Stavba pomocí betonových bloků nabízí možnost jednoduše realizovat větší místnosti, a zároveň zajistit vysokou přesnost celé konstrukce. Díky betonovým stěnám máte zaručené dokonale rovné povrchy. Betonové panely se již vyrábějí s připravenými prostupy pro instalace, což eliminuje potřebu dalšího sekání a vrtání na stavbě. Beton se vyrábí z přírodních materiálů, jako je písek, kamenivo, voda, cement a železo, takže přesně víte, z čeho je váš dům postaven. Díky vynikajícím tepelným vlastnostem v kombinaci s izolací jsou betonové domy energeticky úsporné a ekologické.
V seriálu o betonových základech pro rodinný dům jsme již vybetonovali základové pasy, vyztužili a vylili ztracené bednění, zjistili jak a kam vkládat či nevkládat drenáže, či jak připravit a hutnit podklad pod podkladní betonovou desku. Dnes u podkladního betonu ještě zůstaneme a uvedeme na pravou míru věci okolo vyztužování podkladního betonu. Vkládat výztuž nebo ne? A kam?
Podkladní beton: Důležitá součást základů
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Příprava podkladu pro podkladní beton
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme.
Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem. Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit.
Čtěte také: Rodinný dům z betonu
Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrk pod podkladní beton
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku.
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií.
Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí.
Čtěte také: Co je třeba vědět o rozměrech domu a plotu?
Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Vyztužování podkladního betonu
Před tím, než si řekneme, kde a jak podkladní beton vyztužit, je nutné si uvědomit několik souvislostí, a především způsob namáhání této nenosné konstrukce. Nejedná se o základovou desku, která se navrhuje v podstatně větších tloušťkách, je vyztužena nosnou výztuží dle statického návrhu a lze ji zatěžovat nosnými konstrukcemi kdekoliv.
Častým argumentem stavebníků radilů, sousedů, zedníků a rovněž diskutérů na internetových fórech je, že podkladní desky nevyztužujeme, jelikož v době minulé se toto nedělávalo. Ano nedělávalo se to, jelikož většinou kari sítě nebyly k dostání a zejména se tyto podkladní betony prováděly až po dokončení hrubé stavby. Podkladním betonem se vylévaly jednotlivé místnosti, byly tedy minimálně po místnostech dilatované, byly prováděny v malých tloušťkách 6 cm až 10 cm a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty mají samozřejmě významný vliv na snížení vlivu smršťování betonu a jeho ošetřování, které bylo nepochybně jednodušší.
Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny a nekladla se na ně taková důležitost jako v nynější době. Konec konců zejména hydroizolace někdy nebyla na stavbě vůbec a vše bylo vyřešeno důkladným odvedením vody od objektů - naši předci uměli a chtěli odvádět vodu pryč od svých obydlí, proto je někdy nepochopitelné, že si ji lidé drenáží vědomě přivádějí ke svým objektům.
Tři způsoby, jak provést podkladní beton
V zásadě jsou tři možnosti, jak podkladní beton provést, což také okrajově zmiňuje ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží.
Čtěte také: Výhody a nevýhody litého betonu
- podkladní beton se ukončí u základového pasu.
- podkladní beton se umístí nad základové pasy.
- podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek.
Postup dle bodu a) vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá.
Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže. Železobetonové desky jsou tak nosnými konstrukcemi ve formě stropu, který se opírá o žebra vyztužené základové pasy. S tímto postupem se setkáváme např.
Bod b) navazuje na další článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží. Je nutné si uvědomit, že jsou tyto požadavky na tloušťku a vyztužení podkladního betonu uváděny s ohledem na požadavky pronikání radonu z podloží do obytných a pobytových místností. Vyztužování desky při horním povrchu je tedy z pohledu této normy prováděno z důvodů, aby se nevyskytovaly případné trhliny a praskliny, které by mohly poškodit protiradonovou izolaci. Při návrhu podkladní desky je nutné tento požadavek akceptovat.
