Podlahové topení je velmi oblíbený způsob vytápění v nových, ale i rekonstruovaných rodinných domech. Využívá se zejména pro své komfortní a ekonomické vlastnosti.
Typy podlahového vytápění
Podlahové vytápění se vyrábí ve dvou provedeních, a to elektrickém a teplovodním. V podlaze jsou instalovány buď trubky, nebo elektrické topné kabely (rohože, fólie).
- Elektrické podlahové topení: U elektrického topení do podlahy se využívá vyhřívání pomocí kabelů, rohoží nebo fólií. Instalace je jednoduchá - topné kabely se fixují plastovými příchytkami přímo na tepelnou izolaci. Používají se jednožilové nebo dvoužilové topné kabely s výkonem 10 W/m a vyšší mechanickou odolností. Při instalaci topných prvků přímo na standardní podlahový polystyren dodržujte maximální topný výkon 100 W/m2. Při použití teplotně odolného extrudovaného polystyrenu je možné měrný výkon zvýšit.
- Teplovodní podlahové topení: U teplovodního podlahového topení ohřívá podlahovou krytinu voda, která proudí v trubkách, ve speciálních tepelných hadech pod podlahou.
V případě přímotopného vytápění jsou trubky nebo topné kabely umístěny těsně pod nášlapnou vrstvou. Nejdůležitější je zajistit co nejlepší přenos tepla z trubek nebo elektrických topných kabelů do vytápěné místnosti.
Proč uložit podlahové vytápění do betonu?
Výhodou uložení do betonu jsou vlastnosti tohoto materiálu. Beton má vysokou tepelnou vodivost a dokáže obklopit důkladně tepelné hady, rohože nebo fólie. Díky tomu jsou teplotní ztráty minimální.
Jaký beton se hodí na podlahové topení?
Na podlahové vytápění se používají tři druhy betonu:
Čtěte také: Jak na montáž plastových dílců pod plot?
Na vrchní beton lze použít litý betonový potěr nebo zavlhlou betonovou směs. Vždy platí, že směs musí být "jemná" bez hrubého kameniva, které vytváří nežádoucí vzduchové dutiny u topného kabelu a může poškodit izolaci topného kabelu. Beton musí obsahovat zušlechťovací přísady (např. plastifikátor K376), které zajistí obtečení kabelu při nižším obsahu záměsové vody, zamezí výskyt smršťovacích trhlin a vyplavování cementu na povrch. Užitečné je přidání polypropylenových vláken nebo sklovláknitých výztuh, které zvyšují pevnost a omezují vznik prasklin.
Druhy betonu a jejich vlastnosti
| Typ betonu | Vlastnosti a použití |
|---|---|
| Litý beton | Je nutné si ho koupit přímo v betonárně, ale dá se položit nejrychleji ze všech typů. |
| Litý anhydritový potěr | Vyznačuje se levnější cenou oproti litému betonu a celkově zajistí nižší vrstvu. |
| Beton ze zavlhlé směsi | Je to nejlevnější varianta betonu. Nedosahuje tak vysoké pevnosti jako výše uvedené typy betonu, ale pro rodinné domy je pevnost dostačující. Pokládka musí probíhat ve více krocích. |
Jaká má být výška betonu na podlahové topení?
Z hlediska pokládky betonu na podlahové vytápění budete potřebovat minimálně tloušťku betonu 35 mm. Lze použít i tlustší vrstva, ale tenčí se už z hlediska pevnosti nedoporučuje. Vrstva (tloušťka) betonu se volí dle plánovaného zatížení a třídy betonu. Pro určení tloušťky vrstvy betonu je vždy rozhodující návrh projektanta, který zohlední účel použití a související požadovanou únosnost. Podle typu vytápění jsou různé výšky betonové vrstvy a doba prohřátí betonu. Výška vrstvy betonu závisí na tom, jaký typ vytápění chceme používat.
Podlaha pro podlahové vytápění může mít různou výšku betonu podle toho, zda se má vytápět způsobem akumulačním, poloakumulačním, nebo přímotopným.
Nejčastější chyby ukládání podlahového vytápění do betonu
Při pokládce betonu na podlahové vytápění si dejte záležet na každém detailu a neopakujte chyby, které se často vyskytují. V případě problému to může totiž znamenat, že budete muset podlahu kompletně rozbourat a začít znovu.
- Beton není dostatečně ztvrdlý: Aby byla betonová podlaha dostatečně tvrdá, musí se počkat minimálně 4 - 6 týdnů. Stejně tak musí být beton i vyschlý.
- Okamžité nastavení vytápění na plný výkon: Teplota vytápění v podlaze se musí postupně zvyšovat. Nejprve nastavit topení na teplotu v místnosti a následně každý den teplotu o 2 stupně Celsia zvýšit. Teplota se zvyšuje do 28 stupňů Celsia. Ta musí být konstantně udržovaná 2 - 3 dny. Prodleva vytápění představuje dobu, než se vrstva betonu prohřeje po celé ploše podlahy, teplo projde přes nášlapnou vrstvu a začne ohřívat okolní stěny a předměty a následně vzduch v místnosti.
