Dnešní doba klade důraz na snižování tepelných ztrát budov, ať již z důvodu ekologických, či ekonomických. Kvalitní parotěsná fólie nebo-li parozábrana zabraňuje v zatepleném domě poškození nosných částí vlivem kondenzace vodních par, tím ovlivňuje dlouhodobou funkci tepelné izolace, omezuje tímto míru tepelných ztrát, zaručuje optimální vzduchotěsnost staveb. Parozábrany jsou důležitou součástí velkého množství střešních plášťů a z hlediska šíření vlhkosti oddělují interiér a exteriér stavby. Brání vlhkosti z interiéru v pronikání do dalších vrstev stavebních konstrukcí, především pak střešních plášťů, kde by mohlo v důsledku poklesu teplot docházet ke kondenzaci vodní páry. Parozábrana zabraňuje pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu a musí spolehlivě vyloučit jakoukoliv difuzi, aby se zabránilo vlhnutí konstrukce. Kromě střech se s ní setkáme též u stěn dřevostaveb. Při plánování a výstavbě moderního nízkoenergetického nebo dokonce pasivního domu jste v oblasti dřevostaveb jistě narazili na pojem parozábrana, popřípadě parobrzda. Už ze samotného názvu je celkem jasné, co je účelem takové vrstvy.
Funkce a umístění parozábrany
Parozábrana (někdy též označovaná jako parotěsná nebo paropropustná zábrana) je plastová fólie, která se používá pro odvádění vlhkosti a k zabránění kondenzace ve stěnách, střechách, základech nebo podlahách. Vodní pára je totiž v těchto prostorách neustále přítomná. Vzniká při výdechu, vaření, koupání i dalších činnostech a za její srážení je částečně zodpovědné zateplení střech, podlah i stěn. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje. Parozábrana se instaluje podél, uvnitř nebo okolo stěn, stropů a podlah právě kvůli tomu, aby se zabránilo jejich potencionálnímu poškození nadměrnou vlhkostí. Parozábrana odvádí vzniklou páru pryč z budov a místností. Díky tomu je stavba chráněna před nadměrnou vlhkostí, ochlazováním, korozí, vznikem plísní i hnilob. Nezbytná je parozábrana v podkroví. U zateplených objektů a střešních konstrukcí je zpravidla nutností využívat kvalitní parozábranu. Ta zabraňuje pronikání vodních par z interiéru do skladby střechy, ze které nemá možnost přirozeně unikat. Proto zde vodní páry následně způsobují vlhnutí konstrukce.
Vzhledem ke klimatickým podmínkám v ČR dochází po většinu roku k difuzi vodní páry ve směru z interiéru do exteriéru, proto se parozábrana umisťuje vždy co nejblíže interiéru. Parozábrana se umísťuje obvykle jako první vrstva na nosnou konstrukci, vždy před tepelnou izolaci směrem z interiéru. Zabraňuje poškozování střešních konstrukcí vlivem kondenzace vodních par. Aby bylo zabráněno případné kondenzaci vodních par ve skladbě střechy, vkládá se do skladby střechy parozábrana. Parozábrana se umisťuje na „teplém“ líci tepelné izolace. Může být umístěna i mezi vrstvami tepelné izolace. Pokud poloha parozábrany není ověřena výpočtem, aplikuje se obvykle v max. z hlediska ochrany parozábrany před poškozením je výhodnější umístění parozábrany mezi krovem a podkonstrukcí.
Typy parozábran a jejich vlastnosti
Parozábrany a další parotěsné fólie se dělí podle míry propustnosti. Parozábrany se dělí na parotěsné folie s hliníkovou vrstvou, které zvyšují neprostupnost pro vodní páry. Hodí se pro rodinné domy a další prostory s větší koncentrací lidí. Pro profi izolace plochých střech se používá parozábrana z asfaltového pásu, která je součástí skladby střechy a je umístěna na nosnou konstrukci jako první vrstva. Pro správný výběr parozábrany bychom měli znát hned několik věcí. První informací pro nás musí být navrhovaná životnost střešního pláště. Dále typ provozu, zda se například nacházíme nad obytnou místností, běžným skladem nebo nad bazénem.
