Hallux valgus, neboli vbočený palec, je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy ortopedických nebo podologických ordinací a jednou z nejčastějších deformit lidského chodidla. Tímto problémem trpí přibližně čtvrtina populace a s přibývajícím věkem se výskyt zvyšuje. Ve věku 65 let již postihuje přibližně třetinu až polovinu lidí. Vbočený palec se nejčastěji začíná vyvíjet v rozmezí 15 až 60 let, ale není to jen problém dospělých. Z výzkumů vyplývá, že u poloviny dospělých osob s touto deformitou se problém rozvinul již během dospívání. Překvapivě pak asi 40 procent dospívajících pacientů vykazuje značnou deformitu ještě před dosažením věku 11 let.
Při „halluxu“ dochází ke vtočení první nártní kosti dovnitř. Tím se mění tvar kloubních plošek, což vede ke vbočení palce. Palec je tak vychýlen ze své přirozené polohy a směřuje k ostatním prstům. Nemůže proto dobře zastávat svoji funkci při stoji a chůzi. Místo toho, aby ukazoval rovně vpřed, naklání se k ostatním prstům. Toto odklonění může vést k výraznému hrbolu na vnější straně chodidla, který je často spojen s bolestí a nepohodlím. Tento hrb už je signálem těžších a pokročilých forem halluxu.
Vbočený palec se netýká pouze samotného palce, jak se může někdo mylně domnívat. Dochází také ke změnám na svalové úrovni. V oblasti hlavičky prvního metatarzu (první nártní kost) se tvoří tzv. bunion, kostěná exostóza (výrůstek). Zpravidla se zde objevují také artrotické změny a u některých případů i osteofyty (kostěné výrůstky přímo v kloubu). Palec může (ale nemusí) být rotován a na hlavici první nártní kosti se z měkkých tkání tvoří rozšíření. To vede jednak k bolestivosti během pohybu a dále k obtížím s vybíráním vhodné obuvi. Dále je Hallux valgus komplexní progresivní deformita, která se projevuje boční deviací palce nohy a vnitřní deviací 1. metatarzu (nártní kost).
Etiologie a Rizikové Faktory
Etiologie vzniku vbočeného palce stále není zcela jasná a je zřejmé, že se na ní podílí několik věcí současně. Mezi rizikové faktory rozvoje hallux valgus patří genetická (dědičná) predispozice, nošení nevhodné obuvi, dlouhodobé přetěžování, záněty kloubu či poranění. Vyskytuje se také v závislosti na povolání. Dále se tato deformita stává běžnější s narůstajícím věkem, ale může se objevit i u mladých lidí.
Genetické faktory
Kromě rodinných dispozic stojí za jeho vznikem také biomechanické, traumatické a metabolické faktory. Výzkumy ukazují, že tato deformita se objevuje u 77 až 90 procent případů minimálně u dvou členů rodiny. Není to tak, že byste zdědili přímo hallux valgus, ale dědí se predispozice k vadě. Geneticky podmíněný je tvar a velikost kostí, tedy i kloubních plošek. K těmto zmíněným faktorům, které jsme schopni ovlivnit jen minimálně, patří také nález tzv. Mortonovy nohy, kdy je první nártní kost kratší než druhá.
Čtěte také: HELUZ akustické cihly
Vliv obuvi
Mezi odborníky není jednoznačná shoda o vlivu nevhodné obuvi, ale většina z nich se shoduje na tom, že nošení nevhodně úzké obuvi, obuvi s podpatky a zúžením ve špičce se podílí na zhoršení problému tím, že palec fixují v nevhodné pozici a tím způsobí jednak zhoršování či vznik bolestivosti a často též podráždění nervových struktur. Primární a nejdůležitější zevní příčinou bývá nevhodná, těsně přiléhající obuv s úzkou špičkou. Jak prokázaly mnohé studie, hallux valgus se proto výhradně vyskytuje ve společnosti, kde se nosí boty.
Boty na vysokém podpatku jsou jedním z největších vinníků. Když nosíte podpatek vyšší než 2 centimetry - a zvlášť pak módní boty na vyšším podpatku - noha se dostane do nepřirozené polohy. Vaše tělo se automaticky naklání dopředu, a tím se přesunuje celková váha těla směrem na přední část nohy. Boty, které jsou úzké nebo mají špičatý tvar, tlačí prsty do deformovaného tvaru. Klíčový problém spočívá v tom, že noha se postupně přizpůsobuje tvaru boty, kterou nosíte. Když si vezmete špičaté boty, prsty jsou v nich neustále stlačeny a tlačeny dovnitř. Aby se palec vůbec vešel do boty, postupně se více vychyluje. Nevhodná obuv se může podílet jednak na vzniku halluxu a jednak na tření tkáně v okolí kloubu, které způsobuje otok a zvětšuje bolestivost kloubu. Moderní boty s tuhou podešví a výrazným polstrováním omezují přirozený pohyb nohy.
Biomechanické faktory
Biomechanické faktory podílející se na vzniku této vady mohou zahrnovat flexibilní nebo fixovanou podélně plochou nohu, flexibilní nebo fixované varózní předonoží, první paprsek nohy posunutý směrem do nártu, hypermobilitu či zkrácený první metatars. Dále je důležité postavení prvního tarsometatarsálního kloubu a optimální tah tříhlavého lýtkového svalu. Mezi vnitřní faktory často patří plochonoží, které má vliv na tvorbu otlaku, stejně jako hyperpronace zadonoží (zvýšená rotace patní kosti), kdy je přítomná významná valgozita patní kosti. S tím souvisí také zkrácení Achillovy šlachy, zánět nebo ruptura šlachy m. tibialis posterior a spasmus peroneálních svalů. Metatarsus primus varus, který je charakterizován zvýšením úhlu mezi I. a II. metatarzem, je také často spojován s výskytem HV.
Jedním z nejméně známých, ale velmi důležitých faktorů je oslabení svalů přímo v chodidle. V chodidle se nacházejí svaly, které se nazývají intrinzické svaly - jednoduše řečeno, jsou to malé svaly uvnitř nohy. Nejdůležitější z nich je sval zvaný sval odtahovač palce (musculus abductor hallucis), který začíná u paty a tahem připevňuje palec. Jeho hlavní úkol je udržovat palec v přímé poloze.
Vliv na držení těla a bolest
Vbočený palec, samozřejmě, není deformitou ovlivňující pouze nohu, ale celé držení těla. Neekonomický nášlap a odraz se dále přenáší do vyšších etáží, jako jsou kolena, kyčle či páteř. Výsledkem je bolest během pohybu a dále také problémy s vybíráním vhodné obuvi. V důsledku hallux valgus se mění způsob používání základního kloubu palce nohy. Kloub je zatěžován nerovnoměrně a dochází k jeho poškození.
Čtěte také: Heluz lepidlo: Aplikace a tipy
Progrese Deformity a Klinická Stádia
Hallux valgus se nevyvíjí najednou. Jde o dlouhodobý proces, při kterém se genetická predispozice kombinuje s nevhodnou obuví, poruchami v biomechanice chůze a slabnutím svalů v chodidle. Pochopení toho, jak se vbočený palec vyvíjí, je klíčové pro včasné rozpoznání prvních příznaků a včasný zásah.
