Vyberte stránku

Francouzské okno, kterým můžete ráno vyjít rovnou na zahradu nebo na terasu a užít si východ slunce, je dokonalou tečkou na domě. Jednou z největších výhod francouzských oken je mnohem lepší výhled. A to nejen v případě rodinných domů, ale i ve vyšších patrech bytových domů, kde navazují na terasy nebo balkony. Francouzská okna také poskytují mnohem více světla v interiéru, dále s sebou přináší úsporu energií, protože omezují nutnost umělého osvětlení. Ale spolu s francouzskými okny je také nutné řešit další problémy. Při instalaci francouzského okna musíme zvolit místo, kam umístíme radiátory, protože ty se k němu prostě nevejdou. Pod francouzským oknem můžeme jako náhradní zdroj tepla v podlaze umístit konvektor nebo vyústění teplovzdušného vytápění. Budeme také řešit větší únik tepla prosklenou plochou. Sklem uniká z bytu a domu až 1/3 energie, u větších oken je to ještě o něco víc. Je proto nutné dbát především na tepelněizolační vlastnosti a kvalitní rám. Pokud plánujete zateplení domu podle současných požadavků, tedy větší tloušťkou izolantu, pravděpodobně jste o způsobu osazování oken před líc fasády již slyšeli. Pokud ještě ne, určitě by vás to mělo zajímat.

Význam normy ČSN 74 6077 pro montáž oken

Zabudování oken, okenních sestav a dveří do stavební konstrukce se musí řídit podle určitých pravidel, které stanovuje norma ČSN 74 6077 v České republice a její obdoba STN 73 3134 na Slovensku. Tato norma stanovuje veškeré požadavky, které byly v minulosti dané normalizační informací TNI 74 6077, a dále je rozšiřuje a upřesňuje. Norma ČSN 74 6077 vznikla v roce 2014 a o pět let později, v roce 2019, byla aktualizovaná tak, aby odpovídala současným požadavkům na nové stavební materiály i stále se zvyšujícím nárokům na energetickou náročnost budov. Při dodržení normy ČSN 74 6077 je možné garantovat dlouhodobě fungující zabudování oken a dveří. Norma ČSN 74 6077 zaručuje, že zákazník, který si objedná stavbu, stavební úpravy nebo rekonstrukci u stavební firmy, získá kvalitní standard. Zároveň pomáhá lidem, kteří staví nebo rekonstruují svépomocí, aby přesně věděli, jaká pravidla mají při montáži oken nebo dveří dodržet.

Výhody dodržení normy ČSN 74 6077 / STN 73 3134:

  • nehrozí riziko ohrožení zdraví osob a zvířat
  • zajištění zdravých životních podmínek
  • eliminace tepelných mostů a s nimi související vlhkost a růst plísní
  • minimalizace úniku tepla
  • optimální tepelně izolační vlastnosti

Předsazená montáž oken: Klíč k úspoře energie a zdravému bydlení

Předsazená montáž je nejvhodnější způsob osazování oken a dveří u domů s vrstvou zateplení, ať už se jedná o novostavby nebo rekonstrukce. Při současné adekvátní celkové tloušťce souvrství u vnější zdi by okna osazená někde uprostřed ostění obvodové stěny byla hodně zapuštěná oproti vnějšímu líci domu, což má mnoho nevýhod nejen estetických, ale i tepelně-technických. Z tepelně-technického hlediska je dobré i řešení umístění okenního rámu na hranu nosné zdi k líci tepelné izolace, která ho z exteriéru překrývá. Nejlepší je však předsunutí okna až do úrovně izolace. V tu chvíli je nulová hodnota tepelné vazby, která přináší největší komfort. Díky tomu a eliminaci tepelných mostů v okolí otvorové výplně můžeme také uspořit teplo na vytápění. Protože dojde k posunu izotermické křivky rosného bodu z interiéru směrem k exteriéru, nebude se v okolí oken z důvodu kondenzace tvořit plíseň a prodloužíme tím i životnost dřevěných rámů. Zároveň se zmenšením hloubky vnější špalety zvětší vnitřní parapety u oken, případně podlahová plocha u dveří a francouzských oken. V případě, kdy máme moderní okno a izolace přejde přes celý rám, žádný rosný bod nevzniká. Výhodou nových oken s trojsklem s vyřešeným tepelným mostem je také to, že nejsou na povrchu studená. Rozdíl teplot mezi povrchovou teplotou takového rámu s trojsklem a interiérovou teplotou není větší než 1-2 °C, max 3 °C v silných mrazech. Není tedy třeba mít pod okny zdroj vytápění.