- PE fólie jako parozábrany jsou vhodné zejména pro šikmé střechy nebo pro stavby s nižší návrhovou životností jako jsou logistické haly apod. I zde je však nutné dbát zvýšené pozornosti při návrhu parozábrany a navrhovat ji v kontextu celé skladby střešního pláště. Na betonové a podobné konstrukce není vhodné jako parozábrany používat PE fólie, kde hrozí jejich mechanické poškození ještě během výstavby střech.
- Asfaltové pásy lze použít na všechny typy podkladů, kde je minimální pravděpodobnost jejich mechanického poškození a pokud by k němu došlo, dají se velice snadno a kvalitně opravit. Nachází využití v budovách s dlouhou životností. Parozábrana ve skladbách s tepelnou izolací nad krokvemi se může vytvářet z asfaltových pásů. Používat by se měly pásy tzv. natavitelné, které se označují písmenem S. Pro parozábranu lze použít jak starší typ pásů z tzv. oxidovaného asfaltu i novější modifikované pásy. Z důvodu pevnosti pásu a jeho kotvení se doporučuje používat pásy se skleněnou tkanou nosnou vložkou. Asfaltové pásy jsou oproti fóliím odolnější proti mechanickému namáhání. Vzhledem k vlastnostem asfaltového pásu a způsobu zpracování lze tuto parotěsnicí vrstvu použít i nad interiéry s extrémními parametry vnitřního prostředí.
- Reflexní parozábrana: Existuje také tzv. reflexní parozábrana, která, jak název napovídá, má reflexní povrch. Díky tomu lze dosáhnout udržení tepla v domě. Další funkcí některých parozábran je i jejich reflexní schopnost, kdy se odráží sálavé teplo zpět do interiéru objektu. Je však nutno uvést, že fólii je potřeba natočit reflexní stranou k interiéru a že tato funkce funguje pouze v případě, když je mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonem) vytvořena uzavřená vzduchová mezera, ideálně o tloušťce 4 - 6 cm. Pokud vzduchová mezera chybí, reflexe nefunguje, jelikož vodivé teplo se neodráží. Čím větší je teplota v interiéru, tím více roste smysl využívání této reflexní funkce.
Kategorizace parozábran podle parotěsné účinnosti:
- Parobrzdy: Materiály, které jen velice málo regulují prostup vodních par do konstrukce.
- Parozábrany o střední parotěsnosti.
- Parozábrany o vysoké parotěsnosti.
- Parozábrany o extrémní parotěsnosti.
Pro správnou funkci parozábrany jsou důležité nejen parametry jako μ a sd, ale především napojení na všechny prostupující konstrukce. Při výběru parozábrany bychom měli zohlednit také druh podkladní konstrukce a její stabilitu.
Čtěte také: Jak na parozábranu na beton
Správná instalace parozábrany
Každá parozábrana musí být kontinuálně spojená, bez jakéhokoliv porušení. Proto se jednotlivé části parozábrany navzájem propojují parotěsnou lepicí páskou, která konstrukci dokonale utěsní. Bez toho neplní svůj účel. I malé netěsnosti mohou způsobit degradaci kovových i dřevěných částí střešní konstrukce. Kovové prvky korodují, dřevěné jsou náchylné na hnití a růst dřevokazných hub. Funkční parozábrana proto musí být provedena s naprostou pečlivostí, vždy z vhodných materiálů, které nelze nahrazovat. Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie ja stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.
Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci. Parotěsnicí vrstva brání pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu difuzí do skladby střechy. Difuze vodní páry skrz skladbu konstrukce je přirozeným jevem a nastává vlivem rozdílného parciálního tlaku vodní páry ve vzduchu v interiéru a exteriéru. Vrstva se umísťuje do tzv. difuzně uzavřených skladeb střech, kde se ve skladbě nacházejí ještě jiné vrstvy s relativně vysokým difuzním odporem, na jejichž spodním povrchu by mohla vodní pára zkondenzovat a zkondenzovaná voda by se mohla hromadit. Parotěsnicí vrstva z plastové fólie v ploše obvykle velice dobře brání difuzi vodní páry. Často se navíc používají materiály s tenkou hliníkovou vrstvou. V takovém případě je difuzní odpor velice dobrý. Parozábranu ve skladbě střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba umístit tak, aby nebyla poškozena budoucím užíváním prostor, to znamená ne bezprostředně nad podhledovou deskou - nejčastěji sádrokartonem. Fólii je vhodné montovat po spádnici, ne vodorovně. Spoje se musí slepovat oboustranně lepicími páskami doporučenými výrobcem fólie. I za cenu větší spotřeby fólie je nezbytné umísťovat spoje fólie pod pevné podpory. Bez podpory nelze spoje dostatečně stlačit a spojit. Případně je třeba pevnou podporu vytvořit. Parozábranu je třeba stejně pečlivě napojit ne jen mezi sebou a na prostupující konstrukce, ale také na navazující konstrukce po obvodě, a to páskou, kterou systémově doporučuje dodavatel fólie.
Spojování a napojování parozábrany:
- navzájem - lze provést k tomu určenou lepicí páskou
- na navazující a prostupující konstrukce (např. prvky krovu a štítové zdivo) - lze provést speciálním tmelem
Při montáži parozábrany je vhodné orientovat překrytí jednotlivých pruhů tak, aby do vnitřního opláštění (resp. Upozornění: V zimním období není doporučeno osazovat tepelnou izolaci, aniž by se v návaznosti na ni neinstalovala parozábrana. Pokud by tepelná izolace byla dlouhodobě nechráněna parozábranou, hrozí, že v tepelné izolaci bude kondenzovat vzdušná vlhkost. Toto je reálné zvláště při zvýšené vlhkosti v interiéru. Eliminaci chyb lze docílit tak, že správný typ parozábrany a spojujících komponentů do konstrukce budete vybírat nikoliv podle lobby výrobce souvisejícího materiálu či obchodníka, ale přímo podle technicko-aplikačních dispozic výrobce dotyčné parozábrany.
Difuzně uzavřené a otevřené konstrukce
Čím lépe je dům zateplen, tím větší vnitřní komfort nabízí svým uživatelům a tím efektivněji a levněji ho v zimě vytopíme nebo v létě vychladíme. O kvalitě tepelné obálky domu nehovoří jen tloušťka použité izolace, ale i parametry oken či dveří a preciznost provedení stavebních detailů. Ve své podstatě jde o to utěsnit každou škvírku a odizolovat každý vodivý materiál, který by přispíval k narušení požadované vnitřní teploty. Těsná obálka domu má ale i své nevýhody - zejména nedostatečné odvětrání interiéru. Kromě zřejmého problému, kterým je špatná kvalita vnitřního vzduchu (řešíme dostatečným větráním nebo instalací systému řízeného, umělého větrání), je třeba se postarat o to, aby vlhkost, kterou uvnitř domu vytváříme svými činnostmi i prostým existováním, nepronikala do konstrukcí stěn a střechy a pokud ano, tak pouze regulovaně. Pokud utěsníme okna, dveře a další slabá místa, kterými by proudil vzduch z interiéru a naopak, bude hledat jiný, i když pocitově mnohem těžší způsob. Klidně skrze stěny nebo střechu. A vzduch z interiéru s sebou vezme i vlhkost, kterou si doma vytvoříme. Teplý vzduch pojme vlhkosti mnohem víc než ten studený, a protože se při průchodu stěnou ochladí, v určitou chvíli vzdušná vlhkost zkondenzuje, tedy pára se promění v kapalinu. A najednou máme uvnitř stěny vodu, která se vsákne do izolace nebo do nosných dřevěných profilů, a vytvoří ideální prostředí pro vznik plísní a hniloby.
Difuzně uzavřené konstrukce:
Princip konstrukce difuzně uzavřených dřevostaveb má u nás už docela dlouhou tradici, tím pádem najdeme na trhu mnoho realizačních firem, které ho při výstavbě svých domů používají. Oproti druhé variantě, o které budeme hovořit, vyniká zejména nižšími pořizovacími náklady. Je založen jednoduše na tom, že do konstrukce stěn a střechy nesmí pronikat žádná vlhkost z interiéru, která by mohla v konstrukci zkondenzovat. Proto se ze strany interiéru u všech obvodových stěn, na spodní stranu střešního pláště, popřípadě pod strop posledního podlaží, máme-li nad obytným prostorem nezateplené podkroví, umístí speciální fólie, která zcela zabrání prostupu jakékoliv vodní páry. Difuzně uzavřené konstrukce jsou pak často zateplené polystyrenem, který skladbu stěny neprodyšně uzavírá zase z druhé strany. Největším problémem, který toto řešení má, je nezbytná nutnost velké technologické kázně při provádění, ale i při samotném užívání. Právě problémy spojené s nutností provést parotěsnou fólii dokonale a ještě ji také neporušit v průběhu užívání domu, vedly nakonec k vytvoření druhého řešení, kterým je difuzně otevřená konstrukce.
Čtěte také: Montáž parozábrany krok za krokem
Difuzně otevřené konstrukce:
Ta funguje na trochu jiném principu - vlhkost do konstrukce proniknout smí, pokud splní několik podmínek. Nebude jí příliš mnoho a podaří se ji bezezbytku odvětrat. Ze strany interiéru se v tomto případě obvykle používá deskový materiál - OSB desky nebo sádrovláknité desky, který se postará o regulaci množství vlhkosti, kterou do konstrukce pustíme. Spáry desek a další prostupy je ale třeba pořádně utěsnit i v tomto případě. Dále pak ve skladbě stěny používáme paropropustné materiály, jako je například minerální nebo dřevovláknitá izolace a také prodyšný fasádní systém. Platí, že resistence jednotlivých materiálů proti propouštění vodní páry musí směrem od interiéru do exteriéru klesat, a také, že v konstrukci zkondenzuje za rok méně vody, než kolik se jí stihne odpařit. Difuzně otevřené konstrukce rozhodně „neprofukují“, míra propustnosti vzduchu stěnou je opravdu minimální. Na trhu dnes existují i speciální fólie, které v zimě fungují jako každá jiná parozábrana a ze strany interiéru do konstrukce žádnou vlhkost nepropustí.
Na trhu dnes existují i speciální fólie, které v zimě fungují jako každá jiná parozábrana a ze strany interiéru do konstrukce žádnou vlhkost nepropustí.
Důležitost profesionálního návrhu a instalace
S výběrem a se správnou instalací parozábrany by vám měl pomoci odborník nebo výrobce střešní krytiny, kterou jste si zvolili. Jelikož mnozí „odborníci“ často vůbec nechápou, jaký je vlastně smysl použití parozábran, tj. problém totiž je „zakopán“ ve stavební fyzice a ve fungování difúzní bilance konstrukce. Tj., že v zateplené konstrukci šikmé střechy může kondenzovat jen velice omezené množství vodních par (max. 500 g/m2/rok), a navíc všechny tyto kondenzace musí mít možnost se z konstrukce během roční bilance odpařit. Proto velice záleží nejen na správném výběru parozábrany po stránce její parotěsné účinnosti, ale i na tom, čím a jak je parozábrana spojena a napojena, a rovněž také na tom, do jaké míry je parotěsná účinnost parozábrany narušena pronikajícími kotvícími prvky (např. vruty sádrokartonu, hřebíky palubek…) či pronikající elektroinstalací (kabely, bodová svítidla, zásuvky, vypínače, kotvení svítidel, apod.).
Příklady použití asfaltových pásů jako parozábran
Následující tabulka uvádí příklady asfaltových pásů vhodných jako parozábrany a jejich specifické určení.
| Název produktu | Vlastnosti | Doporučené použití |
|---|---|---|
| 420AP samolepicí s AL vložkou na trapéz. | Samolepicí, s hliníkovou vložkou | Na trapézové plechy, pro snadnou a rychlou aplikaci |
| 962AP samolepicí s AL vložkou pro tr. | Samolepicí, s hliníkovou vložkou | Pro podobné použití jako 420AP, s vysokou parotěsností |
Čtěte také: Řešení kondenzace: Parozábrana
tags: #parozábrana #přímo #na #zdivo #informace