Vyberte stránku

Lepenková střecha patří mezi tradiční i často používané řešení pro ploché a mírně skloněné střechy. V České republice a v sousedních krajích nachází uplatnění především na hospodářských budovách, garážích, sklenících a altánech, ale také jako dočasná krytina na rekonstrukcích.

I přesto, že je výměna střešní krytiny z plechu v mnoha ohledech výhodnější během letních měsíců, v zimní období je tato práce taktéž možná, pokud řemeslníci dodrží správný postup a zohlední všechna specifika chladného období. Nízké teploty, sníh a kratší denní světlo sice mohou práce na střeše komplikovat, ale při dobrém plánování a kvalitním provedení není zimní montáž plechové střechy žádnou překážkou.

Co je lepenková střecha a z čeho se skládá?

Lepenková střecha je typ střechy, která se založí na použití lepenky jako hlavní krytiny. Lepenka bývá vyrobena z bitumenových pásů, papírových nebo sklolaminátových nosných vrstev a následně impregnována a tavená, aby vytvořila vodotěsnou vrstvu. V praxi tedy jde o skladbu, která tvoří kombinaci podkladové vrstvy, hydroizolace a krytiny.

  • Podkladní vrstva: nosný podklad, který může být z betonu, dřeva nebo tvrdé konstrukce.
  • Hydroizolační vrstva: samotná lepenka, která je buď přímo pod krytinou, nebo tvoří střední vrstvu mezi základními materiály.
  • Krycí vrstva: finální vrstva, která chrání střešní souvrství před UV zářením, mechanickým poškozením a povětrnostními vlivy.

Na trhu se dnes často setkáváme s různými typy lepenek a jejich úpravami. Výběr konkrétní varianty závisí na konkrétních požadavcích projektu, včetně plochy střechy, expozice vůči klimatickým vlivům a rozpočtu. Správně zvolená kombinace materiálů zajistí, že lepenková střecha bude plnit své funkce po dlouhé roky, s minimálními nároky na údržbu.

Příprava střechy a materiálu na zimní podmínky

Úspěch lepenkové střechy závisí na kvalitě podkladu. Kvalitní lepenková střecha vyžaduje správné odvodnění vody a v určité míře i ventilaci. Ve fázi plánování stojí za to rozmyslet si optimální tloušťku a typ lepenek, volbu izolace a typech hydroizolační vrstvy. Zimní počasí dokáže práce na střeše výrazně zpomalit a v některých chvílích i úplně zastavit. Sníh, led a promrzlý povrch zhoršují stabilitu pracovníků a vyžadují mnohem pečlivější přípravu i postup.

Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět

Nízké teploty ovlivňují také samotné materiály u trapézových plechů. I u jiných plechových krytin může chlad způsobit dočasné ztuhnutí, takže s nimi musíme zacházet opatrněji, aby nedošlo k poškození hran nebo deformacím. K tomu se přidává kratší denní světlo, které montážní týmy nutí rozdělit práci do kratších časových úseků.

Ještě, než začne samotná výměna střešní krytiny v zimě, je dobré ujasnit si několik praktických věcí, které ovlivní průběh celé akce. Patří sem hlavně dohoda o tom, jak bude probíhat práce v případě příchodu špatného počasí, zda může vzniknout zpoždění a s ním spojené dodatečné náklady mimo stanovený ceník, nebo jestli je montážní firma opravdu vybavena na práci v mrazu. Stejně důležité je promyslet praktickou organizaci samotné montáže. Patří sem správné načasování prací, příprava materiálu tak, aby byl dostupný a chráněný před povětrností, a také zabezpečení střechy během období, kdy je část krytiny dočasně odkrytá.

Plechová střešní krytina si i v zimě většinou udržuje dobrou pružnost a pevnost, ale chlad může dočasně ovlivnit její chování při montáži. Když teplota klesne hluboko pod nulu, plech mírně ztrácí flexibilitu, takže je potřeba s jednotlivými díly manipulovat opatrněji. Ostré ohyby, prudké nárazy nebo nevhodné nástroje mohou totiž v mrazu způsobit malé deformace, které by se za běžných podmínek vůbec neobjevily. Na různé teplotní změny reaguje plechová krytina rychleji než jiné materiály. V zimě se při mrazu mírně smršťuje a při oteplení znovu roztahuje, což vytváří drobné pohyby po celé ploše střechy. Ty nejsou problémem, pokud je krytina správně namontovaná a má dostatek prostoru pro přirozenou dilataci. Když se ale výměna provádí v extrémním chladu, je dobré s těmito změnami počítat a jednotlivé díly usazovat s větší přesností.

Správný postup pokládky lepenkové střechy

V případě rekonstrukce je první fází odstranění staré krytiny a očištění povrchu. Zajistěte, aby byl podklad suchý a rovný. Na připravený podklad se rozvinou hydroizolační pásy. Spoje by měly být překryty a utěsněny. Následně se položí parozábrana, která zabraňuje pronikání vlhkosti do izolace. Podkladové nosné vrstvy a izolační materiály se ukládají podle specifikací výrobce a projektové dokumentace. Samotná krycí vrstva se pokládá z bitumenových pásů a spojů se provádí podle doporučení výrobce, často za tepla.

Při použití našich profilů střešních tašek SYMETRA a ŠKRIDPLECH je nutný minimální sklon střechy 12°. Plechovou střechu GAPA lze instalovat již s nižším sklonem, od sklonu střechy 10°.

Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka

Montážní pokyny

  1. Skladba střešní fólie: Než začneme s laťováním a samotnou pokládkou krytiny, je třeba vybrat správnou skladbu střešní fólie. Pokud podkroví zůstane neobývané (nevytápěné) a nezateplené, není nutná složitá konstrukce střechy. Pokud je podkroví obývané, je třeba zvolit krycí fólii s vysokou paropropustností. Prostor mezi fólií a střešní krytinou musí být dostatečně odvětráván, což zajišťují kontralatě a latě, které vytvářejí vzduchový prostor od okapu k hřebeni střechy. Vzniklé nasávací otvory na okapnici střechy zajistíme ochrannou větrací mřížkou, která zabrání hmyzu, ptactvu, listí apod. Krycí fólie s vysokou paropropustností slouží jako doplňková hydroizolace u šikmých střech, propouští vodní páru z podkroví a zároveň odvádí vzniklý kondenzát z podstřešního prostoru. Používá se vodorovně na krokve a upevňuje se na kontralatě hřebíky směřujícími ke krokvím. Pod kontralatě doporučujeme použít těsnící pásku na nehty.
  2. Latě: U standardních střešních panelů jsou latě obvykle osově 350 mm, při výrobě střešních panelů na zakázku se vzdáleností přesahů 400 mm se rozteč latí mění osově na 400 mm. K první lati přidáme tzv. Pokud nepoužíváme okapové lemování pod střešní panely, doporučujeme spodní lať přibít k okraji. Trubky sněhových zábran MASLEN jsou přizpůsobeny latím tak, že sněhové a ledové zábrany lze uchytit nejen na střešní panely, ale i na latě pod nimi. Hřebenová ventilační páska zajišťuje dokonalé odvětrání prostoru mezi střešní krytinou a horními vrstvami střešní fólie. Střední část tvoří technická textilie s dobrými difuzními vlastnostmi. Textilie je přišitá k hliníkovému profilu, což umožňuje její přizpůsobení tvaru krycího profilu a usnadňuje tak montáž. Větrací hřeben zabraňuje vniknutí ptáků, hmyzu do prostoru střešního pláště. Prodává se v rozměru 50/1000 mm.
  3. Montáž lemování pod krytinu: Před samotnou montáží pásů střešní krytiny je potřeba namontovat lemování, které se vkládá pod krytinu. Krajní plech pod střešní krytinou slouží k uzavření střechy na svislém štítu. Slouží k zamezení pronikání větru pod střešní krytinu a zároveň odvádí dešťovou vodu do okapu. Okapové lemování pod fólii zabraňuje kapání kondenzátu z podstřešní fólie na spodní část krokví, popřípadě do oblasti podhledu. Okapové lemování pod krytinu slouží na usměrnění stékající vody z krytiny přímo do okapového žlabu. Boční lemování pod krytinu se používá při kontaktu střechy ve spádu se svislou stavební konstrukcí. Pokud se dvě šikmé střešní plochy setkávají v úžlabí, musí být instalováno lemování jako deflektor vody ve směru žlabu. Takové lemování slouží k odvádění vody z úžlabí do žlabu. Údolní žlab je připevněn ke střešním latím pomocí spon a hřebíků. V žádném případě jej nepropichujte hřebíky nebo šrouby. Jednotlivé kanály se musí dostatečně překrývat, obvykle 200 mm (ne 100 mm jako u ostatních lemování).
  4. Pokládka panelů: Je důležité pokládat panely vždy od okapnice a v délkách, které odpovídají délkám v plánu krytiny. Při pokládce postupujeme raději zleva doprava, podsouváme panely pod již upevněné panely. Plechové střešní panely se standardně vyrábějí do délky 6,1 m (delší panely jsou k dispozici za příplatek). K řezání střešních profilových panelů na požadovanou velikost používejte pouze nůžky na plech nebo jiné vhodné řezací zařízení. Při montáži je nutné vyrobené kovové hobliny z povrchu plechu odstranit měkkým kartáčem. Nepoužívejte nástroje s brusnými kotouči, které ohřívají plech kolem řezu. Teplo v oblasti řezání a výsledné jiskry mohou poškodit polyesterovou vrstvu. Šrouby jsou umístěny cca 2 cm pod křížovým přesahem v nízkém lemu. U okapu a hřebene střechy je třeba střešní panely pevněji ukotvit. Na plechové spoje jsou použity farmářské šrouby 4,8 x 20 mm.
  5. Finální lemování: Po samotné montáži a oplechování střechy přichází na řadu lemování, které se instaluje na konec. Hřebenové kryty jsou také upevněny pomocí šroubů 4,8 x 20 mm ve vzdálenosti asi 30 cm k profilovým deskám, které se spojují. Jednotlivé kusy hřebenového krytu by se měly navzájem překrývat o 100 mm, ale neměly by být sešroubovány. Krajní lišta se používá u pultových střech s našimi profily plechových tašek jako ukončovací hrana v horní části střechy a u trapézových plechů i jako štítová lišta (při zakrytí se pod krytinu používá krajní plech).

