Kvalita výsledného betonu může ovlivnit řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či povětrnostní podmínky. Aby beton neztratil během svého tuhnutí požadované vlastnosti, je třeba dodržovat doporučené technologické postupy a také beton řádně ošetřovat. Ošetřování betonu je soubor opatření, která minimalizují negativní vlivy prostředí na čerstvý beton - například sluneční svit, vítr, déšť a často i mráz. Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, například vlivem vysokých teplot nebo větru, dále vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti a promrznutí konstrukce při teplotách nižších než 0 °C. Beton v raném stáří se musí ošetřovat a chránit zejména proto, aby se minimalizovalo plastické smršťování a aby se zajistila dostatečná pevnost povrchu. Cílem ošetření je zajistit dostatečnou trvanlivost povrchové vrstvy betonu a jeho ochranu před mrazem, škodlivými otřesy, nárazy a v neposlední řadě i před poškozením. Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu. Po ukončení zhutňování a konečné úpravě povrchu betonu se musí beton ošetřovat bez odkladu!
Kdy je třeba s ošetřováním začít a jak dlouho trvá?
Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. Nicméně je nutné vzít v úvahu i náklady na toto ošetřování a jeho rentabilitu. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670). Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci. Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (článek 8.5 a příloha F 8.5 ČSN EN 13670). Čím déle se beton ošetřuje, tím lépe.
Konkrétní dobu pak lze určit dvěma způsoby. Prvním z nich je výpočet konkrétní hodnoty zralosti (pevnosti) betonu v povrchové vrstvě na základě vhodné funkce, vyzkoušené pro použitý druh cementu nebo pro kombinaci cementu a příměsi. Jde o výpočet zralosti, zkoušky pevnosti nedestruktivními metodami apod. Další, jednodušší možností je použít tabulku z přílohy F ČSN EN 13670.
Obecně platí, že podkladní beton a beton, který netvoří konstrukce, se ošetřuje kratší dobu než beton pohledový a konstrukční, a to asi 0,5 až 1 den. Minimální délka ošetřování betonu je 12 hodin, běžně však spíše 3-7 dní. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden, což platí zejména pro jarní a podzimní měsíce. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin. Pro betony konstrukční (základy, opěry, překlady, nosníky, sloupy apod.) je dle náročnosti konstrukce počítat s ošetřováním po dobu několika dní i týdnů. Čím komplikovanější je betonová konstrukce, tím déle by se měl beton ošetřovat (obvykle několik dní až týdnů).
Tabulka: Minimální doba ošetřování betonu dle ČSN EN 13670 (příklad)
Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ dle ČSN EN 13670, ve které lze z tabulek F.1, F.2 a F.3 odečíst minimální dobu nutnou pro ošetřování betonu.
Čtěte také: Pravidla pro umístění stavby
| Typ betonu / Konstrukce | Minimální doba ošetřování | Poznámka |
|---|---|---|
| Podkladní betony a nekonstrukční betony | 12 hodin | |
| Běžné konstrukční betony | cca 1 týden | V jarních a podzimních měsících |
| Konstrukce v zemi (základové/opěrné stěny, základové desky) | Kratší doba | Nemusí se ošetřovat tak dlouho jako pohledové konstrukce |
| Pohledové konstrukce (fasády, sloupy) | Déle v bednění, po odbednění obalit folií | Ochrana před vysoušením a mechanickým poškozením |
| Betonáž v zimním období | Až několikanásobně déle | Zejména u stropních desek |
| Betonáž v parných letních dnech | Stejná, ale včas zahájit a zintenzivnit | |
| Základová deska | 3 - 7 dnů, v některých případech až 3 týdny | Nejdůležitějších je prvních 48 hodin |
Zimní betonování: Výzvy a řešení
Na konci podzimu se stroje na mnoha stavbách zastaví a vyčkává se, až zase přijde teplejší období. Někdy ale není času nazbyt, a tak je potřeba v pracích pokračovat i během zimy. Zejména práce s betonem je v chladných dnech problematická, protože teplota zásadním způsobem ovlivňuje vlastnosti materiálu. Největším nepřítelem betonování v zimním období jsou samozřejmě nízké teploty. Při nich dochází ke zpomalení hydratace betonu, a tak přestává schnout. Minimální teplota betonu v době dodávání nesmí být nižší než +5 °C. Při poklesu teploty pod 5 °C se totiž hydratace výrazně zpomaluje a při 0 °C se zastaví. Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších 5°C se hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu se prakticky zastavuje. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Pokud je teplota okolí při ukládání nižší než 5 °C, pak by měl mít dodávaný beton teplotu alespoň +10 °C. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí.
