Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené a hodí se pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Umožňují plné využití plochy posledního podlaží, například pro terasy nebo zahrady. Současné stavění se bez plochých střech neobejde, a to i u bytových a rodinných domů, kde otevírají možnosti hmotového a tvarového uspořádání.
Plochá střecha je typ střešní konstrukce, u níž je sklon nižší než 5 °. Sklon ploché střechy tedy hraje nepochybně důležitou roli. Jestliže by konstrukce byla prakticky rovná, tedy bez alespoň zmíněného minimálního naklonění, při každém dešti by se na střeše držela voda, neměla by šanci odtékat do okapu a mimo objekt. Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky, jako jsou poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy.
Požadavky na spád a normové předpisy
Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 %. Dle platných norem se plochou střechu považuje střecha, která má sklon menší než 5 °, přičemž minimální sklon ploché střechy se doporučuje mít 3 % (při spádu ploché střechy do 3 % je riziko výskytu kaluží na střeše) a v úžlabí pak minimálně 2 %.
V německých předpisech se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %. Plynulému odtoku vody k okapu, do žlabu nebo vtoku nemají bránit žádné překážky.
U rekonstrukcí střech se sklonem vnějšího povrchu do 3 %, kdy jsou přidány další vrstvy střechy, lze považovat za přijatelné kaluže na povrchu povlakové vodotěsnicí vrstvy střechy o hloubce do 10 mm. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Rozdělení střech podle konstrukcí
Základní rozdělení střech je na jednoplášťové a víceplášťové. Dále se používají inverzní střechy (s opačným pořadím vrstev) a kompaktní střechy.
Jednoplášťové střechy
Jednoplášťové střechy jsou dnes nejrozšířenějším typem plochých střech. Neobsahují větranou mezeru a musí mít dobře vyřešenou parozábranu. Jako tepelná izolace plochých jednoplášťových střech se obvykle používají tuhé desky z pěnového polystyrenu (EPS) nebo tuhé desky z minerálních vláken, obvykle čedičových.
Dvouplášťové nebo víceplášťové střechy
Dvouplášťové nebo víceplášťové střechy mají ve skladbě vzduchovou vrstvu, obvykle větranou, která odvádí vodní páru pronikající difuzí z interiéru do vnějšího prostředí. Při splnění důležitých podmínek v ní nedochází ke kondenzaci vodní páry. Tyto skladby střech se hodí nad vlhké prostory, do horských oblastí a také samozřejmě na bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Oproti jednoplášťovým střechám jsou náročnější na provádění. Pro bezvadné fungování střechy by horní plášť měl mít alespoň minimální tepelný odpor, který odpovídá např. dřevěnému bednění nebo silikátové konstrukci.
Materiály a technologie pro tvorbu spádových vrstev
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.
Spádové desky z EPS
Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Problematické může být také natavování dalších vrstev. Mírný problém bývá při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat. Polystyrenové klíny (EPS) s připravenou vrstvou pro natavování izolace jsou velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy, a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Na druhou stranu jsou velmi náročné na přesnost při návrhu, výrobě a manipulaci a i jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci. To vše s sebou nese vyšší finanční náklady. Množství spár může způsobovat změny tvaru a desky mají nízkou pevnost. Jejich izolační funkce je ale velmi dobrá.
Cementové pěny PORIMENT
Cementové pěny jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Pevnost spádové vrstvy je dána v projektu. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik.
Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.
Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.
Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. hráblem. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1. K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.
| Materiál | Výhody | Nevýhody | Doporučený spád | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Lehčený beton | Vysoká pevnost, vhodný pro pojížděné střechy | Vysoká objemová hmotnost (těžší), horší tepelné charakteristiky, složitá manipulace (jeřáb, betonpumpa), nákladné ukládání, obtížné dosáhnout přesného spádování, riziko nerovností | Kolem 5 % | Tloušťka od cca 8 cm. |
| EPS (polystyrenové klíny) | Velmi lehké, dobrá izolační funkce, energeticky výhodnější, předem připravitelné podle tvaru střechy | Nízká pevnost, náročné na přesnost (návrh, výroba, manipulace), složitější transport a pokládka, vyšší finanční náklady, množství spár, problematické natavování dalších vrstev | Lze provést jakýkoliv spád do 15 % | Montáž suchým procesem. Desky se vyrábí od 10 mm, doporučuje se od 20 mm nebo 40 mm. |
| Cementové pěny PORIMENT | Relativně vysoké pevnosti, nízká objemová hmotnost, kompromis mezi EPS a lehčenými betony, nižší náklady na dopravu, jednodušší manipulace (žádný jeřáb), přispívají k tepelnému odporu, pochozí | Mírně nasákavé (nevhodné pro inverzní střechy) | Až do 4 % či 8 % | Možnost přidání polystyrenových perel pro zlepšení izolace. Výroba přímo na stavbě. |
Návrh a realizace spádování
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích: 1. návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky), 2. kompletní kladečský plán (na základě objednávky). Pro návrh spádování je třeba zaslat: půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků, výšky atik, minimální a maximální tloušťku tepelné izolace, minimální požadovaný spád střechy, stávající spád střechy, typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace, typ hydroizolace, typ projektovaného EPS či MW, popis podkladních vrstev a další požadavky (termíny, kontaktní osoby). Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům. Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí.
Při plánování realizace nové střechy (nebo její renovace) je důležité zvážit všechny faktory. Aby vaše střecha sloužila co nejdéle a co nejefektivněji, je nejlepší vše konzultovat s odborníky. Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu.
tags: #plocha #strecha #spady #informace
