Sanační omítka je jedním z nejčastěji doporučovaných řešení vlhkého zdiva. I přesto, že sanační omítky mají mnoho výhod a dobrých vlastností, nedokáží odstranit příčinu vlhkosti, ale na nějakou určitou dobu odstranit důsledky zvýšené vlhkosti - viditelné vlhké skvrny (výkvěty), ale zdivo zůstává stále vlhké. Je nutné dodat, že není samospásná. Při setkání s vlhkým zdivem nezapomeňte nejdříve najít příčinu a postarat se o to, aby byla před opravami omítky odstraněna, jinak bude funkčnost sanačního systému mnohem nižší. Sanační omítky tedy musíme brát jako dočasné ale i částečné řešení a měli by být vždy doplněny dalšími sanačními technologiemi k úplnému odstranění vlhkosti zdiva. Pokud totiž neodstraníme zdroj vlhkosti, bude docházet k postupné degradaci zdiva ale i sanační omítky. Velice častou chybou, jak se občas laická veřejnost chybně domnívá, je, že sanační omítka je konečným řešením vlhkých zdí.
Sanační omítky nejsou úplným řešením pro problém s vlhkým zdivem, nadruhou stranu mohou k odvlhčení zdiva značnou mírou přispět. Aby svou vlastností mohl přispět k odvlhčení zdiva je důležité vyhnout se zásadním chybám. Sanační omítka je speciální omítková směs s vysokou pórovitostí a propustností pro vodní páru. Sanace objektu je třeba se přistoupit ve chvíli, kdy na domě zpozorujete odpadávající omítku. Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou.
Jak sanační omítky fungují?
Sanační omítky fungují na principu otevřené pórovitosti - množství vzduchových pórů (větší než 40%), díky kterým může vodní pára difundovat skrze tyto póry ven ze zdiva. Sanační omítky se tedy od těch obyčejných liší vysokou pórovitostí a tím i prodyšností, ale i svou váhou, sanační omítky jsou značně lehčí než ty obyčejné. Mezi další výhody sanačních omítek bych uvedl nízkou kapilární nasákovost. Některé sanační omítky dokonce dokážou vodu odpuzovat, jsou totiž hydrofobizované. Dochází k velmi dobrému odpařování vlhkosti ze zdiva a případné srážení solí probíhá na vnitřní straně omítky. Zdivo nahozené sanační omítkou má tedy ideální podmínky pro vysychání a do značné míry netrpí výkvěty solí, povrch zůstává suchý.
Rozpuštěné soli v omítkách krystalizují, zaplňují jejich póry a tvoří solné výkvěty. Zdivo je vlhké a tlak krystalizovaných solí spolu s mrazem zdivo a omítky stále narušují. Na omítkách jsou kromě solných výkvětů vlhké mapy, místy jsou omítky mechanicky poškozené a opadávají ze zdiva. Z dlouhodobého hlediska se tvoří plísně, zdivo je stále narušováno a nakonec dochází k jeho statickým poruchám, což ovlivní statiku celé budovy či její části.
Vlastnosti sanačních omítek
- Vysoká pórovitost: Množství vzduchových pórů (více než 40 %) umožňuje vodní páře difundovat ven ze zdiva.
- Nízká hmotnost: Sanační omítky jsou značně lehčí než obyčejné omítky.
- Nízká kapilární nasákavost: Snižuje příjem vody zvenčí.
- Hydrofobizace: Některé typy omítek dokážou vodu odpuzovat.
- Odolnost proti zasolení: Případné srážení solí probíhá na vnitřní straně omítky, povrch zůstává bez výkvětů.