Po dokončení instalace se provede vizuální kontrola a test vodotěsnosti. Zkontrolují se spoje, okraje a případné dilatační spáry. Lepenková střecha vyžaduje zručnost a znalost správných technik pokládky. Ačkoli je možné realizovat některé jednodušší projekty i svépomocí, pro spolehlivost, trvanlivost a záruky se doporučuje spolupráce s certifikovaným řemeslníkem nebo stavební firmou se zkušenostmi v hydroizolacích.

Specifika práce v zimě a bezpečnostní opatření

Práce ve výškách se musí odvést i v zimě. Zimní počasí dokáže práce na střeše výrazně zpomalit a v některých chvílích i úplně zastavit. Sníh, led a promrzlý povrch zhoršují stabilitu pracovníků a vyžadují mnohem pečlivější přípravu i postup.

Rizika a prevence

  • Riziko uklouznutí a pádu: Asi není nutné zdůrazňovat, že pohyb na střeše v zimě je nebezpečnější než v teplých měsících. Riziko uklouznutí a následného pádu je několikanásobně vyšší a i když dbáte zvýšené opatrnosti, zrazu můžete zadkem frčet po střeše jak bota po slupce od banánu. Práce na střeše v zimě vyžaduje větší pozornost k bezpečnosti, protože povrch může být kluzký a teploty často klesají hluboko pod nulu. Montážní tým musí používat protiskluzovou obuv, spolehlivé jištění a před zahájením montáže vždy zkontrolovat, zda je podklad stabilní a nenamrzlý.
  • Omrzliny a podchlazení: Pokud mrzne až praští, chumelenice vám bičuje tváře a vrstvy oblečení vás zpomalují, vynaložíte při práci mnohem více energie. Zakuklete se od hlavy až k patě kvalitním funkčním oděvem, který udrží tělesnou teplotu, ale zároveň vám nesníží pohyblivost. Roofix hack: Věřte, nebo ne, ale napakované náhradní oblečení nám nejednou zachránilo (zmrzlý) zadek. Roofix hack: Zelený čaj je nejlepší životabudič - vyzkoušeno a pravidelně praktikováno.

