Zistili jste, že váš dům má špatně izolované základy, což se projevuje prostupováním vlhkosti do zdiva a s tím spojenými problémy? Vlhkost a tepelné ztráty jsou častými problémy starých domů a chalup. Obojí lze do jisté míry řešit přidáním dodatečných izolací. Aby dobře fungovaly, musí se udělat správně.
Proč do zdí proniká vlhkost?
Problém domů, jejichž obvodové zdivo je mokré od vzlínající vlhkosti ze základů, je právě zcela chybějící, nedostatečná nebo po desetiletích zničená vodorovná izolace základových pasů, které jsou z betonu, ale u starších chalup mohou být i z kamene. Bez kvalitní a dobře provedené izolace zdiva dochází mezi základem stavby a její nadzemní částí k interakci mezi těmito dvěma prostředími. Následkem toho bývá stavba postižena tzv. „zemní kapilární vlhkostí“. Zdivo zasažené zemní kapilární vlhkostí je nutné dodatečně odizolovat od základu.
Možnosti dodatečné izolace základů
Díky moderním technologiím dnes lze vyřešit i tento palčivý problém, který je důsledkem špatně provedené izolace při stavbě rodinných domů, bytových domů, chat i jiných nemovitostí. Pojďme se s námi podívat na možnosti dodatečné izolace základů obvodového vlhkého zdiva.
1. Svislá izolace základů z exteriéru
Při provádění dodatečných hydroizolací zdiva ve styku se zeminou se vždy upřednostňuje jejich provedení z vnější (venkovní) strany obvodového zdiva domu. Svislá izolace spočívá v tom, že se základy odhalí a přimontuje se na ně (přilepí, navaří) asfaltová lepenka nebo izolační fólie. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá izolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody. Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem. Pro svislou hydroizolaci se používají všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.
Příklad realizace: Pštrossova 33, Praha 1
Úspěšně jsme dokončili sanaci a kompletní rekonstrukci sklepních prostor památkového objektu - historického domu v Pštrossově ulici na Praze 1. Součástí prací byla i renovace dvorního traktu a především izolace základů domu. V první řadě bylo třeba provést izolace základů domu a odstranit tak příčinu vlhnutí obvodového zdiva ze svislého směru. Celou obvodovou stěnu domu z dvorního traktu jsme proto odkopali až na základovou spáru do hloub2,5 m a rovněž odbourali staré schodiště. Obnažené opukové zdivo základů domu jsme nejdříve doplnili a vyrovnali cementovou stěrkou a dále ošetřili asfaltovou hydroizolační stěrkou. Pro zateplení základů jsme použili extrudovaný polystyrén. Finální vrstvu tvoří nopová folie jako mechanická ochrana jednotlivých vrstev systému izolace základů domu.
Čtěte také: Antracitový plot: krok za krokem
2. Chemická injektáž zdiva
Chemické injektáže opět patří mezi stavebně a ekonomicky náročný způsob izolace. Používá se zejména na menší úseky vlhkých staveb. Nehodí se pro starší domy, u kterých hrozí nebezpečí vydroleného zdiva (v důsledku vlhkosti). Vydrolené části zabraňují rovnoměrnému a plošnému rozprostření injektážní emulze ve zdivu a tím snižují úspěšnost tohoto zákroku. Chemickou injektáž nelze použít na kamenné zdivo.
Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovu metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci. Směrnice neudává normové spotřeby injektážních prostředků.
Je potřeba připomenout, že injektáž, tedy mechanické vtlačení izolační suspenze do děr vyvrtaných do zdiva v doporučených odstupech, vytvoří v ideálním případě vlhkostně nepropustnou bariéru, která do jisté míry funguje i jako svislá izolace a někdy je tak popisována. Přesto, že už dnes existují injektážní soupravy pro svépomocnou montáž, dělají tato opatření většinou odborné firmy a s nimi je nutné konzultovat vhodné kombinace s dalšími izolačními materiály.
3. Podřezání zdiva
Jedná se o stavebně i finančně velmi náročný zásah do stavby. Během této metody dochází k destrukci omítek i fasád - po provedení je tedy nutné kompletně zrekonstruovat stavbu až do výšky cca 1 metru od země.
Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené). Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.
Čtěte také: Betonové ploty: Cena a instalace
U tohoto postupu se jedná o oddělení zdiva izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry.
4. Elektroosmóza
Elektroosmóza dokáže s pomocí polarizace navrátit vodu nacházející se v kapilárách vlhkého zdiva zpět do půdy. Český přístroj DryPol® System je moderním a efektivním způsobem elektronické izolace vlhkých staveb.
5. Dodatečná izolace z vnitřní strany
V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké.
Je ještě jedna metoda, a to gelová rubová plošná injektáž zdiva, která se zhotovuje nikoliv do zdiva, ale skrz zdivo (skrz stavební dílec) a napouští se přilehlá zemina, a tím i rubová strana zdiva cca 30 až 35 litry gelu na 1 m2 plochy od spodní části podúrovňového zdiva do výšky terénu. Tato technologie plně nahrazuje odkop a zhotovení svislé rubové hydroizolace, ale jedná se o trochu nákladnější sanaci zdiva.
Materiály pro dodatečnou izolaci
Mezi nejčastěji montované dodatečné izolace obvodových stěn patří izolace tepelné, což jsou obvykle polystyrenové nebo minerální panely, které zabraňují tepelným ztrátám skrze zdivo. Dodatečná montáž izolačních materiálů na obvodové stěny se nejčastěji dělá za účelem zateplení, případně hydroizolace, která zabraňuje pronikání vlhkosti do základů a do zdiva.
Čtěte také: Odolnost betonových plotů
1. Hydroizolační stěrky
Hydroizolační stěrky různého typu fungují velmi dobře jako dodatečná ochranná vrstva zejména díky jejich soudržnosti s jakýmkoli materiálem i s nerovným povrchem.
Dvousložkové husté tekuté hmoty k vytvoření nepropustných izolačních bariér na svislých konstrukcích se nazývají živičné stěrky (např. Murexin) a jejich výhodou je vysoká účinnost a spolehlivost i na podkladu, který nemusí být na rozdíl od podkladu pro izolace asfaltovými pásy či fóliemi dokonale rovný.
2. Nopová fólie
Nopová fólie je obvykle bariérou mezi hydroizolačním systémem a zeminou. Často používanou bariérou je i tzv. nopová fólie s výstupky (nopy), které je nutné směrovat ke stěně a díky tomu se pak vytvoří vzduchová mezera. Jako na samostatnou hydroizolaci se však na nopovou fólii nelze spolehnout, protože její spoje nelze udělat vodotěsné a také není možné docílit provětrávání vzniklé mezery mezi zdivem a fólií, protože ve spodní části nemůže vzniknout nasávací otvor a vlhký vzduch neproudí. Aby mělo použití fólie smysl, musí se použít jako oddělovací vrstva mezi zeminou a zdivem s dalšími vrstvami izolace a shora je potřeba udělat pomocí dodávaných lišt důkladné zakrytí a napojení na stěnu, jinak bude do mezer mezi nopy zatékat dešťová voda a držet se tam.
3. Polystyrenové a minerální panely
Voděodolné polystyrenové desky lze použít i jako součást dodatečné izolace základů. Mezi nejčastěji montované dodatečné izolace obvodových stěn patří izolace tepelné, což jsou obvykle polystyrenové nebo minerální panely, které zabraňují tepelným ztrátám skrze zdivo.
Drenáže a ochrana izolační vrstvy
Zpětné zasypání výkopu a sedání zeminy jsou časté zdroje poškození hydroizolační vrstvy. Materiál užívaný k zasypání výkopu obvykle obsahuje hrubé složky. V průběhu zasypávání mohou být tyto hrubé složky natlačeny na hydroizolaci a mohou ji tak poškodit. Z tohoto důvodu je nutná instalace ochranné vrstvy.
Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou folii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace. Ochrana se skládá ze 3 vrstev. Mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.
Drenáže slouží k odvodu nahromaděných srážkových vod kolem obvodových zdí domu a používají se v případě působení vody v málo propustných zeminách. Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systému je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami. Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu) v málo propustných nebo nepropustných zeminách.
Důležité faktory pro úspěšnou izolaci
V případě dodatečné izolace obvodového zdiva platí víc než kdy jindy, že se takový poměrně náročný stavební zásah zúročí jen za podmínek volby správných materiálů a dodržení technologických postupů se všemi detaily. Pokud při montáži izolací cokoli zanedbáte, dům vám pravděpodobně nespadne, ale veškerá investice může přijít vniveč třeba jen v důsledku podcenění některých detailů.
Výběr hydroizolačního systému ovlivňuje spousta faktorů jako například vlastnosti nebo stav podkladu, staveniště nebo přírodní podmínky. Hydroizolační materiál musí být vhodný pro podklad a musí být schopný odolat podmínkám namáhání. Pokud je podklad ohrožen trhlinami, musí mít hydroizolační materiál schopnost přemostění trhlin. Před rozhodnutím o provedení nových dodatečných svislých hydroizolací doporučujeme provést vlhkostní průzkum, který určí příčiny vlhnutí a stav současných hydroizolačních vrstev.
Mnoho defektů hydroizolace se objeví ve styku stěna - podlaha. Spojují se zde dvě plochy pod úhlem 90°. Pokud se tyto plochy vůči sobě pohybují, například kvůli různým teplotním změnám a pohybům v podloží stavby, je pohyb zaměřený právě na spoj pod úhlem 90°, což způsobuje velmi vysoká napětí na hydroizolaci. Za účelem omezení těchto napětí se instaluje zaoblený fabion. K vytvoření náběhového fabionu využíváme rychletuhnoucí opravné malty a hydroizolační tmely v systémovém řešení tak, aby byl materiál fabionu kompatibilní se zvoleným hydroizolačním systémem.
Tabulka: Metody dodatečné izolace a jejich vlastnosti
| Metoda | Výhody | Nevýhody | Vhodné pro |
|---|---|---|---|
| Svislá izolace z exteriéru | Nejúčinnější, komplexní ochrana | Náročná na provedení, vyžaduje výkop | Všechny typy staveb, kde je možný výkop |
| Chemická injektáž | Relativně rychlá, méně invazivní | Není vhodná pro kamenné zdivo, riziko nerovnoměrné distribuce | Menší úseky vlhkých staveb, cihlové zdivo |
| Podřezání zdiva | Trvalé řešení, vytvoří novou vodorovnou izolaci | Velmi invazivní, drahé, vyžaduje kompletní rekonstrukci | Všechny typy zdiva s průběžnou spárou |
| Elektroosmóza | Moderní, efektivní, bezkontaktní | Vyšší pořizovací náklady, vhodná pro určité typy vlhkosti | Různé typy staveb s kapilární vlhkostí |
| Vnitřní izolace | Možná tam, kde nelze provést venkovní izolaci | Zdivo zůstává vlhké, složitější aplikace | Stavby s omezeným přístupem z exteriéru |
Kvalitní hydroizolace je základ. Vodorovné plošné hydroizolace jsou vystaveny enormní zátěži a jsou na ně kladeny ty nejpřísnější požadavky. Mezi tuto zátěž patří hlavně klimatické podmínky. Konstrukce jsou vystaveny silnému slunečnímu záření, dešti či sněhu. V konstrukci může dojít ke kolísání teploty až o 70 °C. Dalším zdrojem namáhání je chemická zátěž. Působením kyselého deště, shnilého listí, čistících prostředků, posypové soli, ptačího trusu, příp. V neposlední řadě jsou vodorovné plošné hydroizolace vystaveny enormní mechanické zátěži, která vzniká např. oděrem při chůzi, posunování předmětů, dopady těžkých předmětů, oděrem od stolů a židlí.
tags: #panelovy #dum #dodatecna #izolace #zakladu