Pro podporu biodiverzity ve vinicích jsou velmi důležité keře. Keře vinné révy to ale nebudou.
V prvním dílu článku jsme se podívali do historie společného pěstování révy vinné a stromů. Ve druhém dílu jsme vybírali vhodné stromy a ve třetím se podívali, jaké stromy vinaři nejčastěji pěstují. V posledním díle seriálu se budeme věnovat keřům.
Možnosti využití keřů ve vinicích
Jsou 3 možnosti jak s nimi pracovat:
- nechat keře růst ve formě volně rostoucího živého plotu (pokud je dost místa)
- zastřihovat je jako živý plot do tvaru kvádru (pokud je málo místa)
- zapěstovat podle anglického vzoru „hedgelaying“ (pokud je velice málo místa)
Volně rostoucí keře se zapojí a vytvoří remízek. Na pěstování stříhaných živých plotů existuje spousta návodů v zahradnické literatuře.
Hedge laying - pokládané a udržované živé ploty
Pojďme se blíže podívat na u nás neznámý způsob pěstování keřů, tzv. „hedgelaying“ (pokládané a udržované živé ploty). Praktický návod najdete zde.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Angličtí farmáři vysadí na husto sazenice keřů kolem pastvin v jedné, případně ve dvou řadách. Pro vinice budou z důvodu úspory místa vhodnější spíše jednořadové výsadby. Vzdálenost sazenic od sebe by měla být 30 - 50 cm a v prvních letech se keře nechají volně růst.
Až dosáhnou výšky kolem 2 - 3 m, přistoupí farmáři k jejich „položení“. V předjaří osekají boční větve a na bázi kmene provedou zásek sekerou, aby bylo možné celý keř bez zlomení kmínku ohnout do úhlu 45 °. Zbylou část pahýlu odřežou.
Do řady asi 1 m od sebe zatlučou pomocné kůly do výšky cca 1 m, o které pak upevní (propletením nebo přivázáním) položené keře. Je mnoho různých lokálních variací, pro inspiraci si vyhledejte obrázky na Googlu.
Takto upravené keře na jaro obráží, přičemž nově rostoucí výhony, které rostou přirozené kolmo vzhůru, zahustí celý živý plot a vznikne tak neproniknutelná bariéra. Živý plot se pak nechá volně růst. V dalších letech se podle potřeby provádí jeho ořez, aby moc neprorůstal do šířky ani do výšky.
Pokládané a udržované živé ploty, které se vysadí kolem vinice, působí jako přirozené ohraničení pozemku vinice, zabrání srnkám a zlodějům dostat se do vinice (bez potřeby oplocování), podpoří biodiverzitu ve vinici a nezaberou moc místa.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Péče o keře ve vinici
Přerostlé volně rostoucí remízky je dobré jednou za 10-20 let radikálně zmladit. Nejlépe v zimním období (listopad-únor). Zmlazení by nikdy nemělo proběhnout naráz, ale na etapy (např. každých 5 let 1/3 keřů).
Některé dřeviny snesou řez až na zem a dobře obráží z kořenových výmladků (např. trnka nebo svída), jiné je nutno řezat na výšku min. 15-20 cm, aby měli z čeho obrůstat. Pokud nevíte, jak zareaguje konkrétní druh, pak raději volte kompromisní výšku 15-20 cm.
Klestí po ořezu (keřů i stromů) je vhodné uložit na hromadu. Hromady větví fungují jako úkryt pro hmyz, ježky, žáby, hady, nebo jako hnízdiště pro ptáky. Nemusíte se bát, že by hromada po letech narůstala do neúnosných rozměrů. Hromada klestí dokáže pojmout obrovské množství biomasy, protože si bude „sedat“ a postupně rozkládat.
Pokud ve vinici není prostor na hromadu, pak je dobré větve spálit nebo štěpkovat ihned po řezu. Jinak hrozí, že hromady klestí využijí drobní pěvci na hnízdění a ostatní živočichové na úkryt. Při pozdější likvidaci hromady byste je všechny zahubili.
Jaké keře do vinice?
