Pády střech zimních stadionů představují v historii Československa několik tragických kapitol, které si vyžádaly lidské životy a odhalily závažné nedostatky ve stavebnictví a dohledu. Tyto události, často provázené utajováním a kontroverzními soudními procesy, zanechaly hlubokou stopu a slouží jako memento pro současné stavební postupy.
Tragédie v Mariánských Lázních (1981)
V prosinci 1981 se během hokejového utkání zřítila střecha zimního stadionu v Mariánských Lázních. Na místě zůstali tři mrtví a jednomu muži byla lékaři nuceni amputovat nohu. K havárii došlo 6. prosince, na Mikuláše, kdy hustě sněžilo. Podle výpovědi svědků bylo slyšet nad modrou čarou kluziště vpravo u ocelové tribuny ránu podobnou prasknutí. Následně se střešní konstrukce otřásla a za dalšího lomozu a praskání se sesunula na ledovou plochu. Celý pád konstrukce trval několik vteřin. Výsledkem havárie byli tři mrtví a pět zraněných lidí, kteří se v té době pohybovali v prostorách stadionu v souvislosti s večerním hokejovým utkáním.
Příčiny a vyšetřování
V následujících dnech došlo ke zjišťování příčin havárie. Byla změřena výška i hmotnost napadaného sněhu. Tato nedosahovala hodnoty dané normou, se kterou bylo ve statickém výpočtu Ing. Zeman počítáno. V roce 1978 Ing. Josef Zeman (projektoval např. Žďákovský most) na základě povolení svého zaměstnavatele, tehdejšího Hutního projektu Praha, společně se skupinou dalších projektantů vypracovali dílenskou dokumentaci ocelové konstrukce pro tento stadion. Výrobu konstrukce a její následnou montáž zajišťoval tehdejší podnik KOVO CHEB, řízený rezortem Ministerstva vnitra. Koncem června roku 1981 předal KOVO CHEB stavbu k užívání.
Společně s vyšetřovatelem se případu ujali dva soudní znalci, z nichž pouze jeden byl statikem (ze Škody Plzeň, jež byl odborníkem na OK). Ten vyhodnocoval provedené svary co do rozměru i kvality (studené spoje s rozstřikem svarového kovu, rozměry svarů provedených v porovnání s rozměry předepsanými v dílenských výkresech, neprovařené kořeny u tupých svarů a označení neprovedených svarů vůbec). Rozbor znalce statika se týkal nejdůležitějších styčníků, kterými byly 4× se opakující styčníky označené „a“ a styčníky uložení střešní (čtyřkloubové) konstrukce na stojku nové ocelové tribuny, kterýžto detail označený „b“ se vyskytoval 2×. Přesto závěry jeho posudku na patřičná místa nedorazily.
V práci tak pokračoval druhý ze znalců (nejednalo se o statika ani o odborníka na OK). Ten si nechal příhradovou konstrukci strojním výpočtem spočítat, přepočítat navržené dimenze jednotlivých prutů a bylo zjištěno, že nebyla propočítána diagonála hlavní vazby označená M, vedoucí do styčníku „a“, která se v konstrukci vyskytovala 4×. Následně nechal soudní znalec zjistit tíhu vlastní konstrukce 44 kg/m² a skutečnou tíhu sněhu 54,3 kg/m², což bylo celkem 105,25 kg/m² (včetně instalací), tedy hodnoty o asi 32,6 % menší, než byly v projektu Ing. Zemana. S fotografiemi částí konstrukce obsahujících diagonálu M zběžně celou situaci konzultoval a došel k závěru, že poddimenzování diagonály M a její číselné nepropočítání mohlo být příčinou havárie.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
To vyšetřovateli stačilo k tomu, aby rozběhl kolotoč výslechů a obvinění celé skupiny projektantů kolem Ing. Zemana. Ti však celou nosnou konstrukci znovu přepočítali, a to i metodou druhého řádu, při které zjistili, že konstrukce se již při 4., 5. a 6. běhu zastavila. Pro odpor k závěrům soudního znalce, který organizoval tehdejší zaměstnavatel skupiny projektantů, najal vyšetřovatel Ústav soudního inženýrství Brno. Tomu však byl s největší pravděpodobností předán pouze závěr druhého ze soudních znalců. Hutního projektu Praha. Ten prokázal, že k iniciaci havárie došlo při prasknutí svaru ve styčníku „b“. To je v místě přišroubování čtyřkloubové konstrukce na hlavici sloupku tribuny, kde dochází k velké vodorovné síle a momentu. Podle přiložených fotografií byl tento svar proveden zvláště nedbale (nebyly provedeny tupé svary předepsané v dílenských výkresech a bylo provedeno jen kruhové ovaření koutovým svarem tloušťky od 5 do 8 mm). Vyšetřovatel ale tento závěr prohlásil za zmatený a nepřijal jej.
Ing. Zeman „vyfasoval“ v Chebu čtyři roky odnětí svobody. Odborná veřejnost se v době vlekoucího se sporu rozdělila na dva tábory a došlo rovněž k další tragické události, kdy při silniční nehodě zemřel vedoucí a odpovědný pracovník KOVO CHEBU. Soudní pře se táhly až do února 1988, kdy okresní soud v Chebu zprostil Ing. Zemana obvinění. Nutno dodat, že skutečná příčina havárie ani několikanásobnými soudy odhalena nebyla. Přesto se do dnešního dne lidé z okolí Ing. Zemana domnívají, že právě odsouvání posudku prvního ze znalců do pozadí bylo v té době zcela účelové. Fotografie špatně provedených koutových svarů jsou uloženy ve spisech. Ve výpočtech Hutního projektu Praha je prut pod stykovými deskami označen číslem 45 s tím, že pod deskami se špatně provedenými svary byla svislá síla 852 kN, vodorovná smyková síla 594,84 kN a moment 35,69 kNm. Tyto vnitřní síly jsou od skutečného zatížení v době havárie. Podle projektantů byl průběh havárie opřený o posudek prvního ze znalců následující: Přítomní účastníci tvrdili, že havárie začala ranou u modré čáry na straně tribuny. To praskl spojující svar. Poté došlo k otřesu konstrukce, což byl posun konstrukce střešního rámu po stojce tribuny až ke šroubům profilu 24 mm, které narazily na stojku tribuny.
