Pokud potřebujete zakrýt nevzhlednou zeď nebo zlepšit izolační vlastnosti místnosti, zaměřte pozornost na takzvanou suchou omítku. Jedná se o obklad stěn sádrokartonovými deskami, které zeď zakryjí a zajistí krásnou hladkou stěnu. Sádrokarton tak použijete v podstatě namísto klasické omítky. Tento způsob je využitelný pro svislé konstrukce. Sádrokarton má spoustu výhod od rychlé a jednoduché montáže přes suchý proces výstavby až po dobrou opracovatelnost a variabilitu.
Příprava podkladu a lepení sádrokartonu
Desky se lepí na stěnu pomocí speciálního lepícího tmelu Rifix. Existují dvě možnosti, jak postupovat - tmel můžete nanášet buď na sádrokartonové desky, nebo přímo na obkládanou zeď.
Dobře připravený podklad je základ
Abyste mohli přistoupit k lepení desek, podklad musí být:
- pevný, soudržný a stabilní,
- bez „živých“ prasklin,
- o teplotě minimálně 5 °C,
- suchý,
- zbavený mastnoty.
V případě, že lepíte na problematický podklad (např. nesoudržná omítka), využijte spíše druhou možnost. Rozměřte polohu jednotlivých terčů na podkladu a tato místa před lepením upravte oklepáním, očištěním a ošetřením vhodným nátěrem. Pro příliš savé povrchy použijte základní penetrační nátěr, na povrchy nesavé nebo příliš hladké naneste základní kontaktní nátěr. Sklovitě hladké a nenasákavé povrchy (např. beton) ošetřete základním kontaktním nátěrem, který je nutné před použitím důkladně promíchat. Na povrchy s vyšší savostí (např. pórobeton, cihly) naneste základní penetrační nátěr, nebo naředěný základní penetrační nátěr - koncentrát. Použijete-li některý z těchto nátěrů, s lepením SDK desek můžete začít nejdříve za 8-12 hodin po aplikaci nátěrů, tedy po jejich dostatečném zaschnutí.
Příprava tmelu Rifix
K přípravě tmelu budete potřebovat čisté plastové vědro. Pozor, nesmí v něm být zbytky ztvrdlého tmelu. Do čisté studené vody nasypte lepící tmel Rifix tak, aby prášek dosáhl hladiny vody. Nechejte 1-2 minuty stát, poté rozmíchejte ideálně elektrickou metlou (lze i ručně). Vzhledem k tomu, že se nedoporučuje dodatečné zahušťování, je nutné dbát na správnou konzistenci tmelu. Dodatečně ředit vodou můžete. Na zpracování tmelu máte min. 60 minut.
Čtěte také: Využití betonových stěn
Postup opláštění
Délka SDK desek pro opláštění musí být o přibližně 20 mm menší než světlá výška místnosti. Na podlaze i na stropě vytyčte úrovně líce podkladu značkovací šňůrou (brnkačkou). V případě postupu dle první varianty naneste lepící tmel Rifix přímo na rub SDK desek. Tmel nanášejte ve formě terčů, ty uspořádejte do třech řad při podélných hranách a v podélné ose desky. Tloušťka terčů by měla být mezi 10 a 40 mm a jejich vzdálenost v řadě 30-35 cm. U druhé varianty nanášejte lepící tmel Rifix na stěnu také ve formě terčů. Jejich rozmístění bude stejné jako u první varianty. Osaďte sádrokartonové desky (tl. 12,5 mm) na podkladech o tloušťce asi 10 mm. Vznikne tak mezera 10 mm u podlahy i u stropu pro optimální vyrovnání desek a odvětrání vlhkosti z lepícího tmelu. Pomocí vodováhy vyrovnejte první rohovou desku. Za použití srovnávací latě a gumové paličky proveďte konečné vyrovnání desek. Kontrolujte rovinnost osazených desek v podélném směru, příčném směru a také křížově. Montáž dokončete klasickým tmelením spár mezi deskami i spár u podlahy a stropu tmelem Rifino Top, který se hodí pro základní i finální tmelení sádrokartonu. Před začátkem tmelení dodržte technologickou přestávku 2-3 dny dle konkrétních podmínek, aby mohlo dojít k vyzrání lepícího tmelu Rifix.
Vytvoření rastru a předstěny
Všude tam, kde se vyskytuje nerovné zdivo, poškozená omítka nebo hrázděná konstrukce a kde není možné provést obklady stěny (suchou omítku), můžeme upevnit desky 12,5 mm na konstrukci z kovových profilů CD a vytvořit tak předstěnu.
Vytvoření rastru
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění. Profily CD připevníme ke stěně pomocí stavěcích třmenů. Třmeny je vhodné podlepit napojovacím těsněním. Volně stojící předsazené stěny se uplatní všude tam, kde není možno do původní stěny kotvit, popř. je nutno umístit instalační vedení do vzniklého meziprostoru. Jako nosnou konstrukci lze použít svislé profily CW stejně jako u konstrukcí příček. Upevnění nosné konstrukce a montáž desek se provádí jako u dělicích stěn (příček).
Postup při instalaci rastru v podkroví
Pokud budeme stavět rastr pod střechu v budoucí podkrovní místnosti, začneme tím, že rastrem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy. Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily.
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Čtěte také: Konstrukce opěrných stěn
Stavba předstěny
Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.
Izolace, kabeláž a parotěsná fólie
Instalace kabeláže a husího krku
Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky. Již ve fázi plánování byste měli brát v úvahu instalační zóny. Dříve, než uzavřete druhou stranu suché příčky, můžete protáhnout elektrické přívody.
Izolace
Pokud se má obložením stěny zlepšit její zvuková a tepelná izolace, umístíme mezi profily izolaci z minerálních vláken. Pro zlepšení tepelně nebo zvukově izolačních vlastností se vloží do meziprostoru izolační materiál. Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
Parotěsná fólie
Fólie by tak ztratila smysl. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky.
Instalace sádrokartonu a tmelení
Instalace sádrokartonu do šikminy
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy. Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Hlavy šroubů by měly být mírně zapuštěné, aby se daly později dobře přetmelit. Se šroubovacím nástavcem docílíte vždy dokonalého zahloubení. Sádrokartonový šroubovací nástavec má v sobě již integrován cit v prstech, který je nezbytný pro správnou hloubku zapuštění. Při přišroubovávání dbejte na to, abyste nevytvářeli křížové spáry, a aby desky byly naopak upevněny vzájemně přesazené. Stěny, které nemusí nést větší zatížení, můžete obkládat jen v jedné vrstvě. Pokud se mají na stěnu později lepit obkládačky, doporučujeme dvojité obložení.
Čtěte také: Použití prefabrikovaných stěn
Tmelení
Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Vytmelte nejprve všechny otvory šroubů a jiné nerovnosti. Pro rychlou a efektivní práci k tomu použijte plochou stěrku wolfcraft. V čisté nádobě si za tímto účelem rozmíchejte spárovací tmel. Nasypte práškovou sádru do vody, nechte ji nasáknout a poté už nepřidávejte žádnou další vodu. Brousek na povrchové broušení pomáhá při zatmelování a vyhlazování. Po vyschnutí odstraňte plochou stěrkou případné otřepy tmelu. U desek se zploštělými podélnými hranami lze také použít spárovací pásku. Nyní je větší část práce hotová a zbývá přejít k jemnému broušení. Zejména spáry mezi deskami potřebují k dosažení hladkého povrchu ještě jednou důkladně opracovat ruční bruskou. Na povrch se suchým zipem můžete připevnit všechna obvyklá mřížková plátna o průměru 225 mm. Použijte nejprve brusivo s hrubým zrnem, při druhém broušení je vyměňte za jemné. Kruhový brousek lze používat jak přímo rukou, tak i s teleskopickou tyčí.
Upevňování předmětů na sádrokarton
Přesto, že se na první pohled může zdát, že sádrokartonová zeď nic neudrží, není tomu tak. S připevněním lehkých předmětů s těžištěm do 5 centimetrů od stěny si hravě poradíte. Stačí vám k tomu speciální háčky na obrazy, které se kotví hřebíky do zdi opláštěné aspoň jednou sádrokartonovou deskou tloušťky 12,5 mm.
Nosnost háčků na obrazy
- Obrazový háček s jedním očkem pro hřebík má nosnost až 5 kilogramů.
- Háček se dvěma hřebíky maximálně 10 kilogramů.
- Háček se třemi připravenými otvory pro zatlučení tří hřebíků unese až 15 kilogramů.
Upevnění větších a těžších předmětů
Upevnění větších či těžších předmětů do sádrokartonové stěny nebo podhledu je o něco složitější. Pro zavěšení kuchyňských skříněk nebo poliček na knihy musíte mít hmoždinky do sádrokartonu nebo speciální kotvy, které vydrží potřebné zatížení. K dostání jsou hmoždinky plastové nebo kovové. Hmoždinky z plastu sice nemají takovou únosnost, ale na druhou stranu se dají rychle zasunout do předvrtaného otvoru. Spolehlivého upevnění i těžších předmětů na sádrokarton lze docílit mnoha způsoby. V místech, kde je sádrokarton připevněn na nosné konstrukci, bývá někdy možné „strefit se“ do těchto nosných prvků. Podle toho, zda jde o dřevěný trámek nebo o kovový profil, se volí typ, délka a průměr vrutu či samořezného šroubu. V místech, kde není pravděpodobné, že vrtákem o malém průměru takovouto konstrukci najdete, můžete využít několika druhů spolehlivých hmoždinek určených speciálně pro tento účel. Zatímco při práci s hmoždinkami v kompaktní zdi se nejprve vytvoří otvor příslušné hloubky a průměru, a pak se do hmoždinky šroubuje například očko se závitem, postup při montáži na sádrokarton se poněkud liší. U většiny hmoždinek tohoto typu je totiž nutno, aby se při dotahování mohl šroub, který pak bude zatížen, o něco opřít. Proto se doporučuje přišroubovat na stěnu ze sádrokartonu nejprve vhodnou dřevěnou lištu (popřípadě pásek kovu), na němž bude těžší předmět upevněn.
Hmoždinky typu PD
Hmoždinky označené PD jsou určeny pro montáž nejrůznějších předmětů (poliček, obrazových rámů, garnýží, osvětlovacích těles a například i lišt pro elektroinstalace na sádrokartonové, sololitové a dřevotřískové desky, případně i na desky vláknocementové, pilinové i další deskové materiály). Při utahování šroubu se hmoždinka rozevírá a pevně se spojuje s deskou; jejímu pootočení při dotahování zabraňují výstupky na jejím obvodu. Princip hmoždinky je jednoduchý, při šroubování se rozevírá. Hmoždinky typu PD se vyrábějí ve třech průměrech: 8, 10 a 12 mm. Jsou určeny pro montáž do sádrokartonových desek o tloušťkách 6 až 9 mm, popřípadě i do překližky a dřevotřísky.
Tabulka nosnosti hmoždinek PD
| Typ | Průměr vrtáku d0 [mm] | Tloušťka desky dp [mm] | Délka hmoždinky [mm] | Nosnost [kN] (orientačně v kg) |
|---|---|---|---|---|
| PD 8 | 8 | 6-9 | N/A | 0.1 (10.2 kg) |
| PD 10 | 10 | 6-9 | N/A | 0.15 (15.3 kg) |
| PD 12 | 12 | 6-9 | N/A | 0.2 (20.4 kg) |
Nosnost udává následující tabulka; uváděná zatížení jsou v kN (kilonewtonech); 1 kN odpovídá přibližně 102 kg. Na základě změřené tloušťky sádrokartonových desek a předpokládaného zatížení zvolíme typ a počet hmoždinek PD a jdeme je zakoupit. Protože se otvory do sádrokartonu vrtají ostrým vrtákem na kov, doporučujeme zároveň zakoupit příslušný vrták.
Postup upevnění předmětů s hmoždinkami PD
Názorně je upevňování předmětů na sádrokartonovou stěnu vidět na následujících kresbách: zadní plocha zavěšovaného předmětu (například skřínky určené k montáži na stěnu) je nutno předem provrtat tak, aby měly otvory stejné rozteče jako otvory v sádrokartonové příčce. Ve dřevě budou vyvrtány otvory menší, odpovídající průměru samořezného vrutu, který bude pro upevnění použit. Ovšem v sádrokartonu je třeba vyvrtat otvory odpovídající vnějšímu průměru „těla“ hmoždinky. Naměříme si, kde bude polička nebo věšák viset. Na stěně vyznačíme budoucí otvory. V případě značné zátěže volíme větší počet otvorů. Tyto otvory přeneseme na „záda“ skřínky například pomocí archu papíru. Ve skřínce vyvrtáme díry například o průměru 5 mm. Ve stěně vyvrtáme díry o průměru 10 mm. Vruty protáhneme všemi otvory ve dřevě a zašroubujeme. Do vyvrtaného otvoru vybereme hmoždinku podle materiálu zdi. Otvor ve zdi musí lícovat s dírou připevňovaného dílu.
Několik důležitých upozornění
- Otvory v dřevěné zadní desce police musí přesně lícovat s otvory v sádrokartonu.
- Při vyměřování bude nutno použít vodováhu, aby skřínka či police nevisely šikmo.
- Otvor v sádrokartonu se musí vrtat ostrým vrtákem, aby materiál nebyl potrhán (otřepy). Vrtá se zásadně nižšími otáčkami a při vypnutém příklepu.
- Před vrtáním je nutno ověřit, zda je za sádrokartonem dostatečná dutina, aby se do mezistěny vešla celá hmoždinka.
- Jestliže nemá zadní stěna skřínky, která má viset na stěně, dostatečnou tloušťku, je výhodné přivrtat na její boky zevnitř kovové úhelníčky a skřínku pak upevnit přes záda nebo půdu skřínky. Druhou část úhelníčku přivrtáme k sádrokartonové stěně. Skříňky, které nemají pevná záda, musíme opatřit kovovým úhelníkem.
- Šroub dotahujeme s citem, aby sádrokarton nepopraskal.
- Do sádrokartonu volíme speciální hmoždinky.
S tou správnou hmoždinkou pak můžete připevnit na zeď skoro vše, co si zamanete. Tip: Stavíte-li novostavbu nebo rekonstruujete-li stávající bydlení s využitím sádrokartonových příček, zajistěte si lepší únosnost SDK desky ještě před ukončením stavby. V místech, kde budete chtít kotvit těžší předměty, umístěte podpůrnou nosnou konstrukci.
Nářadí a pomůcky
Dobré nářadí je pro dokonalý výsledek práce alfou i omegou. Naše doporučení ohledně nářadí a příslušenství vám umožní předběžně se zorientovat v pořízení užitečných a smysluplných věcí, které vám pomohou úspěšně zvládnout projekt suché výstavby.
Nářadí pro práci se sádrokartonem
- Kalkulačka Rigips: Práci vám jednoznačně usnadní i kalkulačka Rigips, ve třech krocích zjistíte, kolik materiálu budete na výstavbu předstěny potřebovat. Materiál pak rovnou případně i poptáte u jednoho z vybraných prodejců ve vašem okolí. S kalkulací a výběrem správného materiálu vám případně poradí i technická podpora Rigips.
- Nůžky na plech: se nejlépe hodí na stříhání profilů.
- Profilové spojovací kleště: pomáhají při krimpování profilů.
- T-lišta: Pomocí T-lišty vytvoříte přesné řezy úhlů i pruhů. Přesné řezy bez úhlových odchylek zaručuje také nová pohyblivá T-lišta s funkcí nastavování úhlu.
- Jednoruční hoblík: efektivně srovnáte hrany. Případné nerovnosti na hranách můžete srovnat stabilním jednoručním hoblíkem. Díky jeho ergonomickému úchopu se s ním dá pohodlně pracovat jen jednou rukou.
- Vrtací pilka: lze vyřezávat kruhové otvory i jiné tvary. Větší otvory nebo vybrání je třeba vytvořit předtím, než sádrokartonovou desku připevníte na stěnu. Děrovkou z uhlíkové oceli o Ø 68 mm se do sádrokartonové stěny vyvrtají otvory potřebné velikosti. Pro další instalace se skvěle hodí nastavitelná děrovka AH 45 - 130.
- Trojitý hoblík na hrany: zkosíte lícové hrany, aby mezi deskami nebyl těsný čelní styk. Aby k sobě desky nepřiléhaly těsným čelním stykem, ale byla mezi nimi dilatační spára, která zamezí tvorbě trhlin, musejí se lícové hrany zkosit. To vyžaduje přesnost a cit v prstech. Čisté zkosení se podaří vytvořit hned napoprvé i nezkušeným laikům - během chvilky, přesně a bezpečně. Trojitá čepel vytvoří v jediném pracovním kroku přesný úhel 35° s hladkými, čistými okraji řezu, které je pak možné tmelit rychle a bez nadměrné spotřeby tmelu.
- Univerzální klíny: Patentované univerzální klíny nabízejí hned tři rozhodující výhody: zůstávají spolehlivě v požadované poloze, lze je libovolně skládat dohromady a díky jejich flexibilnímu formátu na přání je můžete používat jako klíny, nebo jako distanční držáky.
- Fixační svorky a upevňovací křížky: Desky se upevní pomocí fixačních svorek a upevňovacích křížků a poté se přišroubují.
- Stropní podpěra značky wolfcraft: představuje při montáži větších desek na stropy a šikmé plochy významnou úlevu.
- Šroubovací nástavec do sádrokartonu: má v sobě již integrován onen cit v prstech, který je nezbytný pro správnou hloubku zapuštění.
- Šablona na krabice do dutých stěn: pomůže při určení přesné polohy otvorů pro zásuvky a vypínače. K přesnému nastavení pomůže vertikální a horizontální vodováha. S pomocí značkovacích bodů na šabloně se obvyklé vzdálenosti mezi zásuvkami dají během chvilky přenést na stěnu.
- Plochá stěrka wolfcraft: Pro rychlou a efektivní práci při tmelení otvorů šroubů a jiných nerovností.
- Brousek na povrchové broušení: pomáhá při zatmelování a vyhlazování.
- Ruční bruska: Na dokončovací jemné broušení spár mezi deskami. Na povrch se suchým zipem můžete připevnit všechna obvyklá mřížková plátna o průměru 225 mm. Použijte nejprve brusivo s hrubým zrnem, při druhém broušení je vyměňte za jemné. Kruhový brousek lze používat jak přímo rukou, tak i s teleskopickou tyčí.
Doporučení pro čistotu práce
Přiloženou silnou lepicí páskou jednoduše upevněte na rám dveří zesílenou transparentní stavební fólii, odřízněte ji v požadovaném místě na rubové straně, přiložte samolepicí zipový uzávěr a závěs proti špíně je hotov. Po skončení prací můžete lepicí pásku z rámu dveří opět beze zbytků odstranit. Ve výsledku si tak ušetříte spoustu práce s úklidem, a tím pádem i vlastní nervy.
tags: #sadrokarton #výstupek #ze #stěny #jak #na