Čím více druhů, tím lépe. Různé druhy živočichů preferují různé dřeviny. Trnité keře, jako jsou hlohy, trnka obecná nebo ostružiny s oblibou vyhledávají pro hnízdění ptáci, protože se v nich cítí bezpečně před predátory. Z beztrnných můžete založit okusový remízek pro zvěř, čímž snížíte poškození révy. Kvetoucí druhy pro pyl a nektar vyhledává hmyz.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Trnka obecná (Prunus spinosa) se rozšiřuje do prostoru kořenovými výmladky. Neudržovaný porost tak může během pár let nabýt značně do šířky, proto ji vysazujte raději na volné plochy, kde je více místa.
Vhodný čas na výsadbu keřů je podzim (cca listopad). Někdy může být výhodnější keře raději vysévat než-li vysazovat. Je to levnější, rychlejší, méně pracné a mnohem efektivnější zejména na méně úrodných nebo suchých místech, kde hrozí výrazné úhyny sazenic po výsadbě. Stačí na podzim nasbírat semínka a rozhodit je na povrch nezarostlé půdy. Ze semen se velmi dobře pěstuje svída krvavá nebo plané růže. Semínka zejména růže šípkové klíčí až po 2. přezimování. Nemějte proto strach, když je v 1. roce nenajdete.
Oba přístupy můžete kombinovat. Je vhodné vysadit keře, které se obtížněji pěstují ze semen (např. dříny), a po výsadbě kolem vysypat semena svídy a růží, místo plýtvání penězi na nákup hotových sazenic.
Vhodné je využít i spontánně vyrostlé semenáčky keřů. Na půdě nechané ladem se brzy objeví ostružiny, růže šípkové, svídy krvavé a jiné křoviny, jejichž semínka z okolí donesou ptáci nebo drobní hlodavci.
Vhodné druhy keřů pro vinice
Pro většinu vinic jsou vhodné tyto druhy keřů:
- brslen evropský (Euonymus europaeus)
- dřín obecný (Cornus mas)
- kalina obecná (Viburnum opulus)
- kalina tušalaj (Viburnum lantana)
- ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)
- řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica)
- plané růže (Rosa)
- svída krvavá (Cornus sanguinea)
Na vlhčí místa, jako jsou např. terénní sníženiny, jsou vhodné i keřové vrby (vrba nachová, vrba popelavá).
Vitilesnictví a regenerativní zemědělství
“Vitilesnictví” je jedna z mnoha forem agrolesnictví. Přináší výhody pro vinaře i pro přírodu. Pomáhá regenerovat půdu i krajinu. Je proto jedním z postupů regenerativního zemědělství, o kterém zjistíte vše na Platformě pro regenerativní zemědělství.
Alternativní způsoby pěstování vinné révy
Mam mozno trochu nestandartnu otazku k pestovaniu hrozna. Chcel by som ich pestovat pri plote vo forme ziveho plotu. Viete mi poradit vhodny sposob vedenia pre tieto odrody? Predajca sa mna pri tejto otazke velmi zle pozrel, takze uz som radsej nic nepytal. Podla neho sa mozu pestovat jedine ako vodorovny kordon. Ja skor rozmyslam nad vertikalnym vedenim. Je to vobec vhodne pre tieto odrody? Mam pripraveny priestor pri plote na juznej strane rozmeru asi 0.8x5m. Zatial mam tri sadenice, ale rad by som este doplnil nejake bezsemenne odrody. V tejto chvili mi aj tak nejde o velkost urody. Ci sa urodi o jeden strapec viac alebo menej nam bude jedno.
Před časem jsem pěstoval hrozny přímo na plotě. Na jaře odstřihnuté větvičky jsem zapíchal podél plotu a několik let jsem to nechal růst jak dříví v lese. Teprve když to zakrylo celou plochu plotu (tak po třech letech), jsem to na jaře vždycky trochu zredukoval, tak, že jsem nějaké šlahouny vystříhal, ale i tak to bylo tak husté, že by to jistě žádný vinař nepochválil.
Nyní jsem si na podobných principech založil nové " vinohrady", mám to kolem altánu, šopky, telefonního sloupu. Taky s tím experimentuju. Chtěl bych z toho udělat neprůhlednou stěnu. Do zemních vrutů jsem dal opěrné kolíky, do výšky přes dva metry jsem to spojil s horizontálními kolíky. Mezi ně jsem dal okurkovou síť. Dva výhony od země bych chtěl přehodit přes horní horizontální kolík. Ty povedu zpátky k zemi a až u konce sítě je střihnu.
Nakonec nejméně pracné je obyčejné Rýnsko - Hessenské vedení. Funkci živého plotu splní stejně jako jakákoliv ptákovina /kordóny, styl džungle atd. Co sa tyka pracnosti, tak Rýnsko - Hessenské vedeni by mi vyhovovalo. Zatial nemam ziadnu prax, ale podla instrukcii co som cital a sledoval na youtube by to malo byt jednoduche. Akurat to ma ten problem, ze funkciu ziveho plotu to bude plnit az niekedy zaciatkom letnych prazdnin.
Spon 1m(5sazenic na 5m) je pro "normální" pěstování málo. Ale budiž je to vyjímečná situace. Ve Vašem případě pro zakrytí prostoru bude vhodný hodně nízý vedení, které bude díky Vaší nadm. výšce v pohodě fungovat. Takže buď vodorovný kordón, nebo RH vedení, klidně 30-40cm nad zemí a nebo se vrátit do minulosti a použítí pěstování na hlavu. Vypadá to trochu jako pěstování rybízu, kdy se letorosty rostou z hlavy 5-10cm nad zemí. Pak bude listová stěna už od země. Ale toto vobec nechcem. Urcite nechcem ist nizsie ako 70cm od zeme. Praveze potrebujem na jar co najrychlejsie vyplnit priestor medzi 70-170cm vyskou od zeme.
Já překoukl fotku. Pak je RH vedení celkem na pohodu. Stejně pokud by jste krajní sazenice zasadil na hranici záhonu a směřovat vně, tak by se tam mohli vejít i v počtu 5 ks. Otázka zacolnění na jaře je hodně ošemetná. U garáže jsem měl už před měsícem skoro 1m.
Založení vinohradu a usazení sloupků
Pro pěstování vinné révy je nezbytné vytvořit opěrnou konstrukci vinohradu. Ta se nejčastěji se staví z vinohradnických sloupků zapuštěných do země a vodorovných drátů natažených mezi nimi. Vinohradnické sloupky jsou vyrobeny ze směsi zinku, hliníku a hořčíku a na povrchu jsou pozinkovány, takže odolají větru, dešti i sněhu, nebudou rezivět a při správném usazení se ani nebudou kácet. Na rozdíl od dřevěných sloupků mají v podstatě neomezenou životnost. A to přeci chcete. Protože keříky vinné révy budou při správné péči růst a plodit i 30 let.
Vinařskou konstrukci je možné do vinohradu instalovat druhý rok po výsadbě, ideální ale bude mít ji připravenou ještě před výsadbou sazenic:
- Kolíky a provázkem si vytyčte rovnou linii, kde bude řada sazenic (nemáte-li už ji vysázenou).
- Potom si rozmístěte sloupky ve vzdálenosti 2,5 až 3 m. Vzdálenost je potřeba uzpůsobit terénu.
- Poté na každý sloupek vykopejte díru a zasuňte ho do ní. Srovnejte vodováhou, zasypte hlínou a pořádně udusejte.
- Koncové sloupky vinohradnické řady se zatlučte šikmo. Aby lépe držely, doporučujeme je ukotvit ocelovým lankem do země.
Dobrá rada: Nezapomeňte vinohrad oplotit. Ať se vám do něj nevloudí nezvaní hosté - ať už zvěř nebo lidé.
Péče o živý plot z vinné révy
- Keřům, kvetoucím na jaře, odstraníme odkvetlá květenství a plody, aby keře zbytečně nevysilovaly.
- Živý plot je nutné v červnu ostříhat. Vždy si vytýčíme šňůry, aby konečný střih byl rovný. Dodržujeme mírně kónický tvar, kdy nejširší je čast je dole při zemi a k vrcholu se mírně zužuje. Pokud bychom nedodrželi tento tvar, spodní větve jsou stíněny a zesychají.
- U všech odkvetlých květin odstraňujeme odkvetlé květy. Vyséváme je do pařeniště nebo nádob nadkrytých sklem. V srpnu je pak již sadíme na trvalé stanoviště.
- Větší a kvalitnější cibule u cibulovin získáme prodloužením života listů - tj. Průběžně květinové záhony okopáváme, plejeme a zaléváme.
- Zpětným řezem oddálíme kvetení u řady trvalek. Ostrožku, lupiny a turan hned po odkvětu seřízneme na 10 cm. Pak pokvetou znovu.
- U skalniček, které chceme množit, necháme dozrát semeno. Zralá semena hned vyséváme do misek a jemně zavlažujeme. Takto množíme např. koniklec. Okamžitý výsev je nutný, aby semeno nevyschlo.
- Koncem června je ideální doba k množení křovin z vrcholových částí nezdřevnatělých postranních větviček. Odřezkům o délce 5-6 cm zkrátíme listy asi na 1/3, aby nevyschly a hned je pícháme do nádob s rašelinou a pískem. Řeznou ránu můžeme poprášit pudrovým stimulátorem. Takto vysázené odřezky nadkryjeme sklem nebo folií, přistíníme a zaléváme. Řízky zakoření během 3-4 týdnů a začnou rašit.
Výsadba vinné révy
- Kdy sázet vinnou révu:
- Prostokořené sazeničky se sázejí:
- na jaře po rozmrznutí a oschnutí půdy (do poloviny května),
- na podzim od konce října do konce prosince (půda nesmí být zmrzlá).
- Kontejnerované sazenice můžete vysazovat kdykoli.
- Prostokořené sazeničky se sázejí:
- Jak zasázet vinnou révu:
- Pozemek řádně vyměřte a vykolíkujte.
- Rostliny sázejte 90 až 150 cm od sebe.
- Jamku udělejte hlubokou 40 až 50 cm podle sazenice, velikost zhruba 40 × 40 cm.
- Pod kořeny přidejte trošku kompostu nebo substrátu, aby měla hned pro začátek živiny a dobře se ujala.
- Potom kořeny hezky rozprostřete v jamce, zasypte a pořádně zalijte.
- Ke každé sazeničce přidejte bambusovou nebo tenkou dřevěnou tyčku, abyste je mohli vyvazovat.
- Opěrnou tyčku doporučujeme sponou připevnit k drátu naraženému mezi sloupky, aby sazeničky rostly rovně.
Obecné rady pro pěstování vinné révy
- Nejlepší dobou výsadby je jaro. Vlivem půdního tepla a stoupající vzdušné teploty začne réva optimálně růst.
- Nemá žádné zvláštní půdní nároky, ale dává přednost půdám kyprým a humózním a nesnáší trvalé zamokření.
- Réva se nechá dobře vést a její tvar se určí podle konkrétního požadavku.
Pěstování vinné révy v nádobách
- Vinné révě se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 20 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě.
- Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění.
- Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1).
- Pro vinnou révu v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. S tímto hnojivem dosáhnete zdravý růst, nádherné barvy, robustní vzrůst a pravidelnou plodnost.
- V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka.
- Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
Řez vinné révy
- Nejlepší termín k řezu je pozdní zima nebo časné jaro (do poloviny dubna), v každém případě před vyrašením.
- V prvních letech by se měly výhony vyvést do požadovaného tvaru.
- Boční výhony, které vyraší z ponechaných hlavních výhonů, zastřihneme na 2 - 3 očka. Na těchto bočních výhonech se vytvoří plody.
- Rovněž pak vystřiháváme staré zdřevnatělé výhony(prosvětlujeme) a výhony vyrůstající z tříletého a staršího dřeva.
tags: #zivy #plot #z #vinne #revy #pestovani