Výběr zdicího materiálu je klíčovým rozhodnutím při stavbě domu. Ovlivňuje pevnost, tepelnou izolaci, akustiku, životnost a také provozní náklady budovy. Každý typ materiálu má jiné vlastnosti a hodí se pro odlišné typy staveb. Váháte nad použitím pórobetonu (například Ytongu) či pálené cihly na vaši stavbu? Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých řešení?
Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu
V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené. Nejčastější chybou je výběr jen podle ceny materiálu, bez započtení nákladů na zateplení, práci a doplňkové prvky (malty, překlady, izolace).
Jak nastavit kritéria výběru
Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat. Není na ni univerzální odpověď. Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů.
Cihla versus pórobeton: Detailní srovnání
V následující části si rozebereme jednotlivé rozdíly mezi cihlou a pórobetonem:
- Životnost: Je přibližně stejná u obou materiálů. Pórobeton Ytong je od roku 1928 první obchodní značkou stavebního materiálu na světě. Historie značky se začala psát v tomto roce, od této doby se výrobní postup materiálu nezměnil. Dnešní materiály se vyrábějí z kvalitnějších surovin a různé objemové hmotnosti se upravují poměrem těchto surovin, ne přidáváním různých chemikálií či jiných látek do výrobního procesu. Proto Ytong může říct, že životnost materiálu je prověřena praxí a ne pouze laboratorními testy.
- Pevnost: Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton. Pevnost materiálu je větší u cihly. Statická únosnost, tedy schopnost zdiva přenášet zatížení, je zásadní. Udává se jako pevnost v tlaku v jednotkách MPa (megapascal). Keramické cihly mají pevnost v tlaku obvykle 8-15 MPa. Pórobetonové tvárnice Ytong a Termalica mají pevnost 2,5-5 MPa, což je nižší než u keramiky. Pevnost materiálu není vždy výhoda, cihla je sice pevnější, ale díky děrování křehčí. Pevnost jednotlivého kusu zdiva, tzn. tvárnice nebo cihly, není vypovídající pro celkovou pevnost stěny.
- Tepelněizolační vlastnosti: Lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Lepší tepelné vlastnosti se udávají u pórobetonu. Tepelná vodivost (součinitel λ) udává, jak rychle materiál propouští teplo. Nižší hodnota znamená lepší tepelnou izolaci a menší tepelné ztráty. U pórobetonových tvárnic Ytong a Termalica se λ pohybuje kolem 0,09-0,14 W/m·K. U keramických cihel je to kolem 0,20-0,28 W/m·K, u cihel s integrovanou izolací je ještě nižší. Neomítnuté zdivo tloušťky 500 mm dosahuje součinitele prostupu tepla U= 0,16 W/m2.K, součinitel tepelné vodivosti ʎ= 0,08 W/m.K. Jestliže vám pórobeton na stavbě navlhne, tak jeho tepelné vlastnosti klesají, na což upozorňuje řada stavařů. Nicméně po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu. Při porovnávání energetické náročnosti rodinného domu na vytápění má stěna z Ytongu Lambda+ tl. 375 velmi podobnou spotřebu energie jako stěna masivně zateplená izolantem z polystyrenu tl. 200mm.
- Akustika: Je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna. Další významnou vlastností je zvuková izolace (Rw v dB), důležitá zejména v husté zástavbě nebo u domů v blízkosti silnic.
- Kotvení předmětů na stěnu: Např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
- Nasákavost: Je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Nasákavost je u pórobetonu vyšší než u cihel a při nesprávném zacházení může pórobeton navlhnout, což vám způsobí komplikace a stavba se kvůli tomu může zpozdit. Při důkladné péči o stavbu i dům se není u pórobetonu čeho bát. Asi největší nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Ytong není nasákavý, je to mýtus. Díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody materiálem a Ytong nasaje několikanásobně méně vody než cihelný materiál, který díky kapilární struktuře transportuje vodu až do výše jednoho podlaží. Ytong odolá mrazu, i když je předtím vystaven vodě. Cihla mrazu neodolá, protože kapilární struktura nám funguje stejně jako láhev s vodou umístěna do mrazáku. Led se rozpíná a láhev nám roztrhá, stejně jako cihlu.
- Vzlínavost: Je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená, že vlhkost vám nevystoupí na stěnách do velké výšky.
