Parotěsná fólie, často označovaná jako parozábrana, je kritickým prvkem každé zateplené střechy nebo dřevostavby a obecněji všech stavebních konstrukcí. Jedná se o plastovou fólii, která se používá pro odvádění vlhkosti a k zabránění kondenzace ve stěnách, střechách, základech nebo podlahách. Parozábrana odděluje interiéry a exteriéry stavby a je nezbytná pro zajištění dlouhodobé funkčnosti tepelné izolace.
Vodní pára je v interiérech neustále přítomná, vzniká při výdechu, vaření, koupání i dalších činnostech. Zateplení střech, podlah i stěn je částečně zodpovědné za její srážení. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje. Parozábrana se instaluje podél, uvnitř nebo okolo stěn, stropů a podlah právě kvůli tomu, aby se zabránilo jejich potenciálnímu poškození nadměrnou vlhkostí. Díky tomu je stavba chráněna před nadměrnou vlhkostí, ochlazováním, korozí, vznikem plísní i hnilob.
Kvalitní parotěsná fólie zabraňuje v zatepleném domě poškození nosných částí vlivem kondenzace vodních par. Tím ovlivňuje dlouhodobou funkci tepelné izolace, omezuje míru tepelných ztrát a zaručuje optimální vzduchotěsnost staveb. Parozábrana zabraňuje pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu a musí spolehlivě vyloučit jakoukoliv difuzi, aby se zabránilo vlhnutí konstrukce.
Princip fungování: Kondenzace a difuzní odpor
V livem běžného chodu domácnosti vzniká v interiéru vlhko, které se snaží dostat tam, kde je vlhkost nižší - ven. U izolovaných staveb by však došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven dochází k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondenzaci v úrovni izolace. Tím se podstatně sníží životnost i funkce izolace.
Parozábrany a parobrzdy se používají k omezení množství vodní páry, která „putuje“ do střešní skladby a obecně do konstrukce. Technický termín pro to je difúze vodní páry. Mělo by se účinně bránit nepřípustně vysoké úrovni kondenzace ve skladbě střechy, obzvláště pak v tepelné izolaci. Na jedné straně by to narušilo účinnost izolace; na druhou stranu přílišné množství kondenzované vody může vést k masivnímu poškození dřevěné konstrukce.
Čtěte také: Řešení FATRAFOL pro spodní stavby
Problém je "zakopán" ve stavební fyzice a ve fungování difúzní bilance konstrukce. V zateplené konstrukci šikmé střechy může kondenzovat jen velice omezené množství vodních par (max. 500g/m2/rok) a navíc všechny tyto kondenzace musí mít možnost se z konstrukce během roční bilance odpařit. Protože se v drtivé většině období roku tlačí vodní páry do konstrukce ze strany interiéru, musí být tyto lehké konstrukce k tomuto přizpůsobeny.
Parozábrana se od parobrzdy liší svým difuzním odporem. Rozhodující je zde hodnota Sd, která se udává v metrech. Zkratka znamená „ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy difúzi vodní páry“ a popisuje propustnost vodní páry konstrukční vrstvy nebo stavebního materiálu (např. parozábrana nebo parobrzda). Platí: čím vyšší hodnota Sd, tím méně vodní páry materiál propustí. Nejdůležitějším parametrem při výběru parotěsné fólie je její difúzní odpor.
Klasifikace vrstev dle difuzního odporu (dle normy DIN 4108-3)
Norma DIN 4108-3 upravuje následující definice:
- Difuzně otevřené vrstvy s hodnotou Sd ≤ 0,5 m.
- Parobrzdné vrstvy s hodnotou mezi 0,5 m < Sd ≤ 10 m.
- Nízko difuzně propustné vrstvy s hodnotou Sd mezi 10 m < Sd ≤ 100 m.
- Parotěsné vrstvy s hodnotou Sd 100 m < Sd < 1 500 m.
- Paronepropustné vrstvy s hodnotou Sd ≥ 1 500 m.
Existují také parozábrany, které mají proměnnou hodnotu Sd, což umožňuje flexibilní reakci na různé vlhkostní podmínky.
Typy parotěsných fólií a jejich vlastnosti
Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu (LDPE) a vyztuženy armovací mřížkou. Nejčastěji jsou vyrobeny z polyethylenu zesíleného výztužnou mřížkou. Své místo při aplikaci parozábran na stavbě nacházejí i reflexní parotěsné fólie, které jsou opatřeny hliníkovou vrstvou.
Čtěte také: Komplexní průvodce Ondutiss Reflex 90
Existuje také tzv. reflexní parozábrana, která, jak název napovídá, má reflexní povrch. Díky tomu lze dosáhnout udržení tepla v domě. Hliníková vrstva u parozábrany má za úkol odrážet sálavé teplo zpět do interiéru a za předpokladu zajištění větrané mezery (min. 2 cm) zároveň zvyšuje difuzní odpor parotěsné fólie. Další funkcí některých parozábran je tedy jejich reflexní schopnost, kdy se odráží sálavé teplo zpět do interiéru objektu. Je však nutno uvést, že fólii je potřeba natočit reflexní stranou k interiéru a že tato funkce funguje pouze v případě, je-li mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonem) vytvořena uzavřená vzduchová mezera, ideálně o tloušťce 4-6 cm. Pokud vzduchová mezera chybí, reflexe nefunguje, jelikož vodivé teplo se neodráží. Čím větší je teplota v interiéru, tím roste smysl využívání této reflexní funkce.