Doporučené postupy pro zimní montáž

  1. Kontrola stavu střechy: Než se vydáte na střechu, zjistěte, v jakém je stavu, a přizpůsobte tomu další kroky.
  2. Záchytné systémy: Pokud střecha disponuje záchytným systémem, kotvěte se na něj tak, jak jste zvyklí. Nevymýšlejte žádné zkratky ani vychytávky. Kotvicí body fungují, světe div se, v zimě úplně stejně jako v létě.
  3. Organizované práce: Kromě bezpečnosti hraje velkou roli i samotná organizace práce. Nejlepší výsledky přináší montáž po menších úsecích, kdy se postupně odkrývá jen ta část střechy, která se stihne v krátkém časovém okně bezpečně dokončit. Každé odhalené místo je potřeba hned zakrýt, aby se dovnitř nedostal sníh nebo vlhkost.
  4. Teplotní limity: Obvykle se doporučuje montovat při teplotách kolem 0 °C a výše, ale profesionální firmy dokážou pracovat i při mírném mrazu. Záleží na velikosti střechy, sklonu, zvoleném materiálu a počasí. Pro aplikaci samolepících pásů, bývá zpravidla hraniční teplotou jejich spolehlivé lepivosti +10 °C. Trhlinky v položeném asfaltovém pásu, které vznikají již při pouhém rozbalení podchlazeného asfaltového pásu. Pásy nejsou k podkladu i navzájem mezi sebou dokonale plnoplošně nataveny. Setkáváme se dokonce s tím, že separační PE nebo PP fólie na povrchu asfaltového pásu velmi často nejsou v důsledku relativně nízké teploty plamene hořáku při natavování (například působením větru v zimě) vůbec plamenem hořáku spáleny. Často dochází k natavování asfaltových pásů na vlhký podklad s jinovatkou nebo za mrholení, takže opět nedojde k plnoplošnému natavení asfaltových pásů.
  5. Údržba a kontrola střechy v zimě

    Přichází zima a s ní i mrazivé počasí, sníh a led. Pro majitele nemovitostí je toto období výzvou, zejména pokud jde o údržbu střechy. Mráz, déšť, kroupy, silný vítr, sněhová nadílka, která přes den taje a sklouzává po střeše a v noci mrzne - to jsou klimatické jevy, které se v zimě vyskytují ve zvýšené míře a představují pro střechu pořádnou zátěž. Proto je třeba střechu před zimou pořádně zkontrolovat a zajistit případnou opravu včas tak, aby i přes zimu střecha plnila svou funkci v plném rozsahu.