V další části článku se budeme zabývat podkladním betonem umístěným nad základové pasy, což je běžný standard u dnešních staveb. Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Stanovením těchto vlivů určíme, kde a jak podkladní desku vyztužit. Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku. Základový pas po obvodu stavby tak bude sedat více než podkladní beton, ve kterém mohou vznikat při horním povrchu tahová napětí. Naopak při poklesu pasu pod vnitřním nosným zdivem vzniká namáhání tahem u spodního okraje, a to vlivem spojitosti podkladní desky.
Toto namáhání zachycuje výztuž u spodního okraje, kterou navrhujeme vždy a v celé ploše. Reálné sednutí pasů je s ohledem na 1.GK velice nízké, většinou do jednoho milimetru, případně jednotek milimetrů. Proto provádíme toto vyztužení pouze v místě styku pasu a desky. Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).
Nyní se dostáváme k vyztužení při spodním povrchu podkladní betonové desky. Toto vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem. Velmi často na těchto jednoduchých stavbách dochází k nerovnoměrnému zhutnění podloží pod budoucí podkladní deskou. Jednak nelze dostatečně hutnit plochu v místech, kde je uložena kanalizace a jednak se míra zhutnění nijak neměří. Proto mnohem častěji, než že by výrazně poklesl základový pas, má tendenci lokálně poklesnout zhutňovaná zemina pod deskou.
V těchto lokálních poklesnutích se deska ocitá ve vzduchu a je tedy namáhána tahovými silami při spodním povrchu. Je nutné tento spodní povrch vyztužit, jelikož tato skutečnost může nastat. Dalším a dle mého názoru výrazným aspektem je, že pokud provádíme standardní podkladní desku tloušťky min 150 mm, ukládají se na její povrch příčky, které vyvozují zatížení a opět to může být v dutých místech, které samozřejmě nevidíme (zesílení základů pod příčkami je uvedeno v kapitole 1). Zde už reálně hrozí praskliny při dolním okraji desky.
Podkladní deska tak může vykazovat lokální průhyby, které mohou mít za následek také praskání zděných příček. Z těchto důvodů vyztužujeme desku v celé ploše při spodním povrchu. Cílem je tedy mít správně založené nosné základové pasy a podkladní desku vyztužit dle doporučení v tabulce č.1. s ohledem na výše popsaná rizika.
Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí. Smršťování je tím větší, čím je okolní prostředí sušší a teplejší a čím je nižší zrnitost kameniva.
Je naprosto nevhodné přilévat do mixu s betonem vodu - tím sice výrazně omezíme následné smršťování, ale také snižujeme jeho pevnost. Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Nejúčinnější je v počáteční fázi mlžení nebo kropení vodou a ochrana před sluncem. Mlžíme a kropíme vždy vodou o teplotě shodné s teplotou betonu. Je proto vhodné mít na stavbě plastovou nádrž s odstátou vodou. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton, jak již bylo psáno výše také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou. Tímto vhodným ošetřováním, nejlépe po dobu jednoho týdne, přesuneme smršťování do doby, kdy se v betonu vyvine vyšší tahová pevnost a nevzniknou tak trhliny a praskliny.
Konečná velikost smrštění je shodná a záleží jen na provádění ošetřování, zdali na konci zrání budou na povrchu trhlinky či nikoliv. Návrh výztuže doporučuji provádět s ohledem na výše popsané souvislosti. Použitý beton pro podkladní desku min C16/20 - XC2. Svislou výztuž ze ztraceného bednění lze zahnout a provázat s horní výztuží v podkladní desce. Vznikne tak tužší spoj mezi deskou a základovým pasem. Při návrhu je nutné zohlednit také nerovnoměrné sedání stavby, druh zeminy mezi základy, smršťování betonu a další proměnné, které mohou návrh ovlivňovat.
Tento článek a v něm uvedená doporučení jsou pouze informativního charakteru a nelze jej považovat jako závazný. Jako poslední věc k podkladní desce zmíním, za jak dlouhou dobu po betonáži je možné ji zatížit. Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži, jak často vidíme u stavebních firem ženoucích se za termínem stavby.
Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše. V betonu dochází stále k vysychání a pokud by se tato konstrukce v celé ploše uzavřela asfaltovými pásy dojde k tzv. Pokud se bude jednat o dřevostavbu, kde je nutné kotvení základových prahů (celých dřevěných stěn) závitovými tyčemi do podkladního betonu, je nutné mít beton dostatečně vyzrálý a v oblasti kotvení také správně vyztužený.
Výhody betonových panelů pro stavbu rodinných domů
- Betonové stěny mohou být tenčí než cihlové při zachování srovnatelných tepelných vlastností. To znamená, že při stejné obvodové ploše získáte větší užitnou plochu uvnitř domu!
- Náklady na výstavbu z betonu jsou srovnatelné s klasickou cihlovou výstavbou. Hlavní výhodou betonové konstrukce je ale rychlost výstavby a větší užitná plocha.
Na základě vašeho projektu připravíme betonové panely v naší vlastní výrobně, včetně prostupů pro odpady, vodu a další rozvody. Kontaktujte nás se svým projektem rodinného domu a my vám připravíme přesnou nabídku na míru pomocí technologie betonových bloků.
Různé typy základů pro rodinné domy
Existuje velké množství typů základů. Různé typy základů se hodí na různé typy půd. Nejste-li si jistí tím, jak správně založit Váš dům, doporučuji Vám obrátit se na nějakého zkušeného stavaře. Rozhodně není dobré tuto fázi stavby podcenit.
Základy na základových pasech
Jak je vidět na obrázku, nejhlubší část tohoto základu je přímo pod nosnými stěnami. Jedná se o založení na základových pasech, na kterých je vystavěna stěna. V našem případě se jedná o dřevostavbu, proto je nejspodnější profil stěny kotven přímo do betonového základu. Tyto kotvy jsou buď zabetonované, nebo se aplikují pomocí chemické kotvy až po ztvrdnutí betonu. Část betonového základu tvoří i podkladní vrstvu pro skladbu podlahy v interiéru budovy.
Beton pod stěnami sahá až pod nezámrznou hloubku, takže nehrozí žádný pohyb základu kvůli zmrzlé vodě v jeho okolí.
Základy ze ztraceného bednění
Tento základ je obdobný ostatním betonovým základům. Je jednodušší v tom, že využívá ztraceného bednění z papíru nebo z plastu. Do zakopané formy nalijeme beton, a tak vytvoříme základ. Takovouto formu již necháme v základech. Lze koupit specializované základové formy z tvrdého papíru nebo můžeme použít například silnou kanalizační trubku. Pro zpevnění celé konstrukce můžeme použít i výztuž tak, jak je znázorněno na obrázku.
Formu obsypeme, udusáme, zalijeme betonem a vycentrujeme kování. Základy ze ztraceného bednění znázorněné na obrázku jsou velice populárním řešením založení rodinného domu. Do připraveného hrubého výkopu se zemnícím páskem nalijeme prostý beton a srovnáme ho do roviny. Tím získáme rovný základ, na který budeme umísťovat bloky ztraceného bednění. Ty je důležité před zabetonováním doplnit o výztuž, která základ zpevní a propojí ho s vyrovnávací deskou s karisítí.
Na takto připravenou základovou konstrukci lze navařit asfaltovou hydroizolaci nejlépe ve dvou vrstvách. K rovnému povrchu ztraceného bednění se také ideálně přikládá soklový polystyren. Po instalaci drenáže a jiných doplňků základy zasypeme a zhutníme.
Betonová deska
U menších domů a dřevostaveb můžeme zvolit betonovou desku, která je ve všech místech stejně silná. Nejdříve vytyčíme místo pro desku, následně smontujeme bednění a promyslíme si další fáze stavby. Při betonování musíme desku průběžně hladit tak, abychom docílili co nejrovnějšího povrchu. Na ten pak umístíme asfaltovou hydroizolaci tak, abychom zabránili pronikání vlhkosti z půdy.