Při betonování je třeba konzistencí betonu zajistit dokonalé obtečení a zalití topných prvků bez bublin a nedokonalostí, což je nezbytným předpokladem pro rovnoměrný odvod tepla z topných kabelů, a tím zajištění plánované životnosti mnoha desítek let.
Čtěte také: Výhody a nevýhody plastových tyček na plot
Nášlapná vrstva podlahového vytápění
Nejvyšší vrstva ve skladbě podlahy se nazývá nášlapná vrstva, protože se po ní chodí. Možností, po jaké vrstvě se bude chodit, je několik. Pro všechny použité materiály však platí jedna zásada - teplo z podlahy musí projít přes nášlapnou vrstvu v co největším množství. Nášlapná vrstva tedy nemůže být tvořena vysokým nebo hustým kobercem, přes který by prošlo jen málo tepla. Teplota na povrchu podlahy by z hygienických důvodů neměla v běžných obytných prostorech překročit 29 °C (v koupelnách, u bazénů atd. může být teplota vyšší, stejně tak v okrajových zónách). Materiál, z něhož je vyrobena nášlapná vrstva, má mít co největší součinitel prostupu tepla, respektive co nejmenší tepelný odpor. Počítá se s tím již při projektování podlahového vytápění, kdy se uvažuje s tepelným odporem nášlapné vrstvy maximálně 0,15 m2 K/W. Před nákupem materiálu pro nášlapnou vrstvu je třeba znát součinitel prostupu tepla nebo tepelný odpor (reciproční hodnota).
Možnosti nášlapných vrstev
- Dřevěné podlahy: Velmi vzhledné podlahy je možné vytvořit dřevěnými parketami nebo deskami. Podlahy z tohoto materiálu jsou poněkud náročnější na preciznost provedení. Výsledný vzhled však výrazně vylepší design místnosti. Parketové dřevo smí obsahovat zbytkovou vlhkost max. 10 %. Dřevěné podlahy se pokládají na beton pomocí úchytného nebo lepicího systému. U podlahy o tloušťce desek do 14 mm se parkety pokládají přímo na lepicí pásky umístěné na betonu. Podlahy silné 20 nebo 22 mm mohou být pokládány buď stejně, nebo na dřevěný rošt. Dřevo je přírodní materiál a teplota i vlhkost na něj působí tak, že se roztahuje a smršťuje více než například keramické dlaždice. Pohybu způsobenému roztažením dřeva vlivem zvýšené vlhkosti lze zabránit poměrně jednoduše.
- Textilní podlahové krytiny (koberce): Koberce se mohou použít jen tehdy, jestliže je znám jejich tepelný odpor. Koberce se mohou na betonový potěr volně pokládat, nebo k betonu mohou být přilepeny. V případě lepení se nesmí používat lepidla na bitumenové bázi.
- Kamenný koberec: Mezi novinky patří kamenný koberec, který má tepelný odpor srovnatelný s keramickou dlažbou. Při pokládce je nejprve podklad vždy penetrován materiálem, který doporučuje výrobce kameniva. Na základní „otevřenou“ strukturu povrchu se nanáší speciální třísložkový gel. Ten se nanáší speciálním gumovým hladítkem na epoxidy a spotřeba je různá s ohledem na použitou frakci kameniva. Doporučená frakce (zrnitost) kameniva se dodává v balení 2-4 mm nebo v balení 3-5 mm. Předpokládaná spotřeba kameniva o této zrnitosti je 1,25 kg/m2. Následuje uzavření struktury nanášením vybraného kameniva. Pokládka musí být provedena v rovinnosti cca 1 mm/m, aby výsledný povrch po uzavření vykazoval stejnou strukturu a nebyla vidět tzv. slitá místa. Takto položené koberce se udržují zametáním nebo mokrou cestou (vytírání mopem).
Výrobců vhodných materiálů a hotových výrobků je více, mnoho dlaždic a koberců se dováží ze zahraničí. Při nákupu je třeba se ptát ve specializovaných obchodech nebo si předem zjistit potřebné informace na internetových stránkách. Nedoporučuje se nakupovat v hypermarketech, kde nemají k dispozici vlastnosti výrobků.
Sálavé vytápění
Podlahové vytápění předává teplo zejména sáláním, kdy se nejprve ohřívají okolní plochy, stěny a předměty a následně vzduch. Sálavé soustavy se rozdělují na teplovodní a elektrické. Plošný výkon teplovodního podlahového vytápění závisí na způsobu provedení podlahového vytápění. U suchých montáží (např. z důvodu max. plošného zatížení) je obecně plošný výkon nižší než u mokrého způsobu montáže (v betonu). Výkon také ovlivňuje teplota a průtok topné vody, druh podlahové krytiny nebo rozteč pokládky trubek.
Čtěte také: Montáž plastových rohoží krok za krokem
tags: #plastové #topení #do #betonu