Problémy s nedostatečnou izolací při nesprávné montáži:

  • Vlhkost a vznik plísní - při špatném osazení otvoru a nedostatečné vnější izolaci dochází ke kondenzaci a pronikání vlhkosti v okolí oken, což má za následek vznik plísní nebo poškození vnitřních omítek.
  • Únik tepla (tepelné mosty) a zvýšené náklady za vytápění - vazby jednotlivých konstrukčních prvků musí být navrženy a provedeny tak, aby byly maximálně funkční a těsné, tj. že zamezují nechtěnému úniku tepla. Nároky tepelné izolace na připojovací spáru jsou zpravidla vyšší než na samotná plastová, dřevěná nebo hliníková okna.
  • Snížená životnost u dřevěných oken - při špatně provedené montáži trpí nejvíce dřevěná okna, kterým se, především z důvodů pronikání vlhkosti do spáry, výrazně snižuje životnost a funkčnost.
  • Hluk - nedůsledně provedená montáž oken má také za následek špatnou zvukotěsnost oken.
  • To znamená, že investuji do něčeho, co musím už znovu opravovat, ještě než se mi stihne zaplatit.

Příprava stavebních otvorů pro předsazenou montáž

Dobrá příprava na výměnu oken při rekonstrukci nebo montáž oken v novostavbě je polovinou úspěchu. Základním předpokladem úspěchu je dostatečná příprava. Okenní otvory musí mít správnou velikost a ve všech stranách musí dosahovat pravého úhlu, povrch otvoru musí být dokonale rovný a ostění otvoru je třeba zbavit veškerých nečistot. Požadavky na zabudování oken, dveří a portálových systémů mají své jasně definované tolerance na geometrickou přesnost stavebního otvoru. Ostění otvoru musí být zednicky připraveno po celém obvodu včetně parapetu, aby se k němu dala páska nalepit nebo vpravit do omítky, dle zvoleného postupu. Sledovaná stavba je k montáži dobře připravena, otvory jsou přesně vyzděny a špaleta je vystěrkována. Podklad pro zdvižně posuvné dveře je téměř dokonale rovný, takže jde bez problémů HS portál postavit. V tomto případě osazujeme okna v pasivním domě, což znamená, že je potřeba důsledně promyslet a realizovat každý detail a jeho provedení posléze ověřit pomocí diagnostiky. Odborně správného a bezchybného provedení připojovací spáry lze dosáhnout, pokud byl zpracován projekt, zahrnující všechny podstatné stavební detaily, a který podle konkrétních podmínek stavby zohledňuje všechny předepsané i specifické požadavky na řešený objekt. Na vnitřním povrchu výplní otvorů by mělo být zabráněno vzniku kondenzátu, takže teplota vnitřního povrchu bude vyšší než teplota rosného bodu (cca 9 °C), stanovená podle okrajových podmínek podle ČSN 73 0540-2.

Metody a systémy předsazené montáže

Předsazení výrobku před stavební konstrukci se používá pro osazení výrobku do provětrávaného fasádního pláště. Jsou dostupné různé možnosti řešení ze systémových celoobvodových profilů, které jsou vymyšleny tak, aby i jejich montáž byla co nejjednodušší a zvládl jí jakýkoli proškolený řemeslník.

Čtěte také: Vše o instalaci obrubníků

Kompozitní kotvy a L-profily

Někteří výrobci a dodavatelé oken a dveří používají pro předsazenou montáž oken kompozitní kotvy, jinak je postup obdobný jako u běžné montáže. Z venkovní strany zdi se osadí kompozitní L profily, které jsou vhodné díky své malé tepelné vodivosti. Na kompozitní prvky se již osazují okenní rámy, které se ještě po zbylém obvodu přikotví klasickými pásovými kotvami do vnitřního ostění.

Systém Triotherm+

Systém Triotherm+ se skládá pouze ze tří prvků. Základním prvkem je nosný a zároveň izolační profil, který se namontuje okolo stavebního otvoru a vytvoří tak rám pro osazení výplně. Izolační profily jsou vyrobené z expandovaného polystyrenu, který je lehký, ale zároveň dostatečně tvrdý, aby se do něj dalo kotvit. Vyrábí se v různých tloušťkách vyložení od 70 do 230 mm v závislosti na tloušťce zateplení. Ke zdi se následně ještě podle určitých pravidel přišroubuje speciálními šrouby s větší hlavou. Aby byla dodržena statická únosnost, je důležité zvolit správné délky šroubů podle typu podkladu (beton, děrovaná cihla, Ytong, dřevo, …), tu definuje výrobce ve svých montážních podkladech. Okna se podle materiálu, ze kterého jsou vyrobena, přivrtají speciálními šrouby skrz rámy do izolačních profilů. K profilu se nakonec přirazí izolace fasády, která se jednoduše ořízne podle jeho tvaru.

Systém PROPASIV

Podobné ready-to-use řešení nabízí i firma PROPASIV. Montáž je opět snadná. Nejprve se osadí nosný hranol na vnější líc zdiva v úrovni parapetu. Ten se ke zdivu přilepí a přikotví turbošrouby. Následně se na něj osadí okno a podél jeho rámu se poté přisazují jako stavebnice ostatní systémové prvky - bloky a hranoly. Vodorovné síly do stran v ose otvorové výplně přenáší speciální bloky lepené a kotvené dvěma turbošrouby do zdiva. Další součástí systému jsou hranoly EPS grey, které jsou pouze lepené a mají tepelněizolační funkci. U tohoto systému není třeba nosné hranoly řezat na stavbě, dodávají se na místo již v připravených délkách na míru. Systém je možný použít pro všechny typy zdiva a pro všechny druhy materiálů rámů oken a dveří.

Klíčové aspekty montáže: Připojovací spára, kotvení a montážní materiály

Připojovací spára

Připojovací spára je prostor mezi obvodem stavebního výrobku a stavebním otvorem obvodového pláště budovy. Přitom je nutné mít na zřeteli vzduchotěsnost, vodotěsnost vnějšího uzávěru, parotěsnost vnitřního uzávěru a redukci tepelných mostů. Norma ČSN 74 6077 a STN 73 3134 definují difuzi spáry, která zajišťuje její optimální odvětrávání a vysychání. Toho lze dosáhnout tím, že vnitřní uzávěr připojovací spáry je těsnější, vodotěsný a parotěsný, zatímco vnější uzávěr je také vodotěsný, ale zároveň paropropustný. Dodržením tohoto parametru lze zajistit primární účel připojovací spáry, která je nejdůležitější pro ideální tepelnou izolaci. Tepelně izolační utěsnění připojovací spáry musí být provedeno z takového materiálu, který vyplní celý průřez spáry. Není vhodné používat tvrdé izolační materiály, například přířezy z pěnového polystyrenu. Širší připojovací spáry je vhodné vyplnit minerální vlnou, jinak je optimální celý průřez spáry vypěnit polyuretanovou pěnou při dodržení doporučeného technologického postupu výrobce. Pro spáry do 25 mm se mohou použít stavební tmely či komprimované pásky. Při šířkách připojovací spáry nad 25 mm musí být prokázána vhodnost těsnícího materiálu. Oříznutí se může provádět až po úplném vytvrdnutí v celém objemu, což může trvat 1-3 hodiny. Pro standardní provoz vnitřního prostoru je rozhodující období podzim-zima-jaro s teplotním spádem směrem ven a rizikem kondenzace vody v izolantu, akumulace kondenzátu, změnou tepelně izolačních vlastností a v důsledku posunu izotermy kondenzačního bodu na interiérovou stranu konstrukce. Pro letní období, zejména pro klimatizované prostory, u kterých v letním období dochází k opačnému teplotnímu spádu směrem dovnitř, je vhodné využít parobrzdící membrány, které reagují na směr teplotního spádu a zajišťují aktivní bilanci vodní páry v tepelněizolačním materiálu oběma směry. Řešení připojovací spáry je třeba provést tak, aby byly splněny požadavky na vzduchovou neprůzvučnost. Spodní připojovací spára otvorové výplně v úrovni níže než 400 mm nad venkovním odvodňovaným povrchem musí být provedena jako vodotěsná.

