotu
Někdy ale plot stojí dlouhá léta a ani jeden ze sousedů již neví, kdo je tedy jeho vlastníkem. Pokud tuto informaci nelze zjistit a sousedé se nedokáží domluvit, pak plot patří oběma a péče o něj je společná. Veškeré opravy a údržbu tedy zajišťují společnými silami a prostředky. Soused po vás může chtít zřízení plotu nebo obnovení rozhrady v případě, že hrozí při rozpadu plotu z nedostatku oplocení škoda.
Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.
Ať už je plot váš či společný, je vhodné jeho podobu a výšku konzultovat s vašimi sousedy. Ať už plot plánujete stavět sami, nebo společně se sousedem, neváhejte se na nás obrátit. Poradíme vám s veškerým potřebným materiálem pro stavbu vašeho plotu.
U umístění staveb od plotu
Plánujete stavbu plotu a zároveň řešíte, co všechno na svém pozemku umístit a kam? Pokud ano, určitě vás zajímá, jak daleko od plotu mohou být různé stavby a objekty, jako je dům, garáž, pergola, bazén nebo třeba kompost. Než se pustíme do konkrétních vzdáleností, je důležité si uvědomit, že tyto otázky upravuje český stavební zákon a místní územní plánování.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
V mnoha případech platí obecná pravidla, ale zároveň mohou existovat výjimky nebo přísnější omezení podle konkrétní obce. Rodinný dům musí být podle stavebního zákona umístěn minimálně 2 metry od hranice pozemku. Pokud chcete dům umístit blíže, je nutné získat souhlas souseda i stavebního úřadu. Podobně jako u rodinného domu platí, že garáž nebo dílna by měly být umístěny minimálně 2 metry od plotu.
U drobných staveb, jako je pergola nebo altán, záleží na jejich velikosti. Pro bazény neexistuje jednotné pravidlo, ale obvykle je doporučováno, aby byly umístěny minimálně 2 metry od hranice pozemku. To zajistí dostatečný prostor pro údržbu a minimalizuje riziko sporů se sousedy. Kompost by měl být umístěn alespoň 1 metr od plotu, aby nezapáchal sousedům.
U septiků a jímek platí přísnější pravidla a vzdálenost se může lišit podle místních vyhlášek, často se ale jedná o minimálně 2 metry od hranice pozemku. Podle občanského zákoníku by vysoké stromy (vysoké více než 3 m) měly být vysazeny minimálně 3 m od hranice pozemku, zatímco menší stromy a keře mohou být blíže, obvykle minimálně 1,5 m.
Stavba plotu a sousedské vztahy
A co samotný plot? Pokud stavíte plot na hranici pozemku, měli byste v rámci udržení dobrých vztahů jeho podobu a umístění konzultovat se sousedem. Plot by neměl bránit ve výhledu, stínit nebo jinak narušovat sousední pozemek. Pokud se se sousedem neshodnete, bude rozhodující stanovisko stavebního úřadu.
Konzultujte své plány: Je lepší jednat se sousedy předem a informovat je o svých záměrech. Myslete na budoucnost: I když je nyní sousedství v dobrých vztazích, mohou se časem změnit.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Přestavek a vydržení
Stavíte na pozemku, který znáte jako své vlastní boty nebo váš dům již pamatuje nejednoho prezidenta? Přesto se může stát, že soused s katastrální mapou v ruce namítá, že část vašeho domu nebo jiné stavby zasahuje na jeho pozemek. V lepším případě můžete čelit požadavkům na peněžitou náhradu, v horším případě bude soused požadovat odstranění předmětné části stavby. Občanský zákoník v ustanovení § 1087 předkládá institut přestavku.
Pojem přestavku se týká situace, kdy stavba trvalého charakteru, která byla postavena na vlastním pozemku, zasahuje svou malou částí na přilehlý cizí pozemek. Občanský zákoník tuto situaci řeší tak, že tato malá část cizího pozemku zabraná stavbou přechází do vlastnictví majitele této stavby (zřizovatele stavby). Vlastník sousedního pozemku je za svou ztrátu náležitě kompenzován ve výši odpovídající obvyklé ceně pozbyté části pozemku. Obvyklá cena je taková, která by byla v obvyklém obchodním styku dosažena při prodeji stejné či obdobné části pozemku.
Široké veřejnosti známějším institutem je vydržení vlastnického práva. Vydržením se rozumí nabytí vlastnického práva jeho faktickým dlouhodobým držením, tedy situace, kdy má vlastník na části cizího pozemku postavenou stavbu po určitou dostatečně dlouhou dobu. Avšak ani zde není získání vlastnického práva automatické a vyžaduje splnění několika podmínek. Vydržení řádné vyžaduje splnění čtyř předpokladů. Držba musí být řádná, poctivá, pravá a musí trvat po dobu 10 let.
Pro vlastníka stavby bude v případě, že splnil podmínku vydržecí doby a též další předpoklady řádného či mimořádného vydržení, tedy poctivost, pravost a u řádného vydržení i řádnost držby, výhodnější volbou vydržení, a to díky absenci povinnosti hradit sousedovi kompenzaci za pozbytí vlastnického práva ve výši ceny obvyklé.
V případě, že vlastník stavby kritérium vydržecí doby nesplňuje, může využít institut přestavku. Nevýhodou přestavku je ale nejen povinná finanční kompenzace původního vlastníka, ale též plošné omezení přestavku, o kterém se zmiňujeme výše. Nutným předpokladem pro úspěšné uplatnění přestavku je opět dobrá víra zřizovatele (vlastníka) stavby.
Čtěte také: Výběr stínící tkaniny
Plot bez stavebního povolení
Podle ust. § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona účinného od 1. 1. 2018 nevyžadují žádné rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše.
Podmínkou tohoto volného režimu kromě výšky do 2 m je, že oplocení nesmí hraničit s veřejně přístupnou pozemní komunikací ve smyslu zákona o pozemních komunikacích ani s veřejným prostranstvím dle ust. § 34 zákona o obcích, což jsou náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Co dělat, když sousedova zahrada zasahuje na váš pozemek
Při zaměřování pozemků se může stát, že se přijde na to, že pozemek vašeho souseda zasahuje do vašeho pozemku. Co ale v této situaci dělat? Prvním krokem v této situaci je jistě seznámení souseda s danou skutečností. Informujte jej o vašich zjištěních a navrhněte možná řešení případně dohodu. V ideálním případě lze tuto situaci vyřešit opětovným zaměřením pozemků a úpravou katastrálních map.
Pokud část sousedova pozemku využíváte a chtěli byste si ji ponechat, můžete se pokusit se sousedem dohodnout na darovací smlouvě případně záměně či vydržení. Avšak pokud se umíte se sousedem dohodnout, ideálním řešením je darování, při kterém budete potřebovat darovací smlouvu a geometrický plán, kterým se tato část pozemku zaměří a oddělí a následně ji můžete nabýt.
V případě, že jde o opak - a tedy soused využívá část vašeho pozemku ke svým účelům, i v tomto případě je prvním krokem snaha o dohodu - a tedy opětovné zaměření a vytyčení pozemků a jejich úprava v katastrálních mapách.
Můžete také využít služeb mediátora a možnosti mimosoudní dohody, jejíž proces je obvykle rychlejší a méně finančně nákladný, než soudní spor. Pokud se ani po mediačním řízení se sousedem nebudete umět dohodnout, existuje i „hraniční“ možnost řešení této situace, a to soudní formou.
Co když sousedova stavba přesahuje na můj pozemek?
Postup závisí na tom, jestli je stavba jen neoprávněná (na cizím pozemku) nebo i nepovolená. Obecně platí, že stavět lze pouze na pozemcích uvedených ve stavebním povolení, k nimž má stavebník právo. Pokud stavebník porušil stavební povolení (nebo žádné neměl), měl by stavební úřad zahájit řízení o jejím odstranění.
Pokud ale na Vašem pozemku stojí (přesahuje na něj) dříve povolená (případně i zkolaudovaná) stavba a uplynuly lhůty k přezkoumání povolení stavebního úřadu, je stavba sice neoprávněná, její odstranění však nemůže nařídit stavební úřad, ale jen soud na základě Vaší žaloby.
Podle nového občanského zákoníku připadají stavby zřízené po 1. lednu 2014 na cizím pozemku vlastníkovi pozemku. Pokud ji stavebník zřídil v dobré víře, nahradí mu vlastník pozemku účelně vynaložené náklady. Pokud stavba přesahuje na cizí pozemek pouze malou částí, jde o tzv. přístavek a daná část pozemku se stává vlastnictvím stavebníka, pokud stavěl v dobré víře.
tags: #plot #na #cizim #pozemku #právo