Živé ploty neslouží jen jako ochrana před zvěří a nevítanými návštěvníky, ale měly by především působit jako okrasný prvek používaný k ohraničení pozemku či oddělení jeho jednotlivých částí. Ploty z jehličnanů mají u nás silnější pozici, ale poslední dobou i listnaté, na podzim opadavé živé ploty nabývají na významu.
Druhy rostlin vhodné pro živé ploty
Mezi druhy rostlin vhodné pro živé ploty patří například:
- Smrk - Picea abies
- Tis - Taxus baccata, T. Cuspidata
- Zerav - Thuja occidentalis
- Ptačí zob - Ligustrum vulgare
- Meruzalka - Ribes alpinum, R. Aureum
- Dřišťál - Berberis thunbergii
- Pámelník - Symphoricarpus albus
- Hloh - Crataegus monogyna
- Slivoň - Prunus carasifera, P. Mahaleb
- Javor - Acer campestre, A. negundo
- Šeřík - Syringa josikaea, S. persica
Smrk ztepilý (Picea abies)
Picea abies, česky smrk ztepilý, je naše domácí jehličnatá dřevina dorůstající výšky 25 m a šířky 7 m. Je řazena do čeledi borovicovité a rodu smrk. Tento jehličnan vyniká velkou variabilitou, za což vděčí svému velkému areálu rozšíření. Snese i řez, díky čemuž je vhodný i pro tvarované živé ploty.
Smrk ztepilý je strom se šupinatou kůrou. Má úzkou jehlancovitou korunu a mělký široký kořenový systém, proto ve volné přírodě často inklinuje k vývratům. Větve vyrůstají z kmene v přeslenech, jehlice na nich ve šroubovici. Samotné jehlice mají čtyřhranný průřez a průduchy na všech čtyřech stranách. Pupeny na větvičkách jsou kuželovité, úzké a bez pryskyřice. Mají přitisklé šupiny. Samčí šištice mají purpurově červenou barvu a jsou až 2,5 cm dlouhé. Samičí šištice vyrůstají na loňských větvičkách a postupně dozrají v převisající šišky. Ty jsou dlouhé až 16 cm, nerozpadavé, válcovité s tvrdými šupinami.
Nároky na pěstování
Smrku nejlépe vyhovují slunné polohy s vlhčí půdou.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Pěstování smrků
Pěstování smrků je poměrně jednoduché, a proto jsou tito jehličnatí stromy oblíbení mezi zahradníky, krajináři a majiteli pozemků. Pokud plánujete pěstovat smrky, zde je několik důležitých faktorů, které je třeba zvážit:
Výběr vhodného druhu smrku
Existuje mnoho druhů smrků, každý s odlišnými požadavky na pěstování a estetickými vlastnostmi. Před výsadbou si vyberte druh, který je vhodný pro váš region, klima a půdu. Některé populární druhy zahrnují smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens) a smrk omorika (Picea omorika). Každý druh má své vlastní specifické nároky, takže se doporučuje seznámit se s jejich požadavky.
Vhodné stanoviště
Smrky preferují slunná nebo polostinná stanoviště s dobře propustnou a mírně kyselou půdou. Zvolte místo, které je chráněné před silnými větry a má dostatek prostoru pro růst koruny stromu. Vhodná půda pro smrky by měla být vlhká, ale dobře odvodněná, aby se zabránilo zadržování vody kolem kořenů.
Výsadba
Při výsadbě smrku je důležité dodržovat správné postupy. Vykopáním dostatečně hluboké jámy se zabezpečí, že kořeny budou mít dostatek prostoru pro růst. Při vkládání sazenice do jámy se ujistěte, že kořeny jsou dobře roztříděny a nejsou zahnuty. Poté jámu naplňte půdou a pevně ji utlačte kolem kořenového balu, aby se minimalizovala přítomnost vzduchových kapes. Po výsadbě je důležité strom pravidelně zalévat a udržovat vlhkou půdu.
Doba výsadby: Březen až květen a od poloviny září až do zámrazu, rostliny v nádobách celoročně.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Zalévání a hnojení
Mladé smrky potřebují pravidelné zalévání, zejména během suchého období. Zálivka by měla být důkladná, aby voda pronikla hluboko do půdy a dostala se k kořenům. Doporučuje se používat mulč nebo organický materiál kolem stromu, což pomůže udržet vlhkost půdy a zamezit růstu plevelů. Při hnojení smrku je důležité používat vyvážené hnojivo specificky určené pro jehličnany.
Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště.
Péče o smrky
Pravidelná péče o smrky zahrnuje odstraňování suchých a poškozených větví, což podporuje zdravý růst a vzhled stromu. Pokud je to nutné, provádějte zahušťování koruny, ale dbejte na zachování přirozeného tvaru stromu. Při pěstování smrků je také důležité sledovat příznaky škůdců nebo chorob a přijmout vhodná opatření, pokud se objeví.
Doba růstu
Smrky jsou dlouhověké stromy a jejich růst a vývoj trvá několik desetiletí. Buďte trpěliví a očekávejte, že váš smrk bude postupně růst a vyvíjet se. Udržujte pravidelnou péči a sledujte jeho zdraví a růst.
Pěstování smrků může přinést do vaší zahrady krásu a přírodní atmosféru.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Vzdálenost rostlin:
- silně vzrůstné druhy 2-4 m
- středně vzrůstné druhy 0,8-1,5 m
- zakrslé druhy 0,5-1 m
Zalévání
Dlouhé sucho je nepřítelem všech neopadavých jehličnanů. Jemně rozvětvené vlásečnicové kořeny mnohých druhů jehličnanů (např. jedlí, cypříšků, tisů a jedlovců) nevyvíjejí silný růst do hloubky ani šířky, a proto jsou odkázány na vlhkost v bezprostřední blízkosti rostliny. Proto se musí při dlouhodobém suchu zalévat. Jehličnany v truhlících na balkonech nebo terasách se musí zalévat i během zimy ve dnech s mírnějším počasím.