    5 tipů pro přípravu střechy na zimu

    1. Důkladná vizuální kontrola střechy: Prvním a nejdůležitějším krokem přípravy na zimu je důkladná vizuální kontrola střechy. Cílem kontroly je odhalit drobné závady, které by se během zimy mohly výrazně zhoršit. Střešní krytina je první bariérou proti vodě a sněhu. Klempířské detaily jsou kritickými místy, kde nejčastěji dochází k zatékání. Každý materiál má svou životnost. Nezapomeňte zkontrolovat střechu také zevnitř. Tip: Mnoho závad lze odhalit i ze země pomocí dalekohledu, nebo z okna či balkonu sousední budovy.
    2. Vyčištění okapů a svodů: Podzim zanechává v okapech svou vizitku v podobě listí, jehličí, větvíček, mechu a dalších nečistot. Pokud je před zimou neodstraníte, čeká vás nepříjemné překvapení.
      • Hrubé odstranění nečistot - ručně nebo pomocí lopatky či stěrky odstraňte nahromaděné listí, větvičky, mech a usazeniny.
      • Vyčištění výpustí a kotlíků - zkontrolujte, zda není ucpaný přechod mezi okapem a svodem.
      • Propláchnutí vodou - pomocí hadice nebo konve prolijte okapy vodou a sledujte, zda volně odtéká.
      • Kontrola svodů - pokud voda neodtéká svodem, může být ucpaný. Zkuste ho propláchnout silnějším proudem vody shora.
      • Kontrola spoje a kotvení - při čištění zároveň zkontrolujte, zda jsou všechny spoje těsné a okapy pevně uchycené.
      • Ochranné mřížky a sítka - zabraňují vniknutí listí a větších nečistot do okapu, přitom propouštějí vodu.
      • Pravidelný ořez okolních stromů - pokud nad střechou zasahují větve, zvažte jejich zkrácení.
      Tip: I s ochrannou mřížkou je potřeba okapy občas zkontrolovat.
    3. Instalace sněhových zábran: Sníh na střeše může vypadat malebně, ale jeho hromadění představuje reálné nebezpečí - a to nejen pro samotnou střešní konstrukci, ale zejména pro lidi, auta a majetek v okolí domu. Právě proto je instalace sněhových zábran jedním z nejdůležitějších preventivních opatření před zimní sezónou. Kromě sesuvu sněhu představuje v zimě riziko také tvorba ledových bariér (tzv. Ledové bariéry vznikají, když teplo unikající z podkroví rozpouští sníh na střeše, ale voda při stékání k chladnějšímu okraji znovu zamrzá. Rampouchy jsou nejen estetickým problémem, ale i bezpečnostním rizikem.
    4. Zajištění izolace a větrání podkroví: O izolaci a větrání podkroví se často mluví v souvislosti s úsporou energie, ale jejich význam pro zdraví střechy v zimních měsících bývá podceňován. Teplo z vytápěného domu přirozeně stoupá vzhůru. Pokud střecha není dostatečně zaizolovaná, teplo uniká do podkroví a ohřívá střešní krytinu zevnitř. Odvod vlhkosti - i při sebelepší parozábraně proniká do konstrukce určité množství vodní páry z interiéru. Tip: Pokud plánujete zateplení střechy, řešte vždy současně i větrání.
    5. Ochrana před škůdci: S příchodem zimy a klesajícími teplotami nehledají útočiště jen lidé. Hlodavci, ptáci a další živočichové se instinktivně snaží najít teplé a chráněné místo, kde přečkají nepříznivé počasí. Nejúčinnější ochranou je prevence - tedy zabránit škůdcům v přístupu dříve, než se usadí. Pozor: Při utěsňování nezapomeňte zachovat funkční větrání střechy! Větrací otvory nezakrývejte zcela, ale opatřete je mřížkou s dostatečně jemným okem (max. Proti myším: max. Proti ptákům: max. Proti kunám: max.

    Prodloužení životnosti lepenkové střechy vyžaduje pravidelnou údržbu. V případě poškození se obvykle opravují postižené plochy pomocí opravných pásů a znovu utěsní spoj. Životnost lepenkové střechy se pohybuje v řádu 15-30 let v závislosti na kvalitě materiálů, konstrukci a klimatických podmínkách. Pravidelná údržba a včasné opravy mohou prodloužit dobu bez potřeby nákladných rekonstrukcí.

    České zimy jsou specifické střídáním teplot kolem bodu mrazu. To dává střeše obzvlášť zabrat. Voda se vsakuje do trhlin v krytině, kde zmrzne, a tím je rozšíří. Jak tomu zabránit? Skvěle funguje nanotechnologická impregnace, která chrání krytinu proti vsakování vody, a tím pádem i poškození mrazem. Navíc vám usnadní čištění střechy, protože brání růstu mechů.

    Čtěte také: Vše o valbových střechách

    Srovnání s jinými typy střech a náklady

    V porovnání s moderními plochými střechami, které mohou používat PVC, EPDM nebo TPO krytiny, má lepenková střecha výhodu v nižší cenu a jednoduchosti instalace. Na druhé straně mohou moderní materiály nabídnout delší životnost, vyšší odolnost vůči UV záření a lepší tepelně-izolační charakteristiky. Asfaltové krytiny bývají tradiční alternativou pro ploché střechy. Obě varianty sdílejí podobné technologické principy, ale asfaltové krytiny mohou nabízet lepší odolnost vůči UV záření a delší životnost v některých podmínkách.

    Odhad nákladů na lepenkovou střechu závisí na rozměrech plochy, typu lepenek, izolací a dalších komponentech. Celkově lze očekávat, že počáteční investice do Lepenkové střechy bude nižší než u některých modernějších krytin, ale náklady na údržbu a případné opravy mohou postupně ovlivnit celkovou ekonomiku.

    Materiály použití v lepenkové střeše mohou být recyklovatelné a dílčí komponenty mohou mít vliv na ekologickou stopu projektu. Při výběru lepenek lze hledat varianty s nižším obsahem těžkých kovů, s recyklovatelnými nosnými vrstvami a s nižší energetickou náročností výroby.

    Pro ploché střechy s mírnou expozicí a nízkou až střední zátěží může být lepenková střecha výhodnou volbou. Životnost se obvykle pohybuje mezi 15 a 30 lety, v závislosti na kvalitě použitých materiálů, klimatických podmínkách a údržbě. Klíčové jsou správná volba materiálů, kvalitní spojení vrstev, rovný a suchý podklad, a důsledné utěsnění všech spojů. Mezi alternativy patří moderní ploché krytiny jako EPDM, TPO, PVC a asfaltové krytiny. Každá varianta má své výhody a nevýhody z hlediska ceny, trvanlivosti, tepelné izolace a montáže.

    Pokud zvažujete Lepenovou střechu pro váš projekt, začněte důkladnou analýzou podkladu a plochy, zaměřte se na vhodný výběr materiálů a navštivte zkušené specialisty pro projekt a instalaci. Správná volba materiálů, pečlivá příprava a kvalitní provedení jsou klíčové pro úspěšnou realizaci a dlouhodobý spolehlivý výkon. Váš projekt Lepenové střechy může být skvělou kombinací rozumné ceny, rychlosti realizace a spolehlivého fungování, pokud zvolíte kvalitní materiály, provádíte správné kroky a necháte si poradit od zkušených odborníků. Důležité je zohlednit nejen počáteční náklady, ale také dlouhodobé nároky na údržbu a provoz.

    Hromosvody na plochých střechách

    Hromosvody jsou součástí převážné většiny plochých střech. Vedle technických požadavků na jejich návrh a provedení mají hromosvody určité požadavky na údržbu a na střechách je nutné provádět jejich pravidelnou kontrolu, revizi. Vlastní vedení hromosvodu se pochopitelně vede nejen po střeše, ale také po fasádě budovy. Na ploché střeše se určitá část vedení hromosvodů umísťuje a montuje na podpěry. Vedení hromosvodu musí být řádně vypnuté, aby odolalo např. působení větru. Právě nevhodně vyrobené podpěry (popř. Nevhodně navržené řešení) hromosvodů mohou střešní krytinu poškodit.

    Na obrázcích jsou vidět litinové podpěry hromosvodů, které mají zdola poměrně ostré hrany. Z obrázků je zřejmé, že střešní krytina není pod podpěrami chráněna ani pomocnými přířezy z povlakové krytiny. Takové podpěry hromosvodů se na plochých střechách bohužel poměrně často používají. Litinové podpěry hromosvodu podložené přířezy z asfaltových pásů vidíme na obr. 3. S ohledem na typ střešní povlakové krytiny lze v místech podložek hromosvodů bodově natavit nebo vhodným lepidlem nalepit na střešní krytinu přířezy z povlakové krytiny. Velikost přířezů bývá cca 15 x 15 cm. Litinové podpěry hromosvodů s kruhovou dosedací plochou (příp. s dosedací plochou ve tvaru mezikruží) střešní krytinu zdaleka tolik nepoškodí jako předchozí typ, zejména je-li pod podpěrami umístěn přířez z hydroizolace (viz obr. 3). Na plochých střechách se vyskytují i betonové podpěry hromosvodů (obr. 4), jež mohou rovněž střešní krytinu při běžném provozu střechy poškodit. V dnešní době jsou již k dispozici ke střešní krytině velmi šetrné podpěry hromosvodů, které mají plastovou dosedací plochu (obr. 5 a 6). Tyto podpěry je vhodné použít např. u plochých střech se střešní krytinou z elastomerových bitumenových pásů. Povlaková střešní krytina se může poškodit např. i při opravě krytiny ploché střechy nebo některých jejích dalších prvků (oplechování atik, světlíky, antény atd.), a to zejména tehdy, když dodavatelská firma na zpětnou montáž hromosvodů zapomene. Hromosvod s litinovými podpěrami stočený na nové střešní krytině je nebezpečný nejen pro vlastní střešní krytinu, ale i z bezpečnostního hlediska budovy a jejího okolí. Obdobně je tomu u odložených, již nepotřebných antén (obr. 7) a u dalších obdobných zařízení na střechách budov.

    tags: #olepenkova #strecha #prace #v #zime #správný

    Oblíbené příspěvky: