Se zatravňovací dlažbou jste se jistě již setkali na parkovištích, nebo různých zpevněných plochách. Jde o zcela jednoduché a elegantní řešení, když potřebujete zpevnit povrch na zahradě, protože tráva dlažbou prorůstá a pohledový tak není jen beton.
Dnešní města se potýkají s nárůstem teplot a přehříváním svých center - fenoménem známým jako městské tepelné ostrovy. Jedním z hlavních důvodů je vysoký podíl nepropustných povrchů, jako jsou asfaltové a betonové komunikace, chodníky či parkoviště. Tyto materiály akumulují teplo během dne a jen pomalu jej v noci uvolňují, čímž zvyšují teplotu okolního vzduchu o několik stupňů. Parkovací plochy představují významný podíl zpevněných ploch ve městech. K jejich navrhování je však třeba přistupovat s rozvahou a znalostí problematiky. Travnatá propustná parkoviště nejsou univerzálním řešením pro všechny parkovací plochy. Mohou plnit svoji funkci jen tehdy, budou-li zajištěny alespoň základní podmínky pro růst rostlin.
Výhody zatravňovací dlažby
Zatravněná parkoviště kombinují funkčnost zpevněné plochy s ekologickými přínosy vegetace. Ve srovnání s nepropustnými povrchy, jako je asfalt nebo beton, umožňují vsak dešťové vody, snižují teplotu povrchu a zadržují prachové částice. Oproti částečně propustným povrchům, například zámkové dlažbě, nabízejí vyšší ekologickou hodnotu, podporují biologickou aktivitu a biodiverzitu města. Zatravňovací dlažba je vhodná i na místa, kde plánujete drenáž, protože povrch není uzavřený a voda se tak může volně vsakovat do země. Dlažba může úplně zarůst trávou, a pak působí zcela nenápadně. Travnatá plocha vykazuje i za slunečných dnů nižší teplotu, než čistě betonový povrch.
Benefitem je možnost postupné rekonstrukce stávajících parkovišť - zatravněné systémy lze realizovat i bez úplné výměny konstrukce. Zatravněná parkoviště je vhodné navrhovat jako krátkodobá nebo sezónní málo zatěžovaná parkoviště, například u úřadů, podniků, škol, objektů služeb, nádraží, restaurací, hotelů, motorestů, obchodních center, bytových a rodinných domů, sportovišť či na méně využívaných částech parkovišť odpočívek a parkovišť silnic a dálnic.
Moderní zatravňovací dlažby umí na rozdíl od tradičních zatravňovacích tvárnic vytvořit esteticky příjemné plochy. Umožňují různé způsoby pokládky a snadno se kombinují s dalšími druhy dlažeb. Vyrábí se nejen ve standardní šedé, ale i v dalších barvách.
Čtěte také: jak na pokládku kameniva na parkovišti
Typy zatravňovací dlažby
Zatravňovací dlaždic se vyrábí několik typů, nejzákladnější dělení je na plastové a betonové.
Plastová zatravňovací dlažba
Plastová zatravňovací dlažba je vyráběna z plastového recyklátu nebo materiálu WPC (tj. dřevoplast). Oba materiály odolávají UV záření, tvarovým změnám vlivem teploty a jsou ekologicky nezávadné. Hodí se pro zpevnění podloží jako jsou například hřiště, příjezdové cesty, mírné svahy, anebo parkovací stání. Plastová zatravňovací dlažba umožňuje mnohem větší zatravnění v porovnání s betonovými tvárnicemi. Díky její hmotnosti je montáž jednodušší. Spojování jednotlivých dílců je na zámky, takže při montáži nejsou zapotřebí další komponenty. Svým vzhledem velmi připomínají betonovou zatravňovací dlažbu. V porovnání s betonem však nevysušují travní porost, a přitom mají srovnatelnou únosnost. Plastové dílce z recyklovaných materiálů nabízejí lepší podmínky pro růst trávy a nižší přehřívání povrchu. Současně umožňují spojení zámky, což dále zvyšuje pevnost konstrukce.
Plastová zatravňovací dlažba se dělí na dvě varianty, a to tenkostěnnou a silnostěnnou. Tenkostěnné dlažby mají největší podíl zatravněné plochy, což je výhodné, protože její povrch pak není tak kluzký. Díky nízké hmotnosti je pokládka velmi jednoduchá a zvládne ji i naprostý laik. V případě většího zatížení je třeba zvolit pojízdné panely s únosností 350 tun/m2, které mohou být užívány automobily s hmotností nad 3,5 t. Nevýhodou silnostěnné dlažby je fakt, že nemají zámky, aby držely pohromadě, a je třeba je použít s pevně zabudovanými obrubníky.
Betonová zatravňovací dlažba
Betonová zatravňovací dlažba se v dnešní době vyrábí v různých tvarech a dekorech, takže její použití je určitě zajímavým oživením zahrady. Právě tvarem si zvolíte, jak velký podíl zatravnění chcete mít. Zatravňovací dlažba je tvořena betonovými tvárnicemi, které se kladou na dobře zhutněný povrch. Betonové dílce mají vyšší hmotnost, nasákavost a schopnost akumulovat teplo, což se projevuje vyšší spotřebou vody pro zálivku. Mívají však nižší cenu. Nevýhodou betonového materiálu je, že beton do sebe absorbuje i určitý objem vody a tráva velmi často seschne, pokud se častěji nezalévá. I časté zalévání však není jistotou krásně zeleného trávníku. Jedná se o nejčastější řešení zpevnění povrchu zatravňovací dlažbou, ale spíš jen z hlediska dlouhodobé nabídky na trhu. Vyšší hmotnost jde ruku v ruce s náročnější dopravou a méně praktickou pokládkou. Cenově pak vycházejí skoro stejně, jak některé plastové zatravňovací dlaždice.
Omezení a nevýhody zatravňovacích parkovišť
Zatravněná parkoviště mají své limity. Vegetační povrch není vhodný pro dlouhodobé parkování, kdy vozidlo stojí na jednom místě déle než 10 hodin v denních hodinách. Rovněž se nenavrhují v místech s omezeným dopadem dešťových srážek, jako jsou plochy pod mosty. Dalším aspektem je nutnost pravidelné údržby - sečení, případně dosévání a závlahy v obdobích sucha. Nevýhodou může být i zhoršená schůdnost pro osoby v obuvi s podpatky a u některých typů pastových zatravňovacích dílců také pro pohyb zvířat. Horší můžou být protiskluzové vlastnosti u některých typů dílců. Omezené jsou možnosti zimní údržby - solení je zcela nevhodné, a to i v případě splachů solených povrchů na zatravněné parkoviště. Na rovné ploše je plastová dlažba ideálním řešením, ale pokud uvažujete po zpevnění svahu pro vyjíždění s autem, tak vám může plastová dlažba prokluzovat. Samozřejmě záleží na velikosti spádu a okolních podmínkách, ale jestli chcete mít jistotu, tak raději sáhněte po betonové zatravňovací dlažbě.
Čtěte také: ekologické řešení parkovacích ploch
Příprava podloží a instalace
Fakt, na který je třeba myslet při realizaci každé cesty nebo parkovacího místa je ten, že toto místo bude využíváno každodenně a bude tak pod velkou zátěží. Tomu je nutné přizpůsobit podloží. Technické podmínky TP 153 stanovují zásady pro návrh a výstavbu travnatých propustných parkovišť. Skladba vrstev musí zajistit únosnost, vsakování vody a vhodné podmínky pro růst vegetace.
Nejprve si vyznačte plochu, kam chcete umístit dlažbu. Poté odeberte hlínu a připravte si podloží ve spádu v hloubce asi 20 až 30 cm. Na upravené podloží navezte vrstvu štěrku frakce 5/32 až 5/63 v tloušťce zhruba 20 cm. Na tuto vrstvu štěrku můžete navézt ještě jednu vrstvu štěrku o menší frakci. Na takto připravený podklad položte geotextilii. Podloží musí být dostatečně únosné a zároveň propustné (koeficient vsaku Kv > 10−6 m/s). V případě nevhodných podmínek lze použít geotextilie nebo provést úpravu zemin.
Na zhutněnou pláň se na konstrukční vrstvy položí vegetační dílce. Konstrukční vrstvy parkoviště mohou být doplněny o sorpční materiály, které zadržují ropné látky a těžké kovy a zabraňují tak jejich pronikání do hlubších vrstev a zejména do podzemní vody. Biochar díky vysoké pórovitosti zvyšuje schopnost zadržet organické látky a zároveň zlepšuje mikrobiální aktivitu v půdě, která podporuje rozklad znečišťujících látek. Výhodou sorbentů, jako je biochar, biouhel, alginát nebo chitosan, je jejich nízká cena, nízká toxicita a přírodní zdroje. Nevýhodou je účinnost nižší než u syntetických sorbentů. Syntetické sorbenty, jako je aktivní uhlí, grafenové sorbenty nebo zeolity, mají obecně vyšší účinnost než přírodní sorbenty. Při běžném provozu parkoviště není třeba konstrukční vrstvy po čase obměňovat z důvodu případného omezení sorpčních vlastností. Odlišnou situací je havárie, kdy dojde k jednorázovému úniku velkého množství znečištění (pohonných hmot, obsahu cisterny apod.).
Výplň zatravňovací dlažby se provádí nejčastěji směsí zeminy s vysokým podílem humusu, do kterého jsou přidána travní semena. Při zatravňování je potřeba dbát na dobré promíchání travního semene se zeminou, aby tráva mezi žebry rovnoměrně zakořenila.
Velkou výhodu tohoto řešení představuje snadná manipulace, kterou zvládne opravdu každý. Prvky jsou opatřeny uzamykacími mechanismy, které do sebe snadno zapadají, díky čemuž není zapotřebí žádné další nářadí, šrouby ani lepidla. Dalším plusem je, že se tvárnice dají řezat do různých tvarů (např. pomocí úhlové brusky známé také jako flexa), což umožňuje perfektní přizpůsobení vašim individuálním potřebám. V ideálním případě by každá zatravňovací tvárnice měla být olemována obrubníkem. V takovém případě nebo v případě blízkosti jiné pevné stavby je třeba nechat 5cm dilatační mezeru.
Čtěte také: Jak vybrat materiály pro parkoviště
Údržba zatravněných parkovišť
Údržba zatravněných parkovišť je klíčová pro jejich dlouhodobou funkčnost a estetický vzhled. Travnatý povrch vyžaduje pravidelné sečení alespoň dvakrát až třikrát ročně, přičemž výška sečení by měla být 4-6 cm. V období sucha je vhodné doplnit vláhu závlahou v množství 5-20 l/m2 travní plochy, podle počasí a typu podloží. Důležitá je také kontrola zaplevelení - plevele se odstraňují sečením, chemické ošetření se používá pouze výjimečně. V zimním období je zakázáno používání solí a chemických rozmrazovacích prostředků, protože poškozují vegetaci i půdní mikroorganismy. Správně navržená, vybudovaná a provozovaná parkoviště mohou mít minimální životnost 20 let, často i více. Nejdelší životnost mají vlastní zatravňovací dílce. Pro dosažení dlouhé životnosti je třeba provádět pravidelnou údržbu zejména se zaměřením na vegetační pokryv. I při dodržení všech podmínek dochází postupně pomalu ke snižování pokryvnosti rostlinami až zůstane parkoviště zcela bez vegetace s otvory vyplněnými jemným materiálem a stává se nepropustnou, prašnou plochou a je třeba uvažovat o jeho obnově.
Experimentální výzkum zatravněných parkovišť
Experimentální výzkum se zaměřuje na porovnání různých typů povrchů - nepropustných, částečně propustných a zatravněných - z hlediska tepelného režimu, retence srážkové vody a kvality odtékající vody. Za tímto účelem bylo na parkovišti před budovou fakulty Životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze vybudováno parkoviště o kapacitě 54 parkovacích stání. Z toho 38 stání jako zatravněné. Byly použity čtyři typy skladeb povrchů umístěných v těsné blízkosti. Tři různé typy zatravněných parkovišť s plastovými vegetačními dílci se pak liší typem použitého sorbentu a sorpčních vrstev v ložné, respektive podkladní vrstvě. Vegetační vrstva je u všech tří zatravněných parkovacích ploch identická - tvořená plastovými vegetačními rošty (60 mm) vyplněnými trávníkovým substrátem a osazené travní směsí.
Monitorování experimentálního parkoviště
Monitoring experimentálního parkoviště je koncipován tak, aby poskytl komplexní data o mikroklimatickém chování, hydrologických procesech a vegetačním stavu sledovaných ploch. Rychlost a směr větru a srážky jsou měřeny společnou automatickou meteostanicí, umístěnou v těsné blízkosti experimentu, která reprezentuje meteorologické podmínky celé lokality. Srážkoměr zaznamenává množství dešťových srážek jako vstupní složku vodní bilance a překlopné průtokoměry v šachtách pod parkovištěm měří objem odtékající vody z každé plochy. Součástí systému je kamerový monitoring, který zaznamenává obsazenost jednotlivých parkovacích míst.
Dále je představena případová studie experimentálního zatravněného parkoviště na ČZU v Praze-Suchdole vybudovaného v roce 2025, jež je zaměřena na sledování tří typů zatravněných parkovacích ploch vybudovaných právě dle TP153 a kontrolní plochy s propustnou betonovou dlažbou. Cílem je porovnat vliv ploch na retenci, kvalitu odtékající vody, povrchové teploty a celkové mikroklimatické podmínky. Experimentální výzkum zatravněných parkovišť na ČZU byl umožněn v rámci projektu Operačního programu Spravedlivá transformace.
| Vlastnost | Plastová zatravňovací dlažba | Betonová zatravňovací dlažba |
|---|---|---|
| Materiál | Plastový recyklát, WPC | Beton |
| Odolnost | UV záření, teplotním změnám | Standardní odolnost |
| Ekologie | Ekologicky nezávadná | Vyšší nasákavost, akumulace tepla |
| Zatravnění | Větší podíl zatravnění | Menší podíl zatravnění (dle tvaru) |
| Hmotnost | Nízká | Vyšší |
| Montáž | Jednoduchá, zámkové spoje | Náročnější, bez zámků (silnostěnná) |
| Únosnost | Srovnatelná s betonem, pojízdné panely až 350 t/m2 | Srovnatelná s plastem |
| Vliv na trávu | Nevysušuje travní porost | Může vysušovat trávu |
| Skluznost | Může prokluzovat na svahu | Vhodnější na svahy |
tags: #parkoviste #jako #samostatna #vec #zatravnovaci #dlazba