Vyberte stránku

Dřevostavby jsou stále oblíbenější díky svým vynikajícím izolačním vlastnostem. Klíčem ke komfortnímu bydlení v dřevostavbě je správná skladba stěn, která zajišťuje optimální tepelnou i akustickou izolaci. U obvodových stěn se klade důraz na jejich tepelně izolační vlastnosti, zatímco u vnitřních příček je důležitější akustická izolace.

Všechny stěny dřevostaveb tvoří sendvičové panely. Jejich struktura se liší v závislosti na tom, zda se jedná o vnitřní nebo obvodovou stěnu, a zda plní dělící nebo nosnou funkci. U každého typu panelu se klade důraz na jiné vlastnosti. Nejde pouze o vhodné materiály a jejich pořadí, ale mnohé ovlivňuje také jejich vhodně zvolená tloušťka. Společná je snadná manipulace s panely a tudíž možnost velice rychlé a snadné pokládky, což šetří čas i peníze.

Obvodové stěny

Klíčovou vlastností obvodových stěn dřevostavby jsou dobré izolační vlastnosti. Důležitá je schopnost tepelné izolace, která dřevostavby řadí k energeticky úsporným nebo nízkoenergetickým stavbám. V porovnání se zděným cihlovým domem mohou být úspory energie až o dvě třetiny. Z akustického hlediska musí vícevrstvá konstrukce obvodové stěny zajistit ticho a klid, čili zabránit přenosu ruchu z okolí. Stěny se od klasického cihlového domu liší mimo jiné i schopností akumulace tepla. U vytápění dřevostavby nemusíme čekat dlouhé hodiny, než se prohřeje celá masivní konstrukce, takže je v dřevostavbě příjemně teplo mnohem rychleji. Na druhou stranu ale také interiér rychleji vychladne.

Materiálové složení stěny určuje její tloušťku, míru tepelných ztrát a v neposlední řadě také estetiku, kterou vnímáme z exteriéru a z interiéru rodinného domu. Volba materiálů pro obvodové stěny určuje, jaké bude mít obvodová stěna vlastnosti - šířku, tepelně izolační koeficient, trvanlivost a další. V zásadě platí, že s tloušťkou stěny se snižují energetické ztráty objektu. Je však nutné mít na paměti, že s tloušťkou stěny snižujeme také míru oslunění vnitřního prostoru. Zvětšující ostění oken totiž brání přímým slunečním paprskům v prostupu do nitra dispozice, a tím se ochuzujeme o jednu z nejcennějších hodnot. Další nevýhodou předimenzovaných skladeb stěn je jejich neprodyšnost. Nejedna odborná analýza již dokázala, že nevětraný interiér obsahuje více karcinogenů a je tedy zdraví škodlivý.

Příklad standardní skladby obvodové stěny dřevostavby s omítkou:

  • Vnitřní povrch: Sádrokarton
  • Sádrovláknitá deska Fermacell (12,5 mm): Vyniká mechanickou stabilitou, dobrými požárními i zvukově izolačními vlastnostmi.
  • Parozábrana: Zabrání vnikání vzdušné vlhkosti z interiéru do konstrukce stěny.
  • Izolace
  • Jádro stěny: Samotná dřevěná konstrukce (120 mm).
  • Sádrovláknitá deska Fermacell
  • Vrstva zateplení (100 mm silná): Aplikuje se lepidlem.
  • Finální úprava: Silikonová fasáda.

Celková tloušťka této skladby je 262 mm, součinitel prostupu tepla U je 0,18 W/m2K.

Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky

Vnitřní stěny

Vnitřní dělící stěny

Vnitřní dělící příčky mají nejjednodušší strukturu. Skládají se ze dvou sádrokartonových desek, mezi nimiž je sádrokartonová konstrukce s 90 mm vrstvou izolace. Celková tloušťka je tedy pouhých 115 mm, což nám umožňuje maximálně využít vnitřní prostor stavby pro bydlení.

Vnitřní nosné příčky

Vnitřní stěny s nosnou funkcí mají také příznivou tloušťku - 145 mm. Jejich jádro tvoří dřevěný rám s výplní tepelnou izolací (celkem 120 mm). Po obou stranách se aplikují fermacellové sádrovláknité desky.

Konstrukční materiály a technologie

Pro konstrukce vnitřních i vnějších stěn se využívají certifikované materiály, které jsou praxí prověřené a zároveň cenově zajímavé. Ve stěně dřevostavby má každá vrstva určitou funkci.

KVH hranoly

Místo mokrého dřeva z pily se doporučuje použít vysušené a hoblované KVH hranoly. Tím předejdete spoustě problémů a nebude to ani o tolik dražší. Ve stěně dřevostavby je nasnadě použít šířku hranolu 60 mm. Pokud zvolíte difúzně uzavřenou konstrukci, nemá smysl použít výšku hranolu větší než 120 mm - celkovou tepelnou izolaci stěny získáte použitím větší vrstvy polystyrenu, který je levnější než vnitřní rámová konstrukce s vatou. Rastr stojek se ve stěně dřevostavby odvíjí od velkoplošných materiálů, které mají většinou formát 1250 mm, a je tedy vhodné použít rozteč stojek 625 mm. Rám pak se stojkami utvoří horní a spodní pas. Spolu se základní nosnou konstrukcí z KVH působí horizontálně statický plášť, který je buď z OSB desky nebo sádrovláknité desky. Desky jsou k dřevěnému rámu připevněny nejčastěji sponkami po cca 50 mm.

Instalační předstěna

Rozvody elektřiny, vody atd. lze vést přímo ve stěně dřevostavby. Lepším řešením je však použití instalační předstěny, která chrání parozábranu při šroubování nejrůznějších kotvících systémů polic a poliček. Navíc je použití instalační předstěny v dřevostavbě výhodnější z hlediska případných rekonstrukcí. Tloušťka instalační předstěny je nejčastěji 40 mm, a když už ji máte, je dobré ji zaizolovat a získat tak ještě o něco lepší tepelné vlastnosti stěny dřevostavby. Hranoly instalační předstěny jsou z interiéru přiklopeny konstrukční deskou a sádrokartonem (s konstrukční deskou pod sádrokartonem je snazší kotvit těžší břemena do stěny).

Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky

Difúzně otevřené a difúzně uzavřené skladby

Moderní dřevostavby mají stěny složeny z takzvaných sendvičů. Každá z jednotlivých vrstev obvodového pláště přebírá jinou funkci: tepelně izolační, proti vlhkosti, proti povětrnosti, pohledovou a podobně. V základu rozeznáváme difúzně otevřené a uzavřené skladby.

Na kvalitě obálky budovy ve značné míře závisí energetická náročnost dřevostavby. Proto je nutné zajistit nejen účinnou tepelnou izolaci dřevostavby, ale i její vysokou vzduchotěsnost, aby nedocházelo k úniku tepla z budovy a zároveň do ní v zimě nepronikal za větrného počasí chladný vzduch. To platí jak pro difúzně otevřené, tak pro difúzně uzavřené skladby. Netěsnosti ve stavební konstrukci významně ovlivňují nejen tepelné ztráty, ale i povrchové teploty, vlhkostní režim skladeb, vzduchovou neprůzvučnost a v případě dřevostaveb také trvanlivost samotné dřevěné konstrukce a dalších přírodních materiálů použitých v obvodovém plášti.

Difúzně otevřená skladba

Difúzně otevřené konstrukce jsou novodobým synonymem dřevostaveb. Difúzně otevřená skladba obvodového pláště neobsahuje parozábranu - vrstvu, která má výrazně vyšší difuzní odpor než ostatní vrstvy. Tím je umožněno, aby vodní pára v rámci přirozených difuzních procesů procházela konstrukcí z interiéru do exteriéru, přičemž v konstrukci nedochází k její kondenzaci. To však znamená, že skladba nesmí být ani z vnější strany uzavřena difúzně hůře propustnou vrstvou, např. fasádním polystyrenem. V difúzně otevřených skladbách se uplatňují přírodní tepelné izolace z minerálních vláken, foukané celulózy apod. Pokud je skladba správně navržena a provedena, je zajištěna konstrukční ochrana dřeva. Nevznikají v nich tepelně-vlhkostní podmínky pro růst dřevokazných organismů.

Určitá prodyšnost obvodového pláště napomáhá k vytvoření zdravého a kvalitního vnitřního prostředí. Také tato vlastnost výrazně ovlivňuje i bezpečnost konstrukce stavby z pohledu působení vlhkosti. Neprodyšné (difúzně uzavřené) konstrukce nemají přirozenou regenerační schopnost zbavit se nadbytečné vlhkosti. Pokud se do konstrukce dostane nadměrné množství vody (během montáže, poruchou střešního pláště, vadou hydroizolace, porušením rozvodů vody apod.), konstrukce se jí sama nedokáže zbavit. Odpovědí na tyto problémy je konstrukční koncept tzv. difúzně otevřených konstrukcí.

Při volbě difúzně otevřené skladby dřevostavby je dobré počítat s výraznějším cenovým rozdílem oproti difúzně uzavřené skladbě. Malý difúzní odpor musí mít všechny vrstvy termofasády a tedy i samotná omítka (která se k těmto účelům vyrábí). Zejména tuto informaci musí obdržet například nový majitel domu, který musí při rekonstrukci použít opět difúzně otevřenou omítku, jinak by systém jako celek již nefungoval tak jako na začátku.

Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber

Příklad skladby difúzně otevřené stěny:

  1. Malba včetně penetrace
  2. Instalační předstěna - sádrokartonové desky tl. 12,5 mm na ocelový rošt 62,5 mm
  3. Minerální vlna mezi ocelový rošt tl. 40 mm
  4. OSB deska PD 15 mm
  5. Sloupková konstrukce 60/140 mm
  6. Minerální vlna mezi sloupky tl. 140 mm

Výše uvedená skladba stěny splňuje doporučené hodnoty pro nízkoenergetický dům. Nosné stěny jsou realizovány z KVH 6x10cm, vyplněny minerální vatou 100mm a opláštěny oboustranně sádrokartonem.

Difúzně uzavřená skladba

Difúzně uzavřená skladba obsahuje na vnitřním líci parotěsnicí vrstvu obvykle z plastové fólie. Fólie se se spojuje systémovými lepicími páskami v přesazích a napojuje se na veškeré navazující detaily. Tak se zamezuje zvýšené difuzi vodní páry do konstrukce. Z tohoto důvodu lze pak z vnější strany skladby navrhnout např. zateplovací systém s vyšším difuzním odporem s tepelnou izolací např. polystyrenem.

Podmínkou správné funkce difúzně uzavřené skladby a trvanlivosti dřevěné konstrukce je dokonale provedená vrstva parozábrany z plastové fólie. Lokální perforace nebo neslepený spoj parozábrany může vést lokálně k transportu vlhkosti do skladby obvodového pláště a ke kondenzaci vodní páry. Z víceletého pozorování trhu v oblasti nabídky dodavatelů dřevostaveb se dá říci, že od difúzně uzavřené skladby se postupně ustupuje.

Příklad skladby difúzně uzavřené stěny:

  1. Malba včetně penetrace
  2. Instalační předstěna - sádrokartonové desky tl. 12,5 mm na ocelový rošt 62,5 mm
  3. Minerální vlna mezi ocelový rošt tl. 40 mm
  4. Parotěsná fólie
  5. Dřevěná konstrukce 60/140 mm s minerální vatou 140 mm
  6. OSB deska 15 mm
  7. Vnější zateplení (polystyren nebo minerální vata)
  8. Fasádní omítka

Fasádní omítka na dřevovláknité desce

Difúzně otevřená fasádní omítka na dřevovláknité desce pasivního domu pomáhá rozbít velké dřevěné fasádní plochy. Na první pohled nepoznáme, co je pod touto omítkou. Tento dům je v pasivním standardu, a byl tak i celkově koncepčně postaven.

Výrobců dřevovláknitých desek je už několik. Existují dva hlavní rozdíly v procesu výroby. Buď se to vyrábí nějakým mokrým procesem, který je energeticky náročnější, ale zase bez použití chemie a s minimem nějakých přidaných látek, a potom suchý proces, který je méně energeticky náročný, ale zase už deska obsahuje nějaká lepidla. Takže pokud zvažujeme takovou variantu, je dobré podívat se i na tyto aspekty, pokud nás zajímají.

Srovnání typů skladeb stěn dřevostaveb
Typ stěny Tloušťka Klíčové vlastnosti Příklad materiálů
Obvodová stěna Typicky 262 mm a více Dobré tepelné a akustické izolační vlastnosti, energetická úspornost Sádrokarton, Fermacell, parozábrana, izolace, dřevěná konstrukce, zateplení, silikonová fasáda
Vnitřní dělící příčka Typicky 115 mm Maximální využití vnitřního prostoru, základní akustická izolace Sádrokartonové desky, sádrokartonová konstrukce, izolace
Vnitřní nosná příčka Typicky 145 mm Nosná funkce, dobré izolační vlastnosti Dřevěný rám, tepelná izolace, Fermacell sádrovláknité desky
Difúzně otevřená obvodová stěna Proměnlivá Prodyšnost, přirozená regulace vlhkosti, bez parozábrany, zdravé vnitřní prostředí Sádrokarton, minerální vlna, OSB deska, sloupková konstrukce, difúzně otevřená omítka
Difúzně uzavřená obvodová stěna Proměnlivá Parotěsnicí vrstva (fólie), vyšší difuzní odpor, citlivost na perforace Sádrokarton, minerální vlna, parotěsná fólie, dřevěná konstrukce, OSB deska, polystyren/minerální vata, fasádní omítka

tags: #skladba #vnější #stěny #dřevo #omítka

Oblíbené příspěvky: