Možná jste někde slyšeli moudro, že rodiče se dělí na 2 skupiny - na ty, jejichž dítě na hlavu už spadlo a na ty, kterým ještě ne. Naštěstí většina dětí své pády přežije bez úhony, ale jak zjistit, že se tentokrát něco děje a co dělat či nedělat po pádu dítěte na hlavu? Nejdříve začneme s pár tipy v rámci prevence proti úrazům hlavy, které využijete doma či venku. Když se dá úrazům alespoň trochu předejít, dělejme to.
Prevence úrazů hlavy u dětí
- Nikdy nenechávejte miminko samotné na přebalovacím pultu, na posteli bez zábran, či na gauči.
- Přebalovací pult pořiďte s bočnicí nebo se zvýšeným okrajem podložky.
- Autosedačku typu vajíčko s miminkem vždy pokládejte na zem.
- Do vany či sprchového koutu dejte protiskluzovou podložku.
- Zabezpečte doma schody zábranou a protiskluzovými pásky.
- Doma popřemýšlejte, jestli je opravdu nutné mít skleněný stolek či alespoň pořiďte chrániče rohů.
- V kočárku mějte dítě připoutané, ideálně 5 bodovým pásem. A to samozřejmě i když spí. Některé akční děti potřebují i kšíry do kočárkové korby.
- Nenechávejte nikdy dítě bez dozoru v jídelní židličce, na kuchyňské lince, v učící věži a podobně.
- Chraňte děti před pádem z okna, takže nedávejte stoly či lavice k oknu, aby po nich dítě nevylezlo k oknu. Zabezpečte okna bezpečnostními pojistkami. A opravdu nestačí sítě proti komárům.
- Pokud dítě začíná spát v posteli bez bočnic, dejte mu pod ní matraci, peřinu či polštář, ať v případě pádu spadne do měkkého.
- Dávejte dítěti helmu. Na kolo, na brusle, lyže, ale i na odrážedlo pro nejmenší děti. A dávejte ji správně.
- Pokud dovolíte jít dítěti na trampolínu, tak vždy jen na takovou která má ochranou sít a je tam dítě samo.
- Na hřišti ani jinde nedávejte dítě tam, kam samo nevyleze. A obecně je dobré naučit dítě jak má slézat - ať už je to z prolejzačky, ze schodů nebo z gauče.
- Nábytek, který lze převrátit, mějte pevně připevněný ke zdi (komody, stolky, skříňky).
- Dekorace a věci, které na sebe může shodit, raději ukliďte nebo mějte vystavené vzadu, aby na ně dítě nedosáhlo a nemohlo je na sebe shodit.
- A na závěr taková skvělá univerzální rada - nenechávejte zkrátka své dítě bez dozoru.
Co dělat po pádu na hlavu
Asi to nejdůležitější a co všechny nejvíce zajímá je to, co po pádu dělat a kdy vyhledat lékařskou pomoc. Když si představíme modelovou situaci - 3leté dítě skáče na gauči a spadne z něj po hlavě dolů. První co uděláte je, že ho zvednete. Pokud je dítě v bezvědomí a nedýchá, zahajujeme KPR a voláme RZS. I pokud bylo dítě v bezvědomí jen krátce, RZS stejně zavolejte. V našem případě však dítě hned po pádu pláče. Vezmete ho do náručí a konejšíte. Už během chlácholení si začněte dítě pořádně prohlížet. Jak vypadá rána na hlavě? Tvoří se boule? Nekrvácí? Teče dítěti krev z pusy? Jak vypadají zuby? Teče mu krev nebo dokonce bezbarvá tekutina z uší či z nosu?
Za pár minut se většinou dítě oklepe a zklidní a třeba si chce jít zase hrát. Vy ho ale nadále sledujte - jestli hýbe všemi končetinami bez obtíží, nemotá se při chůzi, jestli mluví jako obvykle, jestli není podezřele spavé či nezačne zvracet. Dál zkontrolujte zornice, že jsou stejně velké. Pokud se vám zdá, že je všechno v pořádku a dítě se chová jako předtím, pravděpodobně to zvládnete doma.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Ještě jednou si tedy zopakujeme situace, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc:
- bezvědomí
- křeče
- zvracení
- pokud se dítě chová jinak než obvykle - např. je výrazně spavé, obtížně probuditelné či naopak zvýšeně dráždivé
- zmatenost, když si dítě nepamatuje na úraz a krátkou dobu před ním, klade stále dokola ty stejné otázky
- výrazná a zhoršující se bolest hlavy, závratě
- bezbarvý výtok z nosu či uší, který může být známkou většího poranění hlavy s vytékajícím MM
- krvácející rána, kterou je potřeba sešít
- pokud je dítěti méně než 6M
- rychle letící předmět
- pokud byl pád z větší výšky než je výška postaveného dítěte
- náhle vzniklé obtíže s chůzí, nesrozumitelná řeč, stížnosti si na špatný zrak
- rozdílně velké zornice
- těstovitá boule
Co říct lékaři
Když pojedete k lékaři, připravte se na následující otázky - kdy se úraz stal? Kam se dítě uhodilo? Na jaký materiál spadlo - jestli to byla tráva, beton, koberec apod. ? A z jaké výšky ? Jak se dítě chovalo po pádu ? Po mnoha dalších otázkách a zhodnocení stavu bude lékař indikovat další vyšetření, například CT mozku.
Čtěte také: Složení betonu
První pomoc doma
Pokud vyhodnotíte, že není nutné jet hned k lékaři, na modřinu přiložte studený obklad a chlaďte. Pokud najdete odřeninu, tak ránu očistěte čistou vodou, dezinfikujte a poté zakryjte náplastí. Opravdu stačí modřinu jen chladit. Zatlačováním můžete udělat více škody než užitku. Dopřejte dítěti klid a sledujte ho. Krvácení do mozku se sice nejčastěji projeví do 6 hod. od pádu, ale doporučujeme dítě zvýšeně sledovat ještě 48 hodin. Kontrolujte symetrii zornic, všímejte si atypických pohybů či chování jako je apatie či velká podrážděnost. Varovným signálem je samozřejmě zvracení a i stížnosti na zhoršující se bolest hlavy. V noci je nutné dítě vzbudit každé 3 hod. do plného vědomí. Takto dítě budíme proto, abychom zjistili ze je v pořádku a neupadlo například do bezvědomí. Takže alespoň dvě noci po větším pádu dítě pravidelně v noci kontrolujte. Ty 2 dny nedělejte nic náročného, u malých dětí nezavádějte nové potraviny, které by třeba mohlo zvracet.
Pády na hlavu v praxi
Z lékařské praxe si vzpomínám, že na pohotovost mi přišli rodiče s 2 měsíčním miminkem, že na něj spadl ze skříně těžký dřevěný rámeček. Rodiče zareagovali správně, že přijeli jelikož se jednalo o dítě mladší 6M a spadl na něj rychle padající těžký předmět. Jen by příště zamířili rovnou na chirurgii a ne na všeobecnou dětskou pohotovost, ale v každé nemocnici toto funguje jinak. Nicméně až budete řešit, kam jet, tak s úrazy jeďte rovnou na chirurgii, ideálně dětskou.
Překvapivě často volali rodiče do ordinace, že jim jejich ratolest odněkud spadla. Nejčastěji z postele či gauče, ale opravdu padala i miminka z přebalovacích pultů. Podle stavu jsme se s rodiči domluvili buď na kontrole rovnou na chirurgii nebo u nás v ordinaci. I vzhledem k věku a tomu, že kamarádka samotný pád neviděla, protože jako naschvál zrovna odběhla vedle, tak také vyrazili k lékaři. Naštěstí to dobře dopadlo.
Úraz hlavy - rozhodování, zda volat 155
Přístup k tématu úraz hlavy záleží na délce a zaměření kurzu. Důležité je hodnotit společně stav hlavy, stav vědomí a mechanismus úrazu. Možné jsou téměř všechny varianty od změněného chování až po bezvědomí. Změněné chování (viz. Ztráta paměti, zejména na událost. Lidé po úrazu hlavy mívají takzvané „okno“, nevědí, co se stalo, jak došlo k úrazu. Bezvědomí ihned po úrazu je rovněž mechanismem vedoucím k úrazu krční páteře. Náraz šel nejspíše přes hlavu a byl velmi silný.