Do měkkého betonu můžeme umístit kotvy ke kterým napojíme budoucí stěny. Zkonstruujeme bednění tak, aby bylo důkladně zajištěno proti vyvrácení. Jako bednění může posloužit okraj vykopané jámy. U svažitého pozemku se vyplatí zkonstruovat bednění z desek. Na vyzrálou betonovou desku můžeme začít stavět další nosné konstrukce chatky.
Zděné základy
Máme-li k dispozici cihly či kameny, ze kterých se dá zdít, můžeme naší stavbu založit na zděných základech. Nejdříve odstraníme ornou půdu a podkladní lůžko vysypeme štěrkem. Následně povrch zarovnáme maltou a umístíme hydroizolaci z asfaltového pásu, aby nepronikala do základu vlhkost. Následně již můžeme začít zdít pomocí zdícího materiálu a malty.
Vyzděný základ je vhodné srovnat maltou do roviny a umístit znovu kus asfaltové hydroizolace. Obnažíme zem cca. 4″/ 100mm do hloubky a udusáme. Na takto upravené podloží nám již nic nebrání vyzdít cihelný základ. Máme-li k dispozici vhodné kameny, lze použít je.
Základy na kamenných pilířích
Jedná se o velice jednoduchý typ založení. Jeho výhodou je to, že nepotřebujeme žádné prefabrikované výrobky, vystačíme si s tím, co najdeme v lese. Do vyhloubené jámy umístíme podkladní vrstvu z kamenů a následně základový dřevěný piliř, který natřeme asfaltovou hydroizolací, která výrazně zpomalí degradaci dřeva. Sloupek srovnáme do požadované pozice a zalijeme betonem.
Na takto připravené základy mohou přijít další etapy stavby. Nevýhodou tohoto typu základu je, že přecejen hrozí degradace zabetonovaného dřeva. Může začít hnít a postupně se rozpadat. Záleží však na míře vlhkosti a také na kvalitě dřeva.
Základy na zemních vrutech
Založení na zemních vrutech jsme popisovali již například v tomto článku. Jsou různé velikosti zemních vrutů. Od těch nejmenších, které se dají použít třeba k založení terasy až k těm velikým, na kterých můžeme založit rodinný dům. Před nákupem zemních vrutů je nutné si vyzkoušet, zda je rostlý terén na vašem pozemku k použití zemních vrutů vhodný.
Čím kamenitější a skalnatější je zemina, tím hůře se zemní vruty instalují. Výhodou zemních vrutů je rychlost jejich montáže. Zemní vruty koupíte ve většině obchodů se stavebním materiálem. Jedná se o méně pracný typ základu než například betonové patky, ale je jistě dražší. Svědomitě vytyčíme polohu budoucího základu.
Základy na betonových patkách
Jedná se o klasické řešení založení teras nebo malých dětských domečků, či altánů. Betonové prefabrikáty lze koupit v různých velikostech. Před jejich uložením je vhodné odstranit měkkou zeminu a vysypat ji štěrkem. Stejně jako u ostatních druhů základů je důležité precizně srovnat všechny patky do jedné roviny. Můžeme vykopat část zeminy a prohlubeň zasypat štěrkem.
Založení na betonových patkách patří k základním způsobům založení stavby. Čím hlubší je základ, tím je spolehlivější. Na obrázcích je znázorněn postup, jak docílit vizuálně uspokojivého výsledku. Nejdříve vykopeme základ, následně umístíme bednění. Do vylitého základu umístíme tesařskou kotvu, ke které připojíme budoucí nosný podlahový rošt. Konstrukci bednění můžeme odstranit a okolí patky vysypat štěrkem.
Mobilní betonové domy na zakázku
Mezi mobilními domy jsou stavby z betonových modulů specifické tím, že stavební místo musí být přístupné pro příjezd těžké techniky a jeřábu. Jestliže tento prostor nemáte, bude třeba zvolit některý z jiných typů montovaných domů, mezi nimiž převládají dřevěné domky. Kromě celoročního bydlení jsou betonové moduly vhodné ke stavbě kanceláří, prodejen a dalších provozů. Domy lze v případě potřeby přemístit jinam.
tags: #rodinny #dum #z #betonovych #panelu #navod