Sikhové tvoří pouhá dvě procenta obyvatel Indie, stále více jich však dnes žije za hranicemi Indie. Ač jde o náboženskou minoritu, jsou skutečnou páteří indického státu. Dnes žije na světě asi dvacet milionů sikhů. Jejich soužití s většinovou společností a možnost praktikovat jejich víru se přitom v jednotlivých zemích od sebe liší.
Sikhové v západním světě
Hlavní emigrantská vlna sikhů probíhala od poloviny 80. let minulého století. Už od té doby se pro mnoho z nich stala zaslíbenou zemí Kanada. V posledních letech míří mnoho sikhů i do Velké Británie. Málokterá asijská komunita se v západním světě plně asimilovala, o Indech (včetně indických sikhů) však lze říci, že jsou v začleňování do společnosti o kus dál než příslušníci jiných národů či náboženství.
Sikhové usazení v západních zemích patří obvykle k velmi pracovité střední či vyšší střední třídě, která vyznává své tradiční hodnoty, jako například soudržnost v širokém kruhu komunity. Děti emigrantů, které se narodily v nové zemi, již však často bývají plně začleněny do většinové společnosti. Indie pro ně často znamená jen prázdninovou destinaci spojenou s nekonečnými návštěvami stovek strýců a tet.
Integrace sikhů v Kanadě a Velké Británii
Ve Velké Británii žijí tři až čtyři miliony sikhů. Soužití Britů se sikhy je prozatím víceméně bezproblémové, čas od času je však třeba řešit nestandardní požadavky jejich víry. Britům se to však prozatím docela daří. A tak se třeba mohli mezi strážci královských klenotů v Toweru objevit první dva sikhové. Namísto huňatých čepic, které strážci britské národní gardy tradičně nosí, si mohli ponechat své turbany. Stejně tak kanadská armáda povoluje sikhům, aby si nechávali své turbany a plnovousy. Armádní nařízení dokonce určuje, jaké barvy se mohou v té které armádní složce nosit. Turbany povoluje i kanadská jízdní policie.
Výzvy pro sikhy v americké armádě
Oproti tomu větší problémy mají sikhové například v americké armádě. Dříve mohli nosit turbany, ale v osmdesátých letech armáda přijala přísnější pravidla, která regulují nošení náboženských symbolů, což může působit některým sikhům značné dilema. Například Kamaljit Singh Kalsi tak stojí před velkým problémem. Jeho otec a děd sloužili v indickém letectvu. Jeho praděd v britské indické armádě. On by dnes rád vstoupil do americké armády. Znamenalo by to ale, že si musí oholit plnovous a sundat turban, který nosí v souladu se sikhskou náboženskou tradicí. „Nabízím svůj život, ale nechci obětovat své náboženství,“ váhá dnes Kamaljit Singh Kalsi. Sikhská koalice působící ve Spojených státech se snaží vyjednávat o výjimce pro sikhské žadatele, kteří chtějí do armády vstoupit. „Naše armáda musí odrážet podobu celé Ameriky. Je to rozmanitá země, která prosazuje ve světě hodnoty svobody, zvlášť náboženské,“ řekl americké tiskové agentuře AP výkonný ředitel koalice Amardeep Singh.
Předsudky a mezikulturní porozumění
Nový průzkum HuffPost/YouGov zpráva o postojích k muslimům a islámu zveřejněná minulý týden ukázala, že zatímco pouze 21 % Američanů má příznivý pohled na islám, více než polovina (55 %) má k tomuto náboženství nepříznivý pohled. Tato anketa ilustruje důležitost oslovení mladých Američanů, kteří jsou obecně otevřenější novým myšlenkám a odlišným způsobům myšlení, a proč jsou programy ING na středních a vysokých školách, které doplňují vzdělávání o muslimech a jejich víře a o jiných náboženstvích, tak důležité.
Generální ředitelka společnosti ING Maha Elgenaidi se připojila ke skupině mezináboženských vůdců z křesťanské, sikhské a buddhistické tradice, kteří každý z nich pronesl modlitbu na akci na památku obětí holocaustu, kterou sponzorovalo město Santa Clara. Vzhledem k celosvětovému vzestupu antisemitismu se musíme znovu zavázat k boji proti bigotnosti, bez ohledu na její původ, zdroj nebo cíl. Tato akce, kterou podporuje ING, si klade za cíl posílit mezikulturní porozumění a dialog v rámci stanfordské komunity tím, že spojí jednotlivce z různých prostředí, včetně studentů, fakulty, zaměstnanců, administrátorů, podnikatelů a náboženských a komunitních lídrů. Autor Steven Nightingale přečte krátký úryvek z knihy, který se zaměří na legendární convivencii - „společné soužití“ muslimských, křesťanských a židovských komunit ve středověkém Španělsku. Byl to brilantní historický příklad síly a inteligence mezináboženských komunit.
Historické zkušenosti a přetrvávající trauma
Deb Haalandová zadržovala pláč, když veřejně představovala závěry první části vyšetřování. Tato praxe násilného odebírání indiánských dětí rodičům a jejich umisťování do internátních škol fungovala ve Spojených státech až do roku 1969 a postihla i její prarodiče. Trauma trvá dodnes. „Mnoho dětí, jako byli oni, se nikdy nevrátilo domů. Některé odebírali už ve čtyřech letech. Každé z těch dětí je chybějícím členem rodiny, co nenaplnilo smysl svého života. Nutili je měnit jména, sexuálně zneužívali, bičovali či fackovali. „Je to srdcervoucí. Ale není to pro nás nové. Žijeme s tímto mezigeneračním traumatem dlouhodobě. Co je nové, to je vůle současné vlády snažit se to napravit. Protože to trauma se projevuje i v současných problémech kmenových komunit,“ poukázala ministryně Haalandová na problémy indiánů s duševním zdravím, chudobou nebo nízkým průměrným věkem dožití.
Zpráva z vyšetřování ukazuje, že americkou vládou financovaných internátních škol bylo víc než čtyři sta. Potírali v nich kulturní identitu indiánských dětí, nutili je měnit jména, sexuálně zneužívali, bičovali či fackovali. Běžná byla nucená dětská práce, hladovění, zanedbávání zdravotní péče nebo tresty za pokus o útěk.
První ministryně americké vlády z řad původních obyvatel teď oznámila start iniciativy, díky které se přeživší z indiánských internátních škol budou moct podělit o své příběhy a udělat z nich součást sbírky orální historie. „Moji předci žili udržitelně na jihozápadě dnešních Spojených států. Jejich federální vláda se zároveň s rozpínavostí směrem na západ snažila i vyhladit, vykořenit a asimilovat původní obyvatelstvo,“ rekapitulovala Deb Haalandová.
„Nedá mi to, abych nemyslela na současné tragédie životního prostředí, jako je vymírání živočišných druhů nebo stále extrémnější požáry. I tomu všemu jsme se mohli vyhnout, kdyby americká vláda respektovala původní obyvatele a spolupracovala s nimi na jejich způsobu péče o Zemi, kterou si vyvíjeli tisíce let.“
tags: #sikhské #děti #v #Americe #informace