To ale nutně neznamená, že se při nižších teplotách nedá pracovat s betonem. Betonování je možné i při venkovních teplotách pod 5 °C. Je však nutné přijmout speciální opatření, která přinesou zajištění požadované teploty při jeho výrobě i tuhnutí a tvrdnutí. I betonárny jsou na betonování v zimě technologicky vybavené. Při výrobě a dopravě betonu používají nejen teplou vodu, ale často i ohřáté kamenivo. Když je potřeba spustit hydratační procesy betonu při nižších teplotách, používají se betony s větším vývinem hydratačního tepla. Řešením je využití cementů s vyšším obsahem slínku. Vhodný je portlandský cement typu CEM I nebo směsný portlandský cement typu CEM II. Doporučuje se také používat cementy, které mají rychlý náběh počátečních pevností. Pro zlepšení hydratačních procesů lze do betonové směsi přidat přísady, které snižují množství záměsové vody a díky tomu urychlují tuhnutí a tvrdnutí betonu. Pro betonování v zimě se pak používají i speciální zimní přísady do betonáže.
Při betonování v zimě vás čeká obtížný úkol - musíte zajistit, aby po dobu 2 až 3 dnů neklesla teplota tuhnoucího betonu pod 5 °C. Po této době (resp. ve chvíli, kdy bude pevnost betonu nad 4 MPa) se beton stane mrazuvzdorným. Beton může teoreticky i zmrznout, a to za předpokladu, že jeho pevnost již dosáhla alespoň 5 MPa (dříve se uvádělo 5 MPa pro CEM I a až 8 MPa pro CEM II a III). Jak toho dosáhnout? Bránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě pak zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty. Využít lze i elektroohřev (infračervené ohřívače) betonu uloženého v bednění. Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce.
Rozhodnete-li se pro realizaci základové desky v zimním období, musíte počítat s vyššími náklady. Mnohé betonárny navyšují v období od listopadu do března cenu betonu o 5 až 10 % kvůli potřebným zimním opatřením. Betonování při teplotě pod 5 °C se prodraží kvůli nutnému použití betonu vyšší pevnostní třídy nebo přidávání zimních přísad. A budete-li chtít betonovat při teplotách -5 až -10 °C, prodraží se realizace až o desítky procent. V takovém případě musí totiž betonárna výrazně upravit recepturu betonu a přidat do něj superplastifikátory, které výrazně urychlí tuhnutí. Vývoj stavebních materiálů jde stále kupředu. Díky tomu je možné betonovat až do venkovních teplot -10 °C. Realizace je však podstatně náročnější a dražší. Nespěcháte? S betonováním raději počkejte na teplejší dny.
Letní betonování: Specifika a doporučení
V případě betonáže v létě, kdy teploty překračují tropických 30 °C, se betonáž rovněž řídí několika zásadami a doporučeními. Normativně není maximální teplota betonu omezena. Resortní předpisy TKP 18 MD požadují nepřekročit teplotu betonu +27 °C. Vyšší teplota betonu se připouští jen na základě průkazních zkoušek. Následně pak maximální teplota betonu v jádře nesmí překročit +70 °C. Teplotní gradient jádro - povrch nemá být větší než 20 °C, aby nevznikalo přílišné napětí uvnitř betonu (α pro beton 10 * 10-6 [1/°K]).
