Zkratka OSB je složena z anglických slov Oriented Strand Board, což v překladu znamená "deska z orientovaných, rozprostřených velkoplošných třísek". OSB deska je velice zajímavý a kvalitní stavební materiál a v dnešní době, kdy se snažíme žít ekologicky a v souladu s přírodou, je tento stavební prvek čím dál tím více využíván při stavbě domů, a to jak zděných, tak i u dřevostaveb.
Výroba a vlastnosti OSB desek
OSB desky jsou vyráběny z třísek o rozměrech cca tl. 0,6mm x šířka 10 až 30mm a délka 120mm. Jedná se o většinou směsné třísky dřevin, jehličnanů. Nejčastěji se jedná o smrk a nebo borovici. Při výrobě OSB desky je použito lepidlo, pojivo na bázi polyuretanových pryskyřic, toto lepidlo, pojivo neobsahuje naprosto žádný formaldehyd. Není tedy zdraví škodlivé a životnímu prostředí také nijak neškodí. U OSB desek je použito jen minimum lepidla, obsah formaldehydu v kvalitní OSB desce je tak nízký, že se rovná hodnotě množství v rostlém dřevě. Orientace třísek v OSB desce je velice důležitá, pro správnou předepsanou pevnost OSB desky je orientace třísek vázaná na sebe ve třech kolmých vrstvách. Dvě povrchové jsou vždy v jednom směru a to rovnoběžně s osou OSB desky a vnitřní vrstva třísek je orientována kolmo na osu OSB desky, vše je fixováno lepidlem z umělých pryskyřic.
Jsou nabízeny hlavní dva druhy OSB desky: s broušeným a nebroušeným povrchem. Také jsou vyráběny s rovnou hranou a nebo systémem zámku P+D (pero + drážka), impregnace do vlhkého prostředí je dnes samozřejmostí. Díky příměsi parafínu získává tento materiál také jistou odolnost proti vlhkosti, ovšem při zachování difúzní propustnosti neboli vodu nepropustí, ale vodní pára může přes desku proudit.
OSB desky a zdravotní nezávadnost
Problematická je přítomnost formaldehydu. O jeho negativním vlivu na lidské zdraví není pochyb. Přímé ohrožení nastává při vysokých koncentracích, především v uzavřeném prostoru. Zdrojem formaldehydu ale nejsou jen stavební materiály, ve kterých se jeho pryskyřice používají. Vysoké koncentrace je například v cigaretovém kouři. Kuřák kouřící 20 cigaret denně má až 2x větší příjem než se nám dostane za den z běžného vnitřního prostředí. Nutno říci, že tato látka je všude (koberce, nábytek), produkují ho spalovací motory, spalovny a elektrárny, je v dezinfekčních prostředcích i prostředcích na ochranu dřeva. Snahou výrobců samozřejmě je snižovat emisi těkavých látek a některé desky, často označované jako EKO, jsou již vyráběny s ohledem na stanovené přísnější limity emisních parametrů. Uváděny jsou i pojiva na bázi polyuretanových a dalších pryskyřic bez větší přítomnosti formaldehydů.
Pro užití ve stavebnictví je základní normou pro desky OSB evropská norma EN 300 - Desky z orientovaných plochých třísek - definice, klasifikace a požadavky, která kromě základních pevnostních požadavků určuje i odolnost desek proti vlhkosti (bobtnání, pevnost po cyklické zkoušce atd.) Pro použití na stavbách musí dále desky OSB splňovat požadavky normy ČSN EN 13986 - Desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví - charakteristiky, hodnocení, shody a značení. Pokud se tedy chceme před vysokými koncentracemi těkavých látek lépe chránit, máme možnost volit ty materiály, kde výrobci jednoznačně dokladují splnění přísnějších kritérií. A pak samozřejmě zajistit správné větrání interiéru domu. To je v praxi problém, který však může být řešen systémy nuceného větrání s rekuperací.
Čtěte také: Vlastnosti a využití betonové pracovní desky
Pasivní dům a jeho specifika
Projekt „Pasivní dům Eisenstraße“ ukazuje, že stavba pasivního domu může být dnes spojena s realizací inovativních a přitom dlouhodobě aplikovatelných postupů. Je to architektonické řešení, v němž se harmonicky snoubí regionálně typické a moderní stavební formy. Sedlová střecha, okna prosvětlující interiér, výrazné a prosté linie jsou prvky, které určují formu stylu. V plášti domu je ukryta moderní kvádrová konstrukce s bezbariérovou přístupovou rampou, posuvnou protisluneční clonou, velkou terasou a s přibližně 150 m² obytnou plochou. Oba kvádry jsou překlenuty ocelovým rámem.
Jedním ze základních předpokladů pasivního domu je kromě splnění tepelně technických vlastností pláště (parametr „U“ a těsnost) vhodně zvolená dispozice domu, správné umístění vůči světovým stranám, řešení velikosti prosklených ploch, umístění stavby, vyhodnocení klimatických podmínek a technologická vybavenost. Souhrn všech těchto parametrů v kombinaci s architektonickým návrhem domu a vhodnou technologií dává prostor pro realizaci kvalitního pasivního domu.
Nezbytným předpokladem pro vytvoření kvalitního pasivního domu je individuální přístup se zjištěním přesných požadavků investora, ověření pozemku a lokality včetně případných omezení a finančních možností investora. Tyto parametry jsou výchozími podklady pro navržení konceptu domu, jeho dispozic i architektonického řešení.
Konstrukční systémy pasivních dřevostaveb
Základová deska pro pasivní dům v panelovém konstrukčním systému dřevostavby je v podstatě shodná s řešením pro nízkoenergetickou dřevostavbu. Základem dřevěného skeletu pasivní dřevostavby v panelovém konstrukčním systému je samonosná rámová konstrukce ze sušených KVH profilů. Sušené, lepené konstrukční řezivo je ofrézováno a ofazetováno. Pasivní dřevostavba v panelovém konstrukčním řešení umožňuje použití difuzně uzavřené konstrukce nebo difuzně otevřené konstrukce a každé její řešení vždy vychází z konkrétní projektové dokumentace, která řeší veškeré požadavky pasivní dřevostavby.
Difuzně uzavřená konstrukce
Obvodový plášť difuzně uzavřené konstrukce panelové dřevostavby je složen z fasádního polystyrenu tloušťky minimálně 180 mm s možností posílení izolantu dle projektové dokumentace a tepelných výpočtů pro konkrétní pasivní dům. Ukončení venkovního opláštění dřevostavby je obvykle provedeno finální fasádní omítkou, případně jiným obkladovým materiálem. Dále se skládá ze sádrovláknité desky a tepelné izolace, jejíž tloušťka vychází z tepelných výpočtů objektu a projektové dokumentace. Konstrukci obvodového pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy plánovat a řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod.
Čtěte také: Průvodce OSB deskami: rozměry, hmotnost a použití
Difuzně otevřená konstrukce
Obvodový plášť difuzně otevřené konstrukce pasivní dřevostavby se skládá z dřevovláknité fasádní izolace PAVATEX ISOLAIR tloušťky 100 mm, na kterou se aplikuje fasádní omítkovina. Panelová konstrukce umožňuje vložení izolace tloušťky 240 mm, s případným posílením izolantu dle projektové dokumentace a tepelných výpočtů pro konkrétní pasivní dům. Následuje parobrzdná vrstva z OSB4 PD EGGER desek s přelepenými spárami. Důkladně tmelené OSB desky řeší problematiku infiltrace. Konstrukci obvodového pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy plánovat a řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod.
Stropní plášť a podlahy
Stropní plášť pasivní dřevostavby v panelovém konstrukčním provedení je tvořen tepelnou izolací tloušťky minimálně 400 mm. Možným řešením je i tepelná foukaná izolace v případě použití vazníkové konstrukce. Tloušťka izolace ve stropním plášti stejně jako v obvodovém plášti je dána tepelnými výpočty pro konkrétní pasivní dům a vychází vždy z konkrétní projektové dokumentace. Konstrukci stropního pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod.
Skladba podlahy v přízemí je obykle tvořena 200mm vrstvou podlahového polystyrénu EPS 150S a vrstvou strojově hlazené betonové směsi. Složení podlahy je uzpůsobeno vybranému způsobu vytápění. Podlahy patra se skládají z OSB desky tloušťky 22 mm PD, která tvoří záklop stropních trámů, kročejové izolace tloušťky 12,5 mm a strojově hlazených betonových podlah tloušťky 60 mm.
Větrání a Blower Door test
Pasivní dřevostavby musí být vybaveny řízeným větráním s rekuperací nebo teplovzdušným vytápěním s rekuperací. Veškeré rozvody se provádějí v podlaze a stropu. BLOWER DOOR TEST (test vzduchotěsnosti) je hlavním ukazatelem kvalitně zpracované obálky rodinného domu. Tento test ověřuje těsnost obvodových konstrukcí, výrobních otvorů, prostupů, komínů atd., ověřuje kvalitu zpracování použitého materiálu.
Principem testu vzduchotěsnosti obálky je natlakování vnitřního prostoru vzduchem o přetlaku 50 Pa oproti venkovnímu prostředí. Následně se měří množství vzduchu nutného k udržení tohoto přetlaku v čase. Výsledné číslo uvádí kolik % objemu vnitřního prostoru muselo být dodáno, aby byl zachován definovaný přetlak. Pro pasivní domy je vyžadována hodnota n50 = 0,6 h-1.
Čtěte také: Použití OSB desek
V průběhu stavby pasivní dřevostavby je třeba striktně dodržovat konstrukční detaily a jejich provedení. Přísná preciznost a správné řešení všech konstrukčních detailů je základem pro kvalitně provedený pasivní dům - dřevostavbu.
Vzduchotěsnost OSB desek v praxi
V poslední době jsou díky rozvoji pasivní a nízkoenergetické výstavby kladeny přísnější požadavky na obalové konstrukce budov. Požadavky jsou kladeny především na tepelně vlhkostní chování obalových konstrukcí. Jinými slovy, obálka budovy by měla obsahovat vrstvu nebo souvrství, které zajišťuje schopnost nepropouštět nepříznivě unikající vzduch z interiéru budovy. Unikající teplý vzduch za prvé zvyšuje tepelné ztráty objektu a za druhé může způsobovat tepelně vlhkostní poruchy uvnitř skladby konstrukce. Proto jsou požadavky vzduchotěsnosti obálky budovy zakotveny v normě Tepelné ochrany budov, jejíž plnění je dané vyhláškou. Plnění požadavků na vzduchotěsnost obálky budovy je tedy závazné.
Vzduchotěsnost obálky budovy je vyjádřena hodnotou n50, nazývané jako intenzita výměny vzduchu. Hodnota n50 je stanovena po provedeném testu nazývaném Blower-Door. Ve stručnosti se jedná o test budovy, kde jde o vytvoření tlakového rozdílu mezi měřenou budovou a venkovním prostorem. Současně je stanoveno množství vzduchu, které proudí všemi netěsnostmi při vytvořeném tlakovém rozdílu. Tlakový rozdíl je normou ČSN EN 13829 stanovený na hodnotu 50Pa. Vzduchotěsnost celého objektu je závislá na vzduchotěsnosti dílčích konstrukčních částí, (stěn, stropů, střechy, atd…).
Problémy s netěsnostmi a jejich řešení
Defekty ve vzduchotěsnící vrstvě v obálce budovy vznikají nechtěně a na různých místech, která až na výjimky bývá těžké dopředu odhadnout. Nelze tedy dopředu stanovit jejich výskyt, jak z hlediska četnosti, tak rozsahu. Průvzdušné deskové materiály u dřevostaveb a střešních konstrukcí (OSB, MDF desky) při zohlednění celé plochy jejich využití jako vzduchotěsné vrstvy mohou zapříčinit nedosažení požadované hodnoty n50 menší než 0,6 h-1. Řešení: použití kvalitních neprůvzdušných desek.
Při použití OSB jako vzduchotěsné vrstvy obálky objektu se ukázalo, že spojování desek na pero a drážku nezaručí vzduchotěsnost těchto spojů. Podle zkušeností je vzduchotěsnost zajištěna až při přelepení spojů vzduchotěsnícími páskami. Pro zajištění dostatečné vzduchotěsnosti v ploše OSB jsou dnes používány aplikace latexových nátěrů. Otázkou zůstává, zdali je vzduchotěsnost v ploše pro samotné OSB dostačující či nikoliv.
Nespojité provedení omítky masivní stavby, zejména v částech skrytými za podhledy, předstěnami (typicky pod konstrukcí závěsného WC), vedením vzduchotechniky apod., představuje riziko. Nekvalitní či nevhodně použitá průvzdušná (netěsná) folie obdobně jako desky může zapříčinit plošný únik vzduchu. Častěji však nastává chybné napojení na navazující konstrukce nebo nekvalitní spojení folií mezi s sebou.
Napojení konstrukcí na sebe je potřeba dodržet zejména v případě dřevostaveb, kdy jsou na sebe připojovány jednotlivé díly. V případě podlahy se může jednat o sendvičové díly s horní vrstvou z OSB desek, stěny mohou být realizovány z CLT panelů či v případě rámové dřevostavby (systém two by four) záklopem z OSB desek. U střechy je toto již obdobné jako u stěn. Nezajištění neprůvzdušných spojů by zcela popíralo snahu o utěsnění stavby. Řešení: Řádná aplikace vzduchotěsné pásky vč. přitlačení, přes všechny spoje OSB desek, případně důsledné protmelení vhodným tmelem.
Napojení stěn na podlahu a strop - jejich nedůsledné provedení v úrovni vzduchotěsné vrstvy a případné domnělé utěsnění finální podlahou s obvodovými lištami nebo zaklopení podhledem přináší v důsledku nelehké odhalování místa úniku vzduchu. Týká se to rovněž mezipodlažních detailů a těžko přístupných míst (např. kanalizační přípojka vyúsťující z podlahy těsně u obvodové stěny).
Napojení na ostatní konstrukce - střecha. Typicky se jedná o napojení vzduchotěsné vrstvy střechy na pozednici a na štít domu za absence neprůvzdušné pásky, případně důsledného přetmelení. Další netěsnosti mohou vzniknout při prostupu konstrukce střechy (např. kleštiny, krokve) neprůvzdušnou vrstvou, kdy je špatně ošetřen tento detail prostupu (hůře přístupná místa, obzvláště např. u zdvojených kleštin, vrcholového trámu).
Napojení na ostatní konstrukce - příčky. U masivních staveb se jedná o "zakapsování" příček do obvodových stěn, kdy vzduch dále proudí touto příčkou, pokud je zaomítána až např. do místa stavebního otvoru pro vnitřní dveře. Pokud není omítnuta, může se průvzdušnost objevit hned při styku těchto dvou konstrukcí. V případě dřevostaveb se může jednat o přerušení vzduchotěsné vrstvy obvodové stěny v místě napojení příčky, kterou pak může proudit vzduch. Řešení: U masivních staveb je potřebné provést vzduchotěsnící vrstvu v podobě omítky, v místě příčky zazdít ocelové pásky a na tyto pak napojit příčku. Pokud je již "průvzdušná" příčka realizována, je nutné ji celou omítnout (vč. špalet stavebních otvorů). U dřevostaveb je nutné nepřerušovat vzduchotěsnící vrstvu obvodové stěny nebo prostup ošetřit přelepením páskou. Pokud je již vzduchotěsnící vrstva porušena napojením příčky, je potřebné s vzduchotěsnou vrstvou pokračovat i po obvodu příčky.
Dodržením výše uvedených řešení se může stavebník vyvarovat elementárních chyb při stavbě pasivního či nízkoenergetického domu. Nelze však s jistotou říci, že dobře utěsněné konstrukce jsou zárukou kvalitní a vzduchotěsné stavby. Kromě výše uvedeného existuje na stavbě celá řada detailů (připojení oken, dveří, utěsnění prostupů, aj.), které je nutné potřeba provést stejně pečlivě a funkčně, jako spoje konstrukcí.
Srovnání výrobců OSB desek
Pro stanovení vzduchotěsnosti byly vybrány prvky OSB od dvou výrobců dostupných na českém stavebním trhu. Výrobci jsou označeni písmem A pro tuzemského výrobce a písmenem B pro zahraničního výrobce. Od každého výrobce byl každý prvek OSB měřen ve dvou standardních tloušťkách 12mm a 15mm. Na daných prvcích OSB desek, bylo provedeno měření vzduchotěsnosti vyjádřené hodnotou q50,ref. Dále byla vybrána referenční budova, která svým objemovým řešením a rozměry odpovídá požadavkům typu pasivního domu. Prvky OSB byly aplikovány na střešní rovinu. V použité aplikaci byl sledován vliv OSB na konečnou hodnotu n50=0,6, což odpovídá požadavku pro pasivní domy. V použité aplikaci bylo uvažováno, že prvky OSB byly v obou případech stejně technologicky osazeny a ve spojích osazeny vzduchotěsnícími páskami.
První část článku nabízí srovnání dvou výrobců dostupných na českém stavebním trhu, přičemž jeden výrobce je tuzemský a druhý zahraniční. Z uvedeného srovnání je patrné, že zahraniční výrobce, tedy výrobce B, nabízí výrobky s vyšší vzduchotěsností. Cena těchto prvků byla v minulých letech vyšší. Avšak s nástupem nového roku došlo ke srovnání cen obou výrobců u stejných tlouštěk OSB. Což pro běžného uživatele při srovnání obou výrobců znamená volba prvku OSB s lepší vzduchotěsností za stejnou cenu. Zde je dobré poznamenat, že vzduchotěsnost závisí na výrobní šarži. Posuzování vzduchotěsnosti OSB desek je stále velkým tématem, neboť jejich používání ve stavebních konstrukcích nabývá stále většího rozsahu.
| Výrobce | Tloušťka (mm) | Vzduchotěsnost q50,ref | Cena (relativní) |
|---|---|---|---|
| A (tuzemský) | 12 | Nižší | Standardní |
| A (tuzemský) | 15 | Nižší | Standardní |
| B (zahraniční) | 12 | Vyšší | Standardní (od roku 2015) |
| B (zahraniční) | 15 | Vyšší | Standardní (od roku 2015) |
tags: #osb #deska #pro #pasivní #dům