Parozábrany a další parotěsné fólie se dělí podle míry propustnosti. Někteří výrobci, jako například DELTA®, nabízejí pro každý požadavek tu správnou vhodnou parotěsnou a vzduchotěsnou zábranu. Parobrzdy a parotěsné zábrany DELTA® umožňují spolehlivou a účinnou ochranu zevnitř, se kterou lze prokazatelně snížit spotřebu energie. Ve spojení s difuzně otevřenými pojistnými hydroizolacemi pro šikmé střechy DELTA® a vyladěným příslušenstvím z řady lepidel a pásek DELTA® nabízejí na míru šité možnosti kombinací pro zastavení a snížení difúze a pro vzduchotěsné utěsnění izolované konstrukce. Parotěsné vrstvy DELTA® se vyznačují maximální robustností zaručující dlouhou životnost: Například DELTA®-NOVAFLEXX je obzvláště bezpečná při pokládce díky laminovanému speciálnímu rounu a DELTA®-REFLEX přesvědčí také vysokou pevností v roztržení.
Správná instalace a nejčastější chyby
Parotěsná fólie se instaluje vždy na vnitřní, interiérovou stranu střešního pláště (pod tepelnou izolaci) nebo obecně do konstrukce, kde vytváří neprodyšnou bariéru. K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl.
Při vytváření zateplených šikmých střech či dodatečného zateplování podkrovních prostor již mnozí stavebníci, projektanti i investoři pochopili, že v takové konstrukci je nutno použít dostatečnou vrstvu či vrstvy odpovídajícího tepelného izolantu, vytvořit odvětrávací vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a střešní krytinou, popř. pod střešní krytinou použít správný typ podstřešní pojistné membrány či fólie.
Obrovské množství chyb při provádění těchto zateplených konstrukcí však lze nalézt při vytváření parotěsnící vrstvy (parozábrany). A to jak ve smyslu, zda je vůbec v konstrukci použita, tak i v jakém místě konstrukce se nachází, zda je použit správný typ, zda je spojena mezi sebou a na pronikající a přiléhající stavební konstrukce, a zejména čím je toto spojování a napojování prováděno. Jde totiž o to ne aplikovat vlastní parozábranu, ale vytvořit v konstrukci parotěsnící vrstvu, která bude stejně parotěsně účinná po celé své ploše.
Čtěte také: Vlastnosti parotěsných fólií a parobrzd
Bez správně zvolené a instalované parotěsné vrstvy dochází k nasáknutí izolace vlhkostí, což vede ke ztrátě jejích izolačních schopností, vzniku plísní a hnilobě dřevěných trámů. Parotěsná fólie funguje pouze tehdy, pokud je dokonale spojena. Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie je stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.
Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci. Proto je nezbytné používat odpovídající těsnící a spojovací komponenty, které budou nejen schopny parozábrany spojit a napojit, ale tento detail bude parotěsný, dlouhodobě funkční (nerozlepí se), odolný teplotám a mechanickému namáhání spoje, nebude rozleptávat vlastní parozábranu a přenese případné drobné posuny nosné konstrukce.
Velice záleží nejen na správném výběru parozábrany po stránce její parotěsné účinnosti, ale i na tom, čím a jak je parozábrana spojena a napojena, a rovněž také na tom, do jaké míry je parotěsná účinnost parozábrany narušena pronikajícími kotvícími prvky (např. vruty sádrokartonu, hřebíky palubek,...) či pronikající elektroinstalací (kabely, bodová svítidla, zásuvky, vypínače, kotvení svítidel, apod.). Mnozí "odborníci" totiž často vůbec nechápou, jaký je vlastně smysl použití parozábran, tj. proč se vůbec v konstrukci používá a co vlastně zabezpečuje.
Eliminaci chyb lze docílit tak, že správný typ parozábrany a spojujících komponentů do konstrukce budete vybírat nikoliv podle lobby výrobce souvisejícího materiálu či obchodníka, ale přímo podle technicko-aplikačních dispozic výrobce dotyčné parozábrany. Nejlépe takového, který vyrábí více druhů a není tudíž svázaný obchodním lobby, a navíc má k dispozici odborníky - aplikační techniky. S výběrem a se správnou instalací parozábrany by vám měl pomoci odborník nebo výrobce střešní krytiny, kterou jste si zvolili.
Při vytváření zateplených šikmých střech je nutno vytvořit v konstrukci parotěsnící vrstvu, která bude stejně parotěsně účinná po celé své ploše. U nízkoenergetických domů se setkáváme s požadavkem na vzduchotěsnost objektu. Vzduchotěsnosti je možné docílit několika způsoby. Parotěsná fólie mimo výše uvedených vlastností zajišťuje také vzduchotěsnost. Je však velmi citlivá na utěsnění spojů a poškození při stavbě.
Další možností, jak vzduchotěsnosti docílit, je parobrzda. Stejně jako parotěsné fólie zamezí průniku vzduchu, ale vlhkost přes ni však projde. Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce. V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!
Jako parozábrana se obvykle používá silnější plastová, polyethylenová fólie. Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.
tags: #parotesna #folie #do #sterky #informace