Z klinického pohledu se popisují čtyři stádia deformity:
| Stádium | Popis deformity | Příznaky |
|---|---|---|
| I. stádium: Počáteční deformita | Malá deviace palce, velká prominence metatarsofalangeálního kloubu. Palec se začíná jen mírně posouvat dovnitř. | Jsou přítomny známky zánětu (bolest, otok, zarudnutí, lokální zvýšení teploty). Bolest je minimální nebo chybí úplně. |
| II. stádium: Mírná deformita | Úhyb posledního článku palce směrem ven. Palec se postupně více vychyluje a začíná tlačit na druhý prst. | Kostní výčnělek ("boule" u kloubu palce) se začíná více vyklenovat a stává se viditelnější. Objevuje se bolest, zejména když nosíte těsnější boty. |
| III. stádium: Středně těžká deformita | Provázena ztrátou kongruence kloubu palce, vychýlení hlavičky metatarsu dovnitř, výrazné zkrácení laterálních a prodloužení mediálních kloubních struktur. | Palec se nyní vychyluje výrazně a tlačí na druhý prst, který se pak začíná deformovat do tzv. "kladívkového tvaru". Pacient pociťuje trvalou bolest v přední části nohy, která se zhoršuje při nošení bot. |
| IV. stádium: Vážná deformita | Provázena překrýváním II.-III. prstce palcem, palec je stočený do pronace a jsou přítomny velké kontraktury měkkých tkání. Palec se částečně nebo úplně vykloubí ze své správné pozice. | Pacienti trpí trvalou bolestí a extrémním nepohodlím při chůzi. Tlak ze zatížení se přesunuje na druhou a třetí nártní kost, což způsobuje tzv. metatarzalgii - bolest v oblasti hlaviček nártních kostí. S progresí deformity se zvyšuje bolestivost, která znemožňuje běžné pohybové aktivity. |
S progresí deformity se zvyšuje bolestivost, která znemožňuje běžné pohybové aktivity, může dojít k rozvoji příčně ploché nohy, vzniku kladívkových prstců, opakovaných zánětech v sezamských kůstkách nebo se opakovaně rozvíjí zánět tíhového váčku nebo šlach u prvního metatarsofalangeálního kloubu.
Diagnostika Hallux Valgus
Na první pohled se zdá, že diagnostika je jednoduchá. Při diagnostice vbočeného palce je třeba, zejména v počátečních zánětlivých fázích, vždy vyloučit dnu a revmatologická onemocnění z krve a moči. V časném stádiu však může dojít k záměně příznaků hallux valgus s dnavou artritidou či infekcí. Nezbytné je vyšetření krve a moči, aby se vyloučil výskyt revmatoidní artritidy, diabetu, cévních onemocnění či dny.
Z rentgenových snímků se stanovuje hallux valgus úhel, který ukazuje závažnost deformity a možnosti její terapie. Z rentgenového snímku se určuje hallux valgus úhel, který ukazuje závažnost deformity a je nejpřesnějším ukazatelem v případě rozhodování o chirurgickém zákroku.
Čtěte také: Heluz cihly: Kompletní průvodce
Léčba Hallux Valgus
Výběr léčby záleží na stupni deformity palce. V raných stádiích je prevence a správná péče velmi efektivní. Pokud selhávají konzervativní postupy, musí se přistoupit k operačnímu řešení deformity a následné rehabilitaci.
Konzervativní Terapie
Konzervativní terapie by měla být zaměřena na šetrnou mobilizaci kloubů nohy a prstců, protažení zkrácených struktur, zlepšení funkce nohy ve smyslu správné opory a odvíjení během krokového cyklu, zlepšení svalové kondice nohy - izolovaná cvičení na prstce a palec, zvedání předmětů, kreslení nohou. Samozřejmostí je dostatečně široká obuv s pružnou podrážkou umožňující odraz prstců.
Pro úlevu od bolesti a k dosažení optimálního postavení palce lze jako doprovodnou terapii použít kineziotejp nebo silikonové ortopedické pomůcky či meziprstní korektory, případně dlahování na noc pro protažení ligament. Mírné případy deformity se řeší konzervativně pouze změnu obuvi nebo použitím ortopedických vložek. Ke korekci palce se doporučují pomůcky dostupné ve zdravotnických potřebách např. gelové meziprstní korektory, korekční ortézy. Ke korekce se také používá kineziotaping. Nyní se na trhu objevily také ponožky ze speciálního materiálu, které mají podobnou funkci jako tejpy.
- Cvičení: Cvičení by mělo být zaměřené na celou dolní končetinu. Zlepšujte pohyblivost. Jednou rukou uchopte záprstní kloub palce a držte jeho pozici, druhou pomocí palce a ukazováku uchopte svůj palec na noze. Uvolněte se. Položte nohu na tenisák, ježka nebo hopík, přeneste na ni část své váhy a posouváním chodidla po míči si masírujte plosku. Důležitou nuancí je, že pohyb vychází z kolena a noha je v průběhu pohybu centrovaná.
- Korekce tejpem: U mírných a středních deformit je velice úspěšná aplikace kineziologických pásek, které umožní několikadenní až několikatýdenní korekci postavení palce nohy.
- Pohodlná obuv: Dobrá bota má dostatečně širokou špičku, aby se v ní mohli opřít všechny Vaše prsty. Také má mít poddajnou podrážku, která noze umožní přizpůsobit se terénu. Pohodlná bota zkrátka při chůzi nikde netlačí.
- Ortopedické vložky: Individuálně vyhotovenou stélkou je myšlena vložka do boty, která je vybraná podle proporcí vaší nohy a následně doupravená pod vaší nohou. Určitě ano, ale musí být vytvořena přesně na míru klientovi. Také je důležité vnímat vložku jak doplněk terapie, pasivní podporu pro nohu, která pomáhá při chůzi. Z dlouhodobého hlediska je ale nutné nohu vycvičit a harmonizovat práci chodidla (vytvořit noze vlastní podporu ze svalů).
- Korektory: Využívání korektoru má smysl jen v některých případech. Můžeme o něm uvažovat, pokud je vada ještě v počátečním stádiu, palec je ohebný a korektor je schopný ho srovnat do osy. Musíme si ale uvědomit, že korektory nemohou v žádném případě deformaci vyléčit.
- Adjustační ponožky: Ponožky pomáhají s uvolněním měkkých tkáni na noze a zlepšují krevní oběh. Jsou skvělým pomocníkem. To jsou ponožky, které disponují meziprstními válečky. Pomáhají při nejrůznějších bolestech nohou. Od bolestí pat, klenby až po samotné prstce.
Operační Řešení
Pokud selhávají konzervativní postupy, musí se přistoupit k operačnímu řešení deformity a následné rehabilitaci. Typ operační léčby záleží zejména na stupni odklonu palce ve vztahu k okolním prstům. Cílem operační léčby je srovnání palce, odstranění bolestivého otlaku. Vyrovnání palce se nejčastěji provádí miniinvazivně tzv. osteotomií I. paprsku popř. základního článku palce s fixací šroubky. Po operaci by měla proběhnout kvalitní rehabilitace, kde fyzioterapeut vrátí noze funkci a zabrání tak opětovnému návratu problému.
Prevence Hallux Valgus
Ačkoliv je vbočený palec velmi nepříjemnou a poměrně častou vadou nohy, není až tak složité se jeho vzniku aktivně bránit. V prevenci je potřeba dbát na péči o nohy, vhodnou obuv s dostatečně širokou špičkou a cvičení pro aktivitu svalů, které zajišťují správnou funkci nohy v opoře i v pohybu.
- Vhodná obuv: Obuv by měla kopírovat tvar vaší nohy. Měla by být dostatečně dlouhá i široká. Měla by perfektně sedět v nártu a patě. Neměly by mít drop nebo podpatek.
- Aktivní pohyb: Choďte co nejvíce naboso v různorodém terénu. Otužujte svá chodidla - nejen ve smyslu teplot, ale i podnětů. Postupně si noha zvykne a trávu můžete vyměnit za oblázky, písek, kamínky. Nohy tím otužujete, probouzíte, prokrvujete a dáváte jí potřebné impulzy a informace, což celkově napomáhá při řešení jakýchkoliv potíží s nohama.
- Cvičení na chodidla: Zvedání malých předmětů ze země prsty na noze, rolování ručníku prsty nebo opakované zvedání se na špičky. Tyto cviky mají za cíl posílit celé chodidlo, tedy i prsty a klenbu.
- Pravidelná pedikérská péče: Nezapomínejte ani na pravidelnou pedikérskou péči.
- Uvědomění: Postavte se bosýma nohama na zem a vnímejte kontaktní body s podložkou, noha by měla být zatížená uprostřed paty, v oblasti hlavičky palcové a malíkové tarzní kůstky a v oblasti posledních článků prstů. Pokud tomu tak není, pokrčte si zlehka kolena, narovnejte se, volně dýchejte a pomalu se snažte zatížit ta správná místa opory na chodidle.
Jelikož nás nohy nosí celý život, zaslouží si pozornost a pohodlí jako odměnu za těžkou práci. V raných stádiích je prevence a správná péče velmi efektivní. Pokud si nejste jistí stavem svých nohou, nebojte se obrátit na odborníky. I prevence je důležitá a mnohdy by včasná návštěva horšící se stavy vyřešila.
tags: #onemocneni #heluz #valgus