Zámek v Litomyšli, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v Čechách a učebnicový příklad italské renesance, vznikl na místě sídla Kostků z Postupic. Když se roku 1567 stali majiteli panství Pernštejnové, Vratislav z Pernštejna, jeden z nejmocnějších šlechticů v království, nechal vystavět zámek v letech 1568-1581 v podobě dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím.
Hodnotná architektura je především dílem v Čechách působícího architekta vlašského původu Giovanniho B. Aostalliho (do roku 1575) a jeho synovce Ulrika Aostalliho. Do novostavby byly pojaty starší objekty v severním křídle, patrně někdejší biskupský palác. Naproti tomu jeho sgrafitová výzdoba byla v průběhu staletí velmi poničena, zejména v souvislosti s četnými požáry, postupně ji proto převrstvily krycí omítky. Nádvoří je tvořeno ze tří stran arkádami, čtvrtá strana je vyzdobena rustikou a chiaroscurem, představujícím především výjevy z antické mytologie. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejlepším ukázkám české renesance.
Historie a architektonický vývoj zámku
Litomyšlský zámek, vystavěný v letech 1568-1581 Vratislavem z Pernštejna, si na rozdíl od sousedních hospodářských budov a zahradních parterů zachoval své původní renesanční tvarosloví i dispozici relativně kompaktně až do dnešních dnů. Zámek v Litomyšli byl zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO a je nejvýznamnější renesanční památkou u nás. Punc výjimečnosti mu dodávají nádherné arkády podle italských předloh.
Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance a to včetně sgrafitové výzdoby fasád a štítů, která je unikátním uměleckým dílem, neboť její motivy se neopakují. Malby ve tvaru psaníček pokrývají všechny zdi zámku. Na zdech se dochovaly i rozměrné figurální scény s výjevy ze života císaře Konstantina, zhotvené stejnou technikou.
Další majitelé zámku, Trauttmansdorfové a Waldstejnové, významně neovlivnili vnější vzhled zámku, ale obohatili interiéry barokními úpravami, štukovou a malířskou výzdobou stěn a stropů z 18. století. Větším úpravám interiéru, s klasicistními geometrickými i krajinnými malbami v patře, provedl v 90. letech 18. století vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer.
Čtěte také: Vše o plastových oknech v Litomyšli
Interiéry a zámecké divadlo
V zámku je v současnosti přístupno 14 interiérů. Prohlídka zámku seznamuje návštěvníky s osudy, zálibami a životním stylem jeho bývalých aristokratických obyvatel. Nejhodnotnějším je pozdně barokní zámecké divadlo s četnými dochovanými dekoracemi, zřízené v 90. letech 18. století. Pýchou zámku je divadlo z 18. století se zachovalými klasickými scénami.
Můžete si prohlédnout kapli, slavnostní salony, velkou jídelnu, kulečníkovou místnost, stejně jako soukromé pokoje a ložnice. V 13 sálech jsou k vidění sbírky empírového nábytku z počátku 19. století a obrazy z 18. století.
Revitalizace zámku Litomyšl
Probíhá rozsáhlá revitalizace zámku v Litomyšli, která zahrnuje několik fází. Výše dotace na tento projekt činí 425 000 000,- Kč vč. DPH.
Část I. - Obnova sgrafitového pláště
Jednou z hlavních částí projektu je obnova sgrafitového pláště zámku. Již v 19. století se o tyto proškrabávané dekorace začal probouzet zájem. Částečného odkrytí se veřejnost dočkala až ve třicátých letech 20. století. Štukatér Antonín Pochobradský však tehdy nepostupoval šetrně - autentických renesančních psaníčkových sgrafit se po jeho zásahu dochovalo jen asi třicet procent. Další restaurování bylo provedeno v padesátých letech Miroslavem Böswartem. Sgrafitové fasády byly odkryty v celém rozsahu, dochované části byly restaurovány a rozsáhle doplňovány. Znovu zbudována byla také tzv. sgrafita na fasádě litomyšlského zámku. Aktuální revitalizace zahrnuje restaurování figurálního sgrafita z 16. století na 2. nádvoří.
Část II. - Obnova klempířských prvků a Panského domu
Součástí revitalizace je obnova klempířských prvků procházejících na fasádách, restaurování kamenných ostění a dveří, oprava a rekonstrukce povrchu lunetové římsy. Realizací této části projektu dojde k odstranění necitlivých zásahů a k zastavení postupné degradace Panského domu č.p., který je v havarijním stavu. Součástí je i oprava opěrné a madlové zdi od nároží s kaplí sv. Metoděje po Panský dům včetně altánu nad baštou.
Čtěte také: více o chytrých fasádách
Informace pro návštěvníky během revitalizace
V průběhu stavební obnovy bude zámek nadále zpřístupněn veřejnosti. Může ale docházet k určitým omezením v přístupu k zámku, či provozu památky jako takové. Prosíme návštěvníky, aby dbali bezpečnostních pokynů a pro aktuální informace o omezeních, souvisejících s procesem obnovy, sledovali webové stránky objektu.
Třebechovický Proboštův betlém
Třebechovický Proboštův betlém je jediným betlémem v České republice prohlášeným za národní kulturní památku. Tento betlém je zcela unikátní z hlediska výtvarného a etnografického, ale i technického. Vyniká také díky kvalitní estetice, která nebyla na rozdíl od většiny ostatních pohyblivých betlémů potlačena právě kvůli pohyblivosti. Betlém obsahuje více než dva tisíce součástí. To zahrnuje 351 figurek, z nichž se přes dvě stě postaviček pohybuje. Celý betlém včetně mechanismu byl vytvořen ze dřeva před více než sto lety.
Čtěte také: Jak vybrat zámek na branku?
tags: #Litomyšl #zámek #bakelit #beton