- Vzduchotěsnost: Se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
- Pracnost při stavbě: Je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku. Moderní pálené cihly velmi dobře izolují, jsou nenasákavé a pevné v tlaku, ale mají vyšší objemovou hmotnost a hůře se s nimi pracuje. Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější. Stavba s pomocí pórobetonu je rychlejší, lépe se tvaruje, ořezává a neztrácí tím nic na svých vlastnostech. Pokud jste laik, doporučuji Ytong - práce s ním je jednodušší a ubude vám spousta starostí.
- Drážkování pro rozvody: Elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla. U červených cihel je problém, při nanášení lepidla, že vám velká část steče dovnitř. Nevím, jak je to u pěny, ale u lepidla to byl problém. Pak drážkování je zde taky naprd - cihly jsou křehké a stejně tak v poměru, když nám cihly dovezli, tak u červených byl mnohem větší počet cihel co bylo poničených oproti cihlám od Ytongu.
Srovnávací tabulka vlastností
| Vlastnost | Pálená cihla | Pórobeton (Ytong) |
|---|---|---|
| Životnost | Přibližně stejná | Přibližně stejná, prověřená praxí od roku 1928 |
| Pevnost v tlaku | Vyšší (8-15 MPa) | Nižší (2,5-5 MPa) |
| Tepelná vodivost (λ) | 0,20-0,28 W/m·K (nižší s izolací) | 0,09-0,14 W/m·K (lepší izolace) |
| Akustická izolace | Lepší (díky vyšší hustotě) | Mírně horší (ale u obvodových zdí rozdíly malé) |
| Kotvení předmětů | Obtížnější (děrovaná, křehká) | Snadnější (plný průřez, bez příklepu) |
| Nasákavost | Nižší | Vyšší, ale díky uzavřeným pórům nevede vodu kapilárou; po vyschnutí se vlastnosti vrací |
| Vzlínavost | Vyšší | Výrazně nižší |
| Vzduchotěsnost | Méně efektivní (dutiny) | Mnohem lepší (homogenní struktura) |
| Pracnost při stavbě | Vyšší (křehkost, stékání lepidla) | Nižší (snadné řezání, přesnost, rychlejší zdění) |
| Drážkování pro rozvody | Pracnější (křehkost) | Výrazně jednodušší |
| Objemová hmotnost | Vyšší | Nižší (300 do 700 kg/m³) |
Co je dobré vědět o cihlách a tvárnicích
V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. Nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.
Čtěte také: Pálená cihla: Stavební materiál s tradicí
Pálená cihla a její typy
Keramické cihly jsou pálené zdicí bloky z přírodní hlíny. Moderní typy, které najdete od značek Porotherm, Leier a KM Beta, jsou často děrované pro zlepšení tepelných vlastností a snížení hmotnosti. Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.
Druhy cihel a tvárnic:
- Nosné: Jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
- Nenosné: Vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
- Soklové: Jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
- Dekorativní: Pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný. Pro pohledové zdivo, fasády nebo ploty jsou ideální lícové cihly Klinker. Tyto pálené cihly se vypalují při vyšší teplotě než běžná keramika, díky čemuž jsou téměř nenasákavé, odolné proti mrazu a zachovávají si stálý vzhled desítky let.
Při procesu vypalování se vypařuje vlhkost z materiálu, a tak dochází k přirozeným rozměrovým změnám. Aby měly všechny cihly stejnou výšku a přesné hrany, dodatečně se upravují broušením. Nebroušené cihly jsou cenově dostupnější. Vyplatí se při svépomocné realizaci, kde vyšší časová náročnost stavbu neprodražuje.
Pórobeton a jeho typy
Pórobeton je typ lehčeného betonu, jehož vylehčení způsobují póry ve vlastní hmotě materiálu. Stejně jako klasický beton se i pórobeton vyrábí z plniva (křemičitý písek, extrudované keramické kamenivo keramzit, případně popílek, škvára nebo struska), pojiva (cement, vápno) a vody. Dalšími přísadami lze ovlivnit například jeho mrazuvzdornost či pevnost. Podle složení rozlišujeme pěnobeton nebo pěnosilikát a plynobeton či plynosilikát. Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Pórobetonové tvárnice Ytong a Termalica jsou lehké, snadno opracovatelné a mají výborné tepelněizolační vlastnosti.
Další typy tvárnic:
- Betonové tvárnice: Tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
- Vápenopískové tvárnice: Mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
- Štěpkocementové tvárnice: Na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
- Skleněné tvárnice: Vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.