Čtěte také: jak správně umístit XPS pod hydroizolační fólii
Pro vlastní betonáž v letním období je vhodné zajistit nízkou teplotu betonu (využívat kamenivo ze zakrytých skládek nebo zvnitřku skládky, nepoužívat cement rovnou z výroby). Doporučuje se betonovat večer před chladnou částí dne a použít neprodleně dočasné ochrany (vhodné jsou bílé nástřiky). Při extrémních podmínkách lze použít metodu přidávání ledu do betonu. To se většinou používá v teplých oblastech (tropech, subtropech) nebo při transportu betonu na dlouhou vzdálenost. Další metodou snížení teploty čerstvého betonu je použití tekutého dusíku. Metody snižování teploty čerstvého betonu jsou vhodné rovněž pro betonáž masivních konstrukcí, jelikož vývoj hydratačního tepla se rozloží do delšího časového úseku. Tím se snižuje maximální teplota betonu a omezuje se vznik trhlin.
Metody ošetřování betonu
Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat. Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí. Proti vysychání lze beton chránit i namočením (vhodné je mlžení nebo smáčení přes vrstvu tkaniny) a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou. Často se využívá i nástřik vhodných ošetřovacích hmot, které po čase sublimují.
Takzvané přírodní ošetřování (bez použití jakýchkoliv prostředků) je dostatečné pouze tehdy, jsou-li podmínky po celou dobu požadovaného ošetřovacího období takové, že rychlosti vypařování z povrchu betonu je nízká; například ve vlhkém, deštivém nebo mlhavém počasí. Proti vysychání lze beton chránit i namočením (vhodné je mlžení nebo smáčení přes vrstvu tkaniny) a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou.
Kropení betonu
Kropit se musí a ideálně hned 2. den po betonáži. Další kropení vždy, když beton začne světlat. Rychlé vysychání betonu způsobuje trhliny, které snižují pevnost konstrukce. Z tohoto důvodu se základová deska po zhotovení kropí vodou. Ošetření základové desky proti vysychání by mělo začít ihned po betonáži. Množství vody, kterou kropit je dáno teplotou okolního vzduchu a obdobím, ve kterém desku zhotovujete. Platí však, že prvních 48 hodin zrání betonu je nejdůležitějších. Po tuto dobu by deska neměla rychle vyschnout a měla by zůstat vlhká.
Také při kropení je třeba dát pozor na teplotu. Ta by měla odpovídat teplotě, jakou má povrchová vrstva betonu. Pokud byste použili příliš chladnou vodu, beton by mohl popraskat. Je tedy vhodné ji nechat odstát v sudu nebo konvici a nepoužívat přímo vodu z vodovodu. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím intenzivněji bychom měli beton kropit. Kropení je třeba opakovat asi třikrát denně. Pozor, příliš mnoho vody může z betonu vyplavit cement a změnit tak jeho pevnost. Proto je třeba opravdu kropit, ne zalévat.
Čtěte také: Stavba a zateplení s pórobetonovými tvárnicemi
Zakrývání betonu
K zakrytí betonové vrstvy se používají geotextilie, fólie, staré koberce, případně i kartony. Nikdy se ale nesmí na čerstvý beton dát jakýkoli savý materiál, aniž by byl před položením navlhčený. Suchý krycí materiál by totiž okamžitě nasákl vlhkost z betonu, takže by zapůsobil přesně opačně, než je potřeba. Krycí materiál se musí ukládat s přesahy a uchytit tak, aby ho neodfoukl vítr. Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním. Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Další možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii, což používají především realizační firmy. Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu.
Další, často doporučovanou možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextilii (pro menší stavebníky postačí i starý koberec), které je vhodné zejména při betonážích větších ploch. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny. Dále je možné použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu, který je potřeba aplikovat na povrch betonu ihned, jak je to možné. Po dostatečném zatuhnutí povrchu betonu jej rovněž lze zkrápět vodou (je ovšem lepší dát přednost mlžení).
Základové desky a betonové podlahy
Chcete vlastními silami postavit malou betonovou konstrukci, nebo ve spolupráci s betonárkou realizovat základovou desku domu? Jestliže již máte vybetonovanou základovou desku, vaše práce kolem ní ještě nekončí. Je zapotřebí dohlédnout na správné zrání betonu a zejména, aby vám základová deska nepopraskala, je zapotřebí ji několik dní kropit. S kropením základové desky byste měli v podstatě začít hned po betonáži. Samozřejmě záleží na ročním období a teplotě vzduchu. Nejdůležitějších je prvních 48 hodin. Tato doba je nejdůležitější pro celý proces zrání betonu základové desky a po celou dobu by proto měl beton zůstat vlhký. Základová deska by se měla kropit běžně 3 - 7 dnů, v některých případech však až 3 týdny.
Při kropení základové desky dbejte na to, aby voda nebyla příliš studená, ideální je teplota vody blížící se teplotě okolního vzduchu. Proto raději použijte odstátou vodu například ze sudu apod. Pokud není možné z jakéhokoliv důvodu základovou desku kropit, přikryjte ji alespoň plachtou nebo geotextilií, abyste zabránili rychlému odpařování vody. Nezapomeňte ale plachtu nebo geotextilii předem namočit, abyste nedosáhli opačného efektu a spíš si zakrytím naopak vlhkost z betonu suchou plachtou nevytáhli. Na stavbách, kde není přístup k vodě, se konstrukce přikrývají plachtami, aby se zabránilo odpařování vody z betonu. Můžete také použít geotextilii, která stejně jako plachta zabrání odpařování vody. Oba způsoby lze použít při stavbě základové desky.
Než budete zdít první řádek nosného zdiva, musí se základová deska natřít penetrací a opatřit hydroizolací. Alespoň v místech, kde budete stavět obvodové zdivo. Kvalita materiálu je pro dosažení kvalitní betonové podlahy stěžejní. Ze špatného písku se kvalitní a rovná betonová podlaha zhotovit nedá. Písek by měl být tedy praný a frakce 0-4 A. Cement 32,5 R. Ideální vrstva betonové podlahy je 5 - 6 cm. Samozřejmě, rozdílné vrstvy betonové podlahy zhotovit lze. Potřebujeme zajistit především zdroj vody a elektrické energie 400 V (jakékoliv zásuvky). Dále hlavní výšku budovy a v neposlední řadě nějaké plány budovy. Při použití naší technologie výroby betonové podlahy, tedy se strojním hlazením, to není nutné. Avšak při betonování prostor, kde bude podlaha více zatížena, sítě doporučujeme. Zahájení betonování nepotřebuje rozsáhlé přípravy. Stačí pouze správně položená tepelná nebo kročejová izolace, pokud není položení izolace součástí naší dodávky.
Dlažbu je možné pokládat ihned jak je betonová podlaha pochozí, což obvykle bývá po 48 hodinách po dokončení betonářských prací. Načasování položení ostatních krytin si musí určit sám podlahář. Běžná doba vysychání a zrání betonu je cca 28 dní. Betonové podlahy se vyznačují vysokou rovinností (splňujeme normu 2 mm na volně položené dvoumetrové lati). Betonové podlahy jsou velmi vhodné i do dřevostaveb.
Vliv dešťové vody na čerstvý beton
První den bylo betonováno, druhý den docela silný déšť. Beton je zakrytý a chráněny proti přímému dopadu kapek, ale není to 100 % a voda protekla škvírami mezi deskami a na povrchu se objevují louže. Jedná se o základové pásy, tedy beton je v zemi. Silný déšť může způsobit vyplavování cementu z povrchu betonu, což může mít negativní vliv na kvalitu betonu. Proto je důležité zajistit dostatečnou ochranu čerstvého betonu před deštěm.
Důležitost dodržování norem
Technologický proces betonování je pevně zakotven v normách, konkrétně např. v ČSN 73 2400. Podle ní nesmí teplota povrchu betonu klesnout pod 5 °C po dobu nejméně 72 hodin. To, jak je třeba postupovat při práci s čerstvým betonem stanoví příslušná norma (ČSN EN 13670). Předpokladem realizace kvalitní betonové konstrukce je úzká spolupráce všech zúčastněných stran na realizaci projektu stavby. Před betonáží nabízí skupina Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.
tags: #musi #se #betonovat #za #jeden #den