Zimní ochrana
Větve poléhavě rostoucích druhů (čínské jalovce, nižší druhy tisů) se mohou pod tíhou vlhké sněhové pokrývky zlomit. U sloupovitě rostoucích druhů (některé jalovce a tisy) může ze stejných příčin dojít k rozvrácení větví.
Ochrana: opatrné oklepávání sněhu z větví pomocí hole, pro větší šetrnost ovinuté látkou (tedy ne setřásání).
Prevence: svázání větví sloupovitých jalovců a tisů dohromady drátem potaženým bužírkou.
Ochrana rostlin
Pravidelná péče a kontrola rostlin jsou klíčové pro prevenci a řešení problémů se škůdci a chorobami.
- Mšice smrková: Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Při silném výskytu napadá také mladé výhony. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu.
- Mšice vlnatky: Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře, nejčastěji však jako celé kolonie sající na mladých výhonech borovic, douglasek, modřínů a smrků. Často jako následek dočasného sucha. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu.
- Korovnice: Dalším možným projevem napadení mšicemi vlnatkami u smrku jsou ananasu podobné hálky (nádorky) vyvolané sáním kolonií korovnic. Ochrana: při zjevném napadení nejlépe pomáhá odříznutí a spálení napadených výhonů. Při nebezpečí napadení z předešlého roku, je potřeba s chemickou ochranou začít ještě před vyrašením, pokud možno už v březnu.
- Obaleč borový: Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Po odlomení jsou patrné duté požerkové chodbičky hnědavých larev. Ochrana: optimální dobou pro chemickou ochranu je konec dubna až začátek května. Při napadení v předešlém roce je potřeba provést preventivní postřik.
Řez živého plotu ze smrku
Pokud se chcete těšit z hustého a pravidelně tvarovaného plotu, měli byste se postarat o jeho údržbu. Jehličnaté ploty rostou pomaleji, stačí, když je zastřihnete jednou do roka. Listnaté naopak bujněji, proto se někdy střihají dvakrát či třikrát v roce.
Nůžky vezměte do ruky hned po vysazení keřů. „Rostlina při přesazení utrpěla mírný šok a čeká ji zvykání si na novém místě. Když ji výrazně zastřihnete, kořen rostliny bude vyživovat menší nadzemní část a nebude trpět nedostatkem vláhy a živin, dokud se pořádně neprokoření,“ říká Anna Boudyšová ze zahradnictví Neleň pro zeleň.
Který měsíc přichází správná doba pro střihání? „Jestli máte právě teď chuť ostřihat plot, směle do toho. Rostlinám to neublíží. Snášejí řez stejně dobře v dubnu, v červnu, srpnu i v listopadu,“ konstatuje Anna Boudyšová.
Některá období jsou ale ke střihu obzvláště vhodná. Velké zásahy si pak naplánujte na dobu zimního spánku, kdy rostlina přestává přijímat živiny, má nižší potřebu světla a kyslíku a je také méně citlivá na jakékoliv změny. Na jaře se příroda probouzí a veškerou nashromážděnou sílu vrhne do růstu, který ustává až v červnu, a to je právě důvod, proč se doporučuje právě v tomto období začít ploty upravovat. Během dalších letních měsíců tvarujte libovolně, pokud se vám bude chtít.
Boční stěny opadavých plotů střihejte šikmo tak, aby byl plot dole alespoň o deset centimetrů širší, jinak začnou spodní větve vyholovat. Jehličnany snesou sklon mírnější. Když porost rezne, je nepravidelný a přerušovaný, viníkem mohou být nůžky, které nejsou dostatečně ostré.
Pokud je plot po celé délce či výšce málo hustý, dopřejte mu častější zástřih okrajových větví do doby, než se zahustí.
Nářadí na stříhání živého plotu
Na krátké a nízké střihané ploty vystačíte s ručními nůžkami na živé ploty, pořídit si můžete i speciální ruční nůžky na zimostráz. Vysoký živý plot do tří metrů, pokud není příliš dlouhý, dobře ostřiháte teleskopickými nůžkami s otočnou hlavou. Některé jsou vybaveny různě dlouhými střihacími nástavci (podle horní šíře plotu), a kdo chce mít střihání opravdu komfortní, určitě rád investuje do nůžek se sběračem odřezků.
Plotostřihy se rozlišují zejména podle pohonu, výkonu a délky střižné lišty. Jakými kritérii byste se měli řídit při jejich výběru?
Kvalitu střihu ovlivňuje střižná lišta. Tvoří ji oboustranně ozubené protiběžné nože, vzdálenost zubů přitom limituje tloušťka větví, s nimiž si plotostřih poradí. Lišta může být jednostranná či oboustranná. Řez by měl být rovný a čistý, vybírejte proto lišty z jakostní oceli obráběné laserem. Délka se obvykle pohybuje od 20 cm do 60 cm.
Oblíbené jsou elektrické plotové nůžky. Bývají tiché, lehké, dobře se ovládají a střihají přesně. Napájeny mohou být buď kabelem vedeným od zdroje energie nebo akumulátorem.
Pro úpravu větší plochy živého plotu jsou však vhodnější nůžky s benzinovým motorem a dlouhou střižnou lištou.
tags: #picea #abies #živý #plot #pěstování