Na hlavě mohou být viditelná zranění jako boule, deformity, odřeniny, krvácející rány nebo vytékající mozkomíšní mok (bezbarvá tekutina). Krev i mozkomíšní mok může vytékat také z uší či nosu. Mozkomíšní mok vypadá přibližně jako řídká rýma, vytéká formou kapek, v malém množství, má nasládlou chuť (při poranění spodiny lebeční může vtékat do úst). Naprostá většina otřesů mozku komplikace nemá. Bohužel dopředu to nelze říci. Otok mozku se vyvíjí obvykle do 24 hodin, pozor zejména na případy, kdy člověk nebyl v bezvědomí vůbec (protože to neznamená, že za chvíli nebude) nebo byl, ale probral se.
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
Na takové lidi máme tendenci se dívat jako na někoho (už) v pohodě. Úrazem pohmožděný mozek se ale chová podobně jako jiné zhmožděné části těla. Mozek otéká také a je dobré si uvědomit, že na rozdíl od kotníku nemá mozek prostor pro své zvětšování. Krvácení do hlavy neohrožuje zraněného množstvím ztracené krve, ale tím, že i velmi malé množství krve, které vytéká dovnitř do hlavy, utlačuje mozek. Hřbitovy jsou plné lidí, kteří by na náhrobcích mohli mít nápisy „On se zlepšil“. Ze zranění či z uší nebo nosu vytéká bezbarvá tekutina. V těchto případech volejte 155 a nečekejte, až bude hůř! Zraněnému, který je při vědomí, můžete pomoci zaujmout polohu v polosedě s podepřenými zády.
Pokud zraněného nic nebolí, vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl, chová se normálně, hlavu má „na omak“ v pořádku a samozřejmě mu z ní také nic nevytéká, tak není třeba volat záchranku nebo jezdit do nemocnice. Je těžké najít nějaké obecné doporučení, jak předejít úrazu hlavy způsobenému dopravní nehodou (jsme-li v autě), nehodou v domácnosti či napadením. Ovšem existuje další velká skupina příčin úrazů hlavy, pro kterou takové doporučení existuje, a tou je sport. Konkrétně pády z kol a nejrůznějších odrážedel jsou u dětí častou příčinou vážných a smrtelných zranění.
Helmy a prevence úrazů při sportu
Pro lepší představu můžeme využít srovnání: Cyklista jede rychlostí 15 km/hod. a spadne po hlavě dolů. Jeho pád odpovídá skoku po hlavě na beton z výšky jednoho metru. Cyklista jede rychlostí 25 km/hod. a spadne z kola na hlavu.
Otřes mozku je spojení úrazu hlavy s poruchou paměti. Zda je lehký nebo těžký se rozliší po delší době. Pokud dítě zvrací pouze jednou, nenajdete na něm žádné viditelné zranění, chová se (po chvíli) normálně a pamatuje si, co se stalo, tak je vysoce nepravděpodobné, že by se později objevily další potíže. Děti zvrací častěji než dospělí. Jen pokud je plně při vědomí. Rozhodujte se ale spíš podle dalších okolností. Stav se může zhoršit a s bezvědomým v autě nic neuděláte. Vysoce nedoporučujeme nechávat si poranění hlavy s jasnými příznaky na vlastní odpovědnost.