Kompletní systém Ytong
Kompletní sortiment Ytong nabízí ucelený systém pro hrubou stavbu domu a šetří čas i peníze, jak stavebníkovi tak i zedníkovi. Pro výrobu pórobetonu Ytong platí jednoduchá rovnice: písek + cement + vápno + voda + přírodní hliník = Ytong. Při výrobě se nepoužívají žádné odpadní ani druhotné suroviny! Pórobeton je nejčistší stavební materiál na trhu, obsahuje jen čisté přírodní suroviny, žádné těžké kovy a škodlivé látky ani odpadní materiál či druhotné suroviny jako je popílek. Ytong díky homogenní struktuře má ve všech směrech stejné vlastnosti, jak statické tak tepelně technické. To omezuje jak odpad na stavbě, tak případné důsledky technologické nekázně na stavbě a je významnou ochranou budoucího nájemníka a investorovi peněženky. Jednoplášťové stěny z tvárnic Ytong splňují parametry požadované normou na úrovni doporučených hodnot už i s nejslabší obvodovou tvárnicí tl. Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ekonomičtější nežli zateplená cihelná stěna s polystyrenem, kdy polystyrénové zateplení je nejlevnější variantou s omezenou životností a velmi špatnými užitnými vlastnostmi. Jednovrstvé řešení nevytváří podmínky pro vznik plísní mezi konstrukcí a zateplením, dosahuje nejvyšší požární bezpečnosti a odolává destrukci způsobenou škůdci. Díky homogenní struktuře má Ytong ve všech směrech stejné vlastnosti a není potřeba dodatečných tvarovek pro ukončení u oken a dveří a na rozích konstrukce. Stěny od tl. 125mm a výše mají požární odolnost 180 minut a stěna tl. 75mm a 100mm má požární odolnost 120 minut. Aby byly zachovány výjimečné vlastnosti zdiva Ytong a stěna mohla „dýchat“ je nutné stěnu správně omítnout. Na vnitřní stranu proto patří sádrové nebo vápenosádrové omítky a na vnější stranu patří lehčená minerální nebo tepelněizolační omítka.
Doporučení pro stavbu svépomocí
Jestliže plánujete stavbu svépomocí, na montáž první řady si raději přizvěte odborníka. Nejnáročnější je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Pro založení stavby jsem si pozval kamaráda, který už ten to krok dělal, a hlavně umí dobře s nivelačním přístrojem. Tady bych upozornil všechny budoucí stavebníky, kteří nemají s tímto bodem žádné zkušenosti, aby si stavbu nechali založit od firmy, nebo někoho, kdo to umí! Odvíjí se vám od toho hodně dalších postupů a věcí a pokud si na to sami nevěříte, nedělejte to sami. Zde musíte brát v potaz to, že skoro asi nikdy nikdo neudělá tak rovnou desku, kde by nehaprovalo +- 5 cm, a to už může být v budoucnu i dost velký problém u věnce, pokud nešalujete prkny, ale použijete tak zvané věncovky. Rozdíl tam už nedorovnáte! Určitě je vždy lepší mít k ruce někoho, kdo už určité postupy někdy dělal, aby vám to alespoň ukázal a posléze zkontroloval. Pokud řešíte pak pohledové věci, jako omítky, nebo beton pro podlahu, nechce to udělat firmu. Zase tolik na tom neušetříte a vyhnete se komplikacím. Určitě záleží hodně na té podlaze, kde oni vám udělají perfektní rovinu a vy si to tam potom už krásně jen sázíte! Pokud vyléváte desku/věnec mějte dva lidi ještě k ruce, protože když je teplo, beton vám rychle zavadne a je to dost velká dřina takto velké plochy urovnat.
Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin
Kdy se musím definitivně rozhodnout?
V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace. Po termoizolačních cihlách nebo pórobetonových tvárnicích sáhne naprostá většina stavebníků. Někteří mají jasno, jiní se při výběru pořádně zapotí. Oba materiály obvykle splňují parametry dané projektem, ale liší se v ceně, hmotnosti nebo náročnosti zdění.
Pórobeton je obecně dražším řešením, což mnohé lidi odradí. Objemová hmotnost kusového zdiva od 300 do 700 kg/m³. Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu je daná objemovou hmotností - od 0,080 až do 0,170 W/m.K. Konečné řešení závisí vždy na investorovi a na konkrétní situaci. Srovnávejte vždy typy s podobnými tepelněizolačními vlastnostmi. Pálená cihla, nebo pórobeton, to je to, oč tu běží, řečeno slovy klasika, když se rozhodneme stavět dům. Při letmém zjištění asi neuděláme chybu ani v jednom z obou případů, ovšem nějaké rozdíly tu přece jen jsou.
Čtěte také: Rozměry a váha tradiční pálené cihly
tags: #palena #cihla #a #ytong #porovnání