Sanační omítky procházejí v posledních letech vývojem a výrobci sanačních hmot přicházejí na trhy s novými produkty, které výrazně rozšiřují oblasti použití sanačních omítek a jejich další aplikace.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Typy sanačních omítek a jejich specifika
Při aplikaci klasických sanačních omítek ve vlhkém prostředí suterénů nebo prostor se špatnými možnostmi větrání, dochází často k problémům s povrchovou kondenzací vody. To vede k degradaci celého sanačního omítkového souvrství, sanační omítka během technologické přestávky nevyzraje do požadovaných vlastností a řeší se pak nákladné opravy. Během aplikace je totiž, i přes všechny možné poučky a nařízení v podobě směrnic, velmi obtížné dodržet požadavky na relativní vlhkost vzduchu v průběhu aplikace a pak také během doby užívání prostor. Navíc rostou nároky na využívání prostor jako jsou suterény pod úrovní terénu. Jsou zde zřizovány konferenční místnosti, kanceláře a bytové prostory, restaurace a další. Pro takové účely nebyly tyto prostory navrhovány a následná vysoká vlhkost vzduchu má příčinu mimo jiné ve změně způsobu užívání těchto prostor. Klasická sanační omítka si s takovou nárazově, nebo stále vysokou relativní vlhkostí okolního prostředí, nedokáže poradit. Základní princip fungování klasických sanačních omítek je schopnost odvádět zbytkovou vlhkost ve zdivu do okolního prostředí. Nutnou podmínkou je přitom udržení relativní vlhkosti v požadovaných mezích - ideálně pak mezi 50 - 55 %.
Hydrofilní sanační omítky
Princip hydrofilních omítek je opačný než u klasických sanačních omítek s vnitřní hydrofobizací. Klasická sanační omítka má vnitřně hydrofobizované póry a kapiláry, aby se zbrzdil postup vzlínající vlhkosti. Voda, která zkondenzuje na jejich povrchu, se do omítky přirozeně nevsákne, ale stéká po povrchu a vytváří na ní vlhký film. Hydrofilní sanační omítky mají povrch pórů a kapilár, který přitahuje vodu. Díky speciální geometrii pórů a jejich velkému objemu je vlhkost do omítky naopak vtahována a rozprostře se ve velké ploše omítky. Z této plochy se pak tato vlhkost lépe odpařuje do venkovního prostředí. Totéž platí pro kondenzovanou vodu na povrchu omítek. Pokud je vysoká relativní vlhkost vzduchu, pak na hydrofilních omítkách nevzniká kondenzát. Voda z povrchu je opět vstřebána do omítky a rozprostřena do její plochy. Pokud se následně sníží relativní vlhkost vzduchu např. větráním, nebo nuceným způsobem za přispění účinné vzduchotechniky, pak dochází k přirozenému rychlejšímu odparu vlhkosti v omítce z celé plochy omítnuté stěny. V hydrofilních omítkách se voda rozteče po povrchu kapilár, aniž by je zaplnila. Voda je rozprostřena na větší povrch a odpařuje se až 25x lépe, než u klasických omítek s vnitřní hydrofobizací. Omítka má vhodné deformační vlastnosti, nízkou plošnou hmotnost a zvyšuje svými tepelně-izolačními vlastnostmi povrchové teploty vnitřních stěn. Tím se snižuje relativní vlhkost ve vrstvách vzduchu při povrchu, a tím klíčení spor ve vlhkých oblastech nad rosným bodem. Omítka je odolná vůči vodě a má vysokou nasákavost. Pro aplikaci hydrofilních omítek platí stejná pravidla, jako pro klasické sanační omítky. Je třeba striktně dodržovat technické listy výrobců, doporučené technologické přestávky a okolní podmínky, za kterých se omítky aplikují.
Tepelně-izolační sanační omítky
Výše popsané hydrofilní omítky byly dále vylepšeny o schopnost tepelné izolace stěn. Současným trendem v oblasti sanace vlhkého zdiva je tzv. energetická sanace vlhkého zdiva, tedy snaha o zlepšení tepelně izolačních vlastností sanovaného zdiva a rozšíření funkce povrchových úprav zdiva. V budoucnu již nebude stačit mít zdivo bez vlhkých skvrn a solných výkvětů, ale nové sanační omítky mají další přidanou hodnotu v podobě tepelně-izolačních vlastností. Jejich hlavní přidaná hodnota je v nízkém koeficientu tepelné vodivosti, který značíme λ. Tento koeficient se u tepelně izolačních sanačních omítek pohybuje okolo hodnoty 0,07 W/mK - tato hodnota určuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými stavební konstrukcí. Omítka snižuje tepelné ztráty a šetří náklady na vytápění. Jejich hlavní využití je ve složitých případech sanace vlhkého zdiva pod úrovní terénu, kde je vysoké riziko kondenzace vzdušné vlhkosti na ošetřených površích zdiva a je zde požadavek na zateplení objektu. Tyto omítky najdou též uplatnění u historických objektů, které slouží k obytným účelům a jejich majitelé nemohou zdivo zateplit z venkovní strany. Základem tepelně-izolační sanačních omítek jsou velmi lehká plniva, díky kterým mají omítky nízkou objemovou hmotnost. Omítka je dodávána jako hotová směs, která po smíchání s vodou vytváří velmi plastickou maltu, která slouží k zajištění nejen sanačních, ale také tepelně izolačních vlastností. Zvyšuje tak teplotu povrchu sanační omítky a přirozeným způsobem odolává riziku kondenzační vlhkosti. Omítka je vyrobena na bázi přírodních materiálů. Hotová omítka obsahuje vysoký podíl vápna a je tedy zásaditá. Tepelně izolační omítka se nanáší ve vrstvě o požadované tloušťce. Zatvrdnutá omítka propouští vodu, má dobrou kapilární vodivou schopnost a urychluje vysychání vlhkých ploch. Omítka má vhodné deformační vlastnosti, nízkou plošnou hmotnost a zvyšuje svými tepelně-izolačními vlastnostmi povrchové teploty vnitřních stěn. Tím se snižuje relativní vlhkost ve vrstvách vzduchu při povrchu, a tím klíčení spor ve vlhkých oblastech nad rosným bodem. Díky své kapilární vodivosti a schopnosti udržet vodu je omítka schopna i při nepříznivých externích a interních klimatických podmínkách, vyvolávajících kondenzační procesy, odvádět vodu, aby nebyla k dispozici mikroorganizmům.
Malta se může nanášet ve struktuře kotvící podhoz, jádrová omítka, sanační štuk. Tloušťka jednotlivých vrstev by neměla překročit 40 mm.
Nejčastější problémy zdiva a jejich řešení
Nejčastější problémy zdiva jsou způsobené narušenou, nefunkční a anebo zcela chybějící hydroizolací, kdy srážková a vzlínající voda nejsou dostatečně odváděné od budovy (resp. z budovy). Jedním z řešení jsou sanační omítky, ovšem je třeba toto opatření kombinovat s dalšími. Vzlínající voda, která obsahuje značný díl agresivních solí, proniká do zdiva, ve kterém kapilárně vzlíná vzhůru a do omítek, ze kterých se odpařuje. Rozpuštěné soli v omítkách krystalizují, zaplňují jejich póry a tvoří solné výkvěty. Zdivo je vlhké a tlak krystalizovaných solí spolu s mrazem zdivo a omítky stále narušují.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Kdy sanační omítka pomáhá a kdy ne?
Ne každá vlhkost ve zdi se řeší sanační omítkou. Níže uvádíme nejčastější příčiny vlhkosti zdiva a doporučená řešení:
| Příčina vlhkosti | Popis | Řešení |
|---|---|---|
| Vzlínající vlhkost | Voda ze země stoupá kapilárami zdiva nahoru - proti gravitaci. | Nutná chemická injektáž nebo jiná hydroizolace, následně sanační omítka. |
| Kondenzace | Vodní pára z interiéru kondenzuje na studených površích - rohy místností, tepelné mosty, za nábytkem. Horší v zimě. | Zateplení, větrání, odstranění tepelných mostů. Sanační omítka s termoizolačními vlastnostmi. |
| Zatékání z exteriéru | Voda zatéká přes poškozenou fasádu, střechu nebo okna (po dešti, kolem oken, ze střechy). | Oprava vnějšího pláště (střecha, fasáda, svody). |
Postup provedení sanační omítky
Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu. Každý zhotovitel sanační omítky by měl mít na paměti to, že nejde o standardní omítku a že je při jejím nahazování potřeba respektovat doporučený technologický postup, tloušťku nanášené vrstvy, ale i třeba počet vrstev a v neposlední řadě dobu vyzrání.
1. Sanační průzkum
Zdivo, které chceme sanovat, je třeba nejprve prohlédnout, respektive provést sanační průzkum a ten by měl provádět vždy odborník se značnými zkušenostmi. Následně navrhne účinná opatření sanace a konkrétní prostředky, nejčastěji jsou to sanační omítky vápenné, jelikož vápenné omítky jsou prodyšné. Ale právě použití sanační omítky může být pouze jedním z více opatření.
2. Odstranění zasažené omítky a narušených částí zdiva
Vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit nad hranici viditelných škod do výšky rovnající se tloušťce zdiva. Mnohdy to tudíž znamená až ke stropu, pokud sanaci provádíme v interiéru. Původní již zdegradovanou a většinou i zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm. Oklepanou omítku odstraníme z pracovního prostoru, abychom měli dostatečný přístup ke zdivu. Odstraněnou omítku ihned odkliďte z pracovního prostoru - zabráníte tak opětovnému vyluhování vysrážených solí. Suť z odstraněné omítky je praktické ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací. Suť odstraníme a vyvezeme, v žádném případě ji nepoužíváme ani k zásypu kvůli riziku opětovného prosolování.
Ve zdivu poté vyškrábeme spáry do hloubky cca 2 cm. Vypadané kusy zdiva doplníme a vyzdíme zdící maltou. Nezmrzlé části zdiva důkladně očistíme (tlakovým vzduchem, ocelovým kartáčem). Zdivo očistíme drátěným kartáčem nebo ometeme koštětem.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
Příklad: Vlhkostní mapa sahá do výšky 80 cm na podlahou a zdivo je o tloušťce 50 cm. Nová omítka by tedy měla dosahovat do výšky 130 cm.
3. Aplikace chemické bariéry (volitelné)
Pro zastavení vzlínající vlhkosti je možné vsadit na injektáž, která vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce.
4. Vyschnutí zdiva
Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout.
5. Sanační podhoz (postřik)
Pro zvýšení stability a lepší funkčnosti omítky, použijeme sanační podhoz (postřik), pod který aplikujeme protisolný nátěr AquaSalt Stop® ve dvou vrstvách, pod podhoz a následně na podhoz. U nahazování sanační omítky vždy začínáme základní vrstvou, nanesením sanačního podhozu (postřiku). Podhoz by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Postřik by měl vyzrávat dva až tři dny.
6. Nanesení sanační omítky (jádrová vrstva)
Sanační omítku nahazujte na sanační postřik, při míchání jednotlivých sanačních vrstev dodržujte doporučené množství vody i dobu a poměr míchání. Omítka se nahazuje na navlhčený (můžeme zvlhčit protisolným nátěrem) povrch. Hlavní vrstvou sanační omítky je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. Pokud vrstva sanační omítky přesáhne 3 cm, srovnáváme latí. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou. Nerovnosti můžeme také vyrovnat přidáním úlomků cihel a kamene. Omítka se stahuje latí od spodu směrem nahoru. Povrch se nesmí hladit či filcovat, jinak hrozí uzavření pórů.
7. Sanační štuk (jemná sanační omítka)
Konečnou povrchovou úpravu děláme zase sanační štukovou omítkou, aby nedošlo k uzavření otevřené pórovitosti sanačního omítkového systému. Sanační štuková omítka se může nanášet až po vyschnutí jádrové složky - jeden den na každý milimetr vrstvy. Doporučená tloušťka, aplikovaná na zvlhčený podklad, činí dva až tři milimetry. Nanáší se hladítkem.
8. Nátěr
Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měli být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měl mít stejnou paropropustnost jako sanační omítka. Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. I pro aplikaci barvy platí jasná pravidla - nanáší se až na dokonale vyschlou omítku. Tedy nejdříve po 14 dnech.
Ochrana soklových partií
Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany, pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm, soklovou omítku anebo jinou ochranou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu.
Sanační omítka svépomocí
Sanační omítku si dnes lze namíchat svépomocí, díky čemuž můžete ušetřit velké finanční prostředky, které byste museli zaplatili za klasické pytlované směsy. Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhké zdivo spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní páru, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání. AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva, ale také namíchaná omítka je značně odlehčena. Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím, vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy, které jsou tvořeny ionty solí, jako např. chloridů, síranů a dusičnanů. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začaly krystalizovat.
Životnost sanační omítky může být v měsících ale i rocích v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze.
Certifikace a výběr materiálu
Není sanační omítka jako sanační omítka. Hledejte na obalu logo WTA s ochranným symbolem ®. Kvalitní sanace vyžaduje kompletní systém - sanační omítka + štuková vrstva + vhodný nátěr. Kvalitní sanační omítka s certifikací WTA vyjde dráž, ale problém vyřeší na desítky let.
Parametry kvalitní sanační omítky:
| Parametr | Na co se dívat | Proč |
|---|---|---|
| Tepelná vodivost (λ) | Čím nižší, tím lepší izolace | Např. λ = 0,081 u ThermoSAN vs. 0,2+ u běžných; snižuje tepelné ztráty a šetří náklady na vytápění. |
| Hmotnost | Lehčí = snazší práce | Např. 7 kg/m² vs. 20+ kg u konkurence. |
| Propustnost par (µ) | µ < 10 je ideální | Zdivo musí „dýchat“. |
| Pórovitost | Min. 40 % | Zajišťuje odvod vlhkosti. |
Sanační omítkový systém od firmy KM Beta vykazuje vysokou kvalitu a spolehlivost. Použitím sanačních omítek Profisan z řady Profimix lze zabránit dalšímu vzlínání vlhkosti a postupné degeneraci zdiva. Značka PROFIMIX zastřešuje široký sortiment směsí dle příslušných receptur pro stavební průmysl, balených v pytlích i volně ložených do autocisteren. Nabídka výrobků PROFIMIX úzce navazuje na stávající sortiment společnosti KM Beta a zahrnuje cementové potěry, zdicí malty, lepicí hmoty, stěrkovací hmoty, dále jádrové a štukové omítky a tepelně izolační malty a omítky. Portfolio obsahuje materiály v celé zrnitostní křivce (nejjemnější do 0,4 mm zrna, nejhrubší do 4 mm zrna) s různými typy pojiv a přísad. Všechny výrobky PROFIMIX jsou vyrobeny s využitím prvotřídních surovin, především z vysoce kvalitního křemičitého písku z vlastní pískovny v lokalitě zvané „Moravská Sahara“. Tzv. váté písky z této oblasti jsou specifické svým kulatým zrnem, které především omítkám PROFIMIX dodávají jedinečnou kvalitu. Materiály PROFIMIX splňují přísné evropské normy.
Produkty KM Beta Profisan:
- Profisan hrubý (Značení: OS 401): Speciální jádrová sanační odvlhčovací omítka určená pro ruční nanášení ve vnitřním i vnějším prostředí. Používá se na přípravu postřiku, který má zpevnit a sjednotit savost podkladu, tedy zdi. Následně se OS-401 aplikuje jako hlavní vrstva.
- Profisan jemný (Značení: OS 402): Speciální štuková sanační vrchní omítka určená pro ruční nanášení ve vnitřním i vnějším prostředí. Jemná omítka OS-402, která má velikost zrna 0,7 milimetru, je určena pro povrchovou úpravu omítky jádrové. Složení a vlastnosti mají shodné.
Pro stoprocentní funkčnost je však potřeba pečlivě dodržovat pokynů výrobce.
tags: #sanacni #omitka #vlastnosti #a #pouziti