Pokud jsme se z nějakého důvodu rozhodli nechat si na starosti i někoho, kdo všechny předchozí podmínky nesplňuje, tak je vhodné ho hlídat. Za bdělého stavu nebývá problém si všimnout případné změny vědomí, ale důležité je, abychom si takové věci všimli co nejdříve, i pokud zraněný spí. Když už jste tedy v situaci, kdy dohlížíte na někoho po úrazu hlavy, domluvte se s ním, že ho několikrát za noc (třeba jednou za tři hodiny) vzbudíte. Probouzí-li se tak, jak je pro něj typické, můžete ho nechat zase v klidu spát. Není důvod jim v tom bránit. Problémem je, že u spícího člověka se bohužel jen těžko rozpozná spánek od těžkého bezvědomí a jedno v druhé se v těchto případech může změnit velmi snadno. Nechte tedy zraněné klidně spát, jen je občas probuďte, abyste se ujistili, že nejsou v bezvědomí.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Krvácení z nosu je poměrně časté - je potřeba rozhodnout, jestli jde o poškození nosu, nebo lebeční spodiny. Spodina lebeční (baze lební) je kostěná přepážka oddělující mozek od krku a obličejové části. Její poškození znamená vždy velké riziko komplikací. Pozor na rány do zátylku, které vypadají mnohem méně hrozivě než rány do obličeje! Pokud se nám nezdá, že rána šla na nos a přesto z nosu vytéká krev - raději volejme. Jako každé běžné poranění. Při převozu do nemocnice obvykle neřešíme. Je-li to možné, zachovávejte čistotu. Riziko smrtící infekce je zejména při podezření že z rány teče mozkomíšní mok.
Rizika spojená s helmami
Používání helmy nezaručuje úplnou bezpečnost, lidé často s helmou na hlavě více riskují. Pokud je helma nevhodné velikosti nebo špatně upevněná (což je u příležitostných jezdců obvyklý stav), zásadně klesá ochranný účinek a naopak stoupají rizika. Správně připevněná helma správné velikosti může pomoci v některých situacích, ale sama od sebe nikoho nezachrání. Daleko větší nebezpečí než nenošení helmy přestavuje pro cyklistu on sám. Pojmy "lehký a těžký otřes" jsou těsně po úraze naprosto matoucí. Ani spoléhání na rentgen hlavy není oprávněné - otok mozku není na běžném rentgenovém snímku vidět.
Když dítě spadne na hlavu z výšky, je při vědomí, začne plakat a pohybuje se, s největší pravděpodobností je vše v pořádku. Už v dřívějších dobách se říkalo, že když dítě spadne z výšky, která je menší než jeho výška, většinou vše dopadne dobře. Po pádu miminko vezměte do náruče, pohlaďte a konejšete. Snažte se udržet klid a nadhled, usmívejte se, i když je to v tu chvíli těžké. Jestliže se vám tato nemilá nehoda stane, nebrečte a nevyčítejte si nic. Nejste špatná matka. Pády a šrámy prostě k dětství patří.
Časté otázky rodičů
Často rodiči vyžadovaný RTG lebky je většinou indikován pouze u dětí do 2 let při zjevném poranění hlavy, u dětí nad 2 roky při poranění větším než 5 cm či zn. impresivní fraktury lebky. CT vyšetření je případně indikováno dle výsledků neurologického vyšetření. Proč ano/ne CT? jedná se o velkou dávku záření, takže by mělo být provedeno pouze pokud je to opravdu nezbytné.
Pro cyklisty je jedním z klíčových ustanovení Zákona o silničním provozu, že osoby mladší 18 let jsou povinny za jízdy použít ochrannou přilbu. Odborníci Centra výzkumu nehod Monashské univerzity v australském Melbourne došli v roce 2012 k poznatku, že k největšímu počtu kolizí či pádů z jízdního kola dochází při rychlostech 15-24 km/hod. V průměru odpovídá volnému pádu hlavou na betonovou vozovku z výšky cca 2 metrů. V každém případě si pořiďte jen přilbu schváleného typu. Dále pak si před koupí důkladně vyzkoušejte, zda Vám přilba opravdu padne. Pozornost věnujte především velikosti a hmotnosti přilby, způsobu jejího upínání, kvalitě vnitřního polstrování.
Cyklistická přilba může být v kritické situaci onou pomyslnou tenkou hranicí mezi životem a smrtí. Cyklista jede rychlostí 15 km/h a spadne po hlavě dolů. Cyklista jede rychlostí 25 km/h a spadne z kola na hlavu. Došlo ke kolizi cyklisty a auta. Kolo jelo rychlostí 15 km/h a auto 35 km/h.
tags: #pád #hlavou #na #beton #následky