Kotvení

Upevnění výrobku musí být navrženo a provedeno tak, aby síly na něj působící a jeho vlastní tíha, byly převedeny do stavební konstrukce. Splnění tohoto požadavku závisí na typu výrobku a výběru kotevních prvků, nosných a distančních podložek. Norma také do značné míry zpřesnila kotvení, kotvící techniky a upevnění oken, dveří a portálových systémů a definovala typy kotev a způsob, jakým je používat. V současnosti tak není možné používat ke kotvení nejrůznější tmely a montážní pěny, ale je nutné ukotvit okna a dveře šrouby a vruty. Ani v nejnepříznivějších případech nesmí v oknech vznikat žádné deformace. Jejich vznik by ohrozil stabilitu prvku, byl by příčinou porušení jeho výplně. Posledním krokem montáže oken je utěsnění a finální úpravy okenního otvoru. Okna, dveře, prosklené stěny a lehké obvodové pláště, jsou považovány za nenosné stavební prvky. Nejsou tedy ve vlastní stavební konstrukci určeny k přenášení sil. Síly v rovině otvorové výplně jsou přenášeny přes nosné podložky, nebo přes průběžné podkladní profily. Nosné podložky je třeba umístit tak, aby byly zatěžovány pouze tlakovými silami. Při použití podkladních profilů nesmí být omezena jejich teplotní roztažnost. Umístění kotvicích prvků musí být navrženo a provedeno tak, aby bylo zabezpečeno přenesení sil od namáhání výrobku do konstrukce stavby, a současně aby byly umožněny dilatační pohyby výrobku. Kotvení nesmí být umístěno proti spojům příčníků a sloupků výrobku.

Čtěte také: Více o prvku STEP

Montážní materiály a jejich správné použití

Při montáži oken se není možné vyhnout používání doplňkových montážních komponentů, mezi které patří hlavně tmely, těsnicí a komprimované pásky nebo membrány. Co se týče těchto montážních komponentů, norma ČSN 74 6077 se příliš neliší od svého předchůdce TNI 74 6077. Změnily se pouze požadavky na těsnící pásky a použití montážní pěny. Ta se v žádném případě nesmí používat jako kotvící materiál a ani jako uzavření připojovací spáry, pokud k tomu není vysloveně určená. Polyuretanové pěny by tak měla sloužit jen jako tepelně izolační prostředek. Plnicí pěna nemůže být použita jako konstrukční kotvicí prostředek a nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál připojovací spáry. Plnicí pěna není UV odolná, a proto musí být neprodleně (v řádu dnů) po aplikaci uzavřena nebo překryta podle provedení připojovací spáry. V případě, že se k izolaci používají membrány, měly by páru propouštět zvenku a zevnitř těsnit. Přípustné jsou také membrány s variabilní propustností vlhka. Komprimovaná multifunkční páska, která po aplikaci na rám okna a osazení okna začne expandovat a vyplní v celé šířku připojovací spáru. Díky impregnaci, ale otevřené struktuře je tato páska nenasákavá, ale zajišťuje aktivní bilanci vodní páry, tedy v zimním období je vlhkost vnitřního teplého vzduchu efektivně vysoušena směrem ven. Páska utěsní připojovací spáru proti proudění vzduchu a proti hnanému dešti. Páska v jednom materiálu plní všechny tři funkce uzavření připojovací spáry. Torenit je na rozdíl od polyuretanové pěny, polystyrenu a recyklovaného PET navržený speciálně pro podkladové profily. Podkladový profil Torenit® má vynikající tepelně izolační vlastnosti a je ideální pro montáž oken, dveří a portálových systémů.

Porovnání metod utěsnění připojovací spáry

Metoda utěsnění Výhody Nevýhody Poznámky
Polyuretanová pěna Tepelná izolace, fixace rámu Není parotěsná, nekotví, nechrání před UV zářením Může dojít ke kondenzaci vlhkosti, degradaci materiálu, slouží jen jako izolant
Komprimovaná multifunkční páska Utěsnění proti vzduchu/dešti, aktivní bilance vodní páry, tepelná izolace Vyšší cena, nutnost přesné aplikace Plní všechny tři funkce uzavření spáry v jednom materiálu, dlouhodobá spolehlivost
Vnitřní parotěsná / Vnější paropropustná páska Zajišťuje optimální odvětrávání a vysychání spáry, odolnost proti hnanému dešti Pracnější, nutnost předchozí přípravy ostění (vystěrkování) Vnitřní uzávěr těsnější, vnější paropropustný
Tmely Vhodné pro spáry do 25 mm Omezená elasticita, nevhodné pro velké spáry Požadovaná elasticita ≥ 25%

Instalace parapetů v kontextu předsazené montáže

Vnější kryty parapetů, zkráceně nazývané „parapety“ se nejčastěji dodávají jako hliníkové nebo plastové profily v různých šířkách a vždy by měly být doplněny systémovými plastovými nebo hliníkovými ukončovacími prvky. Velmi často se také vyrábějí klempířsky z plechu. Přesah přední hrany parapetního krytu před líc omítky nebo vnějšího povrchu fasády musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon horní plochy směrem od okna by měl být více než 3°. Sklon krytu musí být volen tak, aby nebyla omezena případná tepelná izolace horní hrany parapetu. Ukončení profilů nebo plechových výrobků na bocích do ostění zajistit dostatečnou vůli pro dilataci materiálu, zvláště tmavých hliníkových a plastových profilů, aby nedošlo k poruchám omítky. Parapetní kryt musí být namontován tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod srážkové vody před vnější líc stěny a bylo zamezeno zatékání do stavební konstrukce. Podložení prahu vnějších dveří, balkónových dveří a posuvných dveří (HS portálů), by mělo být provedeno průběžným profilem nebo stabilním izolačním panelem, aby se na něj dala připojit stavební hydroizolace, a aby prahový profil odolal i lokálnímu zatížení. Vnitřní parapet s připevněnými bočními krytkami vložte pod rám okna a přisuňte jej k profilu. Pomocí vodováhy jej podložte tak, aby byl v rovině, ale je třeba jej ponechat pod určitým sklonem, aby se u okna nezadržovala voda. Parapet podpěňte po celé ploše nízkoexpanzní montážní pěnou a zatížíme jej. Venkovní parapet s nasazenými plastovými krytkami vložte do drážky pod rám okna a postupujte stejně jako u vnitřního parapetu. Následně parapet přivrtejte k oknu.

Proč svěřit montáž francouzských oken profesionálům

Správnou montáž oken při troše šikovnosti zvládne i zručný kutil, ale díky nárokům na preciznost provedení doporučujeme obrátit se na profesionály, kteří jednotlivé postupy zvládnou na jedničku a ručí za odvedenou práci. Montáž oken, ať už jde o jejich výměnu během rekonstrukce, nebo instalaci v novostavbě, je dobré svěřit odborníkům. Různé konstrukce vyžadují trochu jiný přístup, proto neexistuje jeden postup, který by byl vhodný za všech okolností a ve všech budovách. Na stavbu se montážní parta musí s okny a dveřmi dostat. Zejména pokud se instalují velká a těžká okna, je vhodné prověřit přístupové cesty. Zvenku i zevnitř potřebují montážníci dobrý přístup k oknu. Venku to znamená zajistit příjezdovou cestu i dostatečný prostor pro lešení nebo těžkou techniku pro případ, že by se velkoformátová okna osazovala zvenčí jeřábem.

Čtěte také: Úspory energie s francouzskými okny

tags: #osazování #francouzských #oken #před #líc #fasády

Oblíbené příspěvky: