Penetrace je často podceňovanou součástí úprav povrchů, přitom kvalitní penetrační nátěr vám může ušetřit spoustu práce, času i nákladů. Penetrační nátěr se používá při úpravách stěn i podlah pro zlepšení a sjednocení sacích vlastnosti povrchu. Věděli jste, že také sníží nasákavost a prašnost povrchu? Díky penetračnímu náteru vám vznikne čistý a pevný podklad, ke kterému další vrstva lépe přilne. Penetrace je ale důležitá nejen při opravách a rekonstrukcích, myslete na ni i u novostaveb. Pomůže vám s přípravou povrchu a zabezpečí kvalitní a jednolitý povrchový nátěr beze skvrn. Penetraci můžete použít téměř kdekoliv - v exteriéru i interiéru.
Pokud se chystáte penetrovat, zjistěte nejprve, s jakým typem povrchu budete pracovat. Počet vrstev penetrace závisí především na podkladu a typu penetračního nátěru. Obecně se dá říci, že penetrace schne v řádu několika hodin. Čas se však liší produkt od produktu, najdeme penetrace schnoucí až 12 hodin i takové, u kterých vůbec čekat nemusíte. Suchou penetraci nejlépe poznáte dotykem. Uschlá penetrace již vsákla do podkladu a nebude na povrchu zanechávat lesklý film.
Příprava betonové stěny před omítáním
Betonový strop či stěny musejí být před omítáním zabezpečeny proti tvorbě kondenzátu, vlhkosti, rozpínání spár a spojovací vrstvy a také tepelně izolované. Podíl vlhkosti v betonu musí být menší než 2 až 3 % hmotnosti. Tohoto stavu lze dosáhnout při příznivých podmínkách přibližně za čtyři týdny a při nepříznivých (vysoká vlhkost vzduchu, mráz) nejdříve za osm týdnů (bez mrazu) po vybetonování.
Před začátkem prací je nutné nejprve provést vizuální kontrolu podkladu, zkontrolovat, zda se na stěnách/stropech nenacházejí mokrá místa, výkvěty, případně jiné nečistoty (například separační olej). Následně se provede kontrola dotykem dlaně, čímž se zjistí, jestli není plocha promrzlá, zaprášená, zda se povrch podkladu nedrobí. Nevyhovující podklady je třeba před aplikací sádrových omítek a stěrek upravit - například oklepat, zpevnit penetrací, odmastit. Ze zaprášených ploch musíme stáhnout prach vlhkou štětkou. Lžící nebo škrabkou se následně odstraní případné výčnělky, nesoudržná místa, povrchové nečistoty (cementové mléko, zbytky zdicí malty apod.)
Před nanášením, během nanášení i po nanesení sádrových stěrek a omítek je třeba zabezpečit minimální teplotu podkladu a prostředí 5 °C. Dalším krokem je zjištění nasákavosti podkladu. Ověří se to lokálním navlhčením povrchu. Když voda stéká po kapkách, jde o nenasákavý podklad. Když se však voda rychle vsákne, podklad je nasákavý. Extrémně nasákavé podklady (například pórobeton, sádrokartony) se upraví regulátorem nasákavosti. Nanáší se nejčastěji malířským válečkem nebo stříkáním. Nenasákavé sklovité hladké podklady (například monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové dílce a tvarovky) se upraví kontaktním můstkem na zvýšení přilnavosti omítky k podkladu. Kontaktní nátěr je potřebné před samotným nanášením dobře promíchat, a to také během nanášení.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Tím se zabrání usazování hrubších složek disperze. Kontaktní nátěr se aplikuje výhradně válečkem a nikdy se neředí vodou. Nasákavost podkladu se ověří lokálním navlhčením povrchu. Nenasákavé podklady (například monolitický beton) se upraví kontaktním můstkem na zvýšené přilnavosti omítky. Při tloušťce nad 5 mm se plocha vyrovná pomocí hliníkové H-latě. Aplikuje-li se ve dvou vrstvách (zrnité omítky, větší tloušťka omítky, nedostatečně vyplněné spáry), druhá vrstva se nanáší vždy na už ztvrdlou, ale ještě vlhkou omítku („mokré do mokrého“). Po opětovném zavadnutí sádrového mléka se povrch vyhladí nerezovou špachtlí nebo hranou hladítka.
Omítání betonové stěny - krok za krokem
Pokud opravujeme starou věc, v tomto případě stěnu, je dobré postupovat tak, jak to dělávali staří mistři.
- Před omítáním počkejte, až ztvrdne malta: Pokud budete omítat dozdívané staré stěny, či nově vyzděné stěny, vždy počkejte až ztvrdne malta a zdivo si „sedne.“ Pokud je zabráněno přístupu vzduchu k vyzrávající zdicí maltě, nebude zdivo tak pevné a vy navíc uzavřete omítkou vlhkost ve zdivu.
- Rozmíchejte si omítku: Rozmíchání fasádní omítky provádíme ve stavební míchačce. Buďto koupíme suchou omítkovou směs, nebo si směs namícháme sami. Do míchačky nejprve nalijeme 60 až 70% potřebného množství vody, přidáme vápno a cement (v případě vápenných omítek minimum cementu, stačí 1 lopata na celou míchačku). Přimíchat lze též univerzální pojivo (Profimalt a jiné). Tuto směs necháme cca minutu míchat a poté přidáme písek v odpovídajícím poměru. Nakonec dolijeme vodu a směs tak naředíme do potřebné konzistence.
- Pokropení a špricování - první prohození stěny: Nejřidší směs použijeme na špricování - první prohození stěny. Tato řídká směs musí stékat po lžíci. Nejprve plochu pořádně pokropíme (prolijeme) vodou. A poté zcela pokryjeme řídkou směsí. Ta povrch spíše ušpiní a vytvoří ostré výstupky (řídkou krupičku), načež se bude lépe chytat omítka finální. Při špricování nesmí vzniknout souvislá vrstva.
- Nahazování omítky: Maltu nabíráme zednickou lžící ze zednické naběračky a nahazujte na zeď uvolněným zápěstím. Tuto zručnost si prostě musíme postupně získat. První nahazovaná stěna bude katastrofou, proto je vhodné objednat si na tuto práci alespoň napoprvé zedníka a vše od něj okoukat. Malta musí ulpět na povrchu, ale nesmí se při nárazu na podklad rozstřikovat. Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).
- Příprava a použití omítníků: Pro dosažení roviny je třeba připravit si omítníky, podle kterých se omítka stahuje latí. Použít lze k tomu určené výrobky - tenké laťky a nebo pevné dráty. Upevňují se na nahozené omítkové terče, které jsou vyrovnané pomocí vodováhy a olovnice. Omítkové terče umisťujeme svisle i vodorovně cca 120 až 150 cm od sebe. Jejich průměr by měl být cca 20 až 30 cm.
- Strhávání omítky latí: Ihned po nahození omítku strháváme latí. Latí pohybujeme po omítnících zdola nahoru a zároveň střídavě do stran. Pro tento účel lze použít jakékoli prkno, kdo si ale zvykne například na dvoumetrovou hliníkovou vodováhu, nebo alespoň hliníkovou lať, už by neměnil.
- Zatažení omítky hladítkem: Strženou omítku zatahujeme kovovým a nebo dřevěným hladítkem. Pokud se objeví nerovnosti, dorovnáme je omítkou nataženou hladítkem. A včas vyspravíme i spáry po omítnících poté, co omítníky opatrně vyjmeme z čerstvé omítky. Hlubší spáry se nahodí a zatáhnou hladítkem, mělké můžeme pouze natáhnout omítkou z hladítka. Při natahování vždy používáme obloukový pohyb.
- Nebojte se použít zednickou lžíci: S místy, ke kterým máme obtížný přístup, si pomůžeme zednickou lžící, dokud vrstva omítky nezavadne. Použijeme však masivnější zednickou lžíci bez ostrých rohů.
- Omítání začínejte od stropu: Pokud omítáme v interiérech, vždy začínáme stropem. Stěny přijdou na řadu až poté.
- Omítání stropu má svá specifika: Při omítání stropů nahazujeme nejprve první tenkou vrstvu, do které přidáme více cementu a nebo sádru. Až na tuto ztvrdlou vrstvu nahazujeme jádrovou omítku o síle cca 1 cm.
- Štukování: Po ztvrdnutí a vyschnutí omítky můžeme štukovat. Omítku musíme nechat před štukováním zrát podle její tloušťky. Počítejte s jedním dnem na 1 mm u omítek sanačních, jinak lze štukovat i rychleji, omítka ale musí být opravdu suchá a vyzrálá. Štuk se natahuje o síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zacupovává se plstěným a nebo pěnovým hladítkem krouživými pohyby.
- Provádění hran: Hrany provádíme pomocí rovného prkna, které se ke stěně přichytí zednickými skobami či háčky. Prkno ukotvíme k rohu stěny tak, aby přečnívalo přesně o požadovanou tloušťku omítky a drželo rovinu.
- Přechod mezi stropem a omítkou: Až nakonec dočistíme přechod mezi stropem a omítkou. Provedeme napojení ostrými hranami a nebo půlkruhovým fabionem. Úplně posledním krokem je opět štukování.
- Nejdřív obklady, potom štuk: Pozor, pokud chcete stěnu či část stěny obložit obklady, nikdy předtím nenanášejte štuk.
- Pro výběr omítky je třeba znát vlhkost budovy: Při volbě typu omítky musíme znát především vlhkost budovy. Cementová omítka uzavře vlhkost ve zdivu a později se začne rozpadat. Čili staré cementové omítky oklepeme, zdivo necháme vyschnout a nahradíme je omítkami vápennými. Vápenná omítka je prodyšná.
Štukování stěn a stropů
Ať už rekonstruujete, nebo realizujete novostavbu, čeká vás štukování stropů a stěn. Aby byly hladké, rovné a čisté, je nutné zvolit správnou techniku štukování. Důležitý je i výběr vhodné štukové omítky a použití kvalitního nářadí, se kterým vám půjde práce snadno od ruky. S trochou cviku a při dodržení základních pravidel zvládnete štukování sami bez pomoci zedníka. Při štukování postupujte důkladně. V opačném případě by se mohlo stát, že by omítka mohla po čase začít praskat či opadávat. Než se pustíte do samotného štukování, čeká vás výběr správného typu omítky.
Výrobci nabízí kromě sypkých směsí také hotové omítky, které jsou připravené k okamžitému použití. Oblíbená je například omítková směs Keraštuk v pastovité konzistenci, která má po zaschnutí šedobílou barvu. Hotová omítka je ideálním řešením pro ty, které čeká štukování při rekonstrukci a nechtějí si znečistit vnitřní prostory nebo složitě připravovat omítku ze sypké směsi. Na druhé straně jsou sypké směsi cenově dostupnější a při dodržení postupu uvedeného na obalu vytvoří dokonalou konzistenci. Konkrétní typ štuku volte i podle velikosti zrna. Jemné omítky s hrubostí zrna kolem 0,4 mm jsou standardem. Před štukováním je třeba upravit podkladovou vrstvu. Budete-li nanášet štukovou omítku na staré stěny, očistěte z povrchu původní nátěry nebo zbytky barev. Zapravit musíte i případné nerovnosti pomocí vyrovnávací stěrky. Stěny i stropy připravené pro štukování musí být odmaštěné a zbavené prachu či jakýchkoliv nečistot.
Při štukování nepodceňujte význam hloubkové penetrace, která má za úkol zpevnit podklad a sjednotit jeho savost. Na podklad ji nanášejte pomocí válečku nebo štětky. Penetrace je důležitá před štukováním starých i nových stěn s jádrovou omítkou. Pokud se chystáte štukovat i stropy, začněte s jejich penetrací. Při štukování celých místností doporučujeme začínat od stropu. Připravenou směs štukové omítky naneste na plastové hladítko a co nejmenším počtem tahů ji natahujte v pruzích na stropu i stěnách ve směru odspodu nahoru. Štukové omítky se zpravidla nanášejí v tenkých vrstvách kolem 1 mm. Dejte si pozor, abyste při případném vyrovnávání nepřekročili maximální tloušťku uvedenou na obalu.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Finální omítka by nebyla soudržná, mohla by po čase začít praskat a opadávat. Snažte se natahovat štuk v co nejtenčí vrstvě. Díky plastovému hladítku snadno nanesete připravenou směs štukové omítky. Do vyhlazování štukové omítky se pusťte až ve chvíli, kdy trochu zaschne, přestane lepit a zesvětlá. Pak je ideální chvíle pustit se do vymývání pomocí filcového hladítka. Na omítku příliš netlačte, abyste ji nevymyli až moc a nebyla v některých místech tenčí. Po vyhlazení zkontrolujte kvalitu omítky. Na rozdíl od jádrové omítky štuk schne a zraje velmi rychle. Do výmalby stropů i stěn se tak můžete zpravidla pustit už po 24 hodinách od štukování. V obytných prostorách je malování důležité, protože skryje barevné rozdíly v ploše a dodá místnosti zářivě bílý vzhled. Základem štuku, který vydrží řadu let bez prasklin, je pečlivá příprava podkladu a nanesení hloubkové penetrace.
Pro vytvoření rovnoměrné a vyhlazené omítky je pak zásadní nanášení v tenké vrstvě a správná technika vymývání, která vyžaduje trochu cviku. Rozhodně nepodceňte přípravu a vybavte se správným materiálem i nářadím.
Betonová stěrka: Alternativní povrchová úprava
Připravte povrch tak, že jej očistíte od nečistot a mastnoty. Betonovou stěrku důkladně promíchejte nízko-rychlostní vrtačkou nebo ručním míchadlem. Na připravený podklad naneste první vrstvu betonové stěrky s tloušťkou přibližně 1 - 2 mm. Betonovou stěrku vyhlaďte nerezovým nerezovým hladítkem (naleznete na našem eshopu) . V případě použití betonové stěrky v prostorech se zvýšeným výskytem vlhkosti nebo při styku s vodou doporučujeme aplikovat i hydrofobní/vodě-odolný lak zaručující zvýšenou ochranu proti vodě a vlhkosti.
Texturová vrstva a dekórování by měla být provedena krátkými, nepravidelnými pohyby hladítka - krouživými, vertikálními, horizontálními či diagonálními pohyby. S čerstvým povrchem, můžete dosáhnout různých efektů, např. Betonovou stěrku je možné tónovat do více než 50 barevných odstínů pomocí pigmentové tónovací barvy Farbex Color - přimícháním barevného pigmentu získáte požadovanou barvu - množstvím pigmentu určíte sytost výsledné barvy.
Faktory ovlivňující výběr omítky
Každý zdicí materiál má svá specifika z hlediska funkční charakteristiky i jakosti výsledného povrchu. Cihla, pórobeton, beton, staré zdivo a další povrchy mají rozdílné parametry, které určují možnosti výběru druhu vnitřních omítek. Keramické cihelné bloky jsou ceněné pro své tepelněizolační vlastnosti i přírodní původ. Jejich povrch je ale více strukturovaný než pórobeton. Tomu je třeba přizpůsobit i volbu omítkového systému, jehož vrstva musí nerovnosti povrchu kompenzovat. Naproti tomu vnitřní omítka na pórobetonové zdivo umožňuje vzhledem k přesným rozměrům stavebních dílců pracovat s tenkou vrstvou. Chcete hlazený (gletovaný), zrnitý nebo strukturovaný povrch? Výběr závisí na stylu interiéru - jiný povrch se hodí do historické budovy, jiný do moderního loftu.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
I zde o výběru řešení rozhoduje každá drobná odlišnost. Nejde jen o estetiku. Omítky jsou zároveň i funkční součástí staveb. Kupříkladu stěny v objektech s vyšším zatížením vzlínající vodou je možné vhodným omítkovým systémem sanovat tak, aby bylo možné se vlhkosti rychleji a průběžně zbavovat. Pro plochy, které jsou mechanicky více namáhané, zase můžete vybírat z nabídky mechanicky odolných vápenocementových omítek.
Každý materiál se chová v různých částech prostoru odlišně - v rohu koupelny může být beton více savý, zatímco ve středu místnosti bude méně savý. Aby se zabránilo problémům s udržením dlažby, je důležité použít penetrační nátěr, který zlepší adhezi materiálů.
tags: #omitka #na #betonovou #stenu #postup