Tragédie v Třebíči (1977)
Dvě oběti si vyžádalo zřícení střechy v říjnu 1977 na ledovou plochu v Třebíči, kde trénovali dorostenci. Před 32 lety se sesypala ještě nedokončená střecha zimního stadionu v Třebíči. Pod troskami zahynuli dva lidé. Příčinu neštěstí se drtivá část veřejnosti nikdy nedozvěděla. Tehdejšímu režimu se ji podařilo utajit. V roce 1977 se budovalo zastřešení zimáku. Střechou byla ocelová konstrukce, tvořená z trubek a krytá plechem. Ta ocelová konstrukce Gyro byla patent, který si nechal patentovat Ing. Radůz Russ, docent na technice v Brně a zaměstnanec Chemoprojektu Brno.
Osudová závada: Vadné styčníky
Osudovou závadou na konstrukci se ukázaly být styčníky. Laicky řečeno se jednalo o kruhové místo, kde se stýkalo několik trubek. V dolní části konstrukce jich byly desítky. Bohužel ale byly vyrobené z lité oceli, ne z kované. Bylo naprosto jasné, že se potrhaly segmenty ve styčnících. Projektant požadoval, že tento prvek má být z kované oceli. Byl to ale obyčejný odlitek. Kdyby to bylo z kované oceli, vydržely by daleko větší zatížení v tlaku i tahu. Montovaná střecha byla z větší části již hotová. Avšak nevydržela. Večer dne 27. října 1977 se s obrovským rachotem sesypala. U branky v západní části kluziště zemřel mladý hokejista, u střídaček brusič bruslí.
Nekázeň hokejistů
Dokončení střechy zimního stadionu provázela před lety obrovská nekázeň hokejistů. Tehdejší politikové přehlušili vedoucího stavby. Ing. Milan Kotík, který dělal stavební dozor, na nebezpečí několikrát upozorňoval ve stavebním deníku, stejně jako stavbyvedoucí. Zbytečně. Dovolím si zápis Ing. Kotíka citovat: „Přes zákaz stavebního dozoru a stavbyvedoucího započal provozovatel TJ Elitex dne 7. října s provozem ledové plochy. Dne 9. října byla plocha poprvé použita hokejisty. Toto jednání je naprosto neslučitelné se stavební kázní na staveništi a odporuje všem předešlým dohodám. Ledová plocha se zásadně po dobu stavby nebude používat k tréninku.“ Napsal jsem: „Ve 12.15 trénují hráči na ledě, přitom pracovníci svařují a pracují na lešení. Zámek od brány byl v noci při příchodu prvého A mužstva násilně otevřen. O neplnění bodů zápisu o provozu zimního stadionu byli telefonicky informováni soudruh Vlček a soudruh Trávníček.“ Tehdejšímu režimu se příčiny neštěstí podařilo ututlat. Nikdo nebyl potrestán. Odborníci zpracovali několik expertíz. Poměji chtěli taky. Řekl jsem tam pravdu, a to, že příčinou byly vadné styčníky. Dělaly se i zkoušky v Gottwaldově, které chybu styčníků prokázaly. Pak mi ale řekli, že mou expertízu nepotřebují.
Čtěte také: Postup opravy panoramatické střechy BMW
Poučení pro současnost
V současné době existuje velké množství menších výrobních a montážních organizací, které nemají svářečského technologa, jenž by rozhodoval o pořadí provedených svarů a kontroloval jejich jakost. Zkušenosti z minulosti ukazují, jak je důležité dbát na preciznost v každé fázi výstavby a jak zásadní je nezávislý a odborný dohled, který nepodlehne politickým ani ekonomickým tlakům. Neodhalení skutečných příčin havárií a utajování informací jen prohlubuje nedůvěru a brání poučení se z chyb.
Přehled pádů střech v Evropě
Pády střech sportovních a veřejných budov nejsou bohužel ojedinělé. Následující tabulka ukazuje některé z nejvýznamnějších tragédií v Evropě:
| Datum | Místo | Událost | Počet obětí |
|---|---|---|---|
| 27. října 1977 | Třebíč, Československo | Zřícení střechy zimního stadionu | 2 mrtví |
| 6. prosince 1981 | Mariánské Lázně, Československo | Zřícení střechy zimního stadionu během hokejového utkání | 3 mrtví, 1 amputace nohy |
| 3. května 1999 | Duisburg, Německo | Zřícení dřevěné střechy v katolickém středisku | 4 mrtví |
| 14. února 2004 | Moskva, Rusko | Zřícení střechy v aquaparku | 28 mrtvých, desítky zraněných |
| 4. prosince 2005 | Čusovoj, Rusko | Zřícení střechy bazénu | 14 mrtvých (včetně 10 dětí) |
| 2. ledna 2006 | Bad Reichenhall, Německo | Zřícení střechy zimního stadionu | 15 obětí |
| 28. ledna 2006 | Katovice, Polsko | Zhroucení střechy výstavní haly (pravděpodobně pod náporem sněhu) | Nejméně 65 mrtvých, 160 zraněných |
Čtěte také: Bezpečná renovace eternitové střechy
tags: #pad #strechy #stadion #lazne #informace