Ploché střechy jsou v posledních letech u novostaveb velice oblíbené, především u energeticky úsporných domů. Jejich zateplení je mnohem jednodušší než zateplování šikmých střech. I pro konstrukci plochých střech však platí řada pravidel, aby tato konstrukce byla funkční a dlouhodobě spolehlivá.
Definice a doporučené sklony
Dle platných norem se plochá střecha považuje za střechu, která má sklon menší než 5 °. Nicméně sklon u plochých střech je zvykem uvádět v %, kde například 5° = 8,75 %. Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. kaluží.
Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (například dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní). Norma nově předepisuje, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Jde ale o sklon samotné krytiny. Novinka je také v předpisu pro spádování žlabů.
Pro minimální sklon doporučujeme navrhovat střechy od 3°. U střech se sklonem menším jak 3° je riziko vzniku kaluží. Pokud plánujete plochou střechu se sklonem menším jak 3°, ujistěte se, že sklon hydroizolační vrstvy dostatečně zajistí odtok vody. Tento sklon by nikdy neměl být menší než 1 %.
Co se týče louží na ploché střeše, norma ČSN 731901 - Navrhování střech - základní ustanovení připouští tvorbu louží u rekonstruovaných střech se sklonem do 3 %. Hloubka louže přitom nesmí být větší než 10 mm. Louže mohou být pouze lokální, nikoli celá střecha zalitá 10 mm vody. Dále se zde specifikuje, že louže nesmí vzniknout pokládkou nových materiálů, tedy křivě položenou nebo nevyrovnanou tepelnou izolací apod. Norma doporučuje sklon 3 %, ale nevyžaduje jej, pouze doporučuje. Od sklonu 3 % se, podle normy, louže netvoří.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Materiály a hydroizolace
Sklon ploché střechy není jediným oříškem, který je třeba vyřešit. Spolu s odborníky byste si měli rovněž rozmyslet materiály, které při stavbě použijete. Ploché střechy se dělají zejména z asfaltových pásů, v poslední době ale dostávají přednost PVC fólie, jejichž pokládka je přeci jen jednodušší, tudíž i rychlejší.
Asfaltové pásy a plastové fólie by měly mít minimální sklon 3 %. Běžně se však pokládají i na 2 %, což může znamenat problém v budoucnosti, kdy na střeše pak vznikají kaluže a podobné nešvary. Sklon hydroizolační vrstvy u plochých střech by neměl být menší než 1 %.
Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. "rozvodí". Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplýne konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Návrh spádování a projektová dokumentace
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Převod jednotek sklonu
Sklon střechy ve stupních nám udává velikost daného úhlu klesání, kdy 1° vyjadřuje 1/360 celku, který je dán plným obloukem. Pokud máme udaný sklon střechy v procentech, pak při sklonu 1 % činí sklon 1 cm na 1 metr plochy. V oblasti realizace střech se nejčastěji setkáváme s údaji ve stupních, ale v řadě norem se setkáváme s údaji v procentech.
Zde je převodní tabulka pro základní sklony:
| Sklon ve stupních (°) | Sklon v procentech (%) |
|---|---|
| 1° | 1.75 % |
| 2° | 3.49 % |
| 3° | 5.24 % |
| 4° | 6.99 % |
| 5° | 8.75 % |
K výpočtu sklonu střechy v procentech z úhlu ve stupních se používá tangenta úhlu: sklon v % = tan(úhel ve stupních) * 100.
ČSN 73 1901 Navrhování střech - Nové normy
Od listopadu 2020 je účinná trojice norem řady ČSN 73 1901 Navrhování střech, která nahradila předchozí normu se stejným třídicím znakem z roku 2011.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
ČSN 73 1901-1: Základní ustanovení
První část souboru norem týkajících se navrhování střech uvádí základní ustanovení pro všechny typy a sklony střech, bez rozdílu použité střešní krytiny. Platí pro střechy, střešní terasy, balkony, lodžie, přístřešky, markýzy, koruny atik a zdí, římsy a navazující vodorovné konstrukce pod úrovní přilehlého terénu, shora ohraničující podzemní části budovy. Norma obsahuje obecné zásady pro navrhování střech, základní výčet zatížení a namáhání působících na střechy, dále požadavky na vlastnosti střech a zásady pro návrh střech. Dále stanoví doporučený obsah a rozsah projektové dokumentace střech, včetně zásad běžné údržby a užívání střech a dále zásady kontrol.
