Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu z roku 2011. Jedná se o velmi významný a pozitivní krok v oblasti normotvorby, který reflektuje současný technický stav v této oblasti. V rámci řešitelských skupin byly vytvořeny jednotlivé části, které prošly ohněm připomínek a přinášejí logické rozdělení problematiky navrhování střech.
Rozdělení normy a základní ustanovení
Norma ČSN 73 1901 má nyní tři části, které pokrývají specifické potřeby různých typů střešních konstrukcí:
- Část 1: Základní ustanovení
- Část 2: Střechy se skládanou krytinou
- Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi
První část obsahuje základní informace pro projektanty, přesnou terminologii vrstev střechy a dalších pojmů. V terminologii normy byly definice zcela přepracovány a z definic vypadlo druhové přídavné jméno „vodotěsnicí“, které mohlo uživatele předchozí verze mást. Součástí normy zůstává rozdělení střech podle sklonu:
| Typ střechy | Sklon |
|---|---|
| Plochá střecha | do 5° |
| Šikmá střecha | 5° až 45° |
| Strmá střecha | nad 45° |
Střechy se skládanou krytinou
Část 2 je klíčová pro pálené střešní tašky a další skládané krytiny. Zásadní je definice tzv. bezpečného sklonu, který stanovuje těsnost krytiny vůči volně dopadajícímu dešti. Skončilo tak jedenáctileté období bez normou stanovených bezpečných sklonů v ČR. Hodnoty jsou udány v Příloze A tabulkou A1 pro vybrané skládané krytiny. Zásadní změna nastala i ve stanovení větracích průřezů pro odvětrání, kdy v Příloze B nalezneme tabulky pro předběžný návrh vzduchových větraných vrstev v závislosti na difúzním odporu krytiny.
Střechy s povlakovými hydroizolacemi
Třetí část normy řeší specifika střech s povlakovými hydroizolacemi. Významnou změnou je, že norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Norma také umožňuje pokládat povlakové hydroizolace na šikmé střechy, což je možnost, která je nyní součástí normových podkladů. V rámci revize přibyla příloha A, která obsahuje vodítko pro návrh hydroizolačního systému v závislosti na návrhovém namáhání vodou a požadavku na ochranu objektu (zvýšená ochrana je žádoucí u muzeí, galerií či nemocnic).
Čtěte také: Vlastnosti asfaltových pásů
Životnost a údržba střešního pláště
Nezanedbatelnou součástí normy je rozhodování o životnosti materiálů. Zanedbání pravidelné údržby střechy způsobuje rychlejší stárnutí hydroizolace a klempířských prvků. Poruchy často vznikají z následujících důvodů:
- Zanedbání čištění žlabů, vtoků i střešních ploch od nečistot, které zpomalují odtok vody.
- Nedostatečné natavení asfaltových pásů nebo špatné spojení přesahů.
- Chybné výškové osazení střešního vtoku, kdy se v okolí tvoří kaluže.
- Nedostatečné slepení přesahů parozábrany, což vede k pronikání vodní páry do střešního pláště.
- Podcenění sání větru při mechanickém kotvení hydroizolací.
Správný návrh skladby střešního pláště je vždy závislý na definovaných okolních podmínkách. Navržené řešení střechy včetně konstrukčních detailů a návaznosti vrstev musí být proveditelné, v průběhu provádění kontrolovatelné, opravitelné a musí umožňovat běžnou údržbu.
Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech
Čtěte také: Správná skladba pojistné hydroizolace ploché střechy
tags: #ploche #strechy #csn #informace