V terminologii normy z definicí vrstev střechy vypadlo druhové přídavné jméno "vodotěsnicí", které uživatele předchozí verze normy mohlo mást. Definice byly zcela přepracovány. Například střešní krytina je nyní definována jako horní vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí. Skládaná střešní krytina je vrstva střechy plně vystavená vnějšímu prostředí, zajišťuje odvod vody sklonem. Doplňková hydroizolační vrstva je hydroizolační vrstva, která zachycuje a odvádí vodu a polétavý sníh proniklé z výše položené skládané vrstvy.
ČSN 73 1901-2: Střechy se skládanou střešní krytinou
Tato norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech, pokud jejich skladba obsahuje skládanou střešní krytinu, a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Téma Návrh větrání je uvedeno v příloze B v ČSN 73 1901-2.
ČSN 73 1901-3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi
Norma stanoví specifické požadavky pro navrhování střech bez ohledu na jejich sklon, pokud jejich hydroizolační konstrukce obsahuje povlakovou hydroizolaci, a pro navrhování souvisejících konstrukcí. Norma obsahuje specifické zásady pro navrhování střech s povlakovými hydroizolacemi.
Nově je předepsáno, že sklon střechy s povlakovou krytinou by měl být větší než 3 % (oproti dříve zažitým 2 %). Norma pamatuje i na navazující konstrukce a podpůrné konstrukce dalších zařízení umístěných na střeše. Navržené řešení střechy včetně konstrukčních detailů a návaznosti vrstev musí být proveditelné, v průběhu provádění kontrolovatelné, opravitelné a musí umožňovat běžnou údržbu.
Třetí část normy řeší provizorní povlakovou hydroizolaci zajišťující po dobu provádění střechy zachytávání a odvádění vody mimo konstrukce objektu. Pokud tato vrstva slouží v průběhu provádění jako provozní vrstva pro například dopravu a skladování materiálu, lze ji později zabudovat do skladby, například jako pojistná hydroizolační vrstva.
Pojistná hydroizolační vrstva, která se provádí z důvodu ochrany interiéru a vrstev střechy před vodou pronikající hlavní hydroizolační vrstvou v případě její poruchy nebo vady, musí být ve spádu a odvodněna do samostatného odvodňovacího prvku. V rámci tohoto odvodňovacího prvku se doporučuje řešit signalizace přítomnosti vody, tedy poruchy hlavní hydroizolační vrstvy. Potrubí by také mělo být opatřeno zpětnou klapkou, aby v případě ucpání odpadního potrubí nebyla naplněna skladba střechy stoupající vodou. Pojistná hydroizolace se nemá odvodňovat a spádovat ke spodnímu dílu vtoku hlavní hydroizolační vrstvy.
V rámci revize normy přibyla ve třetí části příloha A. Ta obsahuje vodítko pro návrh hydroizolačního systému v závislosti na návrhovém namáhání vodou a na požadavku na ochranu objektu. Například zvýšená ochrana může být požadována u muzea, galerie, archivu, nemocnice apod., tedy tam, kde by při havárii a zatečení vody došlo k nenahraditelným škodám.
Měření sklonu střechy
Pokud si nejste jisti spádem a tedy použitelnými materiály, nemusíte hledat projektovou dokumentaci k domu. Místo toho si do mobilního telefonu stáhněte aplikaci sloužící k měření sklonu. Pak už jen stačí vyklonit se ze střešního výlezu a telefon přiložit na krytinu.
Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka). Naměřené údaje zadejte do vzorečku pro výpočet úhlu v pravoúhlém trojúhelníku (výpočet úhlu střechy). Teď musíte výsledek ještě převést na stupně pomocí goniometrické funkce tan-1. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popřípadě chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popřípadě spočítali průměr.
tags: #plocha #strecha #sklon #norma